PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Principem inscenace zřejmě mělo být prolnutí osudů operních hrdinů s osudy jejich filmových představitelů, ale výsledkem je naprostý zmatek.“

„Olympia není loutka, ale filmová herečka, která svou árii zpívá jako Barbarella na namalovaném vesmírném pozadí. Nakonec jí vybuchne podprsenka…“

„Ke konci představení byl hlas Benjamina Bernheima už slyšitelně unavený a téměř se ztrácel.“

Zdálo by se, že natolik fantasmagorickou operu, jako jsou Offenbachovy Hoffmannovy povídky, není tak snadné zkazit. Režisérce Mariame Clément se to nicméně v Salcburku podařilo přímo neuvěřitelným způsobem.

„V libretu Kouzelné flétny najdeme všechno možné, je to vlastně taková první revue.“

„Vedení MET k nastudování Kouzelné flétny pozvalo Nathalii Stutzmann, což se jako příliš šťastné neukázalo.“

„Režie Simona McBurneyho se snažila o to, aby se na jevišti neustále něco dělo. Když zpěv jednotlivých protagonistů nerušila hra jejich kolegů, rušila množstvím videoprojekcí (často velmi primitivních) a zejména nejrůznějšími neoperními zvuky, které někdy dokreslovaly herectví na jevišti.“

V závěru svého krátkého, leč velice plodného života, pracoval Wolfgang Amadeus Mozart mimojiné na dvou operách, La clemenza di Tito a Kouzelná flétna. Jestliže první operu psal na objednávku pro Prahu jako slavnostní operu ke korunovaci Leopolda II. za českého krále, Kouzelná flétna vznikla pro lidové, tehdy předměstské, divadlo Emanuela Schickanedera ve Vídni. Přenos Kouzelné flétny 3. června 2023 byl posledním z letošních operních přenosů z Metropolitní opery do kin celého světa v rámci programu The Met: Live in HD.