PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Celý večer byl plný překvapení – ať už se jednalo o uvedení méně hraných písňových cyklů, příchody sólistů v průběhu zpěvu jejich kolegů, nebo měnící se osvětlení podle znějící hudby.“

„Irena Troupová dokázala osobitým způsobem pracovat s dynamikou a propojováním tónů v průběhu frází i na jejich koncích.“

„Posluchači závěr ocenili nadšeným potleskem s výkřiky.“

Koncert svým provedením neobyčejně pestrý a dramaturgicky nápaditě sestavený byl večer s názvem Pod českým nebem. Tento předposlední koncert ze sezóny 2022 Lieder Company byl věnován pěti českým skladatelům písňových cyklů, u nichž si letos připomínáme výročí – padesát let od úmrtí Karla Boleslava Jiráka a Pavla Bořkovce, osmdesát let od úmrtí Erwina Schulhoffa a sto let od narození Otmara Máchy a Ilji Hurníka. Termín koncertu byl vybrán příhodně – jen několik dní před Dnem boje za svobodu a demokracii, právě mnozí z autorů se za svého života ve své tvorbě potýkali s omezeními tehdejšího režimu.

„Hudební nastudování Ondreje Olose je silné a přesvědčivé, nesklouzává k výrazným rubatům a nechává hudbu nenásilně plynout, čímž jí neskutečně pomáhá.“

„Lívia Obručník Vénosová coby Blanche de la Force byla skvěle obsazena a celou rozsáhlou roli, která je na jevišti de facto po celou operu, podala na výbornou.“

„Jediný, kdo byl bez výjimky slyšet a bylo mu i skvěle rozumět, a především působil i herecky věrohodně, byl hostující Roman Janál v nevelké, avšak velmi dobře vypracované roli Markýze de la Force.“

Opera libereckého Divadla F. X. Šaldy uvedla v premiérách 23. a 25. září zásadní operní dílo 20. století – Dialogy karmelitek francouzského neoklasicistního skladatele Francise Poulenca. Do titulních rolí byli obsazeni Lívia Obručník Vénosová, Sergey Kostov a Roman Janál, hudebního nastudování se ujal dirigent Ondrej Olos a režie Linda Hejlová Keprtová.

„Díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

„Paradoxem osudu této fiktivní literární postavy je v příběhu propojeném s reálným základem skutečnost, že revolucionáři byli silně antiklerikální.“

„Pryč jsou meziválečné bezbožné schválnosti Pařížské šestky. Autor dospěl.“

Liberecký operní soubor pokračuje v dlouhodobém trendu, který se mu vyplácí – v uvádění méně frekventovaných titulů. Nejnovější inscenací Divadla F. X. Šaldy se stalo mimořádně sdělné a působivé dílo z poloviny dvacátého století. Francis Poulenc v opeře Dialogy karmelitek skvělým způsobem našel rovnováhu mezi velkým tragickým příběhem s myšlenkově bohatým textem a hudbou s klasickým řádem a zároveň velkou emotivností. Páteční premiéru, za kterou stáli dirigent Ondrej Olos a režisérka Linda Hejlová Keprtová, přijalo publikum velmi vstřícně.

„Koncert věnovaný Marku Kopelentovi posluchače seznámil s mnoha polohami skladatelovy tvorby, která oslovuje dosud, protože je nadčasová.“

„Čtvrtý kvartet předneslo Kvarteto FAMA Quartet s velkou emocionální silou a hráčskou erudicí, v posluchačích přetrval znepokojující až drtivý pocit…“

Patří k nejrespektovanějším a nejpozoruhodnějším českým skladatelům. Marek Kopelent se letos 28. dubna dožil devadesáti let. Na oslavu tohoto jubilea se v Anežském klášteře v Praze uskutečnil před prázdninami koncert, jehož dramaturgie přinesla to nejzajímavější z komorní a sólové skladatelovy tvorby. Gratulační večer, ke kterému se s odstupem vracíme, uspořádali Kopelentovi přátelé ze sdružení Ateliér 90 s vydatnou pomocí Jarmily Tauerové.

„Zpívat Biblické písně je snem a touhou každého adepta pěveckého umění i vyzrálého pěvce. Tentokrát byl pěvecký part svěřen interpretovi nadmíru zkušenému, Romanu Janálovi.“

„Dirigent, sbormistr a varhaník Marek Vorlíček měl šťastnou ruku ve volbě pěvců sólového kvartetu i ve výběru sborového tělesa.“

V pořadí třetí kulturní událost, která se odehrála v rámci čtvrtého ročníku přeshraničního festivalu Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, zavedla v sobotu 16. července publikum opět do mariánskolázeňského Casina. Početné zastoupení široké veřejnosti napovědělo, že tato svým způsobem ojedinělá akce zaujala jak tematikou, tak programovou náplní. Byla věnována 150. výročí narození československého prezidenta Emila Háchy a sestávala ze dvou částí – odpolední besedy a na ni navazujícího večerního koncertu, přinášejícího Dvořákovy duchovní kompozice v podání Pěveckého sboru Čerchovan a čtyř sólistů – Barbory Řeřichové, Sylvy Čmugrové, Aleše Voráčka a Romana Janála za řízení Markem Vorlíčkem.

„Dvě vtipné písně Melpomèny přednesla Jana Sibera s milým a odlehčeným výrazem, bylo znát, že jí přirostly k srdci.“

„Franckova skladba Anděl a dítě je doslova srdcervoucí a v interpretaci Romana Janála s Karlem Košárkem byla jistě nejsilnějším zážitkem celého večera.“

Spolek Lieder Company v neděli 5. června uvedl ve své první sezóně druhý koncert s názvem V barvách Francie, a to v refektáři Profesního domu na Malostranském náměstí v Praze. Vystoupili tam sólisté Národního divadla v Praze, sopranistka Jana Sibera, pro kterou se jednalo v podstatě o její písňový debut – více se dočtete v nedávném RozhovoruPlus, a barytonista Roman Janál. Klavírních partů se ujal Karel Košárek. Na programu byly méně uváděné písně Césara Francka, Clauda Debussyho a Jacquesa Iberta.

„Na Smetanově Litomyšli budu potřetí, je to opět výzva. Ale byla bych ráda, kdyby mě pan Stříteský někdy pozval třeba na nějaký smetanovský koncert.“

„Už jsem dospěla do věku, kdy se ráda zklidním a zkomorním. I hlasu velice prospěje, když se může více koncentrovat na jemnější formu, jako jsou písně.“

„Rolí mám strašně moc, to je pravda. Ale myslím, že se mi hlas vyvíjí tak, jak má.“

Vystupuje na koncertních pódiích i v operních inscenacích, nedávno má úspěšně za sebou Manon v Ostravě nebo Micaëlu v Praze, teď ji čeká mimo jiné její osobní písňový debut v rámci pražského cyklu Lieder Company a vzápětí mimořádný koncert na festivalu Smetanova Litomyšl. Tam 16. června večer zazní v chrámu Nalezení sv. Kříže Requiem za mého přítele, které napsal významný polský skladatel Zbigniew Preisner,…

„Sólisté v zajetí režií předepsaných rolí nehrají postavy Prodané nevěsty, ale naznačují chování zpěváků, kteří mají postavy představovat.“

„Smetana potřebuje v orchestřišti podobné kvality jako třeba Mozart. Kázeň. Virtuozitu. Plus poezii.“

Nová inscenace Smetanovy Prodané nevěsty v pražském Národním divadle odvážně vystupuje z tradic. Režisérka Alice Nellis ji ztvárnila jako zkoušku na představení, ale logiky se úplně nedobrala – prostředí se s jednotlivými dějstvími střídají nečitelně a až na pár okamžiků a několik gagů je to vcelku nudné. Po scéně pobíhá jakýsi bezradný režisér, permanentně svou roli přehrávající, sólisté střídají kostýmy a chvíli jsou postavou, chvíli zpěvákem. A tak se nakonec nejlepšími momenty stávají dvě choreografické scény: variace na breakdance, na Smetanovu baletní hudbu kupodivu velmi přesně pasující, a pak zábavná scéna komediantů s prvky nového cirkusu, dovedená opičáky na trampolínách v rytmu hudby k dokonalosti. Skutečný středobod opery, kvůli kterému asi stojí za to na ni jít.

„Roman i Karel publikum doslova rozparádili natolik, že si vynutilo dva přídavky a zahrnulo umělce dlouhými ovacemi.“

„Role kmotra zmíněného cédéčka se ujal Lukáš Hurník.“

„Dopídit se partitur bylo očistcem spojeným s takřka detektivním pátráním. Velká zásluha patří Karlu Košárkovi.“

Poslední listopadový čtvrtek tohoto roku přinesl pražskému publiku koncert Romana Janála a Karla Košárka. Kromě něj ale také besedu, a hlavně křest jejich nového alba písňového repertoáru na slovenskou lidovou poezii Bohuslava Martinů a Mikuláše Schneidera-Trnavského.

„Partnerství s klavíristou musí dosáhnout naprosto rovnocenné úrovně, jsou dva, ale naprosto splývají.“

„Považuji za velmi užitečné a radím všem pěvcům, pokud ta možnost je, zpívat komorní hudbu.“

„CD je krásný návrat ke kořenům i k písničkám, které mě provázejí od chlapeckých let.“

Přední český barytonista Roman Janál odpovídá v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz na otázky o hudebních začátcích, studiu v Bulharsku, vztahu k písňové literatuře i svých zkušenostech ze soutěží. A přibližuje nové CD, na které nahrál spolu s klavíristou Karlem Košárkem písně Mikuláše Schneidera-Trnavského a Bohuslava Martinů inspirované slovenskou lidovou poezií.