Svatá Ludmila Antonína Dvořáka na Nové scéně v Plzni
„Petrdlík vedl orchestr naprosto suverénně s jasnou koncepcí.“
„Volba Ivany Veberové do hlavní postavy Ludmily byla naprosto skvělá, její dramatický soprán se nesl celým zaplněným hledištěm.“
„Jistý a čistý tenor Tomáše Kořínka bohužel nemohl v kratičkém vstupu příliš vyniknout.“

Dalším plodem spolupráce mezi Divadlem J. K. Tyla a Biskupstvím plzeňským bylo koncertní uvedení oratoria Svatá Ludmila Antonína Dvořáka. Zároveň byl odstartován Týden odložených premiér, kdy plzeňské divadlo od 4. do 11. září uvede na svých třech scénách celkem jedenáct slavnostních premiér inscenací opery, baletu, činohry i muzikálu, které se kvůli pandemii nemohly odehrát v uplynulých dvou sezónách ve svých plánovaných termínech. Na většinu představení je ještě k dispozici dostatek vstupenek.
Antonín Dvořák napsal kromě oper ještě několik vokálních děl. Mše D dur, kantáta Svatební košile nebo Requiem a Te Deum se uvádějí poměrně často. V jejich stínu zůstávají skladby Žalm 149, příležitostná kantáta Americký prapor a Slavnostní zpěv. Oratorium Svatá Ludmila vzniklo letech 1885–1886 pro Anglii, premiéra byla 15. 10. 1886 v Leedsu. V Čechách zaznělo díle poprvé 25. 2. 1887 v Národním divadle. Tyto a ještě spoustu dalších informací se dočetli posluchači v Plzni z programu, který připravil dramaturg opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Zbyněk Brabec.

Na plzeňském provedení se podílel orchestr opery DJKT, pět sólistů plzeňské opery, sbor opery (sbormistr Jakub Zicha) a Dětský sbor opery Kajetán. Spoluúčinkovaly Pražský smíšený sbor a Pěvecký sbor ČVUT Praha. Oratorium v tomto obsazení zazní i v Praze. Provedení v Plzni řídil šéf opery Jiří Petrdlík. Jeho detailní znalost velkolepého díla, které sám Antonín Dvořák zkrátil, byla znát třeba i na současné deklamaci textu při sborových pasážích. Obrovský aparát účinkujících, čítající 120členný pěvecký sbor, 40členný sbor dětí a orchestr, vedl naprosto suverénně s jasnou koncepcí. Posluchačsky zajímavé bylo, pravděpodobně z prostorových důvodů, umístění dětského pěveckého sboru na konec hlediště naproti jevišti. Dirigent se k dětskému sboru, který byl připraven pod vedením své sbormistryně Anny-Marie Lahodové, choval velmi empaticky. Režijně spolupracoval Michal Lieberzeit.

Dvořákovo dílo je členěno do třech dějství. V prvním, „Na nádvoří hradu mělnického“, přichází poustevník Ivan (Jan Hnyk) a pohanskému lidu (postavu rolníka ztvárnil Tomáš Kořínek) zvěstuje pravdu o jediném Bohu. Ve druhém, „V lesích berounských“, se s Ivanem setkává kněžna Ludmila (Ivana Veberová). Potkává Bořivoje (Amir Khan), který je ochoten přistoupit na víru, dostane-li ji za ženu. Na jevišti najdeme ještě Svatavu (Jana Foff Tetourová), společnici Ludmily. Ve třetím díle, „V chrámu velehradském“, se pak koná velkolepá slavnost, kde Ludmila, Bořivoj a celý český národ přijímají z rukou biskupa Metoděje křest.

Dvořákova hudba je v celém díle prodchnuta nádhernou českou melodičností, obsahuje pasáže lyrické i monumentální. Zajímavá je citace nejstarší známé české duchovní písně „Hospodine pomiluj ny!“ na začátku třetího dějství a v závěru skladby. Volba Ivany Veberové do hlavní postavy Ludmily byla naprosto skvělá, její dramatický soprán se nesl celým zaplněným hledištěm Nové scény pro pět set posluchačů. Výborně jí sekundovala svým nádherně zabarveným hlasem Jana Foff Tetourová, a to jak ve svých sólových vstupech, tak v duetech nebo tercetech. Svým dokonale posazeným basem zaujal Jan Hnyk. Role dvěma zbývajícím představitelům bych osobně vyměnil, jistý a čistý tenor Tomáše Kořínka bohužel nemohl v kratičkém vstupu příliš vyniknout. Tenorový hlas Bořivoje Amira Khana jako by ještě čekal na své rozvinutí. Přestože se umělec snažil zpívat doslova celým tělem, v některých exponovaných pasážích s orchestrem se dynamicky ztrácel. Orchestr spolupracoval bezproblémově, bylo cítit, že si svoji roli koncertního provedení na jevišti užívá.

Veškeré sbory vyzněly kompaktně. Zajímavé bylo, že na začátku nepostřehnutelné přizvučení sborů i sólistů během průběhu díla nabývalo na síle. Poměrně suchá „divadelní“ akustika Nové scény se tak stala posluchačům i účinkujícím milosrdnější.
Plzeň důstojně uctila příležitost 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily. Představení, konané pod záštitou plzeňského biskupa Mons. Tomáše Holuba a za jeho osobní přítomnosti, bylo po všech stránkách vydařené. Večer uvedl ředitel Divadla J. K. Tyla Martin Otava, svoji řeč pronesl i současný primátor Města Plzně Martin Baxa.




Foto: Irena Štěrbová
Příspěvky od Petr Novák
- Skvěle provedené Carmina Burana uzavřely Smetanovské dny
- Smyčcové trio Karvay, Hagen, Turnovsky zazářilo v Plzni
- Do modra! Steinway gala s Karlem Košárkem v Plzni
- Španělské rytmy v Plzni
- Fantastická fantasticky? Ano, v Plzni
Více z této rubriky
- Alessandro nell‘Indie. Víc než rozpustilý barokní skvost v Divadle na Vídeňce
- Pěkné výkony, ale příliš ruchů
- Beethoven, Schubert a Dessner pod jednou střechou. Wihanovo kvarteto diváky zasáhlo na správných místech
- Dopolosyta
- Stradellův Svatý Jan Křtitel jako další objevná sonda Collegia 1704
- Juan Diego Flórez zpíval v Praze. Už pošesté!
- I v době, která nepřeje múzám, Petr Popelka se SOČRem vyleštil dva drahokamy
- Mladí pěvci se představili v žižkovském Atriu
- Do Plzně se po čtyřiašedesáti letech vrátili Kovařovicovi Psohlavci
- Od Salve regina k Charlesi Bukowskému. Kühnův smíšený sbor přednesl díla mladých autorů