PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pro svůj pražskojarní koncert zvolil Matyáš Novák poměrně zatěžkanou dramaturgii. Hrál pouze skladby Fryderyka Chopina a Ference Liszta.“

„Možná to však klavírista překombinoval a měl se spíše soustředit na to, aby ukázal více svých interpretačních tváří.“

„Takovou oslňující technikou se málokdo z mladých pianistů může chlubit. A to je počinek, na kterém se dá stavět.“

Pro mladého hráče musí být jistě velmi svazující pocit odpovědnosti, který se pojí s prvním vystoupením na Pražském jaru. Možná si to Matyáš Novák nepřipouštěl – alespoň způsob, jakým oslnil svou klavírní technikou, tomu nasvědčoval. Ale leckteré zkušenější ucho postřehlo, že na matiné v Sále Martinů v sobotu 18. května přece jen jeho výkon cosi postrádal.

„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“

„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže – konkurenci.“

„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“

Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.

„Komořina je hodně důležitá nejen pro hráče, ale je to slyšet i v orchestru. Je velkým přínosem, ať pokud jde o ladění, nebo o souhru.“

„My všichni jsme vyrůstali za socialismu a trochu nám ujel vlak v oblasti hudebního managementu.“

„Víme, že tzv. „vážná“ hudba je řadě lidí odcizená. A když dokážeme zaujmout děti, které pak chtějí jít ještě na koncert, je to krásná odměna.“

Původně se sešli v orchestru – tehdejší Pražské komorní filharmonii. Pět hráčů na dechové nástroje – Jan Brabec na klarinet, Jiří Ševčík na flétnu, Vladislav Borovka na hoboj, Václav Fürbach na fagot a Jan Musil na lesní roh – si řeklo, že vedle orchestrální hry by bylo příjemné svůj muzikantský život ještě rozšířit, a založili dechový kvintet. Ani po letech je společné hraní v komorním souboru bavit nepřestalo. Před aktuálním koncertem v břevnovském klášteře v úterý 14. května jsem hovořila s hobojistou Vladislavem Borovkou a flétnistou Jiřím Ševčíkem.

„Účastníkům se dostalo komplexního vhledu do barokního francouzského stylu.“

„Všichni si pochvalovali naprosto precizní a do detailu zvládnutou organizaci celého týdne, která jim umožnila cítit se pohodlně a vytěžit maximum.“

„Hudební hostina byla sestavena moudře a publiku naservírovala skutečně pestrou ochutnávku tak, aby se mu ani jedna z chutí nepřejedla.“

Od středy 20. do neděle 24. března jsme mohli v Praze být už potřetí svědky výjimečné události – díky spolupráci Collegia Mariana a Centre de musique baroque de Versailles se prostory HAMU v Praze po pět dní, od rána do večera, rozezněly francouzskou barokní hudbou – vše na dobové nástroje v poučené interpretaci špičkových umělců, lektorů a nadšených mladých hudebníků z 12 zemí celého světa…

„Je to dílo, které máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

„Na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů panovala přátelská atmosféra.“

 „Soutěž vnímám především jako poctu skladateli Bohuslavu Martinů.“

 „Plány a přání jsou jedna věc, ale proměna budoucnosti v přítomnost je věc druhá.“

Houslistka Eva Zrostlíková Schäferová je vítězkou řady národních i mezinárodních soutěží. Teď k trofejím přidala první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Eva je studentkou Hudební a taneční fakulty AMU ve třídě Ivana Štrause. Martinů je jedním z jejích nejoblíbenějších skladatelů. Jak dále říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, momentálně pomýšlí na účast v Soutěži Johannesa Brahmse v Pörtschachu. V městečku na břehu jezera Wörthersee na jihu Rakouska, kam skladatel od roku 1877 pravidelně v létě jezdil, se letos konala už pětadvacátá.

„Před 56 roky jsem slyšel Debussyho Rapsodii pro saxofon a orchestr a byl jsem tak fascinovaný, že jsem odcházel s pevným rozhodnutím hrát na saxofon.“

„Stravinský ověřoval možnosti, Gershwin je praktikoval, Bernstein plnil.“

„Mladá generace nemá žádná privilegia jen proto, že má všechno před sebou.“

Jiří Hlaváč před týdnem vstoupil do další životní dekády a významné životní jubileum oslaví jak jinak než koncertem. V podstatě bude dárkem pro diváky, kteří přijdou v sobotu večer do Sálu Martinů, kde vystoupí nejen jako interpret, ale také zazní jedna z jeho skladeb. Ministr kultury Antonín Staněk Prof. Hlaváče ocenil medailí Artis Bohemiae Amicis…

„Na rozdělení programní/absolutní hudba upřímně moc nevěřím.“

„Připomíná se neúspěšné politické hnutí z roku 1968, těší mě, když nezapomínáme ani na to úspěšné, které vyvrcholilo rokem 1918.“

„Nechtěl jsem vyřešit otázky typu, co je to česká hudba nebo kde jsme se vzali a kam směřujeme. Rád bych však poukázal na to, že i v dnešní době mají tyto otázky smysl.“

Ve středu 17. října pořádá HAMU a AuraMusica slavnostní koncert, kterým připomene sté výročí vzniku Československa. V Břevnovském klášteře se představí Kateřina Javůrková, Leoš Čepický a studentský orchestr Akademičtí komorní sólisté pod taktovkou Leoše Svárovského. Vedle děl Leoše Janáčka nebo Josefa Suka přitom zazní i jedna premiéra, kompozice mladého autora Jana Dobiáše, studenta doktorandského studia HAMU. O své skladbě, inspiracích, oslavách vzniku Československa i o tom, co to vlastně je česká hudba, víc prozrazuje v rozhovoru s Lucií Maloveskou. 

„Česká houslová škola o sobě dává vědět.“

„Soutěžení s uměním moc nejde dohromady.“

„Nejvíce mi sedí 20. století a romantismus.“

Houslisté z ČR se stávají světovým pojmem. Opět to potvrdil šestadvacetiletý Milan Al-Ashhab, který nedávno zvítězil v prestižní soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. V rodišti slavného houslisty se koná od roku 1979 každé čtyři roky. V konkurenci šesti desítek mladých interpretů do třiceti let uspěl stejně jako minule Jan Mráček, který si také odnesl první cenu. Al-Ashhab vyhrál už letos na jaře soutěž New York Concert Artists and Associates v celosvětové konkurenci houslistů do 35 let.