PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Brněnský soubor má na co navazovat. Jak v klasickém baletu, tak v baletu moderním. To bylo smyslem i nové koncepce Letního baletního koktejlu 2019.“

„Balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva měl světovou premiéru před 80 lety v Brně a v uplynulé sezóně to brněnský balet velice oslavoval.“

„Walking Mad spolu s Korzárem patřily k vrcholům Letního baletního koktejlu 2019.“

Už třetím rokem zahajuje balet Národního divadla Brno svou sezónu Letním baletním koktejlem. Ten letošní se přesunul z letní scény na hradě Špilberk do komornějšího prostředí Biskupského dvora. Změna baletu prospěla. Krásné renesanční arkády dvora a nad nimi se tyčící majestátní barevně osvětlený Petrov vytvořily výbornou kulisu. A k atmosféře přispělo i nové hlediště, které připomíná to otáčivé v Českém Krumlově, pouze je statické. Škoda jen, že poslední den čtyřdenní přehlídky, 2. září, muselo být představení kvůli dešti zrušeno.

„Rozdávat hudbu jako radost – to byl jasný cíl koncertu, který vyplnil část dusného večera.“

„Hudečkova interpretace dvou důvěrně známých děl, Romance f moll a Mazurku e moll, byla rozšafná, milá, zpěvná.“

„V přídavku se sešli opět všichni tři a bylo to už úplně neformální, milé, přitom nadále virtuózní.“

Tři generace houslistů ozdobily závěrečný program 51. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Hudeček, Mráček a Hasoňová, to jsou tři jména, která jsou každé za sebe dostatečně nosné a která pohromadě generují velké silové pole. Úterní večer v příbramském divadle, které rovněž nese skladatelovo jméno, patřil jeho hudbě v sousedství hudby Josefa Suka jako jednoho z žáků a Petra Iljiče Čajkovského…

„Provedením Preludia Heitora Villa-Lobose se orchestr vzepjal ke krásným plastickým dynamickým obloukům zakončeným přesnými frázemi.“

„Ginasterův Harfový koncert je zajímavý a posluchačsky vděčný, střední pomalá část vytváří jakousi noční scénu plnou utichajících zvuků.“

„Pod taktovkou Tobiase Volkmanna, vystupujícího s elegancí, hrál orchestr se zaujetím, lehkostí, s výbornými dynamickými odstíny a vnitřní silou.“

Smetanovské dny v Plzni zcela jistě zaujímají pevné místo na české kulturní scéně. Letošní 39. ročník tohoto multižánrového festivalu se konal od 28. února do 28. března. Pestrá paleta téměř třiceti akcí obsahovala symfonické a komorní koncerty, opery, taneční představení, komponované hudebně-literární pořady, tvůrčí dílny pro děti i dospělé, dětské pořady, autorská čtení, výstavy a odborné vědecké přednášky…

„Ščedrinovu Lolitu připraví Sláva Daubnerová. Očekává se osobitý výklad a provokativní vizuální přitažlivost díla.“

„Krále Rogera připraví Národní divadlo v koprodukci s divadly ve Varšavě, Stockholmu a Tokiu.“

„Národní groteska Švanda dudák připomene úspěšného skladatele Weinbergera, po válce zapomenutého a nehraného.“

Národní divadlo připravuje pro příští sezónu na svých čtyřech scénách šest operních premiér a několik koncertů. Na repertoáru zůstane pětatřicet dalších operních inscenací. Velkou událostí sezóny bude znovuotevření budovy Státní opery po několikaleté rekonstrukci. Operní gala, které v někdejším Novém německém divadle zahájí opětovný pravidelný provoz, se bude konat přesně 132 let po prvním večeru. Je ohlášeno na 5. ledna 2020.

„Martin Glaser vypráví operu na pomezí snu a reality.“

„Orchestr by mohl podporovat dění mnohem vehementněji.“

„Když Soňa Červená deklamuje svým hlubokým hlasem za tichounkých přiznávek orchestru francouzskou sloku písně, tak mrazí.“

Brněnská inscenace Čajkovského Pikové dámy láká i rok po premiéře na hudbu ne tak často hrané opery, na temný petrohradský příběh – a na Soňu Červenou. Třiadevadesátiletá pěvkyně a herečka je v inscenaci zapojena aktivně a obdivuhodně. Hrála a po svém trochu zpívala i v úterý 26. února. Do konce sezóny však už nyní titul v plánech nefiguruje.

„Vychází se vstříc požadavkům pořadatelů, kteří vždy žádají právě český repertoár.“

„Možnost poslechnout si brněnské filharmoniky v plné zvukové kvalitě, kterou zatím české sály neposkytují.“

„Posluchači v Japonsku často obdarovávají hudebníky drobnými pozornostmi.“

Brněnská filharmonie se vrátila z desátého japonského turné. Během tří týdnů odehrála jedenáct koncertů v devíti městech. Hlavní poznatek? Japonsko se nemění – zůstává rájem klasické hudby.

„Plakát je focený provokativně a moderně. Kostýmy ale budou klasické.“

„S tanečníky o všem mluvím, abych věděl, jak se v roli cítí.“

„“Strašně rád jsem slyšel, že to budeme hrát tak, jak to Čajkovskij napsal. Zažil jsem pár choreografů, kteří kvůli tanečníkům zpomalovali.“

Labutí jezero po 100 letech a v novém hávu, tak by se dala zjednodušeně popsat obnovená premiéra ikonického díla baletní literatury z pera Petra Iljiče Čajkovského, kterou na 19. února chystá Národní divadlo Brno. Připomene tak historicky první uvedení tohoto titulu na této scéně přesně před jedním stoletím.

„Se soudobou hudbou bych do Japonska nejel, myslím, že ta by odezvu nenašla.

„Japonské publikum je konzervativní. Nejraději poslouchá skladby z období klasicismu a romantismu.“

„K velké chvále Japonců je potřeba podotknout, že mají velmi kvalitní sály, akusticky naprosto špičkové.“

Už druhý český orchestr míří letos do Japonska. V lednu tam koncertoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (psali jsme zde) a teď čeká turné Filharmonii Brno, která do země vycházejícího slunce pojede už podesáté. Vyráží 6. února na osmnáct dnů, čeká ji jedenáct koncertů v desíti sálech devíti měst. Dirigovat bude Leoš Svárovský, který KlasicePlus svěřil své zkušenosti z jeho předchozích dva-a-čtyřiceti návštěv Japonska.

„Tím hlavním je vysoká umělecká úroveň, podtržená osobitým pojetím dirigenta; ale vedle toho má nahrávka ještě zvláštní osud.“

 „Ruská edice po emigraci manželů Rostropovičových v roce 1974 bryskně zmizela.“

 „Asi nejtypičtějším rysem Rostropovičova pojetí jsou výrazně pomalejší tempa lyrických částí.“

Málokterá opera slovanského repertoáru se může pochlubit co do počtu i umělecké různorodosti tolika nahrávkami jako Čajkovského Eugen Oněgin. Tím obtížnější je zvolit zodpovědně a s čistým svědomím takzvanou referenční nahrávku – a to i v situaci, chceme-li vybírat z nahrávek pouze ruské provenience.

„Glanerta zavedla jeho invence od Brahmse vlastně dost daleko.“

„Jestli Stravinskij vyzněl až strhujícím způsobem, pak přídavek doslova uzemnil.“

„Byčkov vedl filharmoniky k přesnému, nesentimentálnímu, věcnějšímu projevu.“

Prvnímu lednovému abonentnímu programu České filharmonie dominoval koncertní mistr Josef Špaček v roli sólisty. Stravinského Houslový koncert D dur prozářil takovým způsobem, že zastínil nejen autora první skladby večera Detleva Glanerta, ale i šéfdirigenta Semjona Byčkova s jeho Čajkovským.

„Patos já nemám ráda…“

„Že mně Janáček nenapsal Makropulos, to mu nezapomenu!“

„Ostrava teď v opeře dělá báječné věci.“

V pražském Foru Karlín dnes večer opakuje Národní divadlo vánoční koncert orchestru a sboru Státní opery. Dirigentem je Andreas Sebastian Weiser, účinkuje také klavírista Marek Kozák a Kühnův dětský sbor, mezi pěvci je Simona Šaturová. Po dílech Wolfganga Amadea Mozarta a Ernö Dohnányiho patří druhá polovina večera kouzlu českých vánočních koled v úpravě skladatele Luboše Fišera. Vánoční pasáže z evangelií v této části programu přednáší Soňa Červená. Před třemi roky slavila devadesátiny. Žije v Praze, můžete ji často potkat v divadle. Ale klidně i v Brně nebo Ostravě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad poselstvím Bible a nad vánoční hudbou a komentuje svou pěveckou a nyní i hereckou dráhu. A nakonec i to cestování.