„Vzhledem k početné čínské menšině a také kvůli tomu, že se Lang Lang do města vrátil až po šesti letech, bylo pro Seattle jeho vystoupení speciálním zážitkem.“

„Ještě nikdy jsem se nesetkala s tak jemným, subtilním a přesto naléhavým pianissimem.“

„Letošní sezonu orchestr začíná s novým šéfdirigentem Thomasem Dausgaardem.“

Podzim 2019 je pro komunitu klasické hudby speciální. Na koncertní podia se naplno vrací jeden z nejslavnějších interpretů dneška – fenomenální čínský klavírista Lang Lang. Své světové turné započal ve Spojených státech a Seattle byl jedním z prvních měst, kde vystoupil.

Poté, co Lang Lang v roce 2017 oznámil, že se potýká s vážným zánětlivým zraněním levého zápěstí, svou hudební kariéru na více než rok přerušil. Až do letošního jara se klavírista zaměřoval výhradně na svou rekonvalescenci. Až v květnu 2019 se začal pomalu vracet na koncertní podia. Lang Langovo osmiměsíční světové turné, které započalo v říjnu 2019, naznačuje, že zdravotní problémy má interpret opět pod kontrolou a znovu naplno začíná s koncertním působením. V rámci světového turné Lang Lang kromě Spojených států vystoupí v Německu, Francii, Nizozemí nebo Británii, ale i v Japonsku, Číně a v Kanadě.

Koncert, který jsem navštívila já, se uskutečnil 9. října v Benaroya Hall v centru Seattlu na severozápadě Spojených států. Vzhledem k početné čínské menšině ve městě a také kvůli tomu, že Lang Lang se do smaragdového města vrátil až po šesti letech, bylo pro Seattle jeho vystoupení s domovským orchestrem doopravdy speciálním zážitkem. Seattle Symphony pianistovi zdatně sekundoval. Za svou dlouhou historii se orchestr etabloval do špičky mezi americkými symfonickými tělesy. První vystoupení měl už v roce 1903, tedy jen padesát let poté, co do oblasti Seattlu dorazili první objevitelé; pro srovnání – Česká filharmonie byla založena v roce 1896… K výtečnému renomé orchestru přispívá i letošní obdržení dvou cen Grammy za nejlepší nahrávku nebo jeho spolupráce s nejlepšími světovými interprety a dirigenty. Letošní sezonu orchestr začíná s novým šéfdirigentem Thomasem Dausgaardem z Dánska. A vypadá to, že jeho osoba byla dobrá volba, že si nový hudební ředitel bude s orchestrem dobře rozumět.

Lang Langovo koncertní turné má bez výjimky stejnou strukturu ve všech místech, která pianista navštíví. Koncert je zahájen krátkým efektním kusem, následuje klavírní koncert v Langově podání (se Seattle Symphony Lang Lang provedl Beethovenův Klavírní koncert č. 2 B dur, op. 19), a v druhé polovině orchestr zahraje některou ze symfonií. Seattleský koncert otevřelo Andante festivo pro smyčcový orchestr a tympány od Jeana Sibelia. Hymnický majestátní charakter kompozice orchestru dobře svědčí. Čím déle mám možnost koncerty Seattle Symphony navštěvovat, tím více zjišťuji, že jeho největší kvality spočívají v dokonalém pianissimu, v jemných a procítěných lyrických pasážích a meditativních pomalých větách. Sibeliovo Andate festivo proto bylo skvělou volbou.

Nejintenzivnější zážitek z koncertu ale měl teprve přijít v podobě dokonalé symbiózy, kterou Lang Lang a Seattly Symphony ukázali v Beethovenově 2. klavírním koncertu. Jedná se o rané dílo, skladateli bylo v době dokončení jen osmnáct let. Svým charakterem se ještě podobá Mozartovým klavírním koncertům, ovšem v pozadí už probublává Beethovenovi vlastní dramatičnost, která se projevuje například v efektní kontrapunktické kadenci v závěru první věty. Lang Lang zcela naplnil očekávání, které čišelo z celého sálu před prvními tóny klavírního koncertu. Benaroya Hall nemá nejpříznivější akustiku, každý nelad je neúprosně odhalen, výhodou je ale nesmírně čistý a opravdový zvuk. I díky tomu se celý výkon jevil jako intenzivnější a jasnější. Obzvlášť v druhé pomalé větě Adagio se projevilo Langovo mistrovství, které orchestr podtrhl svým procítěným projevem.

V životě jsem slyšela mnoho klavíristů i klavírních koncertů, ale ještě nikdy jsem se nesetkala s tak jemným, subtilním a přesto naléhavým pianissimem. Doslova uzamklo pozornost všech dvou a půl tisíc posluchačů, kteří bez dechu sledovali, jak Lang Lang sotva hladí klávesy, jejichž zvuk bezchybně splývá s citlivým zvukem orchestru v až magický celek… V živém závěrečném rondu pak hudebníci ukázali, že i forte je jim vlastní, a uzavřeli celý zážitek s razantní energií. Lang Lang je proslavený hlavně svou precizní technikou a náročné pasáže zvládl s absolutní jistotou. Pro mě ale přesto nejsilnějším zážitkem zůstala druhá věta klavírního koncertu a její ztišená čarovná atmosféra.

Jako závěrečnou skladbu programové vedení orchestru vybralo slavnou Mozartovu Symfonii č. 41 C dur K 551 s přízviskem „Jupiter“. Seattle Symphony se zaměřuje ve velké míře na soudobou hudbu a premiéry nových děl, proto mě tato veskrze tradiční dramaturgie trochu překvapila. Symfonie Jupiter byla zvolena kvůli totožnému roku dokončení s Beethovenovým 2. klavírním koncertem a dobře ladila s celým charakterem koncertu. Nový šéfdirigent Dausgaard se zhostil notoricky známé skladby dobře a předvedl jasnou a přehlednou interpretaci. Umění orchestru se naplno projevilo v pomalejších tišších pasážích, v úderné první a čtvrté větě se hudebníci drželi na můj vkus až příliš zpátky. Chybějící dynamická rozrůzněnost byla ale vyvážena o to větší precizností.

Seattle Symphony vystupuje po boku těch nejzvučnějších jmen současné interpretační scény. Vedle Lang Langa se s ním v letošní sezoně představí například klavírista Chick Corea nebo houslista Jicchak Perlman. Ostatně Lang Langovo hudební mistrovství si bude moci v příštím roce vychutnat i český posluchač. Klavírista má vystoupit 31. října 2020 v pražské O2 aréně za doprovodu Českého národního symfonického orchestru. Snad tam jeho výjimečný talent vynikne stejně jako v Benaroya Hall v Seattlu.

Foto: Seattle Symphony Orchestra