PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bylo to, jako když jdete na procházku někde, kde to dobře znáte, ale najednou objevíte stezku, které jste si nikdy předtím nevšimli, a která vás zavede k novému výhledu.“

„Tvořit pro tolik skvělých umělců byla jízda!“

„Není dne, kdy bychom se ze Slunce a Deště neradovali.“

Patří k nejoslnivějším úkazům českého hudebního nebe. Ostravská rodačka Nikol Bóková se dlouhá léta profilovala jako klasická pianistka. Před několika lety se však začala otevírat jazzu a dalším hudebním žánrům. Během krátké doby vydala pět vysoce ceněných autorských nahrávek, které byly hodnoceny s velkým uznáním odbornou kritikou i veřejností. K jednomu albu se Nikol nedávno vrátila, aby mu dala novou orchestrální tvář. Její Prometheus zazní už 1. dubna v podání Pražských komorních sólistů pod vedením dirigenta a hornové ikony Radka Baboráka.

„Rejchova skladba měla pod taktovkou Radka Baboráka uměřenost i vzruch, ušlechtilost a vznešenost.“

„Ondřej Brousek napsal vděčnou hudbu, ve které se neustále něco děje a která se opravdu dobře poslouchá.“

„Beethovenův Houslový koncert vyzněl bez pochybností – přesto, že suchá akustika sálu nezaoblila a neskryla nic.“

Cyklus Rok na 4 doby pokračoval v Mladé Boleslavi v pondělí ambiciózním projektem – Beethovenův Houslový koncert tam přednesl Josef Špaček a zazněla také současná kompozice z pera Ondřeje Brouska, ve které byli sólisty Miroslav Sekera a Ivana Dohnalová-Švestková. Dějištěm koncertu se stalo Škoda Muzeum. Byla to další příležitost pro vystoupení orchestru Radka Baboráka, který od loňska aktuálně nese název Ukrajinsko-Česká Sinfonietta.

„Vedle skvělé interpretace byla další ozdobou večera nápaditá dramaturgie, zahrnující díla od klasicismu po současnost, zvolená tak promyšleně, že tvořila jeden gradující celek.“

„Byl to Janáček oscilující mezi rozverností, melancholií, romantickou lyrikou, výrazně, oddaně a srozumitelně interpretovaný.“

„Barvy jednotlivých nástrojů se do sebe tak vpíjely, až tvořily zvukově dokonalou koláž.“

Jedním z největších klenotů české komorní hry je dechový soubor Afflatus Quintet, založený v roce 1995. Již dva roky nato zvítězil v prestižní Mezinárodní soutěži ARD, následovala řada úspěšných koncertů u nás i v zahraničí, dvakrát mu byla Českým spolkem pro komorní hudbu udělena Cena roku za mimořádné interpretační mistrovství. V rámci sezony spolku zahrál soubor na pondělním koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina, který byl připomínkou pětadvacátého výročí jejich prvního vystoupení v tomto sále.

„Mezzosopranistka Magdalena Kožená vytvořila v roli Elvíry zjevně zoufalou, životem smýkanou a téměř vyšinutou postavu, jíž lze bez potíží uvěřit i jinak nepravděpodobnou schopnost splést si svého někdejšího milence s jeho plebejským sluhou.“

„Zkrátka a dobře, Mozartův týden měl v čele s Rolandem Villazonem našlápnuto více než znamenitě, a jak se zdálo, dveře měl otevřené i pro špičkové interprety z České republiky.“

„Dámy a pánové, vypněte si prosím své mobilní telefony. Nahrávání a fotografování je během koncertu zakázáno. Věřím, že si užijete fantastický a neopakovatelný večer, Mozart žije!“

O tom, komu patří hlas, který promlouval k návštěvníkům před začátkem jednotlivých programů letošního ročníku Mozartwoche, pochyboval asi jen málokdo z přítomných. Extravagantní festivalový intendant Rolando Villazón byl totiž ve dnech 26. ledna až 5. února 2023 osobně či obrazně v Salcburku přítomen prakticky všude. Pokud jste ho na některém z koncertů nezastihli jako pěvce, recitátora, moderátora či režiséra, určitě se jeho portrét nedal přehlédnout v novinách, časopisech nebo festivalových tiskovinách. A to nemluvím o obchodech, které si kladly za čest prodávat exkluzívní kávové šálky s designem, navrženým samotným panem ředitelem.

„Z postupně se nabalujících dalších nástrojů, jakoby neslyšitelně, bez jakéhokoli rušivého švu – ostřejšího nástupu – se zvolna vynořovala gradace plná napětí a vášně.“

„Radek Baborák srozumitelně odkryl strukturu skladby a vystavěl ji s citem pro kontrast, gradaci, jemné i plné plochy.“

„Provedení bylo tak podmanivé, že člověk chtěl jen zavřít oči, nechat se unášet tou nenapodobitelnou hudbou a přát si, aby nikdy neskončila…“

Třetím koncertem v této sezoně se představili Pražští komorní sólisté pod vedením svého uměleckého ředitele Radka Baboráka. V kostele svatých Šimona a Judy zahráli v sobotu 4. února romantický repertoár, v němž ukázali, že patří ke špičce současných českých komorních těles.

„Od prvních tónů zazněla hudba plná optimismu v průzračné interpretaci orchestru.“

„Baborákova hra je suverénní, plná odstínů, nadchne jeho nosný legato tón, srozumitelná artikulace i v šestnáctinových pasážích.“

„Sekerova hra je nesmírně kultivovaná a plná noblesy.“

Další abonentní koncert Západočeského symfonického orchestru nesl název Mozart gala. Šéfdirigent orchestru popřál posluchačům hned v úvodu koncertu, ať si Mozartovu narozeninovou party užijí. Přestože Mozart neslaví žádné kulaté výročí narození ani úmrtí, nápad uspořádat mozartovský program, kde jsou vedle jeho osvědčených děl zařazeny i dvě rané symfonie, se setkal s úspěchem.

„Radek Baborák měl možnost dílo studovat ve spolupráci s mistrem Seiji Ozawou“.

 „Naprosto impozantně vyzněl první sólový vstup basisty Zdeňka Plecha díky jeho skvělé artikulaci německého textu i znělému a nádherně zabarvenému hlasu“.

 „Příjemným překvapením bylo precizní připravení a jistá integrace Pěveckého sboru Čerchovan“

První z tradičních pátečních abonentních koncertů Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně byl věnován provedení poslední Symfonie č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena. K provedení byl přizván Pěvecký sbor Čerchovan z Domažlic. Pod vedením šéfdirigenta orchestru Radka Baboráka došlo k provedení, které se minimálně v lokálním měřítku dalo nazvat jako výjimečné.

„Členky Alma Ansámblu hrály docela razantně až robustně, výrazově opravdu romanticky.“

„Radek Baborák zahrál, jak je u něj obvyklé, nejen víc než bezchybně, ale také mimořádně kultivovaně.“

„Joseph Summer nebere předlohu smrtelně vážně. Julie se Romea v této chvíli podle všeho patrně nedočká – a ani hudba není přehnaně závažná.“

Zámek ve městě Kosmonosy, na dohled od Mladé Boleslavi, byl v pondělí dějištěm závěrečného koncertu prvního ročníku projektu Rok na 4 doby. Hrálo smyčcové kvarteto Alma Ansámbl, hornista Radek Baborák a s nimi všemi po celý večer klavírista Miroslav Sekera, který za čtyřdílným koncertním cyklem stojí. V sále bylo plno a organizátoři už mají plány i příslib financí na další ročníky. Na Mladoboleslavsku vzniká nová hudební tradice, která očividně nachází jak živnou půdu, tak cílovou skupinu.

„S naprosto stejnou pečlivostí, jakou věnoval provedení jednotlivých skladeb v programu s dirigentskou taktovkou, se umělecký vedoucí orchestru věnoval také svým posluchačům.“

„Takové provedení lze brát jako svědectví o zvláštních vztazích mezi lidmi, hladké a citlivé přechody mezi houslovou a violovou sekcí tuto myšlenku sounáležitosti podtrhovaly.“

„Pražští komorní sólisté se nevyhýbají žádnému repertoáru, dramaturgii svých koncertů dobře promýšlejí, není jim lhostejný význam, který je za hudbou.“

Zahajovací koncert sezóny 2022/2023 ansámblu Pražští komorní sólisté, existujícího od roku 1961 a znovuobnoveného v roce 2013 pod uměleckým vedením Radka Baboráka, zazněl v sobotu 8. října. Od letošního roku je těleso rezidenčním souborem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v kostele svatých Šimona a Judy. Tvoří ho sólisté a komorní hráči, koncertní mistři a členové České filharmonie, FOK, PKF, SOČRu, České Sinfonietty, orchestru Národního divadla, v ansámblu hrají také profesoři pražské AMU a Pražské konzervatoře.

„Důsledkem toho všeho najednou bylo v tu chvíli snadné uvěřit, že jiná interpretace této skladby neexistuje.“

„Především ale její energie nemá obdoby ani mezi klavíristy mladších generací.“

„Frázování jeho melodie ve čtvrté větě bylo humorné, a když do toho vstoupila Argerich fortissimovým akordem, zasmála se tomu ona i publikum.“

V předposlední den letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu proběhl výjimečný koncert, který byl už delší dobu vyprodaný. Většinu posluchačů nalákal patrně na jméno žijící legendy Marthy Argerich, ale na vysokém uměleckém zážitku se podíleli ještě další dva sólisté, Sergej Nakarjakov a Maria Mejerovič, a pak Ukrajinsko-Česká Sinfonietta za řízení Radka Baboráka. Pravděpodobně jde o jeden z vrcholů, ne-li úplný vrchol festivalu.

„Mladé interprety doprovázela na koncertě v Rudolfinu Ukrajinsko-Česká Sinfonietta pod vedením Radka Baboráka.“

„Hra Paulové vynikala neselhávající jistotou v brilantně vyvedených pasážích skladby, hbitých škálách a úžasných efektech.“

„Klavírista Matěj Pinkas je technicky skvěle vybaven, jak ukázal hned po úvodu s působivě truchlivými akordickými údery i v následujících sólistických pasážích.“

V rámci programu hudebního festivalu Dvořákova Praha odstartovala ve čtvrtek 22. 9. 2022 první přehlídka úspěšných nadějí českého interpretačního a kompozičního umění s výmluvným titulem SHOWCASE 2022. Podtitul upřesňuje, že se jedná o Tvůrčí dílnu mladých českých autorů a interpretů a akce byla rozložena do tří dnů od 22. do 24. září.

„Nechtěl jsem s Pražskými komorními sólisty hrát jenom to, co se od smyčcového orchestru očekává.“

„Sezóna na jaře vyvrcholí novinkou – novou verzí skladby Prometheus od Nikol Bókové.“

„V Schowcase má mladší generace k dispozici alternativní možnost představit se publiku na prestižním festivalu, ale také navázat kontakty s expertní částí hudebního spektra.“

Hornista Radek Baborák, čím dál víc rovněž dirigent, se už těší na první koncert letošní sezóny smyčcového souboru Pražští komorní sólisté, který pomáhal před devíti lety znovuoživit a jehož je patronem. Osmého října zahraje komorní orchestr v kostele sv. Šimona a Judy pod uměleckým vedením houslisty Jana Mráčka nejen barokní hudbu, ale také skladby Benjamina Brittena a Edwarda Elgara a k tomu Trojkoncert, který napsal finský autor první poloviny dvacátého století Aarre Merikanto. Baborák v něm bude jedním ze sólistů…

„Obě lázeňská města se pyšní rekordně dlouhou tradicí svých hudebních těles: mariánskolázeňské vzniklo před dvěma staletími a karlovarské je jen o čtrnáct let mladší.“

„S Ondřejem Vrabcem vstoupila na dirigentský stupínek v Karlových Varech zkušenost ze spolupráce s veličinami jako John Eliot Gardiner.“

„Obě tělesa leccos spojuje. Například pořádání festivalů, jako je Dvořákův karlovarský podzim nebo Chopinův v Mariánkách.“

V naší vlasti existuje kraj, který se rozlohou i zalidněností řadí na poslední místa, a přitom se může pochlubit hned dvěma symfonickými orchestry. Řeč je přirozeně o kraji Karlovarském a tělesech Karlovarský symfonický orchestr a Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně. Obě se přitom pyšní rekordně dlouhou tradicí své činnosti.