Filharmonie Brno připomíná beethovenovské výročí připadající na rok 2020 i letos. Na zítřejší pátek 21. a sobotu 22. ledna připravila koncerty nazvané Hommage à Beethoven, které vzdávají poctu tomuto velikánovi, i když poněkud jinak, než by posluchači čekali. Zaznějí na nich díla Franze Liszta, Paula Hindemitha a Césara Francka, která spojuje nejen inspirace tímto skladatelem. Sólistkou večerů bude houslistka Arabella Steinbacher. Koncerty mají být zároveň holdem tradici okázalého německého romantismu. Oba začínají v 19 hodin v Janáčkově divadle.

„Ve svém posledním smyčcovém kvartetu položil Beethoven jako motto otázku Musí to být? (Muss es sein?), vyjádřenou tázavým třítónovým motivem. Jak Liszt, tak Franck z ní vycházejí a každý po svém se ji snaží zodpovědět,“ uvádí dramaturgie orchestru. Doplňuje je Hindemith se svým Houslovým koncertem nápadně připomínajícím Beethovenův Houslový koncert D dur, který filharmonie mimochodem uvedla minulý týden. Sólového partu se ujme Arabella Steinbacher, která patří k současné světové houslové špičce. Ta začala hrát ve třech letech a má za sebou účinkování s těmi nejlepšími orchestry celého světa. Dvakrát také získala prestižní cenu Echo Klassik. „Večery povede Tomáš Netopil, pod jehož taktovkou jsme hráli naposledy v červenci na benefičním koncertě po tornádu. Už jen tato dvě jména slibují velký zážitek,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Koncerty otevřou Lisztovy Les Préludes (d‘après Lamartine) premiérované v roce 1854 – dílo, které jako první vůbec neslo přídomek symfonická báseň. Tedy formy, která dala podnět k hledání nové hudebnosti čerpající inspiraci z poezie a literatury, lépe vyhovovala romantické estetice a umožnila svým autorům vymanit se z „Beethovenova stínu“. A také opustit tradiční čtyřvěté schéma symfonie. Druhý uváděný autor, Hindemith, se zpočátku živil hraním v tanečních kapelách. Studia houslí završil provedením Beethovenova Houslového koncertu D dur. Ten, který později zkomponoval on sám, se Beethovenově nápadně podobá tympánovými úvody i jinými styčnými rysy. Dílo upoutává širokou škálou výrazů a svojí orchestrací.

Závěr obou koncertů bude patřit Césaru Franckovi, který se také věnoval komponování symfonických básní, ale za jeho nejznámější dílo se považuje Symfonie d moll. „Stejně jako Liszt byl zázračné dítě a stejně jako on patřil mezi žáky Antonína Rejchy. Ostatně setkání s Lisztem patřilo k Franckovým nejdůležitějším životním okamžikům, Liszt se pro něj stal osobnostním i uměleckým vzorem,“ doplnila Kučerová. I Franck, od jehož narození letos uplyne dvě stě let, se v úvodu své symfonie obrací k Beethovenově otázce třítónovým motivem. I přes rozporuplné přijetí publikem při premiéře v roce 1889 se symfonie zapsala do zlatého fondu mezinárodního orchestrálního repertoáru a doposud vzniklo asi sedmdesát nahrávek této skladby.

Foto: Sammy Hart, Marco Borggreve 

Facebook X E-mail WhatsApp