PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dramaturgie koncertu vedla posluchače přes čtyři různé hudební světy od Janáčka přes Chopina a Paganiniho až ke Franckovi.“

„Vodička zachovával hudební myšlenku a krásný tón, nešlo o křečovité předvádění se.“

„Dynamické spektrum Kasík naplnil hrou od nejtišších frází po silná fortissima.“

Koncert konaný 3. dubna a zařazený do cyklu Hudební výlety v rámci Svatováclavského hudebního festivalu byl v Kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě opravdu nevšedním zážitkem. Díky hudebnímu setkání houslisty Jiřího Vodičky a klavíristy Martina Kasíka si posluchači mohli vychutnat špičkové interpretační mistrovství, jedinečnou souhru a hluboké pochopení nejen notového materiálu.

„Kulturní program české účasti na EXPO se stane nejvýznamnější přehlídkou české kultury v zahraničí v letošním roce.“

„Japonci českou kulturu velmi dobře znají. V učebnicích se učí o Dvořákovi, Smetanovi nebo Janáčkovi, Mucha inspiroval anime.“

„Program zahrnuje jak vážnou hudbu, tak nejrůznější fúze žánrů, ale i využití moderních technologií v umění či interaktivní prvky.“

Šéf Českých center v Londýně a programový ředitel české účasti na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace Přemysl Pela představuje v rozhovoru pro KlasikaPlus.cz rozsáhlý kulturní program českého pavilonu, který bude reprezentovat českou kulturu, umění, ale i vzájemné česko-japonské vazby. Výstava začíná 13. dubna.

„Koncert byl organizačně pečlivě připraven.“

„Jaroslav Skalka rozzářil klavír brilantním tónem, jeho hra měla překvapení i kontrasty.“

„Posledními čísly Stefanov potvrdil, že patří k nejslibnějším klavíristům své věkové kategorie.“

V sobotu 5. dubna se v koncertním sále Pražské konzervatoře uskutečnil koncert laureátů 18. ročníku mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír. Pětice mladých klavíristů, oceněných na podzimní soutěži, předvedla před publikem náročné programy profesionální úrovně. Klavíristé byli skvěle připravení a každý z nich k interpretaci přistoupil svým vlastním, výrazně specifickým způsobem.

„Veverkova interpretační devíza spočívá v tom, že zůstává autentický i v takzvaně autentické interpretaci.“

„Snoubí nekonvenční kompoziční estetiku s mimořádným hráčským mistrovstvím.“

„Originální provedení Vltavy s množstvím hudebních hříček v podání skvělých jazzmanů publikum velmi potěšilo.“

Festival Olomoucké hudební jaro zahájil ve slavnostním sále Klášterního Hradiska výpravou napříč hudebními dějinami v podání Vilém Veverka Trioplus. Jak známo, Vilém Veverka směle proplouvá mezi žánry i stylovými epochami a z hráčského hlediska patří k nejrespektovanějším hobojistům své generace. Do Olomouce se svou kapelou 3. dubna přivezl netradiční mix sestávající z baroka, jazzu, vlastní tvorby i šlágrů klasické hudby v aranžích Martina Hyblera.

„Tvůrčí přístup režisérky zjevně zúročuje její dlouholeté hudebně dramatické zkušenosti.“

„Velký důraz je kladen na vizuální složku představení, kdy scéna je v neustálém pohybu.“

„Hudba pro děti tvoří podstatnou část Křičkovy tvorby. Oblíbené jsou zejména jeho písňové cykly.“

O tlustém pradědečkovi je jedna z pohádek Josefa Čapka. Jaroslav Křička podle ní zkomponoval zpěvohru pro děti s názvem Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové. Toto Křičkovo činoherně-pěvecké dílo o dvou dějstvích s opusovým číslem 56 mělo premiéru v Národním divadle již v roce 1932. Provedl je činoherní soubor, role byly obsazeny dospělými herci. Pro rok 2024, Rok české hudby, je pod názvem Tlustý pradědeček a loupežníci v režii Jiřiny Markové Krystlíkové nastudovala Dětská opera Praha a nyní se toto zdařilé nastudování dostalo na program Festivalu hudebního divadla Opera 2025. Představení se uskutečnilo v sobotu 5. dubna v prostorách pražské Městské knihovny.

„Madama Butterfly je výjimečná opera, má naprosto dokonalou instrumentaci.“

„Závěr druhého jednání je pro mě vlastně emočně nejvypjatější scénou právě tím, že vás nechce rozplakat.“

„Nacházíme se v poměrně paradoxní situaci, kdy máme hotové inscenace, na něž máme zpěváky, orchestr je na ně připravený, po premiéře sklidily úspěch, lidé by na ně rádi chodili, my bychom je rádi hráli více, ale nemůžeme, protože nemáme kde.“

Šéfdirigent českobudějovického Jihočeského divadla David Švec řídil v sobotu 5. dubna první premiéru opery Giacoma Pucciniho Madama Butterfly, 7. dubna následuje premiéra druhá. Pucciniho kus se tak vrátil do repertoáru divadla po více než čtyřiceti letech. O tom, jaké momenty jsou pro něj hudebně nejsilnější nebo jak hledal cestu k Pucciniho experimentům v orchestraci, umělec hovoří v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Ve středu večer poslouchejte díla Kurta Weilla a nové nahrávky Simona Rattla.“

„Ve čtvrtek je na programu Symfonie č. 10 Dmitrije Šostakoviče v nové nahrávce Andrise Nelsonse s Bostonským symfonickým orchestrem.“

„Operní večer bude neobyčejně originální, zazní jediná a málo uváděná opera písňového skladatele Huga Wolfa.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 7. do 13. dubna?

„Už z úvodních taktů Berliozovy předehry Římský karneval bylo zjevné, že dirigent Alain Altinoglu ví, co chce, a ví také, jak toho dosáhnout.“

„Pianissima, která ve volné větě Mendelssohnova Klavírního koncertu dokázala Beatrice Rana vyčarovat, už snad ani nebyla z tohoto světa.“

„Nejefektnější gradační vrchol si Alain Altinoglu nechal až na závěrečné takty, kdy se k orchestru připojilo všech deset hráčů bicích.“

Pro předposlední koncert abonentní řady „B“ Česká filharmonie svým posluchačům přichystala řadu neodolatelných lákadel. Rudolfinum si 2. dubna vychutnalo atraktivní program sestavený z oblíbených orchestrálních kusů, pozoruhodného francouzského dirigenta Alaina Altinoglua a jednu z největších hvězd současného pianistického nebe Beatrici Ranu.

„Zatímco v minulosti dominovali hudebnímu světu muži, tento večer ukázal, že dnes stále výrazněji zaznívá ženský hudební projev – a to i na dirigentském stupínku.“

„Lenka Titzová na pódium přinesla esenci hravosti a spontaneity.“

„Skalková se soustředila na vnitřní vývoj hudební struktury, nechala melodie dýchat a pracovala s kontrasty mezi monumentalitou a lyrickou jemností.“

Kolik vnitřní síly, hodin samoty, odříkání a tiché zarputilosti je třeba, aby se mladý interpret postavil na pódium a proměnil notový zápis v dechberoucí zážitek? Právě tato otázka se mi vracela během koncertu z cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava zvaného Mladí sólisté, který ve čtvrtek 3. dubna přivedl na pódium sálu Vesmíru trojici talentovaných mladých umělkyň. Klasická hudba zde nebyla jen aktem precizní interpretace, ale i svědectvím o cestě – o odvaze, trpělivosti a houževnatosti.

„Stejně jako absolventi konzervatoří i hudba Pavla Trojana odchází do života. Musí si však svými výrazovými prostředky otevřít dveře, běžné publikum tam leckoho nepustí.“

„Věřím, že existuje vrstva posluchačů soudobé vážné hudby, která citlivě vnímá jemné odstíny v melodické, harmonické či kinetické klavírní dikci, jež Pavla Trojana zařazují mezi skladatele se stylovou exkluzivitou.“

„Harfa zní Pavlu Trojanovi nosně. To není jen poklona zvukové režii, ale i skladatelskému činu a brilanci mladé harfistky Vandě Šabakové.“

Péčí Radioservisu a za kooperace s vydavatelstvím Edition Rondo Prague vyšel v letošním roce autorský kompaktní disk Pavla Trojana Magical Strings (Magické struny). Využívá nahrávky z druhé poloviny roku 2023, které pořídili klavíristé Aneta Majerová a Luděk Šabaka, harfistka Vanda Šabaková, kontrabasista Jiří Valenta a Stamicovo kvarteto, a zachycuje autorovu tvorbu z let 1995–2024 pro klavír, harfu, kontrabas a smyčcový kvartet v různých kombinacích; všechny skladby již zažily svou veřejnou premiéru. Disk nabízí posluchačsky vděčnou hudbu, která může zasáhnout i publikum, které nevyhledává soudobé hudební umění.

„Pokud jde o ukrajinské autory, člověk je překvapen, kolik zajímavých a invencí oplývajících skladatelů a jejich kompozic nám z nejrůznějších důvodů zůstalo utajeno.“ 

„Marek Kozák vnějškově nepůsobí jako rozmáchlý a ničím nespoutaný romantik, naopak překvapuje klidem a rozvahou, rozsah jeho interpretačního mistrovství je však olbřímí.“

„Gesta dirigenta Muellera vyzněla energicky a sebevědomě, ke konkrétním hráčům je vždy směroval s precizností.“

Filharmonie Hradec Králové, před níž tentokrát stanul švýcarský dirigent Christoph-Mathias Mueller, zavedla první dubnový čtvrtek své posluchače na Ukrajinu. Samozřejmě jen obrazně, ale s velkou intenzitou. Koncert představil u nás téměř neznámého skladatele Alexandera Veprika a akcentoval ukrajinské písně v dílech Petra Iljiče Čajkovského. Sólistou večera byl klavírista Marek Kozák.