PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jako finale výběru z Liturgie vkusně posloužila část Slava Otci i Synu. Sbor nastoupil s energií dále utlumenou a opět probuzenou a pěkně prošel vkusnou quasi recitativní pasáží, aby v závěru vítězným hlaholem oslavil boží dvojici.“

„Ženský sbor vynikal mimořádnou jemností a zároveň se účinně podílel v celosborových zvukových náporech.“

„Sbormistr Jakub Zicha svým stylem vedení a nasazením burcoval sbor k neutuchající bdělosti a velmi pěknému výkonu profesionální kvality.“

Devátého června oslavil Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy jubileum od svého založení koncertem v Betlémské kapli na pražském Starém Městě. Spolu s univerzitním sborem vystoupily také Pražský smíšený sbor, jehož sbormistrem je Jiří Petrdlík, a slovenský sbor Collegium Technicum z Košic se sbormistryní Tatianou Kanišákovou, který má letos také jubileum 40 let svého trvání.

„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“

„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“

„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“

Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.

„Mě hlavně baví ta cesta. Baví mě pracovat na sobě tak, abych se posouvala neustále dál, abych svoje povolání mohla dělat co nejlépe.“

„V současné době je na nás dirigentky upřena záře reflektorů, a až tahle vlna zájmu přejde, věřím, že se to srovná a nebudeme mluvit o pozitivní diskriminaci žen.“

„Nechci, aby mé dirigování vypadalo nacvičeně. Takže se snažím co nejvíce sladit všechny složky dirigování tak, abych to byla já, a ne cvičená opice.“

Dirigentka Alena Jelínková má sympatický životní cíl – dělat svou práci co nejlépe, tak, aby to bavilo ji i posluchače. Její hudební dráha začala ve Valašském Meziříčí, odkud pochází, vedla na Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění a zdaleka nekončí u proslulého pedagoga Johannese Schlaefliho v Curychu, k němuž nastoupila letos v září. Muzikalitou, pracovitostí, smyslem pro humor i nadhledem okouzluje spolupracovníky i návštěvníky koncertních sálů a opavské opery. Upozornila na sebe na letní Ševčíkově akademii v Horažďovicích, spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s Pražským filharmonickým sborem… a květnu 2023 ji čeká koncert nazvaný Debut Pražského jara. 

„Dvořákovy Symfonické variace vyzněly v dirigentově pojetí docela neotřele téměř jako baletní suita.“

„Elgarovy Variace Enigma byly jednoznačným důkazem dirigentova širokého zázemí a způsobilosti, stejně jako i potenciálu souboru.“

„Vrabcův první koncert v čele Karlovarského symfonického orchestru byl koncipován bez známky bezmyšlenkovité povrchnosti.“

Karlovarský symfonický orchestr má nového šéfdirigenta Ondřeje Vrabce. Při začátku 188. sezóny řídil těleso ve svém prvním programu, tvořícím zároveň úvod Dvořákova karlovarského podzimu. Sestavil ho nápaditě z hudby Leoše Janáčka, Edwarda Elgara a Antonína Dvořáka, jehož odkaz má k hudebním tradicím města velmi blízko.

„Matejčova hra, v níž se vedle muzikality a virtuozity snoubí intelekt i emoce, působí na posluchače nově, mladistvě, neotřele, vůbec ne pietně vůči vzorům.“

„Obrovskou práci odvedla v přípravě Symfonického orchestru Pražské konzervatoře jeho vedoucí a pedagožka Miriam Němcová.“

Talent, dychtivost, radost z tvoření hudby, rozhled a slušnost – tím vším je obdařen houslista Daniel Matejča, který v úterý 13. září vystoupil na Dvořákově Praze. Se Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře a dirigentem Petrem Altrichterem se představil jako sólista v Čajkovského Houslovém koncertu D dur. Vedle toho zazněly i Polovecké tance Alexandra Borodina a Osmá symfonie Antonína Dvořáka.

„Budiž tento večer důkazem skutečnosti, že se pomalu, ale jistě zvyšuje počet žen s taktovkou v čele symfonických orchestrů či operních domů první velikosti.“

„Do sestavy současných dirigentek, mezi jejichž smetánku Gražinytė-Tyla patří, výraznou měrou promlouvají zástupkyně bývalé východní Evropy či Skandinávie.“

„Za nimi se šikují v překvapivém množství pokračovatelky nově seskupené kolem pařížské mezinárodní soutěže La Maestra; výrazný úspěch přinesla letos našim barvám Nikol Kraft, která se probojovala až do čtvrtfinále.“

Až 18. května večer ve Smetanově síni Obecního domu v rámci festivalu Pražské jaro pozdvihne taktovkou před „svým“ Symfonickým orchestrem města Birmingham dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, bude to nesporně událost širšího dosahu.

„Po celou dobu večera byla cítit přízeň všech přítomných, což mělo pozitivní vliv na celkové neopakovatelné vyznění koncertu.“

„Na popředí skvěle instrumentovaného a dobře se pojícího orchestru doplněného například o dvě harfy vynikla Brisceinova barva hlasu i citlivě interpretovaný text staroindické předlohy.“

Minulé úterý hostovala s Pražským filharmonickým sborem a s orchestrem PKF – Prague Philharmonia přední česká dirigentka Miriam Němcová. Pro společný koncert obou těles vybrala repertoár druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vlajkovou lodí programu se stala Kytice Bohuslava Martinů, která se zároveň symbolicky stala připomínkou dirigentčina oslaveného životního jubilea. K této příležitosti do pražského Rudolfina doputovaly zástupy lidí plných vřelého postoje k oslavenkyni. Ta je společně s dalšími přítomnými hudebníky obdařila skvělým hudebním zážitkem.

„Vyjádření solidarity je tím nejmenším, co pro ukrajinské studenty můžeme udělat.“

„Ukrajina a její lid potřebuje podpořit finančně, ale i samotné gesto je důležitým prostředkem podpory.“

„Koncert nabídne posluchačům možnost poslat finanční prostředky humanitární organizaci Člověk v tísni.“

Orchestr a sbory Pražské konzervatoře s několika sólisty z řad studentů i pedagogů vystoupí dnes večer v sále školy na koncertě, majícím podpořit humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a vyjádřit solidaritu s jejími občany. Na konzervatoři studují děti z obou zemí. Ředitel školy Petr Čech, který se na programu podílí v roli klavíristy, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program koncertu a říká, že jako pořadatelé samozřejmě neměli v úmyslu nezařadit kompozice ruských skladatelů. Trestali bychom tak jen sami sebe. Navíc nezapomínejme, že k nám směřují také uprchlíci z Ruska, kteří utíkají před režimem z důvodu hrozících represí, upozorňuje.

„Specifická doba si žádá specifická řešení. Díky tomu absolventky a absolventi Pražské konzervatoře o svůj absolventský koncert nepřišli.“

„Faethón – obraz pro symfonický orchestr je svěží a intenzivní kus mladého autora, kterého se vyplatí do budoucna sledovat.“

„Sympatický a úspěšný koncert po všech stránkách, jehož premiéra proběhla 26. května 2021, je nadále k dispozici profilu YouTube Pražské konzervatoře.“

Pražská konzervatoř nechtěla v letošním specifickém roce ochudit absolventky a absolventy o koncert na závěr studia, a proto zorganizovala koncert bez publika, z něhož vznikl jak obrazový, tak zvukový záznam. Online se představila harfenistka Kateřina Valášková v Glièrově koncertu, akordeonista Filip Kratochvíl v koncertu Jindřicha Felda, hornistka Zuzana Meierová v koncertu Jiřího Pauera a v premiéře zazněla také kompoziční práce absolventa Šimona Rahmana s názvem Faethón.

„Už si kroutím dvaačtyřicátý rok tenorování.“

„Dneska je běžné poslechnout si třeba Mozartovo Requiem nebo Dvořákovo Stabat Mater, ale tenkrát se to nedělalo, protože to nebylo ideologicky v ažuru!“

„Výstav jsme tady na ústavu měli už přes padesát.“

O někom se říká, že má život jako na sopce. Vulkanolog a seismolog Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR ho ale takový má nejen jako. A kromě toho je naplněný notami pro tenor a moderním výtvarným uměním. Je totiž dlouholetým členem sboru Canticorum Iubilo a iniciátorem desítek výstav v galerii ústavu…

„Inscenaci má Miriam Němcová hudebně opravdu pevně v rukou.“

„Ke stylu Rossiniho veseloher se přimyká režie Constance Larrieu ideálně.“

„Je hudebním divadlem, které ani ve třetí hodině nedovolí ztratit pozornost.“

Typická italská opera buffa. Virtuózní a barevná, i po dvou staletích stále zábavná. Přesně taková je Rossiniho Popelka v nové inscenaci libereckého operního souboru. Taková, jaká má být, a to rovným dílem díky dirigentce, režisérce i pěvcům.