PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zatímco rodiče a prarodiče do posledního místa obsadili sedadla v Sále Martinů, jejich potomci tam postupně zcela zaplnili prostoru před varhanami.“

„Zejména v Hindemithově opeře, kterou nastudovaly děti ze souboru Rokytka, se zapojili členové NeoKlasik orchestru vedeného Václavem Dlaskem.“

„Nebyli by to ale čeští muzikanti, aby při adaptaci vnějších vlivů přestali myslet na specifika české hudebnosti.“

Pod záštitou velvyslanectví Spolkové republiky Německo se v sobotu 22. listopadu v prostorách Akademie múzických umění v Praze na Malé Straně uskutečnilo vzpomínkové matiné ke 130. výročí narození dvou významných německých skladatelských osobností, Paula Hindemitha a Carla Orffa. Jejich společným přínosem světové hudební kultuře je mimo jiné tvorba pro děti. Hindemith je autorem dětské opery s názvem Stavíme město, světovou proslulost získala tak zvaná Orffova škola. Hodnota obou těchto výtvorů spočívá v tom, že jsou určeny těm úplně nejmenším, které podněcováním jejich vlastní aktivity uvádějí do světa hudby.

„Slabinu našeho vzdělávacího systému vidím především v nedostatku operních studií.“

„Z pěveckého hlediska mi role Jeníčka neuvěřitelně padla a našla jsem se v ní.“

„Zelenkova hudba není jednoduchá, ale líbí se mi na ní to, že je tak trochu ‚funky‘ a obsahuje spoustu hudebních vtípků.“

Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka, jejíž devětapadesátý ročník v Karlových Varech právě dozpíval své poslední tóny, zná své vítěze. KlasikaPlus.cz je představuje v sérii rozhovorů. Dnešní díl patří mezzosopranistce Anně Moriové, která získala první místo v kategorii Píseň a druhé místo v oboru Opera. Umělkyně, která svou pěveckou dráhu zahájila na plzeňské konzervatoři a rozvíjí ji na pražské AMU, má za sebou rychlý vzestup: soutěžní úspěchy, prestižní stáže, debut v Národním divadle i výrazné role v Moravském divadle Olomouc, jehož je dnes sólistkou už třetí sezónu.

„Pořadatelé dnes čím dál častěji vyžadují, aby byla do programů zařazena soudobá hudba.“

„Fonetická abeceda zpěvákům neuvěřitelně pomáhá zdokonalit výslovnost.“

„U nás se říká, že studium v zahraničí je jen pro bohaté, ale není to pravda – jen je potřeba vědět, jak požádat o podporu.“

Kristýna Kůstková je česká sopranistka působící doma i v zahraničí. Vystupovala na scénách jako Carnegie Hall, Teatro Nuovo Gian Carlo Menotti či Festival dei Due Mondi a interpretuje operní role i koncertní repertoár. V tomto měsíci ukončila sezónu v italském Spoletu rolí Zuzanky ve Figarově svatbě a současně pokračuje ve studiu doktorského programu na AMU a pravidelně se věnuje sólovým recitálům a spolupráci s českými i zahraničními soubory. 10. listopadu v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů v skladatelově kantátě Mikeš z hor přednese sólový part za podpory Kühnova smíšeného sboru a dalších hudebníků.

„Mezinárodní soutěž musí vygenerovat osobnost s potenciálem, ne pouze dokonalého hráče.“

„Já si myslím, že v Asiatech chápání evropské hudby je, akorát ho dřív neuměli tak prezentovat.“

„Kladu si za úspěch, že jsme před dvěma roky nově zařadili do pražskojarních soutěží violu.“

První prosincový den končí uzávěrka přihlášek do 77. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro pro mladé hudebníky do třiceti let. Uskuteční se od 6. do 14. května 2026, a to v oborech příčná flétna a klavír. Violoncellista Michal Kaňka, pedagog AMU, sólista a kvartetní hráč, má za sebou už čtrnáctý rok ve funkci předsedy stálé soutěžní komise Pražského jara. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ještě vrací k té letošní, která se počátkem května v oborech hry na hoboj a na violoncello konala za opětovně většího zájmu mladých interpretů z celého světa, hojně z asijských zemí.

„V Dvořákově hudbě je tolik emocí a navíc jsou podané tak srozumitelně, že i puberťák jim porozumí…“

„Do budoucna si dávám předsevzetí ve stylu ne kam, ale spíš jak. Co dělám, chci dělat pečlivě a zodpovědně a s perspektivou toho, že moc nevíme, kam nás vítr zavane.“

„Zpívala jsem pár skladeb od Saint-Saënse a ten miloval sopranistky, u Dvořáka si říkám, že miloval lidi.“

Oprávněné očekávání budí dosavadní profesní úspěchy držitelky druhé ceny v dospělé ženské kategorii Opera z loňské Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. „Nechci na sebe klást zbytečný tlak,“ však říká sopranistka Eliška Marianna Minářová, která loni debutovala na prknech pražského Národního divadla. Pěvkyně, kterou čeká i jiná úloha ve Zlaté kapličce, se aktuálně intenzivně připravuje především na slavnostní zahájení sezony Plzeňské filharmonie, kdy v Měšťanské besedě 9. října ztvární sopránový part v Dvořákově Te Deum. Studentka pražské HAMU u této příležitosti poskytla rozhovor portálu KlasikaPlus.cz.

„Člověk u Martinů kolikrát zjistí, že to není tak těžké, jak se na první pohled může zdát.“

„Snažím se být všestranná.“

„Alexandr Skrjabin mě naprosto uchvátil.“

Mladá klavíristka Ayla Bártová se představí 20. září na Prologu Lednicko-valtického hudebního festivalu v Divadle Reduta v Brně. Společně s houslistou Matteem Hagerem zahrají Concerto da Camera od Bohuslava Martinů ve spolupráci s Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové. V druhé části zazní Koncert pro klavír a smyčcový orchestr od Jana Nováka. Ayla nyní nastupuje do druhého ročníku Akademie múzických umění v Praze, kde studuje ve třídě profesora Ivana Klánského. O svých koncertech, snech, plánech i studiu se rozpovídala v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz

„Považuji za malý zázrak, že se podařilo setkání tří institucí – Hudební fakulty JAMU, HAMU a Národního divadla.“

„Brittenovo dílo je skvostné, ale opravdu náročné po všech stránkách.“

„Nečekali jsme, že se na litomyšlskou Hubičku přihlásí tolik uchazečů. Na konkurzu se objevil také například jeden zpívající právník.“

Jméno Magdaleny Švecové není neznámé komukoli, kdo se bazálním způsobem zajímá o operní dění v České republice. Činorodá umělkyně vysoce aktivní jak pedagogicky, tak profesionálně operuje na základní ose Praha–Brno. Výraznou stopu zanechala v nedávném studentském uvedení Brittenovy temné opery Utahování šroubu, ale chystá také brněnskou Aidu nebo litomyšlskou Hubičku. Je až udivující, že portálu KlasikaPlus.cz poskytla historicky první rozhovor.

„Pohnán udával nástupy s jistotou a jeho gesta byla jasná a přirozená. Sbor na něj reagoval rytmickou souhrou a intonační čistotou.“

„Zvuk sboru byl zvukově vyvážený a krásně vyznělo i frázování v různých dynamikách. Celkový přístup dirigenta a sboru k duchovním skladbám byl citlivý s ohledem na zpívaný text.“

„V této verzi pod Indiho vedením vyzněly nádherně dynamicky vystavěné fráze.“

I když koncerty studentů uměleckých škol nejsou chápany jako produkce profesionálního uměleckého světa a patří spíše do kategorie tematických plánů studujících oborů, mají v sobě potenciál mladistvé energie a ta ve spojení s uměleckou kvalitou může přinášet kouzelné a nevšední zážitky. Jeden z takových koncertů s názvem Sborový koncert katedry dirigování se uskutečnil dne 16. června v Sále Martinů pražské HAMU v pořadatelství fakulty. Jejich prostřednictvím má veřejnost šanci vidět a slyšet talentované, budoucí umělce, což je i pro ně samotné skvělá příležitost prezentace a zároveň způsob, jak postupně nabírat nové zkušenosti. Zvolené skladby interpretovalo Foersterovo komorní pěvecké sdružení.

„Utahování šroubu patří mezi vrcholná díla Brittenova padesátkového období a je to jedna z formálně nejdokonalejších oper.“

„Je mi hluboce sympatické, že tomuto dílu byla dána přednost před osvědčenými trháky.“

„Všichni pěvci si zaslouží pochvalu za to, jak se popasovali s nástrahami operní angličtiny.“

Pražské Národní divadlo uvedlo komorní operu Utahování šroubu britského skladatele Benjamina Brittena. Jediná dvě uvedení inscenace 14. a 16. června jsou pilotním projektem uměleckého setkání tří institucí – Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a pražského Národního divadla. Na prknech Státní opery se odehrálo v režii Elišky Mervartové a v hudebním nastudování Norberta Baxy.

„Melodické primy v trombonech razantně zaklepaly na brány srdce a já jsem šel otevřít.“

„Michal Sedláček ztvárnil sólový part a do snů se mu nejspíš ještě několik dní budou drát jakési fantazijní příšery s čtvrttónovými kusadly.“

„Když se talent zkříží s pílí, odchází myšlenky marnosti o hudebním vývoji, který dokončen už jenom recykluje.“

Čtyři různí autoři, čtyři svébytné individuality. V Sále Martinů na pražské HAMU se 22. května uskutečnil koncert, který reprezentativním způsobem představil výtvory studentů Katedry skladby. Interpretovala totiž Prague Philharmonia, jediná tuzemská instituce soustavně se věnující soudobé hudbě ve svém abonentním cyklu, a když připočteme dirigentský vhled zkušeného Marka Ivanoviće, vychází, že studentské opusy šly prvně do světa povolanýma rukama popostrčené.

„Jeho náhlý odchod jsme pocítili jako velkou ztrátu.“

„Výkony všech účinkujících byly vynikající.“

„Filasův večer by bylo možné označit rovněž jako trombonovou exhibici.“

Pražská HAMU 15. dubna uspořádala vzpomínkový koncert. Nebýt covidové pandemie, která se v uplynulých letech prohnala prakticky celým světem, skladatel Juraj Filas by letos 5. března oslavil své sedmdesáté narozeniny. Zákeřná choroba jej dostihla 31. prosince 2021.