Soubor vedený Janem Polívkou složený z amatérských i profesionálních pěvců a hudebníků, studentů a absolventů evropských hudebních škol a dlouhodobých sborových nadšenců z České republiky a Německa zvaný Mezinárodní komorní sbor a orchestr Frankfurt-Praha zve na koncert, který se uskuteční 5. října v evangelickém Salvátoru. Na programu jsou díla Leoše Janáčka, Johannesa Brahmse a soudobého autora Mikoláše Troupa a účinkují rovněž Rhein-Main Kammerchor, Pražští pěvci a Dětský sbor Mifun.

Během koncertního večera se na pódiu vystřídá trojice dirigentů Niels Weigelt, Stanislav Mistr a Jan Polívka. Za sólisty byli zvoleni Miroslava Časarová (soprán) a Otakar Souček (tenor). Leoš Janáček je v programu zastoupen kompozicí Věčné evangelium, Johannes Brahms Písní osudu a současný korepetitor Jihočeského divadla Mikoláš Troup skladbou Apellatio.

Nejrozsáhlejším dílem večera je Věčné evangelium. Janáčkova duchovní kantáta Věčné evangelium vznikla podobně jako Amarus na text básníka Jaroslava Vrchlického. Stejnojmenná veršovaná legenda ze sbírky Fresky a gobeliny (1891) je inspirovaná učením středověkého mnicha Joachima z Fiore (1132–1202) a jeho viděním anděla, který přináší „věčné evangelium“ a předpovídá příchod dokonalé říše lásky lidstva ke všemu tvorstvu. Jejím veleknězem ustanovuje svatého Františka s Assisi. Zdá se být až symbolické, že Janáček zhudebnil toto poselství krátce před vypuknutím první světové války… Dílo skladatel rozvrhnul do čtyř částí. Postavu proroka Joachima zhmotnil sólo tenorem a anděla svěřil sopránu. Závěrečný epilog uvádí slova To všecko děl mi anděl v noci tmavé. Andělem při prvním uvedení nebyl nikdo jiný než Kostelnička prvního pražského provedení Její pastorkyně Gabriela Horvátová. Premiéra Věčného evangelia se konala 5. února 1917. V Brně dílo uvedl Ferdinand Vach s orchestrem Národního divadla a sborem Besedy brněnské o dva roky později, v únoru 1919.

Foto: ilustrační - Facebook Mezinárodního komorního sboru a orchestru Frankfurt-Praha