PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Rakouský barytonista Wolfgang Resch patří k pěvcům, jejichž kariéra se přirozeně pohybuje napříč styly i žánry. Se stejnou samozřejmostí se u něj potkává opera, opereta i písňová tvorba nebo barokní repertoár se soudobou hudbou. V posledních sezonách na sebe výrazně upozornil na operních i koncertních jevištích nejen hlasovou kvalitou, ale i výraznou hereckou inteligencí a otevřeností k novým výzvám. 19. února vystoupí s Filharmonií Hradec Králové v Brahmsově Německém rekviem. V rozhovoru mluví o své cestě k hudbě, o svobodě, kterou mu přináší žánrová pestrost, i o tom, proč je pro něj písňový recitál stejně intimní výpovědí jako operní role.

„Bylo patrné, že zpěv v případě Veroniky Rovné nebolí.“

„Z frýdecko-místeckého rodáka v Kristových létech čiší pokoj, nadhled, tedy i dobrá příprava. Habart má úsporné gesto, přesto inspirativní.“

„Symfonický orchestr Českého rozhlasu jsem neslyšel zahrát tak dobře.“

Program dramaturgicky ukotvený ve Vídni konce 18. století nabídli pražští rozhlasoví symfonikové v Betlémské kapli. Spolehlivě interpretovaná díla autorů Mozarta, Süssmayra a Vranického zazněla 11. prosince pod inspirovaným vedením dirigenta Jiřího Habarta. Spoluúčinkující sopranistka Veronika Rovná se sólově představila v mozartovské úloze a také měla podíl na nezpochybnitelném úspěchu večera.

„Úsilí Jiřího Habarta, jenž se v září 2026 stane v Hradci Králové šéfdirigentem, se zaměřuje i na zdánlivé detaily. “

„Koncertní síň doslova užasla. Vůbec jsem se nedivil, že již závěrečný vír pateticky vystupňované první věty vyvolal bouřlivý aplaus.“

„Každičká předepsaná nota byla pro sólistu příležitostí vydat ze sebe maximum, každý pohyb smyčce a prstů se stal vyjádřením dokonalého porozumění autorovi.“

První prosincový čtvrtek patřil ve Filharmonii Hradec Králové dvěma výrazným osobnostem. Slovenský houslista Dalibor Karvay se v Čajkovského Koncertu D dur představil jako fenomenální hráč překračující hranice možného. Jiří Habart s taktovkou ruce naznačil, že bude i jako příští šéfdirigent pokračovat v tvrdé, do detailu propracované práci s orchestrem, přičemž využije i přirozenou energičnost vyplývající z jeho věku.  

„Mé angažmá v Ostravě nebylo prodlouženo čistě z časových důvodů; nestíhal bych své závazky, což by způsobovalo potíže oběma stranám.“

„Další soutěže neplánuju. Svůj účel splnily.“

„Mým osobním přáním je hudebníky vést s porozuměním pro každého z nich; aby našeho společného hudebního putování nelitovali.“

Jiří Habart představuje talentované dirigenty, kteří svou kariéru vybudovali od základů na své poctivosti a pracovitosti. Narodil se ve Frýdku-Místku, ZUŠ navštěvoval v Litomyšli, hru na housle studoval na konzervatoři v Kroměříži a dirigování se věnoval v Brně na JAMU. Byl úspěšný na dirigentských soutěžích v Debrecínu a zejména v Londýně na Donatella Flick Conducting Competition 2023 a už za studií se stal dirigentem Národního divadla moravskoslezského. Roku 2024 prožil Debut Pražského jara. Nejčerstvější informací je, že od následující sezony se ujme pozice šéfdirigenta Filharmonie Hradec Králové. V rozhovoru jsme se ho tedy ptali zejména na současné umělecké aktivity, ale také na šéfdirigentské vize.

„Joonas Pitkänen působil na stupínku dojmem šviháka, jemuž činilo nezměrnou radost kloubit kolektivní snažení všech přítomných, byť své emoce vlastně nedával příliš najevo.“

„Zařazení Respighiho transkripce považuji za mistrný tah. Bachově muzice neublíží snad žádná dobře míněná úprava.“

„Roman Perucki je hráčem nadmíru zkušeným a reprezentujícím to nejlepší z polské interpretační školy.“

Po devíti měsících opět stanul na dirigentském stupínku před hráči Filharmonie Hradec Králové sympatický Fin Joonas Pitkänen. V úterý 4. listopadu se ujal řízení koncertu nazvaného Ve znamení varhan, při němž zazněla díla Johanna Sebastiana Bacha (v úpravě Ottorina Respighiho), Francise Poulenca a Camilla Saint-Saënse. Jako sólista se představil polský varhaník a šéf gdaňské filharmonie Roman Perucki.

„Tomáš Brauner dal ve Smetanově symfonické básni velkoryse prostor všem hráčům s důrazem na mnohdy v ní nezaslouženě opomíjené nuance.“ 

„Kompozice Lukáše Hurníka je veskrze milou záležitostí, neskrývaně programní a vycházející nejen ze snahy postihnout dějiny východočeského města v rychlé zkratce.“

„Tvrdá a promyšlená práce s předními českými i zahraničními dirigenty přinesla v Hradci Králové plody, jež je zde již možno vnímat jako vysoký standard.“ 

Nejočekávanějším bodem programu na letošním slavnostním koncertě Filharmonie Hradec Králové ke Dni vzniku samostatného československého státu se již dlouho předem stala skladba Lukáše Hurníka Letopisy královéhradecké, symfonická kronika k 800. výročí města. Večer ke státnímu svátku 28. října probíhal v Sále Soni Červené v důstojném duchu, světová premiéra třináctiminutového dílka mu dodala zvláštní jiskru. Dirigoval Tomáš Brauner.

„V hledišti se usadili lidé, kteří dobře věděli, na co jdou a co mohou čekat.“ 

„Provedení Zrcadel předepsal autor pro 118 hráčů. Bez výpomocí se něco takového v našich podmínkách neobejde, sáhnout k nim bylo nutno i v tomto případě. “

„Bylo by jistě velmi zajímavé sledovat dirigenta při zkoušení. Jak vznikala jeho totální a vše pohlcující synergie s královéhradeckými filharmoniky, zůstane, žel, skryto. Podstatný je však výsledek.“ 

Třetí večer letošního Hudebního fóra Hradec Králové patřil v úterý 21. října jedinému dílu. Náročného úkolu předvést poprvé naživo českým posluchačům jednu ze stěžejních kompozic hudby druhé poloviny 20. století, jimiž jsou Zrcadla rakouského tvůrce Friedricha Cerhy, se ujala Filharmonie Hradec Králové pod vedením dirigenta Jiřího Rožně. A soudě podle reakcí publika, učinila tak s obrovským zaujetím pro věc a obstála více než se ctí.

„Vše se točí kolem tajemství, nedostatku či nepřítomnosti lásky, proměnlivosti duše a řekl bych i proměny identity.“

„Co se týče rodinného tria, umělecký vztah se v okamžiku, kdy položíme smyčec na struny, nijak neliší.“

„Vždycky mě okouzloval půvab a emocionální síla, která z hudby českých skladatelů vyzařuje.“

Ve čtvrtek se Hradec Králové opět stane epicentrem soudobé hudby. V Sále Soni Červené začíná již 21. ročník festivalu soudobé orchestrální světové hudby Hudební fórum Hradec Králové. Linkou, která propojí čtyři koncerty a zároveň také hudbu s diváky v auditoriu i posluchači stanice D-dur a dalších evropských veřejnoprávních stanic, je sto let od narození pětice hudebních velikánů: Luciana Beria, Hanse Wernera Henzeho, György Kurtága, Pierre Bouleze a Friedricha Cerhy. Na čtvrtečním zahajovacím koncertě vystoupí za doprovodu Filharmonie Hradec Králové také francouzský violoncellista Aurélien Pascal s koncertem Henriho Dutilleuxe Tout un monde lointain (Celý vzdálený svět).

„Přeju si přibližovat úžasná díla klavírní literatury nadšenému publiku.”

„Každý den začínám stupnicemi a etudami od Carla Czerného.”

„Hudba je lidská, žádný počítač ji nedokáže nahradit.”

Teprve patnáctiletý klavírista Justus Friedrich Eichhorn pocházející z Výmaru už sbírá koncertní i soutěžní úspěchy po celém světě – nejen v jeho rodném Německu, ale například i ve Švýcarsku, Jižní Koreji či Americe; mimo jiné byl už dvakrát pozván na prestižní festival Verbier. V minulém roce vyšlo jeho první CD s výběrem klavírních koncertů od Ludwiga van Beethovena a Josepha Haydna. Aktuálně studuje ve třídě vynikajícího profesora Grigoryho Gruzmana na výmarském hudebním gymnáziu a chystá se do Čech. V září se představí s Filharmonií Hradec Králové jako sólista Beethovenova Klavírního koncertu č. 5 „Císařského”.

„Posluchači poblíž orchestru měli možnost zažít skutečně plastický prostorový vjem zvuku jednotlivých nástrojů.“

„Publikum mělo možnost vyslechnout druhou větu v kontextu celé Bachovy suity.“

„Skladba s názvem Hrací skříňka byla uvedená při této příležitosti ve své premiéře a za přítomnosti autora.“

Jubilejní dvacátý ročník festivalu Za poklady Broumovska završil v sobotu 30. srpna koncert Filharmonie Hradec Králové pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Konal se tradičně v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha a kromě klasických děl Johanna Sebastiana Bacha a Wolfganga Amadea Mozarta zazněla ve světové premiéře také soudobá kompozice Miloše Orsona Štědroně, letošního rezidenčního skladatele festivalu.

„Myslím, že Soňu Červenou by asi nejvíce potěšil obrovský zájem místního publika.“ 

„Z detailních záběrů videokamery na šéfdirigenta Kaspara Zehndera bylo patrné, jak přesně a citlivě vede svými gesty sólisty i členy doprovodného tělesa.“ 

„Dámě i oběma pánům to pár metrů od labských vod v jejich rolích nadmíru slušelo. Všichni dali do svých výkonů maximum.“

Filharmonie Hradec Králové zahájila ve středu 27. srpna svou 48. koncertní sezonu. Učinila tak velkolepě koncipovaným a široké veřejnosti zdarma přístupným open air koncertem na náplavce na Eliščině nábřeží, který se stal poctou Soně Červené při příležitosti blížícího se 100. výročí jejího narození. Rodina slavné operní pěvkyně byla s městem významně spjata, ona sama Hradec milovala a na místním hřbitově v Pouchově je pochována.

„Obecně mám divadelní svět hodně rád a tím, že jsem řadou divadel prošel, tak mě to samozřejmě silně ovlivnilo a já začal rozlišovat, zda píšu operu, scénickou hudbu, hudební divadlo, nebo kabaret.“

„Když člověk hodně čte, tak časem dokáže vlastní texty také vytvářet a postupně se v tom zlepšovat.“

„K napsání mě inspirovaly historické hrací skříňky, třeba takové ty šperkovnice, které když se otevřou, tak začne hrát hudba a otáčet se baletka…“

V rámci závěrečného koncertu 20. ročníku hudebního festivalu Za poklady Broumovska zazní 30. srpna v podání Filharmonie Hradec Králové za řízení dirigenta Kaspara Zehndera světová premiéra skladby Miloše Orsona Štědroně nazvané Hrací skříňka. Právě s rezidenčním skladatelem letošního ročníku jsme si povídali nejen o jeho nejnovější kompozici, ale také o uměleckých projektech a oceněních let minulých.

„Z gest i pohybů dirigenta Johannesa Schlaefliho lze vycítit jistotu, ale zároveň lidskou vstřícnost.“

„Výhodou všech členů Tria Incendio je pochopitelně živelnost a bezprostřednost daná věkem, stávající se při bezchybném provedení vysokou přidanou hodnotou.“ 

„Jako by se Haydnův londýnský triumf z roku 1791 přenesl přímo do východních Čech, tak mohutný byl v Hradci účinek skvostně interpretovaného díla.“

Na úplný závěr stávající abonentní sezony zvolila Filharmonie Hradec Králové hudbu z období klasicismu. Na posledním koncertě malého symfonického cyklu zněla ve středu 7. května díla Ludwiga van Beethovena, Franze Becka a Josepha Hydna. Posluchačům se představil švýcarský dirigent Johannes Schlaefli a o kvalitách svého interpretačního umění nenechali nikoho na pochybách členové Tria Incendio.

„Přesnými gesty provedl Petr Vronský bezchybně intonující orchestr všemi dynamickými a melodickými vzepětími Novákovy skladby a vytvořil skutečně živý a plastický obraz bouře ve velehorách.“

„Hanušův opus je další výsostnou ukázkou z pokladnice nezatížené dobovými mravy a požadavky, hudbou čistou, svobodnou a nespoutanou, vycházející z poctivého základu tehdejší české moderny.“ 

„Dirigent nevyvolával jednotlivé hráče a skupiny prostřednictvím pokynů ze svého místa, jak bývá v závěru koncertů zvykem. Pěkně si je všechny obešel.“

Filharmonie Hradec Králové potvrdila na svém koncertě konaném v poslední dubnový den obdivuhodnou interpretační úroveň, k níž postupně se omlazující orchestr dospěl díky neutuchající energii a činorodosti svých členů a spoluprací tělesa s předními domácími i zahraničními dirigenty. Středeční večer v Sále filharmonie se pod taktovkou Petra Vronského zaměřil na českou hudbu a doslova hýřil barvami a náladami.