PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu…

„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“

„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“

„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“

Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.

„Je to období náročné, ale zároveň očistné“

„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“

„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“

Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.

„Živá interakce s publikem je pro mě podmínkou.“

„Orchestr bez možnosti koncertovat je něco, na co ani nechci pomyslet…“

„Mně má práce a můj orchestr už teď velmi chybí, ale vůbec si nedokážu představit, jak se cítí muzikanti na volné noze, kteří najednou přišli o vše.“

Kulturní život, a to nejen v Česku, doznal v současnosti i v blíže neurčené budoucnosti radikálních změn. Netýká se to jen divadel, kin, galerií či vydávání knih a CD, ale i klasické hudby. Tak jako v jiných oblastech se i aktivity muzikantů přesouvají na internetové platformy, ať už jsou to domácí videa, či streamované plnohodnotné koncerty. Nejde ovšem nevidět, do jakých existenčních problémů se dnes hudebníci – a zejména ti na volné noze – dostávají. KlasikaPlus některé z nich oslovila a zeptala se, jak se se současnou situací vyrovnávají.

„Hudebníci na volné noze v oboru klasické hudby doposud neměli žádné zastoupení a tedy ani možnost navázání přímé komunikace s představiteli státu.“

„Česká klasická hudba je nesmírně hodnotná značka a jeden z nejprestižnějších vývozních artiklů naší země.“

„Mistrovství a úroveň českých hudebníků je výsledkem idealismu, píle a kreativity. Tyto hodnoty se ze dne na den ocitly v přímém ohrožení.“

Nově založené Sdružení umělců klasiky navázalo kontakt s představiteli ministerstva kultury, se kterým chce projednávat a řešit problémy umělců na volné noze, osob samostatně výdělečně činných, tedy nezávislé scény české klasické hudby. Iniciativa vznikla v návaznosti na ekonomické dopady opatření přijatých proti pandemii. „Jsme si vědomi toho, že někteří z nás jsou v současnosti ve velmi nepříjemné životní situaci, a nechceme tomu nečinně přihlížet,“ uvedli zakladatelé sdružení.

„Dostávám spoustu obrázků od dětí a poděkování od rodičů a učitelů. To je nejkrásnější odměna.“

„Jedině tak to lze s nadhledem a bez paniky překonat.“

„Pokud karanténní období takto tráví všichni skladatelé, vypadá to, že budou všechny orchestry a soubory brzy zavaleny novou muzikou.“

Jak prožívá pro mnohé umělce zastavený, nebo alespoň zpomalený čas v době koronaviru dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera? Vnímá úspěch svých aktuálních YouTube příspěvků jako výzvu do budoucna? A na co se těší, až pomine všeobecná karanténa?

„Kultura v době krize patří k těm velmi zranitelným.“

„Každým dnem se připojují další významní podporovatelé, kteří si uvědomují vážnost situace.“

„Svou podporu sbírky aktivně projevil zasláním významné částky i Daniel Barenboim.“

Radek Baborák společně s festivalem Horn Fest Praha a akademií MenArt založil na webu donio.cz sbírku s názvem „Podpořme společně muzikanty na volné noze“. Sbírku podpořil zasláním významné částky například dirigent světového renomé Daniel Barenboim, aktivitu podporují i další významné osobnosti hudební scény. Hudebníky bez stálého příjmu lze podpořit finančně přímým darováním na donio.cz, sdílením, uspořádáním streamovaného koncertu, nebo převzetím patronátu nad akcí.

„Radek si napsal vlastní kadenci. Umožnila mu předvést všechny schopnosti. Na jejím konci tak vyloudil i trojzvuk.“

„Zatímco Baborákovi zněla každá nota do posledního místa sálu zřetelně, Barenboimovi bylo špatně rozumět a klavír nestačil na takto velký sál.“

„András Schiff si osobně vybral každého zpěváka, každého člena orchestru a hodiny a hodiny zkoušel od rána do večera.“

Na letošní Mozartův týden, který pořádala Mozartova nadace v Salcburku od 23. ledna do 2. února, jsem se těšil o mnohem více než jindy. Ačkoliv jezdím do Mozartova rodiště v lednu každoročně, letos jsem měl poprvé příležitost navštívit koncerty, kde vystupovali moji přátelé. Mohli jsme se tak vidět i mimo koncertní sál.

„Regiony jsou specifické, mají svá trápení ve všech odvětvích, nejsou prioritou pro mnoho úhlů pohledu, přesto si zaslouží svou pozornost.“

„Demokracie je dar, o který musíme pečovat.“

„Publikum je už za ty roky velmi vzdělané. Proto můžeme zařazovat věci, které se vymykají klasickému komerčnímu proudu.“

Lípa Musica se za osmnáct let své existence stala opravdu mezinárodním hudebním festivalem. Bohatě se rozkročila za hranice svého regionu a dramaturgicky se stále víc zapisuje mezi hodnotné a neotřelé přehlídky. Řečeno rodičovským slovníkem, vyrostla z ní hodnotná mladá dáma. A ředitel Martin Prokeš také o ní jako o své nejstarší dceři mluví.

„Pre huslistu začiatočníka je veľmi ťažké vylúdiť čo i len jeden pekný tón, preto potrebuje veľa trpezlivosti.“

„Hrať na pódiu s orchestrom je niečo úplne odlišné ako cvičiť tú istú skladbu doma.“

„V kvalitnom orchestri sa väčšinou na jedno miesto hlási niekoľko desiatok huslistov.“

Mimořádný koncert K poctě Milana Rastislava Štefánika má dnes na programu mimo jiné Dvořákův Houslový koncert. Hraje Slovenská filharmonie, sólistou je mladý slovenský houslista Dalibor Karvay, který se řadí mezi významné umělce své generace. Patří nejen mezi vyhledávané interprety, ale také rád a často předává své zkušenosti mladým. Patří mezi lektory Letní hudební akademie Kroměříž a vyučuje ve Vídni. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se mimo jiné svěřil, že studentům se snaží předat zejména své pódiové zkušenosti.

„Korepetitor by měl být poučenější a mít větší množství informací než zpěvák.“

„Rád bych lektorům ukázal, že jsem schopný se nějakým způsobem na všechny ty věci adaptovat.“

„I přesto, jak moc jsou úspěšní, jsou skromní a milí navrch.“

Několik posledních dní se Kroměříž nese v duchu probíhající Letní hudební akademie, na které se v roli lektorů aktivně podílela řada vrcholných interpretů a důležitých osobností v rámci vážné hudby – Josef Špaček, Dalibor Karvay, Radek Baborák, Kateřina Kněžíková, Barbara Maria Willi, Zdeněk Klauda, Lukáš Moťka, Robert Kozánek, Bohdan Šebestík či David Mareček. Není tedy divu, že celá akce iniciovaná Tomášem Netopilem upoutala pozornost mnoha mladých umělců z celého světa. Například až z Portugalska dorazila hornistka Telma Gomes a trombonista Leonardo Fernandes.

„Když sedím v Rudolfinu a poslouchám je, říkám si – škoda, že neučí.“

„S blížícím se večerem centrum dění pomalu přechází do kina Nadsklepí.“

„Začínají se vynořovat například otázky ohledně problémů s řadovým staccatem. Vždyť včera to ještě šlo…“

Vše pomalu končí. Už chybí doladit jen pár věcí, na vše se pokud možno co nejlépe připravit, pobrat ještě alespoň pár cenných rad… Poslední páteční výukový den kroměřížské Mezinárodní hudební akademie se totiž pomalu ale jistě uzavírá. Pak už jen zbývá předvést všechen svůj um v rámci pár posledních vystoupení. Ale i přesto je stále všude živo a veselo – jako by vše mělo teprve začít…

„Vidím hodně frázování. Ale není slyšet.“

„Konkurzy nanečisto zažil Špaček v Americe. Přišel s nimi proto do Prahy a do Kroměříže.“

„Netopil s charakteristickým úsměvem, energičností a entusiasmem, stejnými jako na dirigentském stupínku, nenápadně stojí za celou akademií.“

„Sára slibovala, že bude hrát…,“ otáčí se udiveně Josef Špaček do zadní části sálku, odkud se ozvala omluvná slova. „Rozmyslela jsem si to,“ opakuje plaše mladá dívka s houslemi v rukou. Je jednou z pěti desítek studentů, kteří se až do soboty aktivně účastní mezinárodní Letní hudební akademie v Kroměříži…