„Pro díla Esy-Pekky Salonena a Johna Adamse nalezl dirigent Santtu-Matias Rouvali s Berlínskými filharmoniky úžasný cit s vnitřní pulsací a strhujícím napětím.“

„Víkingur Ólafsson spojil často svou brilantní techniku, úhozovou i dynamickou kulturu s citem pro překvapivou vřelost a nadhled, který byl oslňující.“

„Santtu-Matias Rouvali pojal Prokofjevovo dílo s nadhledem, závažná místa vyvažoval orchestr lehkostí, pevnost uchopení díla oživily zpěvné melodie.“

Úspěšné koncerty soudobé hudby 20. a 21. století Berlínských filharmoniků na sklonku prosince nabídly posluchačům díla Sergeje Prokofjeva, Johna Adamse a Esy-Pekky Salonena. Po zážitku z jejich provedení se mnozí návštěvníci už začali těšit na druhé Bienále Berlínských filharmoniků, které se koná ve dnech 9. až 26. února 2023 v jejich domovské instituci. Vedle velkých oslav stého výročí narození skladatele Györgye Ligetiho zazní v rámci přehlídky soudobých děl pod taktovkou šéfdirigenta slavného orchestru Kirilla Petrenka i světová premiéra skladby Superorganisms Miroslava Srnky.

Renomovaný a mimořádně nadaný mladý finský dirigent Santtu-Matias Rouvali, současný šéfdirigent Göteborských symfoniků a Tamperského filharmonického orchestru, který se v loňské sezóně stal šéfdirigentem britské Filharmonie se sídlem v Londýně, se s radostí a velkým respektem opět letos vrátil ke koncertům s Berlínskými filharmoniky. Se světoznámým orchestrem úspěšně debutoval v roce 2019, tehdy byl velmi chválen za nastudování Symfonie č. 1 e moll, op. 39 Jeana Sibelia. Dirigent je rovněž pravidelným hostem Newyorské filharmonie.

Závěrečný adventní orchestrální program, který se uskutečnil ve dnech 21. a 22. prosince 2022 v sídle Berlínské filharmonie, vnímali posluchači s velkou koncentrací. Koncert otevřel Santtu-Matias Rouvali efektním soudobým dílem Helix (2005) svého proslulého krajana, skladatele a dirigenta Esy-Pekky Salonena, který je v letošní sezóně rezidenčním umělcem Berlínských filharmoniků.

I když se světová premiéra díla Helix komponovaného skladatelem na objednávku BBC pro největší hudební festival klasické hudby BBC Proms konala už 27. srpna 2005 v Royal Albert Hall v Londýně, kde skladbu nastudoval Světový orchestr pro mír s Valerijem Gergijevem (což je z dnešního pohledu poněkud paradoxní spojení plné bolestného pozadí), a hrána byla také o deset let později na přehlídce soudobé hudby Hudební fórum Hradec Králové, kde dílo nastudoval Radek Baborák s Filharmonií Hradec Králové, Berlínští filharmonikové skladbu hráli poprvé až nyní.

Dirigent Santtu-Matias Rouvali s orchestrem dodali Salonenově skladbě Helix esprit, lesk a strhující napětí, které mělo v pojetí dirigenta až jasnou architektonickou výstavbu se specifickým gradováním rychlých až závratně zrychlených temp. Faktura díla se zhušťovala a dynamika sílila až na čtyřnásobné forte, které orchestr 22. prosince 2022 zahrál v kráse okázalého, nikoli ovšem forsírovaného zvuku. Instrumentace virtuózního charakteru vtáhla posluchače velmi soustředěně do provedení, které mělo až mistrovské napětí.

Mimochodem už v lednu bude řídit Esa-Pekka Salonen Berlínské filharmoniky na čtyřech koncertech v sídle Berlínské filharmonie a v německé premiéře uvede 19. ledna 2023 svůj nový koncert pro varhany a orchestr. Název díla dosud web světoznámého orchestru nezveřejnil na svých stránkách, jedná se ovšem o zakázku více institucí z různých zemí. Sólistou bude slavný francouzský varhaník Olivier Latry, který se představil v roce 2008 na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro a v roce 2019 vystoupil ve Dvořákově síni Rudolfina se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK v rámci svého recitálu.

V Berlíně po Salonenově skladbě zazněl koncert pro klavír a orchestr legendárního amerického skladatele Johna Adamse Must the Devil Have All the Good Tunes? (2018), jehož světová premiéra se uskutečnila 7. března 2019 v podání Losangeleské filharmonie pod taktovkou Gustava Dudamela ve Walt Disney Concert Hall s klavíristkou Yujou Wang v Los Angeles. Na nahrávku třetí věty ze skladby v podání stejných interpretů z alba „John Adams“ labelu Deutsche Grammophon láká k poslechu na svém webu i 78. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro v přehledu festivalového programu v termínu koncertu, který se koná ve Dvořákově síni Rudolfina 23. května 2023, kdy do Prahy zavítá slavný skladatel. John Adams nastuduje dílo s Českou filharmonií a sólistou jeho kompozice bude proslulý islandský klavírista Víkingur Ólafsson, který vystoupil na sklonku adventu i s Berlínskými filharmoniky.

V sále Berlínské filharmonie zazněla Adamsova skladba Must the Devil Have All the Good Tunes? / Musí mít ďábel všechny dobré melodie? krátce před Štědrým dnem poprvé. Vedení světoznámého orchestru se až pro letošní sezónu rozhodlo dílo zahrnout nově do svého repertoáru. Mimochodem kompozici hrála 21. listopadu 2022 i Filharmonie Hradec Králové s dirigentem Andreasem Sebastianem Weiserem a se sólistou Miroslavem Beinhauerem na festivalu Hudební fórum Hradec Králové. Pro Berlínské filharmoniky bylo ovšem zařazení díla do programu ve spojení se severskými interprety šťastným rozhodnutím, dirigent Santtu-Matias Rouvali a Víkingur Ólafsson povýšili interpretaci díla na mistrovskou úroveň.

Santtu-Matias Rouvali není jen dirigent, ale také hráč na bicí nástroje. Než se vydal na dirigentskou dráhu hrál na bicí ve Finském rozhlasovém symfonickém orchestru a také v Symfonickém orchestru v Lahti, ve svém rodišti. V Berlíně před adventními koncerty Santtu-Matias Rouvali přiznal, že obě díla Esy-Pekky Salonena i Johna Adamse jsou nesmírně náročná a dirigent si musí dát pozor, aby nezněla příliš pomalu ani příliš rychle, ale aby gradovala s nepolevující vnitřní pulsací. V nastudování obou skladeb Santtu-Matias Rouvali skvěle zúročil své profesionální zkušenosti hráče na bicí nástroje. V Berlíně rovněž podotkl, že když diriguje dílo Johna Adamse, každá jeho ruka ukazuje hráčům v gestech jiná tempa pro určité sekce, což bylo v provedení žádoucí. Dílo ve třech větách členěné dle názvů na Gritty, funky, but in strict tempo. Twitchy, bot-like – Much slower, gently, relaxed – Più mosso: Obsession / Swing kulminovalo pod taktovkou Rouvaliho s neuvěřitelnou gradací i v souladu s vynikajícím sólistou Víkingurem Ólafssonem. Dílo na poslech chvílemi působilo s klavíristou až strojově a mechanicky, ale Ólafsson spojil často svou brilantní techniku, úhozovou i dynamickou kulturu s citem pro překvapivou vřelost a nadhled, který byl oslňující. John Adams se v díle inspiroval i tvorbou Martina Luthera Kinga a Henryho Manciniho, rozšířil orchestraci například i s přidáním nejen sólového klavíru, ale i piana v sekcích a rovněž i elektrickou kytaru, hudbě vtiskl charakter až filmového thrilleru. V pojetí Víkingura Ólafssona znělo provedení v intencích skladatele až s ďábelskou virtuozitou.

Pro díla Esy-Pekky Salonena a Johna Adamse nalezl dirigent Santtu-Matias Rouvali s Berlínskými filharmoniky úžasný cit s vnitřní pulsací a strhujícím napětím, díla Helix i Must the Devil Have All the Good Tunes? provedli mistrovsky.

Koncert završili Berlínští filharmonikové Symfonií č. 5 B dur, op. 100 (1944) Sergeje Prokofjeva. Skladatelovu kompozici nastudoval orchestr ve své historii poprvé 17. února 1957 s Maestrem Herbertem von Karajanem a v adventu se k dílu vrátil téměř po čtyřech letech, kdy dílo v roce 2019 nastudoval kanadský dirigent Yannick Nézet-Séguin. Výraznou neoromantickou náladu čtyřvěté kompozice, ve které skladatel navázal na hudební tradici a nechal se ovlivnit i impresionismem, zahráli Berlínští filharmonikové v kompaktním zvuku ve svižných tempech. Santtu-Matias Rouvali pojal Prokofjevovo dílo s nadhledem, závažná místa vyvažoval orchestr lehkostí, pevnost uchopení díla oživily zpěvné melodie. Vynikající provedení soudobých děl bylo krásnou pozvánkou na únorové Bienále Berlínských filharmoniků.

Foto: Monika Rittershaus