PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Šťastnou náhodou se podařilo norského umělce nahradit stejně starým bulharským virtuosem Victorem Teodosievem ze Sofie. Ten se představil publiku v úvodní skladbě, kterou byla brilantní Espana Vitalie Buyanovského.“

„Obsazení Orquestriny bylo poněkud neobvyklé, ale odvíjelo se od barokních zvyklostí.“

„Radek Baborák má dar sdělnosti a schopnost získat si posluchače milým humorem.“

Lednicko-valtický hudební festival, který se letos odehrával od 26. srpna do 7. října, je minulostí. Závěrečný koncert se konal v sobotu 7. října v jízdárně zámku v Lednici a účinkujícími byli Radek Baborák a jeho Orquestrina. Hráli skladby barokní i ty lehčího charakteru. Pro uskupení je všechny zaranžoval dirigent Baborák.

„V úvodním Novém špalíčku Bohuslava Martinů Sylva Čmugrová svým hlasově ukázněným projevem prokázala vzácný smysl pro interpretaci ohlasové tvorby, vzniklé na texty Sušilovy sbírky lidových písní.“

„Karel Untermüller svým ušlechtilým tónem, neomylnou intonací a procítěným přednesem znovu potvrdil svoji příslušnost k našim předním interpretům.“

„Jako ukázka živého tvůrčího potenciálu současné skladatelské generace byla zařazena Symfonieta „La petite Joie“ skladatele, klavíristy a herce Ondřeje Brouska.“

S prvním červencovým týdnem v Mariánských Lázních skončil jeden ze tří hudebních festivalů konaných v nejzápadnější části naší republiky (dalšími jsou Hudební léto Borska v okolí Boru u Tachova a Dveře jízdárny dokořán ve Světcích). Již sám dvojjazyčný název Živé pohraničí – Lebendes Grenzland naznačuje, že hudba se zde pěstuje pravidelně, dokonce za přítomnosti stálého symfonického tělesa, a že kulturní akce přináší požitky pro posluchače z obou stran hranice. Ve srovnání s minulým ročníkem byl program omezen. Na rozdíl od mnohých festivalů zde připravované akce nejsou závislé na přízni počasí, mohly se tudíž uskutečnit podle stanoveného plánu.

„V Čechách nemáme žádnou instituci, kurzy ani pedagogy, kteří by se na práci s písňovým repertoárem specializovali. To mi přišlo škoda.“

„Často nás hudba přirozeně nějak vede a text říká něco jiného. Nelze ignorovat ani jedno ani druhé.“

„Je třeba umět s publikem komunikovat a umět posluchače provést celým koncertem tak, aby odcházel se silným a krásným zážitkem.“

Johanna Haniková je mladá česká klavíristka, která letos pořádá první ročník písňové akademie na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Akademie se uskuteční v termínu od 13. do 17. září a je otevřena jak sólistům, klavíristům a zpěvákům, tak ustáleným dvojicím interpretů. Do pěti dnů rozvržený program bude velmi intenzivní a dotkne se nejen nástrojové znalosti, spolupráce a kooperace mezi klavíristy a zpěváky, ale také naplnění potenciálu každého jedince a využití jeho osobních specifik při koncertním vystupování. Hodiny s lektory i workshopy budou otevřeny veřejnosti ve formě pasivní účasti, jí přístupné budou také koncerty.

„Vojtěch Stříteský je zárukou umělecké kvality a přiměřené zábavy. Ani letos nezklamal.“

„Posluchači vykoupili vstupenky přesto, že nevěděli, na co jdou.“

„Překvapením, důstojným a hodnotným, byl Vojtěch Dyk v roli zpěváka.“

Život je jen náhoda, přizvukovalo tisícihlavé auditorium protagonistům sobotního galakoncertu Smetanovy Litomyšle, kteří na pódiu uzavírali více než tříhodinový program chytlavou a moudrou písničkou od Voskovce, Wericha a Ježka. „Když zlaté rybky vyletí nad mraky, pak porozumíš, že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, láska že je náhoda a bez ní štěstí není…“ Končil tak koncert nazvaný Čtyřicet let za scénou,…

„Mozart je člověk, se kterým by devadesát procent muzikantů rádo zašlo na večeři nebo na skleničku vína.“

„Beethoven je přemostění dob.“

„Richard Strauss je pro mě osobou dovršitele.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl pro poslední červnový čtvrtek nastudoval Radek Baborák se svým tělesem Česká Sinfonietta symfonickou báseň Tak pravil Zarathustra od Richarda Strausse, Beethovenovu Osmou symfonii a Schumannův Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad interpretovanými díly a nad svým nástrojem, nad odkazem hudebních klasiků i nad dirigováním…

Závěrečný program Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram si vzal do názvu třicáté výročí nástupu Václava Havla do funkce prvního českého prezidenta. K mottu 54. ročníku středočeské hudební přehlídky, které znělo Moudro v nás, se připomínka tří desetiletí samostatné České republiky a jejího nejvyššího představitele, oceňovaného ve světě jako myslitele, hodila velmi dobře. A tak první červnový večer v příbramském Divadle Antonína Dvořáka vhodně propojil pomaleji plynoucí hudbu s podnětnými myšlenkami o krizi spirituality, o odpovědnosti a svědomí i o morálce a politice.

„Wagnerův pobyt v Mariánských Lázních v létě roku 1845, skladatelův kontakt s místními hudebníky, především s dirigentem tamějšího orchestru Theodorem Krüttnerem (1814–1893), dále pak tradice wagnerovských koncertů v někdejší kavárně Egerländer (dnes hotel Monty), to vše rozhodně stojí za to, aby se v tomto městě skladatelovo jméno občas připomnělo.“

„Výkon Veroniky Hajnové potvrdil, že má pro Wesendonck-Lieder výtečné hlasové předpoklady. V příznivé akustice Casina byl tento písňový cyklus v jejím podání skutečným zážitkem, na který se nezapomíná.“

„Siegfriedovou idylou dirigent Radek Baborák vytvořil protiklad k závěrečné skladbě večera – předehře k opeře Mistři pěvci norimberští.“

Výlučně Wagnerova hudba zněla v pátek 26. května v rámci koncertu abonentního cyklu Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. Provedení zahrnující sólové vstupy mezzosopranistky Veroniky Hajnové řídil šéfdirigent orchestru, jakož i slovutný hráč na lesní roh, Radek Baborák.

„Jediným Čechem, kterému se v Markneukirchen podařilo zvítězit, byl dosud hornista Radek Baborák.“

„Aby porota mohla posoudit výkony co nejpřesněji, nebývá účastníkům dána velká volnost při výběru programu.“

„Nakonec si však prý Vlček finálové kolo užil nejvíc z celé soutěže.“

První cenu v mezinárodní soutěži v Markneukirchen získal český violoncellista Vilém Vlček. Jsou s ní spojena budoucí koncertní angažmá v zahraničí, převážně v Německu. Do soutěže, která se konala v saském městě nedaleko českých hranic, tradičně známém výrobou hudebních nástrojů, bylo na 4. až 13. května na základě stovek nahrávek přizváno 88 violoncellistů z 21 zemí celého světa.

„Úvod k části Credo Mše h moll Johanna Christiana Bacha, auditorium zasáhl jako blesk. Tak mimořádná tónová kultura se slýchá málokdy!“

„Zaujala dokonalá sehranost. Orchestr hrál jako jeden člověk, a přitom byl rozeznatelný, zachytitelný každý detail partitury!“

„Prométheus je křehká a zároveň silná skladba, která velmi přesně vypovídá o osobnosti její autorky, citlivé, přemýšlivé, hluboké a tvůrčí bytosti.“

Závěrečným koncertem vyvrcholila první sezona Pražských komorních sólistů, o jejichž obnovení se zasloužil Radek Baborák. Neotřelá dramaturgie přilákala v sobotu 1. dubna do pražského kostela svatých Šimona a Judy početné publikum, které ocenilo jak skvostně zahrané Divertimento pro smyčce Bély Bartóka, tak premiérově provedenou orchestrální verzi Prometheus Suite Nikol Bókové, jež za stejnojmenné autorské album získala v roce 2021 Cenu Anděl.

„Bylo to, jako když jdete na procházku někde, kde to dobře znáte, ale najednou objevíte stezku, které jste si nikdy předtím nevšimli, a která vás zavede k novému výhledu.“

„Tvořit pro tolik skvělých umělců byla jízda!“

„Není dne, kdy bychom se ze Slunce a Deště neradovali.“

Patří k nejoslnivějším úkazům českého hudebního nebe. Ostravská rodačka Nikol Bóková se dlouhá léta profilovala jako klasická pianistka. Před několika lety se však začala otevírat jazzu a dalším hudebním žánrům. Během krátké doby vydala pět vysoce ceněných autorských nahrávek, které byly hodnoceny s velkým uznáním odbornou kritikou i veřejností. K jednomu albu se Nikol nedávno vrátila, aby mu dala novou orchestrální tvář. Její Prometheus zazní už 1. dubna v podání Pražských komorních sólistů pod vedením dirigenta a hornové ikony Radka Baboráka.

„Rejchova skladba měla pod taktovkou Radka Baboráka uměřenost i vzruch, ušlechtilost a vznešenost.“

„Ondřej Brousek napsal vděčnou hudbu, ve které se neustále něco děje a která se opravdu dobře poslouchá.“

„Beethovenův Houslový koncert vyzněl bez pochybností – přesto, že suchá akustika sálu nezaoblila a neskryla nic.“

Cyklus Rok na 4 doby pokračoval v Mladé Boleslavi v pondělí ambiciózním projektem – Beethovenův Houslový koncert tam přednesl Josef Špaček a zazněla také současná kompozice z pera Ondřeje Brouska, ve které byli sólisty Miroslav Sekera a Ivana Dohnalová-Švestková. Dějištěm koncertu se stalo Škoda Muzeum. Byla to další příležitost pro vystoupení orchestru Radka Baboráka, který od loňska aktuálně nese název Ukrajinsko-Česká Sinfonietta.

„Vedle skvělé interpretace byla další ozdobou večera nápaditá dramaturgie, zahrnující díla od klasicismu po současnost, zvolená tak promyšleně, že tvořila jeden gradující celek.“

„Byl to Janáček oscilující mezi rozverností, melancholií, romantickou lyrikou, výrazně, oddaně a srozumitelně interpretovaný.“

„Barvy jednotlivých nástrojů se do sebe tak vpíjely, až tvořily zvukově dokonalou koláž.“

Jedním z největších klenotů české komorní hry je dechový soubor Afflatus Quintet, založený v roce 1995. Již dva roky nato zvítězil v prestižní Mezinárodní soutěži ARD, následovala řada úspěšných koncertů u nás i v zahraničí, dvakrát mu byla Českým spolkem pro komorní hudbu udělena Cena roku za mimořádné interpretační mistrovství. V rámci sezony spolku zahrál soubor na pondělním koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina, který byl připomínkou pětadvacátého výročí jejich prvního vystoupení v tomto sále.