PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Někdejší setkání Viléma Veverky s Dominikem Wollenweberem přineslo pozvání k oslavě dvaceti let na scéně.“

„Rytmus, melodika a precizní barokní styl měly ve Vilému Veverkovi a Dominiku Wollenweberovi svrchované interprety.“

„Třetí pokračování projektu No Limits naplnily vesměs skladby Martina Hyblera. Umělecké i osobní přátelství vede autora k vynikajícím, doslova ‚na tělo‘ psaným kompozicím.“

Poslední říjnový den věnoval hobojista Vilém Veverka již třetímu projektu No Limits v prostorách Pražské křižovatky, aby současně připomněl dvacet let své bohaté kariéry po studiích HAMU a následně Hochschule für Musik v Berlíně. Vzácným hostem koncertu byl renomovaný hráč na anglický roh Dominik Wollenweber.

„Dramaturgicky byl koncert uspořádán retrospektivně.“

„Nafouknutý praskl, stejně jako ta žába.“

„Sbor Martinů Voices prezentoval skladby s precizací jak dikce, tak intonace, hlasy jsou skvěle sezpívány, hlasové skupiny vyvážené a barevně dokonale sladěné.“

Festival Janáček Brno už svůj druhý den odpoledne nabídl sborový koncert. V Mozartově sále brněnské Reduty 2. listopadu zněla sborová tvorba nejen Leoše Janáčka, ale i jeho současníků a následovníků. Vystoupil komorní pěvecký sbor Martinů Voices pod vedením svého zakladatele a sbormistra Lukáše Vasilka.

„I když je Vlasta obsahem menší role nežli třeba Carmen nebo Santuzza, mám pocit, že v ní dokážu ukázat vše, co umím.“

„Jen pěvec, který umí dokonale ovládat svůj hlas, zvládne správně interpretovat i písňový repertoár.“

„Charles Spencer má na Dvořáka svůj vlastní názor nezatěžkaný naší hudební tradicí.“

Ester Pavlů je jednou z našich předních dramatických mezzosopranistek. V této sezóně nově vystoupí na své domovské scéně v Národním divadle v Praze v roli Vlasty v novém nastudování Fibichovy Šárky, načež ji zde můžeme slyšet i jako Carmen, Santuzzu (Sedlák kavalír) a Cizí kněžnu (Rusalka). Mimo to často vystupuje v lotyšské Rize a častá je i její spolupráce s našimi orchestry. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK přednese na konci sezóny Berliozův mistrovský písňový cyklus Letní noci. Písním věnovala i své první profilové CD, které nedávno natočila s pianistou Charlesem Spencerem. O rozhovor jsme ji požádali po návratu z USA, kde vystoupila v Kennedyho centru ve Washingtonu na recitálu se slovenským pianistou Róbertem Pechancem.

„Zjistit program přímo od umělce je sympatičtější než se k němu proklikávat na internetu.“

„Jakmile zvuk vytvoří, umí si jej vyslechnout, užít si ho, milovat.“

„Oznámení ještě další skladby mě upřímně zabolelo.“

Letošní ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného zahájil 2. listopadu sir András Schiff. Na svém sobotním recitálu tentokrát oznamoval program až na pódiu, přičemž zohlednil Rok české hudby zařazením Smetany a Janáčka. Koncert jednoho z nejschopnějších současných klavíristů na posluchače kladl velké nároky, byť se ukázal být jako svrchovaně vkusný.

„V úterý ve 20:15 poslouchejte Mahlerovu Devátou symfonii s Liborem Peškem a Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu večer připomeneme, že od smrti vynikajícího dirigenta Claudia Abbada uplynulo deset let. Zazní nejprve Beethovenův Houslový koncert D dur s Isabelle Faust a pak mimořádný koncert z Lucernského festivalu.“

„Sobotní a nedělní Návštěva bude mírně netradiční, vybírat se bude z jubilantů Roku české hudby – a půjde o skladby jiných autorů, než jsou Smetana, Dvořák a Janáček.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. listopadu?

„Ambiciózní premiéra – s laťkou vysoko, na úrovni evropských událostí – otevřela devátý ročník sebevědomého festivalového bienále Janáček Brno.“

„Britský tenorista Nicky Spence je v roli opilce, v závěru šťastně a naivně vyspinkaného, neodolatelný.“

„Na Měsíci i mezi husity je v opeře tolik krásných míst, že není proč ji upozaďovat.“

Matěj Brouček, tragikomický pan domácí z Janáčkovy dvoudílné opery, se v nové inscenaci Národního divadla Brno ocitá, jak libreto káže, nejprve na Měsíci a jinou noc pak mezi husity, ale jeho opilecké snové výpravy jsou nad rámec libreta surreálnější. Vizuálně se do nich totiž prolínají „Sixties“ – roky 1968 a 1969: let Apolla 11 na Měsíc, festival Woodstock, takzvané pražské jaro, okupace, následná oběť Jana Palacha i legendární hokejový zápas, kdy Československo porazilo Sovětský svaz… Je to nečekané spojení. Přinejmenším pro koprodukční operní projekty chystané v budoucnu do Berlína a Madridu je ovšem toto scénické řešení, dílo Roberta Carsena a jeho týmu, výhodné. Janáčkovu hudebnímu divadlu taková obecněji srozumitelná poetika v cizině výrazně umete cestu.

„Domácí operní orchestr pod vedením Jiřího Štrunce naplňuje bohatost Smetanova vrcholného romantismu.“

„Jedna věc je pracovat se symbolistickým minimalismem, ale druhá věc je předat potřebné množství informací.“

„Smetanovo dílo skýtá možnost dostat operu k široké divácké veřejnosti.“

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni uvedlo v sobotu 19. října Smetanovu operu Čertova stěna v režii Jiřího Nekvasila, necelý rok od obnovení premiéry v Národním divadle moravskoslezském. Původní inscenace byla evidentně natolik vydařená, že si zasloužila vzkříšení na druhé straně republiky. Stálo by však za to ji při takové příležitosti i oživit.

„Festival MusicOlomouc založil roku 2009 Jan Vičar.“

„Programové zadání pro zahraniční ansámbly bylo, aby minimálně půlka programu byla česká.“

„Orchestrální koncert soudobé hudby je na organizační a dramaturgické rovině trochu oříšek.“

V posledních týdnech se uskutečňuje již 16. ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc. Pět koncertních akcí je letos rozprostřeno od 16. října do 7. listopadu. S dramaturgem festivalu, olomouckým klavíristou a skladatelem Markem Keprtem jsme si povídali nejen o programech jednotlivých koncertů, ale také o historii akce a jejím dramaturgickém směřování.

„Eliška Novotná a Lukáš Michel dokázali z Mé vlasti vykřesat monumentální hloubku bez patetických gest.“

„Nový sál Fakulty umění je navržen tak, aby poskytoval ideální prostor pro jemná a náročná provedení komorní hudby.“

„Zvuk byl vyvážený, což u čtyřručního klavíru není samozřejmost.“

V metropoli Moravskoslezského kraje se v úterý 22. října slavnostně otevřela nová kapitola koncertní sezóny Fakulty umění Ostravské univerzity. Akce zasazená do moderního prostoru poskytujícího zázemí pro komorní hudbu byla však více než jen prvním koncertem sezóny. Byla symbolem rozvoje, kulturního obohacení regionu a oslavy národní identity – v duchu blížícího se výročí vzniku Československa, jež se zrcadlil rovněž ve výběru repertoáru.

„Oslněn wagnerovskou estetikou, spoluzakládá Guido Adler v roce 1873 Wiener Akademischer Wagner-Verein, kde krátce na to pořádá cyklus přednášek o Wagnerově tetralogii Prsten Nibelungův.“

„Živý, neustále se proměňující organismus hudebních dějin se pro Adlera stává alfou a omegou jeho celoživotního odborného snažení.“

„Adler se spolu s Hugem Riemannem dostávají do školních učebnic jako zakladatelé muzikologie.“

Jméno Guida Adlera není v médiích či mezi milovníky vážné hudby skloňováno kdovíjak často. Přesto právě této vědecky agilní a analyticky prozíravé osobě vděčí nespočet skladatelů, hudebních vědců, ale i posluchačů za mnohé. Byl to totiž právě Guido Adler, kdo stál u samotného zrodu muzikologie coby vědní a univerzitně řádně vyučované disciplíny a kdo s neobyčejnou věcností a argumentační robustností kriticky prověřil nejednoho klasika hudební kompozice. O určité prolomení stěží pochopitelného nezájmu o tohoto muzikologa se můžeme pokusit dnes u příležitosti jeho výročí.

„Smyčcová sekce zahrála úvodní část s jemnou gradací; vyvstal pocit tajemství, vyčkávání a neuchopitelnosti.“

„K slyšení byla Reimerova práce s frází, promyšlené vrstvení a rafinovanost gradace.“

„Citlivá interpretace posluchačům umožnila ponoření se do Brucknerovy duchovní výpovědi.“

Koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava, uskutečněný 31. října pod vedením dirigenta Roberta Reimera, publiku přinesl silný zážitek interpretací Symfonie č. 3 d moll Antona Brucknera. Tato kompozice díky dedikaci často označovaná za „Wagnerovu“, odkazuje na inspiraci, kterou Bruckner čerpal u Richarda Wagnera a v jeho hudebním světě. Dílo patří k Brucknerovým klíčovým skladbám a svým velkolepým hudebním a hlubokým duchovním poselstvím stále rezonuje kulturními dějinami.