PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Přední cembalista Mahan Esfahani na Velikonoční pondělí 6. dubna přednese v Dvořákové síni Rudolfina druhou knihu rozsáhlého Dobře temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha; od provedení první knihy uplyne v dubnu již půl roku. Před završením obrovitého interpretačního díla poskytl Esfahani rozhovor o specifikách hry na cembalo, o souvisejících výzvách, ale také o Zuzaně Růžičkové, u které Esfahani studoval.

„Bravurní Pavla Tesařová spolu s vynikající akordeonistkou Markétou Laštovičkovou zahájily výroční koncert s hudbou Jiřího Temla.“

„V Duettinech Viktora Kalabise zpěvné housle Pavly Tesařové provázelo cello Juraje Škody temnými tóny a vzápětí se rozezpívalo s houslemi v okouzlující souhře.“

„Letošní vzpomínka na paní profesorku dostala v provedení báječného tria mladých interpretů další impuls v podpoře talentované nastupující generace.“

Sál Martinů Lichtenštejnského paláce opanovali v pondělí 13. ledna mladí interpreti, aby složili hold královně českého cembala, prof. Zuzaně Růžičkové k jejím nedožitým 98. narozeninám. Koncert pořádaný každoročně Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, který tito manželé v roce 2000 založili, je věnován památce vynikající cembalistky a pedagožky a připomíná rovněž odkaz skladatele významně ovlivňujícího českou hudbu druhé poloviny 20. století.

„Bylo to osobní vyznání obdivu a uznání jak skladateli Viktoru Kalabisovi, tak světoznámé první dámě cembala Zuzaně Růžičkové.“

„Úvod hýřivou barevností a závěr drsným nástupem a hlučným tutti.“

„Celek tmelila jak pozorná interpretace, tak spontaneita.“

Z iniciativy Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, vzniknuvšího na popud obou manželů v roce 2000, se aktuálně odvíjejí téměř tři desítky podpořených projektů spočívajících hlavně v pořádání koncertů konaných nejen v Praze, ale i dalších městech České republiky v průběhu loňského a letošního roku. Přímo symbolický význam v této souvislosti přísluší koncertu z vybraných komorních skladeb V. Kalabise, konaného v Sále Martinů HAMU na Malostranském náměstí v Praze 28. února 2023 s názvem 100 let Viktora Kalabise.

„Kalabisovo Canticum Canticorum bude v březnu dokonce uvedeno v Katedrále sv. Jana v New Yorku v USA.“

„Viktor Kalabis byl bytostně spojen s Jindřichovým Hradcem, třebaže se narodil v Červeném Kostelci poblíž Náchoda. V malebném jihočeském městě studoval na gymnáziu a celý život se tam s manželkou Zuzanou Růžičkovou, legendární první dámou českého cembala, vracel.“

„Slavnostní koncert, který se konal v neděli 15. ledna v Rudolfinu, nastudoval a řídil hudební ředitel a šéfdirigent PKF–Prague Philharmonia Emmanuel Villaume, který spolehlivě motivoval jak celý ansámbl, tak sólisty z orchestru, kterým Kalabis vepsal ve variacích významové kadence.“

Na neděli 15. ledna připravila dramaturgie PKF-Prague Philharmonia ve svém orchestrálním cyklu 29. koncertní sezóny mimořádný večer. Ve spolupráci s Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové odehrála v Rudolfinu zahajovací koncert oslav 100. výročí narození skladatele Viktora Kalabise. Další koncerty, které Nadační fond v roce oslav podpoří v rámci projektu Kalabis100, uvedou v průběhu roku na mnoha místech republiky kolem čtyřiceti skladeb z jeho tvorby. Kalabisovo Canticum Canticorum bude v březnu dokonce uvedeno v Katedrále sv. Jana v New Yorku.

„Dramatické akordy, kontrasty plného zvuku a jemných ozvěn, dialog pravé a levé ruky, který se v leckterých místech stáčí až do půtek, snivost a křehkost, jež se však záhy vyjevují jako zdánlivé, to vše Matouš Zukal přednesl s nadhledem a naprostou jistotou.“

„De Falla sedí jejímu naturelu i hlasu, Kůstková byla oslnivá i oslňující, niterná, její hlas zněl jemněji, citověji, s temperamentem ztvárnila jednotlivé písně, kterým však dodala veškerou tíhu života.“

„Z klaviatury se stále neslo něco zajímavého, překvapivého. Za takového Schumanna by se nemusel stydět ani zralý maestro!“

Koncert v Sále Martinů na pražské HAMU, který se konal v pondělí 16. ledna a na němž vystoupili sopranistka Kristýna Kůstková a klavírista Matouš Zukal, nesl sice podtitul „k nedožitým 96. narozeninám Zuzany Růžičkové“, ale de facto oficiálně zahájil řadu koncertů, které se v průběhu letošního roku uskuteční u příležitosti 100. výročí narození jejího manžela Viktora Kalabise, významného hudebního skladatele.

„Cítím závazek odvést co nejlepší práci tam, kde Zuzana Růžičková odvedla tu svou.“

„Ve Wigmore bude vždy něco zajímavého, dokud tam bude existovat tak vizionářská umělecká koncepce.“

„Mám velmi rád celý tým této koncertní síně. Vždycky se u nich zastavím na šálek čaje, když jsem ve městě.“

Cembalista Mahan Esfahani, íránsko-americký umělec žijící v Praze, je jedním z posledních žáků Zuzany Růžičkové. Dal si za životní cíl vrátit cembalo zpět do běžného instrumentáře koncertních nástrojů. Pozornost budí nejen jako koncertní umělec, ale po celém světě i svou neúnavností v poptávání nové hudby pro tento nástroj. Letos v červnu se stal v Londýně nejmladším držitelem medaile Wigmore Hall, skutečné mekky komorní hudby…

„Třebaže jsem do té doby nikdy na varhany nehrála, přihlásila jsem se i ke studiu varhanní hry a byla jsem v tomto oboru přijata.“

„Za významnou nahrávku považuji souborné provedení osmnácti chorálů Johanna Sebastiana Bacha, takzvané Lipské chorály.“

„Významným vystoupením v počátcích mé umělecké činnosti byl koncert ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v roce 1953. Výborné ohlasy na program z Bachova a Regerova díla mě v koncertních aktivitách velmi povzbudily.“

28. října 2020 byla u příležitosti státního svátku České republiky oceněna významná česká varhanice prof. MgA. Alena Štěpánková Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu byl však kvůli covidu už dvakrát přeložen. Alena Veselá si převzala Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění a výchovy až 7. března letošního roku…

„Anna Paulová díky své všestrannosti zahraje na vysoké úrovni klasicistní skladby právě jako modernu.“

„Do melodií i rytmu vetknul Martinů optimismus, tanečnost, hravost, lehkost a Anna Paulová s Danielem Wiesnerem je ztvárnili s nadhledem zkušených muzikantů.“

„Aleksandr Rublev potvrdil, že je velkým talentem, který bychom si měli zapamatovat.“

Na koncertě k nedožitým pětadevadesátým narozeninám cembalistky Zuzany Růžičkové vystoupili v pondělí 10. ledna v Sále Martinů pražské HAMU česká klarinetistka Anna Paulová a ruský trumpetista Aleksandr Rublev. Oba jsou laureáty Ceny Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, který večer uspořádal. O významu Zuzany Růžičkové svědčí i fakt, že záštitu nad koncertem převzal primátor Plzně a současný ministr kultury Martin Baxa. Umělkyně se narodila v Plzni 14. ledna 1927.

„Já jako kandrdas jsem byl pro něj vítanou potravou a užil si od něj lecjakých ústrků. Pořád mě zkoušel, hrál naschvál špatné noty, nebo nehrál, když měl, a koukal, jestli to poznám.“

„Oni věděli, jak to má přesně být, já jsem třeba měl jiný názor a musel o něj úporně usilovat, opravdu bojovat.“

„Dali mi tam i lůžko a nějakou skříň, na chodbě byla umývárna, toaleta, bylo to sparťanské, nicméně jsem tam dva roky takhle žil.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji…

„Ildikó Rozsonits je zvyklá na první místa.“

„Ryan byl skoro na všech soutěžích, jichž se zúčastnil nejmladším účastníkem. A skoro ve všech zvítězil.“

„Jan Schulmeister si svým provedením získal publikum, které mu udělilo svou cenu.“

Soutěž Concertino Praga ukončila v sobotu 18. září svůj pětapadesátý ročník. Od loňského roku je tato soutěž, založená Československým rozhlasem, spojena s Akademií klasické hudby, která zároveň pořádá mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. To umožnilo i novou podobu finálového kola. Od roku 2020 se o vítězi rozhoduje v rámci veřejného vystoupení na Dvořákově Praze nejen před porotou, ale i před diváky, navíc v Dvořákově síni Rudolfina.

„Karel Husa asi zůstane zařazen v pověstné kategorii ´autora jedné skladby´. Hudba pro Prahu 1968 mu ten osud připravila.“

„Pokud se někomu s úctou skutečně říkalo Mistře, byl to právě on, Josef Suk.“

„Životy houslisty Josefa Suka a skladatele a dirigenta Karla Husy se nijak neprotínaly. Dnes, s odstupem, kdy už jsou uzavřeny, se však potkávají.“

Dvě výročí, dva osudy, dvojí pohled na historii. Co spojuje Josefa Suka a Karla Husu? Vlastně nic. Prázdninová data. Skladatel Karel Husa měl v sobotu 7. srpna sté výročí narození, houslista Josef Suk v neděli 8. srpna desáté výročí úmrtí. Jejich životy se nijak neprotnuly. Ale oba jsou významnými osobnostmi české hudby. Čechoameričan Husa jako exilový tvůrce, o kterém se čtyřicet let mlčelo, Suk jako prominentní tuzemský interpret, o kterém se čtyřicet let mluvilo.

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba…

„Byt obou umělců byl v domě, kde prožili víc než půlstoletí, v šestém patře.“

„Přistěhovali se s velkým štěstím do Prahy v situaci, kdy měli být vystěhováni z Plzně do Sudet.“

„Třetí pamětní deska, ta pražská, je podle Aleše Březiny poslední.“

Čtyřiašedesát let. Přesně tak dlouho žila v domě ve Slezské ulici v Praze cembalistka Zuzana Růžičková, jejíž život se uzavřel v roce 2017 ve věku devadesáti let. Pamětní deska odhalená nyní na domě připomíná i jejího manžela, skladatele Viktora Kalabise, který zemřel jako třiaosmdesátiletý o jedenáct let dříve.