PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Šest proplétajících se, dokonale čistých hlasů, bylo duševní očistou v kontrastu s těžce přijatelným a neuvěřitelným závěrem Harantova života.“

„Chorály zaplnily celý prostor a zazněly v mužné síle.“

„V posledním, zcela již ztichlém tónu, lehce zazvonil třikrát zvon. Byl to již skutečný zvon baziliky.“

V rámci 9. ročníku festivalu Janáček Brno uvedlo 7. listopadu Národní divadlo Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie Duchovní koncert. Děl Pavla Haase, Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, Jacoba Handla Galluse, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů se ujal sbor Gaudeamus Brno se sbormistryní Dašou Karasovou a Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Tomáše Krejčího. Sólistou byl barytonista Tadeáš Hoza.

„Klusákova muzika umí především bavit. K tomu je samozřejmě zapotřebí, aby se s patřičnou pozorností i uvolněním zapojil celý orchestr.“

„Dana Zemtsov navenek působí velmi křehce, jakoby stále dívčím dojmem, poté, co uchopí a nechá rozeznít svůj nástroj, však přesvědčí o síle své osobnosti.“

„Celou tu Paganiniho soustavu pizzicat, tahů, přesmyků, koloratur a flažolet, vměstnanou do jednovětého celku, zvládla s odzbrojující bravurou.“

Komorní filharmonie Pardubice pokračuje v dlouhodobém projektu, při němž představuje v rámci svých abonentních koncertů jednotlivé nástroje a jejich možnosti, přičemž důraz je kladen na virtuosní schopnosti hráčů. V tomto týdnu došlo na violu, instrument mnohdy podceňovaný. V rukou vynikající Dany Zemtsov se však skutečně proměnil v prostředníka virtuozity.

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„Mohli jsme pozorovat, jak umělec dokonale splynul s akustikou sálu.“

„Nemuseli jsme se všemi interpretačními rozhodnutími souhlasit, ale věřili jsme mu.“

„Zvláště zaujala schopnost se v onom perpetuálním vření poslouchat a vzájemně na sebe reagovat – s lehkostí a radostí.“

Předposlední koncert letošního ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného patřil Ivu Kahánkovi. V Dvořákově síni pražského Rudolfina se však 7. listopadu nepředstavil sám, druhá polovina tohoto ryze smetanovského večera byla příležitostí jeho žákům Anně Gaálové, Pavlu Praženicovi a Matouši Zukalovi, kteří spolu s Kahánkem vystřihli úpravy Smetanových symfonických básní pro dva klavíry. Vrcholem virtuozitou prodchnutého večera se stala turbulentní předehra k Prodané nevěstě, pro niž počet klavírů vzrostl na čtyři.

„Sedm výstavních panelů s českými a anglickými texty a s bornovsky humorně odlehčeným výtvarným doprovodem představuje stručně, ale výstižně letošní jubilanty.“

„U příležitosti přejmenování letiště byla v říjnu 2012 slavnostně odhalena také stálá instalace Bořka Šípka, jejímž smyslem je trvalé připomenutí odkazu a díla Václava Havla.“

„Stojí za to se na Letiště Václava Havla vypravit a koukat nejen na letadla…”

Pražské Letiště Václava Havla není jen významným leteckým uzlem ve střední Evropě. Své prostory také dává do služeb propagace české kultury a letos zejména hudby. Malá panelová výstava Rozlety české hudby je až do konce tohoto roku umístěna v odletovém prostoru Terminálu 2 u bran C. Tím pádem ovšem není přístupná běžné veřejnosti, jen té „cestující“, která projde odbavením a bezpečnostní kontrolou. Po prohlídce je ale patrné, že jejím hlavním smyslem je propagace české hudby a jejích letošních jubilantů právě pro létající „globetrottery“, domácí i zahraniční, čekající zde na odlet svého spoje. A tento účel výstava naplňuje zcela.

„Dirigentu Jindrovi se podařilo vytvarovat mnoho hezkých hudebních míst a všechny nástrojové skupiny profiloval tak, aby se vzájemně nekryly.“

„V samopalech na jevišti problematika inscenace věru nevězí.“ 

„Zejména ve třetím dějství jsem měl pocit, že Fibich při komponování koukal Wagnerovi přes rameno.“

Opera Národního divadla vypustila 7. listopadu do světa nové nastudování nejznámější Fibichovy opery Šárka. Ta v podstatě začíná tam, kde Smetanova Libuše končí – dějově a dá se říci i hudebně. Libreto ve staročeštině napsala Anežka Schulzová, vycházela v něm ze čtyřdílné epické básně Šárka Jaroslava Vrchlického z roku 1874. Opera měla světovou premiéru 28. prosince 1897 v Národním divadle v Praze v režii Adolfa Krössinga a pod taktovkou Adolfa Čecha. Aktuální nastudování z dílny hudebního ředitele operního souboru Národního divadla, dirigenta Roberta Jindry, režíroval umělec německé národnosti Kay Link.

„Když ze sebe chcete vydat to nejlepší a jdete do toho zodpovědně a s nasazením, kolikrát si svůj výkon ‚užít‘ ani nestačíte.“

„Titul laureáta je obrovská pocta a závazek.“

„Nejkrásnější bylo, když mi tyto legendy vyjádřily podporu a popřály mi hodně štěstí a zdravý hlas do budoucna. Prý jim dělám radost.“

Ostrava je líhní hudebních talentů a tato věta není floskule. Jedním z nových příkladů může být mladý ostravský barytonista Theodor Šimáček, který letos získal na 58. Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech první cenu v kategorii Operní naděje. Student Janáčkovy konzervatoře v Ostravě se přitom zpěvu intenzivně věnuje pouze několik let. Cenu Magdalény Hajóssyové převzal osobně z rukou legendární sopranistky, k úspěchu mu blahopřály i další osobnosti operního parnasu jako Eva Randová a Peter Dvorský.

„Wolfgang Amadeus Mozart je tvůrce o generaci mladší než Jan Dismas Zelenka. Nejen proto jej řadíme až do následujícího slohového období.“

„Text Requiem aeternam zazněl zhudebněn oběma – jak před přestávkou, tak bezprostředně po ní.“

„V obou Zelenkových opusech dirigent Václav Luks k sólistickým výkonům angažoval vokalisty z vlastních řad, tedy z Collegia Vocale 1704. V Mozartovi přizval pěvce externí.“

Druhý koncert souborů Collegia 1704 v rámci abonentní řady sezony 2024/25 se uskutečnil v Rudolfinu 6. listopadu, tedy v čase, kdy vzpomínáme na naše drahé zesnulé. Jeho dramaturgické zaměření tedy nemohlo mít vhodnější náplň než tu, která se smutkem či se smrtí bezprostředně souvisí.

„Určitě jednou nastuduju celou Rusalku.“

„Soutěž dává zkušenosti i podněty.“

„Další příchozí z Asie pronikají do evropské kultury s čím dál přirozenějšími výsledky.“

Devět dobrých finalistů v kategorii Junior a po nich jedenáct velmi dobrých, vesměs nejstarších a nejzkušenějších adeptů na ocenění v nejsledovanějším oboru nazvaném Opera. Takový byl 7. listopadu vrchol osmapadesátého ročníku karlovarské pěvecké soutěže určené v několika kategoriích pro mladé pěvce z celého světa v souhrnu od šestnácti do pětatřiceti let. Přijela jich na začátku listopadu stovka.

„Pokus o zhudobnenie svetla a úvahy o tom, ako svetlo možno vytvoriť, so sebou prinášajú niečo priam mystické a tým aj príťažlivé.“

„Autorka sa pohráva s kontrastom svetla a tmy, predovšetkým skrze prácu s tónovými výškami, ale aj hustotu faktúry či inštrumentáciu.“

„Ako ťažisko interpretácie pôsobil úsek, kde hráči do papierových kornútov šepkajú o svojom detstve.“

Na jeden zo svojich posledných koncertov v sezóne si Orchestr Berg vybral celovečernú, závažnú kompozíciu od jednej z najvýraznejších autoriek dneška Chaye Czernowin. Jej opus Fabrication of Light uviedol ansámbel 4. novembra, v priestore átria Fakulty humanitních studií UK. Dramaturgicky záslužný ťah sa v tomto prípade spojil s interpretačnou výzvou, v zhruba hodinu trvajúcej kompozícii totiž skladateľka hľadá spôsoby ako „vyrobiť svetlo“ pomerne nekompromisne. 

„Milan Kuna je autor širokého spektra publikací o české hudbě.“

„S jistou kreativní koncepcí procházela pak Paulová několika kontrastně vystavěnými úseky, které byly členěny čistě orchestrální hrou.“

„Další hudba večera patřila Wolfgangu Amadeu Mozartovi a Pražský komorní orchestr potěšil publikum čtyřvětou Symfonií č. 21 A dur.“

Trojí slavnostní akt připravil výkonný team spolku Talichovo Berounsko z. ú. pro závěrečný koncert 42. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun. Vše se odehrálo 5. listopadu 2024 v Kulturním domě Plzeňka v Berouně. Muzikolog Milan Kuna pokřtil druhý díl z pozůstalosti korespondence Václava Talicha, tedy dopisy, které mu psali jeho přátelé a hudebníci. Poté hrál Pražský komorní orchestr s koncertní mistryní Ludmilou Pavlovou a sólistkou Annou Paulovou hudbu Ondřeje Kukala a Wolfganga Amadea Mozarta. A závěrem zaznělo poděkování dlouholetému předsedovi správní rady Talichova Berounska, panu Ivanu Kůsovi.

„Turné je jedno velké bláznovství, a to díky lásce. Lásce Ronalda Villazóna ke zpěvu a k hudbě.“

„Pěvec, který měl nastartovanou kariéru v operních domech po celém světě, se musí od roku 2007 rvát s onemocněním hlasivek, které si už vyžádalo operaci.“

„Kate Lindsey zaujala krásnými frázemi v pianissimech, dokonalým messa di voce na dlouhých držených tónech a pečlivě propracovanou dynamikou.“

Koncert Filharmonie Bohuslava Martinů společně s pěveckými hvězdami Rolandem Villazónem a Kate Lindsey byl avizován na úterý 5. listopadu dlouho předem. Šlo o vystoupení, které se zcela vymyká běžnému abonmá, a i přes neobvykle vysoké vstupné bylo obtížné sehnat vstupenky. Pěvecké hvězdy světových scén zavítají do Zlína málokdy.

„Fantazie C. P. E. Bacha v některých pasážích předznamenává romantickou lyriku, jinde se objevují až webernovsky horečnaté záškuby, dojde i na spletence virtuózních čtyřiašedesátin, v její notaci převážně nenajdete taktové čáry.“

„I v Mozartově Fantazii jsem si s plným zaujetím užil intenzitu klavíristovy hry. Přitom žádné velikášství, šílené nápady, zkřivené obličeje…“

„Improvizace a fuga, op. 38 Alfreda Schnittkeho se okamžitě stala jednou z mých oblíbených skladeb.“

Programová nabídka Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného v posledních letech zahrnuje i koncerty výstřednějšího typu. V tomto ročníku by za jeden takový mohl být považován recitál ruského klavíristy Alexandra Melnikova. Na pódiu pražského Rudolfina v úterý 5. listopadu představil pět klávesových nástrojů z různých historických etap.

„Písně nejsou něčím, co bych se snažil zpívat jiným způsobem, ale zároveň jsou samozřejmě mnohem intimnější.“

„Uvažovat nad textem, ne ho mít jen jako prostředek pro zazpívání melodie.“

„Čím jsem starší, tím víc oceňuju pozdější nahrávky, kde je cítit víc obsahu. I když už třeba hlas někde dělá kompromisy…“

Adam Plachetka chystá na 24. ledna 2025 narozeninový koncert v pražské O2 Aréně. Do té doby ho však mimo jiné čeká vystoupení na festivalu Janáček Brno v operách Věc Makropulos a Příhody lišky Bystroušky a k tomu 9. listopadu festivalový písňový večer. Program je nazván podle ústředního Smetanova cyklu Večerní písně. Za doprovodu pianisty Davida Švece má pak obdobný „Liederabend“ ještě v Šumperku a Olomouci a 16. prosince v pražském Rudolfinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak ke koncertním písním interpretačně přistupuje a jak s klavíristou program vybírali a koncipovali. Ale dává nahlédnout i do toho, co doma s manželkou zpívají malým dcerám.