PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Celé provedení Valdštýnova tábora zaujalo velmi plastickým zvukem a ve vypjatých pasážích citlivě dávkovanou gradací i energií. Naproti tomu dokázal orchestr vykouzlit i velmi působivou tajemnou atmosféru „noční scény“, jakéhosi intermezza celého díla.“

„Závěrečné virtuózní Allegro molto prezentoval sólista s absolutním technickým nadhledem, artikulační i intonační srozumitelností tak, jak jsme u Pavla Šporcla ostatně zvyklí. Sytý tón jeho nástroje nebyl v žádném okamžiku „překryt“ orchestrem a byl zřetelný v celém prostoru přívětivé hradecké koncertní síně.“

„Zařazení Druhé symfonie – „Sinfonia pacis“ op. 18 (1961) Viktora Kalabise do symfonického cyklu hradecké filharmonie nemohlo být aktuálnější a patřilo bezesporu k vrcholu večera. Myslím, že sám autor nemohl předpokládat, že jeho dílo bude ještě po více, než šedesáti letech, tak bezprostředně varující.“

Dramaturgie pátého abonentního koncertu hlavní symfonické řady Filharmonie Hradec Králové, konaného 23. února, nemohla být zařazením Sinfonie pacis Viktora Kalabise (1923-2006) aktuálnější. V době, kdy slovo válka slýcháme ze všech médií, je Kalabisovo dílo mementem i pro dnešní dobu. Rovněž první položka působivého večera s hradeckou filharmonií v jejich domovském sále, pod taktovkou šéfdirigenta Kaspara Zehndera, odkazovala k vojenské tematice. Úvodem zazněla totiž zřídka uváděná symfonická báseň Bedřicha Smetany (1824-1884) Valdštýnův tábor (1858-59). Tato dvě díla pak rámoval První houslový koncert C dur Jana Kubelíka (1881-1940) v provedení Pavla Šporcla – dílo, které vzniklo v roce 1916, tedy během 1. světové války.

„Bylo patrné, že dirigent je s Koželuhovou tvorbou dobře obeznámen, a stejně tak, že muzikanti hráli s chutí.“

„Za pozoruhodným výsledkem musíme vidět kus poctivé práce všech zúčastněných.“

„Marek Štilec nechal po Credu sbor na pódiu usednout a vytvořil prostor pro modlitbu, nebo pro rozjímání, každému dle jeho víry a osobního zaměření.“

Filharmonie Hradec Králové představila v rámci svého Velkého symfonického cyklu tři skladby, které se na našich koncertních pódiích neobjevují často. Nápaditá dramaturgie navázala na dlouholeté úsilí dirigenta Marka Štilce, jenž se zabývá mimo jiné mapováním působení českých tvůrců v klasicistní Vídni. I díky němu se ve větší míře vracejí do programu některých našich orchestrů díla Leopolda Koželuha. Zároveň však bádání v archivech přináší možnost důkladněji se seznámit s jeho dobovými souputníky. Vrcholem večera v sále královéhradecké filharmonie se stalo provedení Mše sv. Aloise od Leopolda Hofmanna.

„Pro díla Esy-Pekky Salonena a Johna Adamse nalezl dirigent Santtu-Matias Rouvali s Berlínskými filharmoniky úžasný cit s vnitřní pulsací a strhujícím napětím.“

„Víkingur Ólafsson spojil často svou brilantní techniku, úhozovou i dynamickou kulturu s citem pro překvapivou vřelost a nadhled, který byl oslňující.“

„Santtu-Matias Rouvali pojal Prokofjevovo dílo s nadhledem, závažná místa vyvažoval orchestr lehkostí, pevnost uchopení díla oživily zpěvné melodie.“

Úspěšné koncerty soudobé hudby 20. a 21. století Berlínských filharmoniků na sklonku prosince nabídly posluchačům díla Sergeje Prokofjeva, Johna Adamse a Esy-Pekky Salonena. Po zážitku z jejich provedení se mnozí návštěvníci už začali těšit na druhé Bienále Berlínských filharmoniků, které se koná ve dnech 9. až 26. února 2023 v jejich domovské instituci. Vedle velkých oslav stého výročí narození skladatele Györgye Ligetiho zazní v rámci přehlídky soudobých děl pod taktovkou šéfdirigenta slavného orchestru Kirilla Petrenka i světová premiéra skladby Superorganisms Miroslava Srnky.

„Až do koncertu jsem neklidný, jestli jsem účinek díla odhadnul dobře.“

„Umění vynáší na povrch podvědomá, skrytá témata společnosti jako ponorná řeka.“

„Kolegové v orchestru dostanou na pult nezřídka nejtěžší party své profesní kariéry a sólisté a dirigenti na tom nejsou o nic lépe.“

Hudební fórum Hradec Králové završí dnes večer čtvrtý koncert. Zazní na něm, podobně jako už na festivalu Smetanova Litomyšl, Rekviem pro mého přítele od Zbigniewa Preisnera. Od 3. listopadu se v krajském městě na této platformě už osmnáctým rokem rozeznívá současná zahraniční orchestrální a symfonická hudba. Letos z pera devíti autorů. Dramaturg festivalu i pořádající Filharmonie Hradec Králové Marek Hrubecký v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak díla vybírá, jak vnímá tvorbu žijících skladatelů, i to, jaké je ekonomické zázemí přehlídky, jejíž koncertní programy od počátku vznikají a zaznívají v úzké spolupráci s Českým rozhlasem Vltava.

„Orchestrální triptych Rituales Amerindios Estebana Benzecryho zahrála Filharmonie Hradec Králové jako zvukově poutavou hudbu, imaginativní, vynalézavou a zajímavou.“

„Adamsova kompozice Must the Devil Have All the Good Tunes? je klavírním koncertem. Sólový part nemá téměř pauzy. Je koncipován ve stylu klavíru jako bicího nástroje.“

„Antrópolis mexické autorky Gabriely Ortiz byla kratičkou, ale o to údernější tečkou za programem. Pokud něco tato skladba připomíná, pak Leonarda Bernsteina.“

Třetí večer Hudebního fóra Hradec Králové, specializovaného festivalu současné zahraniční symfonické tvorby pořádaného tamní filharmonií, přinesl pod titulkem Předkolumbovské rituály tři české premiéry. Publiku nabídl jen čtyři roky starou kompozici Johna Adamse a představil dvě méně frekventovaná skladatelská jména – Esteban Benzecry je Argentinec žijící v Paříži a Gabriela Ortiz Mexičanka. Nejzajímavěji se jevilo Benzecryho dílo.

„Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle Erbenovy balady, kterou složil Antonín Dvořák, to je dílo, které spolehlivě okouzlí a dojme.“

„Filharmonie Hradec Králové se zhostila svého úkolu se ctí. Vedená dirigentem Tomášem Braunerem zněla v chrámovém prostředí hutně a kompaktně.“

„Výrazným spoluhráčem orchestru byl Český filharmonický sbor Brno, který má v kantátě úlohu vypravěče a který dokázal vygradovat účinnost díla na maximum.“

Závěr Svatováclavského hudebního festivalu se konal na svátek svatého Václava, 28. září v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Vystoupila Filharmonie Hradec Králové, Český filharmonický sbor Brno a sólisté Pavla Vykopalová, Richard Samek a Svatopluk Sem, za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Obecenstvo projevilo nadšení a odměnilo účinkující dlouhotrvajícím potleskem.

„Orchestr dokázal sugestivní atmosféru Noci a naděje Otmara Máchy posluchačům bezezbytku zprostředkovat a dramaturgovi patří dík za její zařazení do programu.“

„Skvělou příležitost pro demonstraci virtuózní houslové techniky přináší závěrečné Finále, které Roman Patočka přednesl se suverénní jistotou a patřičnou živelností.“

„Filharmonie zvolila tradiční interpretační přístup s využitím plného, tvárného zvuku s celou škálou dynamických nuancí. Zvláštní uznání patřilo skupině dřevěných dechových nástrojů.“

Pro první koncert své „Žluté řady“, tedy Malého symfonického cyklu, si Filharmonie Hradec Králové zvolila díla Otmara Máchy, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. V Korngoldově houslovém koncertu se jako sólista představil Roman Patočka. Hradecká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera podala v dramaturgicky pestrém programu působivý výkon.

„S nástupem brněnského filharmonického sboru se orchestr stáhl do ústraní, aby mu nabídl prostor se vyjádřit.“

„Z projevu Pavly Vykopalové vyzařovala pokora a její decentní procítěnost pěveckého partu adekvátně přilnula k roli dívky.“

„Ohromující výkon při zahajovacím koncertu festivalu předvedl barytonista Svatopluk Sem. Dechberoucí byl však i jeho hudební výraz vypravěče.“

V nedělní podvečer 25. září odstartoval devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Svatováclavskou katedrálou se při této příležitosti rozezněly hlasy předních českých pěvců – Pavly Vykopalové, Tomáše Černého a Svatopluka Sema. Pod taktovkou renomovaného dirigenta Tomáše Braunera sólisty obezřetně doprovodila Filharmonie Hradec Králové a společně předvedli jedno z nejvýznamnějších Dvořákových vokálně-instrumentálních děl, světskou kantátu podle balady Karla Jaromíra Erbena – Svatební košile. Jako i v loňském roce vsadila dramaturgie na Český filharmonický sbor Brno, který, opět jako v loňském roce, nezklamal.

„Královéhradecká filharmonie se úkolu ujala se zjevným nadšením a potřebnou dávkou zdravé živelnosti. Ostatně právě interpretace pozdně romantických děl tomuto tělesu opravdu svědčí.“

„Brilantní technika Victorie Vassilenko respektovala stylovou čistotu, přičemž zvuk velkého křídla Petrof vyžadoval i odpovídající větší zvuk orchestru.“

„Provedení bylo strhující, barevné, energické, plné napětí. Filharmonie Hradec Králové i ve své 45. sezóně stále působí svěže, hraje s očividným nadšením. Lepší vstup do nové sezóny si ani nelze představit.“

V posledních letech se stalo už téměř pravidlem, že program jednotlivých koncertů abonentních řad je sestavován dle určitého dramaturgického konceptu, čemuž pak odpovídá i společné motto celého programu. Nejinak tomu bylo i na zahajovacím koncertu takzvané „Bílé řady“, tedy velkého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 15. 9. 2022 v přívětivém koncertním sále tohoto tělesa, pod vedením jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Jako sólistka večera vystoupila bulharská klavíristka Victoria Vassilenko.

„Do litomyšlského kostela nenásilně a citlivě, převážně ztišeně, vstoupil svět filmu. Nejen tématem skladby, ale i ryze hudebními prostředky.“

„Mezi sólisty v nejrozsáhlejším partu svými křišťálově jasnými tóny, zasahujícími až do nejvyšších poloh, vynikla sopranistka Jana Sibera.“

Rekviem za mého přítele od Zbigniewa Preisnera zaznělo v české premiéře na festivalu Smetanova Litomyšl jako skladba na pomezí koncertní a filmové hudby, na rozhraní umění a užitého umění, na hraně duchovní a komerční sféry. Jako skladba minimalisticky prostá a neméně prostě působivá.