PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ohlasů na folklor, případně obecněji na staré časy, je v Lukášových Bagatelách řada, ale výsledek je plně samostatný, sdělný a moderní.“

„Ve dvojkoncertu Bruromano Sylvie Bodorové zaujala kytaristka drobnokresbou i ráznějšími plochami, kontrabasista téměř violoncellovými kantilénami.“

„Robert Kružík nabídl poctivé, pěkně inspirované nastudování Sukovy Pohádky – emotivní provedení s hezkými detaily, přehledně strukturované ve vertikále i horizontále.“

Moravská filharmonie čelí pocitům nejistoty, pramenícím z úvah politiků spojit ji s Moravským divadlem. Při pátečním koncertě na začátku olomouckých jarních prázdnin však nebylo nic poznat. Měl obvyklé umělecké parametry a vyzněl pod taktovkou Roberta Kružíka atraktivně.

„Hlavní taneční téma expozice hráči Wiener Concert-Verein zkušeně rozvíjeli, aby z něj za čitelné nápomoci dirigenta gradovalo velkolepé polyfonní provedení. Repetitivní zpracování tématu ubíhalo ve smělých modulacích a vyústilo v rychlou stretta codu.“

„Na českou premiéru Bruromana Sylvie Bodorové si trpělivě počkala Mahlerova Jihlava. O to více byla skvostná!“

„Druhá pomalá část koncertu s označením ‚Pianto‘ vyrůstala z drobných ornamentů a vypracovaného mozartovského cantu firmu. Kytara se elegantně doplňovala s houslemi a violami, přidávala se jemná cella, aby hluboce zaujatý Marek Štilec připravil prostor pro vyprecizované rubato obou sólistů.“

Dvacátý druhý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců pokračoval koncertem akcentujícím letošní dramaturgický podtitul „Vídeňské stopy Gustava Mahlera“. V gotické síni jihlavské radnice byl ve středu 24. května ctěným hostem přední rakouský orchestr Wiener Concert-Verein, který za řízení dirigenta Marka Štilce nastudoval ranou Symfonii As dur Hanse Rotta, Mahlerovu orchestrální úpravu Smyčcového kvartetu Franze Schuberta „Smrt a dívka“ a českou premiéru Dvojkoncertu pro kytaru a kontrabas Sylvie Bodorové Bruromano. Spolu s excelentní kytaristkou Miriam Rodriguez Brüllovou se představil virtuóz na kontrabas Roman Patkoló. Stejný program zazněl v rakouské premiéře o den později 25. května v Brahmsově koncertním sále Musikvereinu ve Vídni, kde kdysi dirigoval i Gustav Mahler. Propojení ve vídeňském stylu naprosto dokonalé.

„Hudbu píšu proto, aby žila.“

„Měla jsem pocit, že oproti českým studentům mě chtějí ti američtí vyždímat, zato se ale těžko loučí s přebytečnými pasážemi svých děl.“

„Hudbu, pokud jsem na světě, mám s sebou vždycky, je to moje životní stálice.“

Úspěšná, skromná, přátelská k těm, které má ráda. Taková je hudební skladatelka Sylvie Bodorová. Píše muziku, která se dobře poslouchá, a díla od ní chtějí soubory i sólisté z celého světa. K tomu učila na vysokých školách jak v Česku, tak v Americe. Na kontě má velké množství úspěšných děl, většina z nich má přitom hluboký duchovní kontext. V současnosti pilně pracuje na nové (své druhé) opeře. Jmenuje se Quo vadis a píše ji pro operní soubor plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla.