PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Orchestr pod vedením Ondreje Olose přijal výzvu s patřičnou pozorností a provedl kompozici Thomase Adèse, v níž se prolínají romantizující postupy s ryze současnými, strhujícím způsobem.“

„Hudba Guillauma Connessona vyniká nebývalou barevností a proměnlivostí nálad, nechává zároveň dostatek prostoru pro meditaci.“

„Kde vzít osm špičkových hráčů na nejhlubší smyčcový nástroj, bez nichž si uvedení skladby Eleny Kats-Chernin nelze představit? Hradečtí si naštěstí i díky pardubické tradici a kvalitě poradili.“ 

Festival soudobé zahraniční orchestrální hudby, jímž je Hudební fórum Hradec Králové, vstoupil v úterý 12. listopadu do svého jubilejního dvacátého ročníku. Letošní úvodní koncert, jehož hlavním tématem se stalo peklo a který nazvali pořadatelé Baba Jaga a krásná Vasilisa, se obešel bez velkých experimentátorských výbojů. Filharmonii Hradec Králové řídil při provedení děl tří autorů slovenský dirigent Ondrej Olos.

„Důvěrně známé, důstojné a časem prověřené skladby zahrála hradecká filharmonie i tentokrát velmi solidně, s patřičným zaujetím a citem.“ 

„S Novákovým koncertem do sálu na břehu Labe vnikl nespoutaný tvůrčí duch.“

„Karel Košárek s Dorou Novak-Wilmington zanechali v Hradci Králové dojem skvěle sehrané dvojice, elegantně si užívající vzájemnou podporu.“ 

Oslavy vzniku samostatného československého státu v Hradci Králové tradičně vrcholí slavnostním koncertem zdejších filharmoniků. Večer bývá spojen s předáváním městských medailí a samozřejmě zní především česká hudba. Vedle Dvořáka, Suka a Smetany byl letos dán prostor i skladbě pohříchu stále poměrně zřídka uváděného skladatele Jana Nováka. A odezva u posluchačů byla příznivá.

„Vojtěch Spurný hrál a řídil bez fraku, ani sako nezvolil, postačila mu elegantní vestička.“ 

„Cembalistka Monika Knoblochová se vykázala výsostnou technikou a pozoruhodnou precizností, jimiž zprostředkovala autorovy neradostné pocity a náladu.“

„Voříškova hudba snese srovnání s nejslavnějšími skladbami své doby.“

Zcela jiný charakter než velkolepý zahajovací večer ve švýcarském duchu, konaný před týdnem, měl druhý abonentní koncert Filharmonie Hradec Králové, jenž ve středu 25. září otevřel malý symfonický cyklus. Orchestr vedený Vojtěchem Spurným tentokrát hrál, zvláště v první části, v menším obsazení a připomněl slavné tvůrce, kteří se narodili na území nynějšího Královéhradeckého kraje. A přidal k nim Mozarta.

„Obraz proslulé švýcarské hory ovšem není v Müllerově zhudebněné představě žádná bukolická idyla. Právě naopak.“

„Richard Strauss nebyl prvním komponistou, kterého inspirovalo prostředí vysokohorské krajiny.“

„Nezbývá než smeknout před výkonem celého rozšířeného orchestru, kromě běžného obsazení obohaceného i o čtyři wagnerovské tuby.“

O tom, že příroda má i svou krutou tvář, jsme se mohli přesvědčit nedávno, přičemž nemusí jít zrovna o katastrofální povodeň. Někdy v sobě nese prvek nebezpečí i příjemná vysokohorská túra, kdy riskujeme přecenění svých sil, úraz či náhlou změnu počasí. Stejné riziko podstoupila i Filharmonie Hradec Králové, respektive její dramaturg Marek Hrubecký, při koncipování programu zahajovacího koncertu 47. koncertní sezóny s motem Ozvěna Alp. Monotematický, doslova „vysokohorský“ večer zahrnoval totiž tři programová díla, čerpající inspiraci právě z tohoto prostředí.

„Jan Miłosz Zarzycki předstoupil před těleso prožívající v současnosti jedno ze svých umělecky nejvyrovnanějších a nejplodnějších období.“ 

„Výsledkem snažení Sylvie Bodorové je posluchačsky nesmírně přívětivý dvacetiminutový kus, jenž dokázal naplnit prostory kostela podmanivou atmosférou.“ 

„Jan Miłosz Zarzycki jako by si s Dvořákem na stupínku pozpěvoval.“ 

Ačkoliv 19. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska za sebou měl od května již tři koncerty, až o tom, jenž se uskutečnil v sobotu 29. června v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha, lze hovořit jako o zahajovacím. Otevřel totiž tradiční sérii převážně sobotních prázdninových setkání s hudbou v duchovních stáncích, která patří v regionu k nejvýznamnějším kulturním událostem.

„Jestli je pro nějakou skladbu zapotřebí, aby se orchestr doslova ‚odvázal‘, pro Rumunskou rapsodii č.1 to platí bezezbytku.“

„Sólistův výkon přesvědčil, jak relativní je ustálené tvrzení, že druhý Lisztův klavírní koncert je méně virtuózní než jeho první.“

„Podstatný byl v tomto případě dokonale sehraný celek a jeho vzájemná komunikace s dirigentem Kasparem Zehnderem.“

Stalo se již pravidlem, že dramaturgický plán každého koncertu obou symfonických cyklů Filharmonie Hradec Králové obsahuje i jistý mimohudební koncept, vyjádřený vystihujícím motem. Nejinak tomu bylo na závěrečném koncertě 46. sezóny tohoto tělesa 30. května pod taktovkou jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera, tentokrát s motem „Koncert pro orchestr“, které by bylo možné doplnit podtitulem „Cesta na jihovýchod“.

„Program byl věnován především Gustavu Mahlerovi a také Richardu Wagnerovi, autorovi, jehož skladby Gustav Mahler uváděl nejraději.“

„Mistrovství světa v hokeji mělo v ten večer na programu zápas Česka s Velkou Británií. Gustav Mahler tomuto lákadlu nemohl konkurovat.“

„Eliška Weissová je uhrančivou majitelkou velkého, hutného a tmavě zabarveného sopránu, kterému Wagnerova hudba svědčí.“

Jihlava má slavnou hudební osobnost, kterou zná celý svět. Prožil tam prvních patnáct let Gustav Mahler, rodák z Kališť u Humpolce. Působil jako šéf operních divadel v Budapešti, Hamburku a Vídni, dokonce i v Metropolitní opeře v New Yorku. Do Jihlavy se nyní vrací prostřednictvím Mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců. Už třiadvacátým rokem.

„Orchestr hradecké filharmonie, vedený jasným gestem Petra Vronského, si tato ‚Weinbergerova šibalství‘ očividně užíval.“

„Ostrčilova hudba, v podstatě krátká symfonická báseň, by si vlastně vystačila i bez textu, přičemž její sdělení by bylo stejně přesvědčivé.“

„Ze všech tří uvedených melodramů je ten Jeremiášův nejvíce hudebně popisné, někdy až ke škodě věci.“

Je dobře, že Rok české hudby není připomínán pouze prostřednictvím našich světově nejproslulejších skladatelů, ale občas se dramaturgie zaměří i na ty méně známé, jejichž tvorba ovšem zaslouží pozornost. Když se k tomu připojí i neotřelý výběr zřídka uváděného hudebního oboru, jakým je melodram, výsledkem je doslova objevný a netradiční hudební zážitek – a takový připravila posluchačům Filharmonie Hradec Králové na svém předposledním koncertě velké abonentní řady 25. dubna 2024, tentokrát pod vedením Petra Vronského.

„Doslova sluchové dobrodružství nabídlo Luminarium Kryštofa Mařatky ve skvělé interpretaci jeho syna Yana Mařatky.“

„Nedělaly mu potíže ani extrémní klarinetové polohy, evokující svým témbrem zvířecí roh, kostěné píšťaly, tibetské trubky, čínskou hudbu, židovský klezmer, maďarský čardáš či hudbu Balkánu.“

„Filharmonie Hradec Králové v podstatě nemá limity ohledně repertoáru.“

„Z Aladinovy lampy vypustíme džina všech hudeb světa a nových stylů na orientálním trhu melodií.“ Toto poetické moto z programové brožury koncertu Filharmonie Hradec Králové 14. března nejlépe vystihlo dramaturgický záměr nevšedního večera. Výčet zastoupených autorů mohl totiž při prvním pohledu působit poněkud nezvykle, až chaoticky: Prokofjev, Mařatka, Verdi, Nielsen, Borodin.

„Kaspar Zehnder vedl orchestr se zřetelným uvolněním a opět s úsměvem na rtech; zdá se, že má svěřené těleso již do detailu přečtené.“

„Jan Talich je natolik zkušeným interpretem, že od něj očekáváme maximum. A dočkáme se ho.“

„Zaznamenal jsem, jak Janáčkova hudba mladé návštěvníky viditelně zasáhla. Tolik pocitů a nálad, tolik barev, tolik moudrosti…“

Hned čtyři skladby autorů, v jejichž letopočtech narození či úmrtí je na konci čtyřka nebo devítka, potěšily 7. března návštěvníky dalšího koncertu Filharmonie Hradec Králové k Roku české hudby 2024. Příjemně koncipovaný večer pod taktovkou Kaspara Zehndera se sólistou Janem Talichem představil čtyři výrazné podoby domácí hudební tvorby. A mohlo jich být klidně i pět…

„O Mé vlasti svěřené Jiřímu Rožňovi se bude v Hradci Králové mezi milovníky hudby zajisté ještě dlouho hovořit.“

„Proč se nepokusit vnést do ikonického díla opět něco nového?“

„Členové orchestru pochopili dirigentovo pojetí a sledovat je při práci znamenalo oddat se ohromnému vnitřnímu potěšení.“

Po bravurně zvládnutém Asraelovi Josefa Suka, provedeném letos v lednu, nabídla svým posluchačům Filharmonie Hradec Králové v rámci série koncertů k Roku České hudby 2024 v posledním únorovém dni dílo nejtradičnější – Mou vlast Bedřicha Smetany. Pod taktovkou třiatřicetiletého dirigenta Jiřího Rožně vzniklo nastudování plně respektující autorovo poselství a zároveň odrážející energii 21. století.