PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Prsty harfistky Anaïs Gaudemard jako by odmítaly podléhat fyzikálním zákonům, jejich pohyb po strunách je takřka neusledovatelný.“

„Skutečnost, že byl posluchačům na východě Čech zpřístupněn Čajkovského Manfred hned na začátku sezony, bezprostředně po letních prázdninách, lze svým způsobem považovat za úder na solar. Ale za atak atraktivní a žádoucí.“

„Ne, tohle nebylo běžné zahájení sezony, tentokrát šlo o opravdovou hudební událost. Královéhradečtí dali zřetelně najevo, že z nastoupeného kurzu nehodlají jakkoli slevovat.“

Byl to vstup do nové sezony jaksepatří. Filharmonie Hradec Králové chce i nadále držet krok s předními českými orchestry, a to nejen na regionální úrovni. Pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera se těleso propracovalo k ukázněné a soustředěné hře s rovnoměrným výkonem ve všech nástrojových skupinách. Sympatické přitom je, že královéhradečtí filharmonici přijímají i ty nejtěžší úkoly. Symfonie h moll o čtyřech obrazech, op. 58 „Manfred“ Petra Iljiče Čajkovského, jíž se dostalo cti zahájit novou koncertní sezonu v Sále Filharmonie na Eliščině nábřeží, nepochybně patří do nejvyšší dramaturgické kategorie. Ještě před ní se návštěvníkům dostalo dalšího poměrně vzácného hudebního dárku. Ani harfový koncert Es dur Reinholda Glièra nebývá v našich koncertních síních často slyšet. V Hradci Králové se sólového partu ujala Anaïs Gaudemard.

„Cyklus Písně trpělivé a píseň Mnichova řehole rezidenčního skladatele Jana Kučery vznikly přímo pro festival Za poklady Broumovska.“

„Spojení basbarytonu a klavíru bratrů Klánských a dvou Kučerových premiér byly zárukou nevšedního zážitku.“

„Dramaturgie koncertu tvořila pomyslný most mezi písňovými cykly minulosti a dneška.“

Kroky návštěvníků festivalu Za poklady Broumovska vedly 12. srpna na návrší nad řekou Stěnavou do obce Martínkovice, jedné z lánových vsí, které v Broumovské kotlině vznikaly ve 13. století. Uprostřed hřbitova tu stojí kostel sv. Jiří a Martina, ten jako jediný ze skupiny broumovských kostelů není dílem otce a syna Dientzenhoferových, ale stavitele Martina Allia. Přímo pro tento koncert napsal rezidenční skladatel letošního ročníku festivalu Jan Kučera písňový cyklus Písně trpělivé a píseň Mnichova řehole. Ty zazněly společně s dalšími písňovými cykly ve výjimečném podání basbarytonisty Daniela a klavíristy Lukáše Klánských.

„Mám teorii spokojeného orchestru. Věnuji se jí od té doby, co jsem do filharmonie nastoupil jako produkční. Naslouchám potřebám jednotlivých členů instituce a hledám způsob, jak vše sladit v jeden harmonický organismus.“

„Plocha naší střechy je poměrně veliká a zároveň spotřeba elektrické energie je značná, tak bych velice rád dotáhl svou ideu fotovoltaiky.“

„Crossover je funkční nástroj k přivedení dalšího segmentu publika.“

Plný vizí a ideálů. Člověk, který nezná, co to je netěšit se do práce. Zodpovědný, pokorný a zároveň rozechvělý před velkou výzvou: Zvládnu to? Hlavně nezklamat důvěru. Strach ale nijak neumenšuje jeho natěšení a pozitivní přístup. Vladimír Šrámek, jazzový kytarista, člen skupiny Jazz Police a v posledních letech člen managementu orchestru, po třiadvaceti letech po Václavu Dernerovi „převzal kormidlo“ Filharmonie Hradec Králové a stal se jejím dalším ředitelem. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Šrámek dává přičichnout ke svému voňavému elánu a čtenář upřímně fandí, aby entusiasmus nevyprchal.

„Amplifikace orchestru nebyla příliš zdařilá, homogenitu orchestru málo podpořila, svrchní alikvoty poněkud potlačila, barva nástrojů nebyla dosti diferencována.“

„Eliška Weissová se představila jako výrazná interpretka Libuše, jichž dnes máme jako onoho pověstného šafránu.“

„Barytonista Daniel Čapkovič zaujal, krom přirozené krásy svého hlasového fondu, dokonalou plynulostí italské kantilény ve Verdiho Donu Carlosovi, v árii Rodriga.“

Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna zakončil 15. července operní koncert na nádvoří Městského úřadu Třeboň, tradičně pod názvem Pocta Emě Destinnové. Protagonisty finále festivalu byli sopranistka Eliška Weissová a barytonista Daniel Čapkovič, Filharmonii Hradec Králové dirigoval Jan Chalupecký. Hudební festival sestával celkem ze sedmi koncertů s výbornou, kontrastní dramaturgií. Závěrečný koncert byl skvělou tečkou za jubilejním ročníkem skvělého festivalu na jihu Čech.

„Je vždycky dobré, když se vám věc podaří dostat do tvaru, který přibližně chcete, a pak si říct: Co takhle odejít dřív, než mě budou vynášet nohama napřed?‘“

„Pětaosmdesát hudebníků plus dalších patnáct lidí – to je malá fabrika a trochu pytel blech.“

„Jako ředitel nemáte čas myslet na čas.“

Dlouholetý ředitel Filharmonie Hradec Králové Václav Derner k 30. červnu odchází z funkce a činí tak z vlastního rozhodnutí po dosažení důchodového věku a nikoli s vypršením mandátu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, co vše se během jeho funkčního období podařilo a jakým způsobem do jeho éry zasáhla epidemie koronaviru. Dále hovoří mimo jiné o Hudebním fóru Hradec Králové, platformě k provádění soudobých orchestrálních děl mezinárodního renomé, u jejíhož zrodu stál. Nástupce doktora Dernera, absolventa Matematicko-fyzikální fakulty UK, je už jmenován a je jím Vladimír Šrámek, dosavadní manažer orchestru.

„S výsledky letošního prubířského klání se širší publikum mohlo seznámit během podvečerního koncertu s následným vyhlášením tolik očekávaného pořadí.“

„Vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v kategorii viola se stal Francouz Sào Soulez Larivière… Hned prvními tóny, včetně mikrointervalů, se projevil jako skutečný kouzelník svého nástroje.“

„Pozornost, jakou letošní Pražské jaro věnovalo viole, nejenže jednoznačně potvrdila její nepostradatelnost, ale i oprávněnou svébytnost jako sólového nástroje.“

Překvapení v rámci prvního týdne mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bylo sice neokázalé, o to ale účinnější, neboť letos se poprvé v historii této mimořádné kulturní události soutěžilo v oboru viola. Interpretační soutěž Pražského jara má ve světě odpovídající zvuk, pro mnohé účastníky a hlavně laureáty mohou znamenat úspěšný start na mezinárodní koncertní scéně. S výsledky letošního prubířského klání se širší publikum seznámilo během podvečerního koncertu s následným vyhlášením tolik očekávaného pořadí nedlouho před půlnocí, v sobotu 13. května v pražském Rudolfinu.

„Dirigent hudobný tvar Händlovho Concerta grossa modeloval ako farbistú drobnokresbu“

„Švajčiarsky dirigent si s bohatým pradivom Bartókovej hudobnej reči poradil ako zdatný profesionál“

„Päťdesiatnik Kaspar Zehnder je dnes na vrchole svojich tvorivých síl“

Prvá dvojica májových abonentných koncertov Slovenskej filharmónie sa v bratislavskej Redute konala v dňoch 11. a 12. mája 2023 pod taktovkou švajčiarskeho dirigenta Kaspara Zehndera a so štyrmi sólistami z radov prvých hráčov dychovej sekcie orchestra – flautistom Cyrilom Šikulom, hobojistom Matúšom Veľasom, hornistom Róbertom Kisom a fagotistom Petrom Kajanom.

„Dirigent Kaspar Zehnder zřejmě dobře ví, co činí; chce dát prostor k rozehrání všem a přitom se mu daří držet celek v uhrančivé soudržnosti.“

„Vodička hravě vykouzlí předepsanou melodii, pohraje si s jejími nuancemi, opojí se líbezností, aby vzápětí bravurně zvládl kadenci první věty.“

„Orchestr rozvíjí Wagnerovu nekonečnou melodii způsobem, jako by si chtěl říci o místenky do Bayreuthu…“

Filharmonie Hradec Králové připravila pro abonenty svého velkého symfonického cyklu koncert sestavený z důvěrně známých skladeb období romantismu. Jejím sálem zněla hudba německých a rakouských autorů Carla Marii von Webera, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Franze Schuberta a Richarda Wagnera. O vstupenky na večer, jehož sólistou byl koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička a který řídil šéfdirigent orchestru Kaspar Zehnder, byl ve městě obrovský zájem; sehnat volné místo na poslední chvíli stalo se takřka nemožným. Královéhradečtí filharmonici potvrdili svoji současnou skvělou formu a opět posluchačům připravili skvostný hudební zážitek.

„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“  

„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“

„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“

Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.

„V okamžiku, kdy se rozklene Elgarova důvěrně známá ústřední melodie a orchestr se jí naplno velkolepě ujímá, musí být harfu slyšet.“

„Klavírista Lukáš Klánský se svého úkolu zhostil s naprostou zodpovědností, ale současně s grácií a dokonce i s jakýmsi jemným humorem.“

„Nad způsobem, jakým dirigent Nicolás Pasquet dovedl všechny nástrojové skupiny k bezchybnému uchopení jejich partů, lze zůstat pouze v tichém údivu a očarování.“

Filharmonie Hradec Králové se představila ve středu 29. března 2023 v rámci svého velkého symfonického cyklu s posluchačsky atraktivním programem. Po úvodním britském vojenském pochodu Edwarda Elgara zněla romantická hudba norská a ruská, tedy Griegův Klavírní koncert a moll, při němž se sólového partu ujal Lukáš Klánský, a Čajkovského Pátá symfonie. Návštěvníci v Sále filharmonie, zaplněném takřka do posledního místa, byli opět svědky výjimečného večera potvrzujícího ohromující kvalitativní vzestup královéhradeckého orchestru.

„Tomáš Jamník patří k interpretům, kteří se dokáží během hry upřímně a radostně usmát, mnohdy hned poté, co dali najevo absolutní koncentraci.“

 „Nicolas Chalvin při Berliozově Fantastické symfonii předvedl z francouzského přístupu to skutečně nejlepší.“

 „Výkon, k němuž dirigent dovedl královéhradecké filharmoniky, zaslouží velký obdiv a úctu.“

Filharmonie Hradec Králové připravila v rámci svého „Malého symfonického cyklu“ na 9. březen 2023 večer, sestavený ze dvou stěžejních děl francouzského repertoáru. V podání orchestru se sólistou Tomášem Jamníkem zazněl První violoncellový koncert a moll Camille Saint-Saënse a poté přišlo na řadu ve městě dlouho očekávané provedení Fantastické symfonie Hectora Berlioze. Taktovky se ujal francouzský dirigent Nicolas Chalvin a podle bezprostředního ohlasu publika šlo o událost na úrovni, jakou krajská metropole ve východních Čechách již dlouho nezažila.