PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sepětí Jiřího Bělohlávka s Pražským jarem je výrazné nejen rekordním počtem padesáti koncertů, ale od roku 1993 také jeho dramaturgickým podílem jako člena umělecké rady festivalu a pak od roku 2006 jeho pozicí předsedy rady a prezidenta festivalu.“

„Během let řídil všechny ´své´ orchestry, Státní filharmonii Brno, FOK, Českou filharmonii, PKF a přivezl dokonce i Symfonický orchestr BBC.“

„Pozoruhodný je také vůbec první Jiřího koncert, v němž debutoval v druhé polovině Schubertovu Mší.“

Blíží se páté výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka a na portálu KlasikaPlus.cz se blíží ke konci loni započatý seriál, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Patnáct let je shromažďoval publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do materiálů dává nyní postupně nahlížet…

„Martin Daněk upoutal svým jistým, měkkým, sametovým tónem s bezpečnou intonací, v taneční sarabandě se zaskvěl krásnými melodickými oblouky a libým frázováním.“

„Ozdobami a rokokovou hravostí naplněná čtvrtá věta se závěrečným vtipem byla dokladem, jak se výborní hráči vyrovnávají s náročnou skladbou – s lehkostí a samozřejmostí.“

„Zajímavě se propojující hlasy těchto tří nástrojů vytvářely dojem akvarelu – jako by se jejich barvy do sebe vpíjely.“

Během Víkendu komorní hudby se v sobotu v podvečer představil vítěz soutěže Pražského jara z roku 2019 Martin Daněk. Ta nejcennější odměna za vítězství – vystoupení na samostatném pražskojarním koncertě – se sice kvůli pandemii dva roky odkládala, ale čekání stálo za to. Martin Daněk se svými kolegy koncert jaksepatří rozehráli a publikum ve vyprodaném sále Anežského kláštera jejich výkony přijalo s nadšením.

„Lejava aj v náročnejších faktúrach viedol orchester jasným gestom, kľúčový bol jeho prínos aj pre vystihnutie charakteru skladieb.“

„Čo sa týka piatkovej premiéry, treba určite mimoriadne vyzdvihnúť výkon sólistu Jana Hudečka, ktorý mal na celkovom vyznení skutočne veľký podiel.“

„Napriek umiernenejšiemu priebehu bolo v časti zreteľné určité pnutie, ktoré stále udržovalo pozornosť poslucháčov.“

Pravidelné orchestrálne koncerty Katedry skladby HAMU sú vždy veľmi zaujímavým exkurzom: zakaždým sa tu stretnú veľmi rôzne prístupy ku kompozícii a poslucháč si tak môže aspoň čiastočne predstaviť, ako rozmanito poslucháči katedry k hudbe pristupujú. 20. mája sme počuli diela štyroch študentov skladby, Michaela Andrewa Burta, Haštala Hapku, Darje Kukal Moiseevy a Jana Dobiáša: a jedným veľkým kladom večera bolo okrem iného aj to, že si ich kompozície vypočulo nezvykle početné publikum.

„Dirigent Svárovský sa už v minulosti prejavil ako zasvätený interpret českej symfonickej hudby.“

„Foersterova Tretia symfónia zaznela pod Svárovského taktovkou na Slovensku v premiére.“

Po ročnej pauze sa za dirigentský pult na abonentných koncertoch Slovenskej filharmónie v dňoch 19. a 20. mája 2022 znova postavil skúsený doyen taktovky Leoš Svárovský, ešte donedávna stály hosťujúci dirigent filharmonického orchestra. Pred svojím minuloročným vystúpením v júni 2021 o dva plánované koncerty so SF kvôli nepriaznivej epidemiologickej situácii prišiel, program sa niekoľkokrát menil a napokon sa ustálil na zostave, ktorú tvorila virtuózna miniatúra Ilju Zeljenku, romantický inštrumentálny evergreen a premiérové uvedenie jednej zo symfónií Josefa Bohuslava Foerstera. Ako sólista sa po prvýkrát v Bratislave predstavil mladý český huslista Milan Al-Ashhab.

„Ivo Kahánek se těžkého a efektního úkolu, sahajícího často do krajností, zhostil suverénně.“

„Pro Ivesovu hudbu jsou typické simultánně znějící melodie, mohutné zvukové masy a náhlé kontrasty.“

Česká filharmonie přispěla do programu festivalu Pražské jaro mimořádně zajímavým a zdařilým koncertem. V pátek hrála ve Smetanově síni spolu s Ivo Kahánkem Klavírní koncert Movis od našeho současníka Michala Rataje a sama k tomu dvě skladby od Charlese Ivese, amerického hudebního vizionáře první poloviny dvacátého století. V tuzemském hudebním dění docela neběžná a rozhodně objevná dramaturgie; náročný, ani trochu oddechový večer… A sál přitom plný! S hostujícím dirigentem Davidem Robertsonem opravdová festivalová událost.

„Letošní slavnostní zahajovací koncert připadl přesně na večer 111. výročí Mahlerova úmrtí.“

„Úvodní festivalový koncert byl skvěle dramaturgicky připraven a byl tak důstojnou připomínkou třech skladatelských generací, které středově spojovala osobnost Gustava Mahlera.“

Jedenadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců začal po dvou kultuře nepřejících letech opět v původním termínu tradičně orámovaném 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození Gustava Mahlera, který v Jihlavě strávil dětství. Nosnou linkou dramaturgie festivalu je samozřejmě Mahlerův repertoár, který pořadatelé zasazují do širších hudebních souvislostí. Během letošního ročníku tak zazní téměř všechny Mahlerovy písně a festivalový dramaturgický fokus na české hudební prostředí v napojení na vídeňský prostor představí další pozapomenutá díla skladatelů 18. století. V obnovené světové premiéře tak v nedaleké Nové Říši zazní 3. června Mše svatého Aloise od skladatele Leopolda Hoffmanna.

„Markéta Cukrová, ktorá, ako všetci vieme, oplýva neobyčajným muzikantským dôvtipom, našla spoľahlivého a premýšľavého partnera v klaviristovi Gottliebovi Wallischovi.“

„Všetko toto potrebuje nielen starostlivý prístup interpretov, ale aj otvorené publikum, ktoré všetky tieto podnety, často skrytejšie a tichšie, než sme zvyknutí, prijme.“

Šarm, pravdivosť emócií, nesmierne pestrá zvuková paleta, a to všetko v programe z neopočúvaných piesní a za použitia jedinečného nástroja. Aj vďaka týmto atribútom sa stal koncert mezzosopranistky Markéty Cukrovej a klaviristu Gottlieba Wallischa na festivalu Pražské jaro večerom, na ktorý bude publikum spomínať ešte dlho.

„Před budovou stála velká zeměkoule a příchozí se dozvídali, že jejich filharmonie míří do Vesmíru.“

„Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno, pro který je Dvořákovo Stabat Mater stěžejní a srdeční záležitostí. Zpívali skladbu, kterou mají nastudovanou pod vedením svého sbormistra Petra Fialy.“

Pro poslední koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava před rekonstrukcí domovského Domu kultury vybrala dramaturgie Dvořákovo Stabat Mater. Toto vrcholné duchovní dílo zaznělo ve čtvrtek 19. května ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Kateřinou Kněžíkovou, Jarmilou Balážovou, Richardem Samkem a Janem Šťávou pod taktovkou Vasilije Sinajského.

„V provedení jako kdyby se oba autoři ve vzájemném sousedství s úplnou samozřejmostí náhle potkali.“

„Brucknerova symfonie nebyla ani trošku úporná, halasná a ohlušující nebo velikášská.“

Symfonický orchestr města Birminghamu přijel po téměř třech desetiletích na Pražské jaro. Těleso bylo už tehdy mimořádně zajímavé díky tomu, že ho dlouhé roky formoval jako jeho šéfdirigent Simon Rattle, budoucí hvězda světového formátu. Zdá se, že orchestr má dlouhodobě štěstí. Nyní ho šestým rokem formuje mladá šéfdirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, jejíž budoucí dráha se dá odhadovat stejně směle. A středeční koncert v Obecním domě pod jejím vedením opravdu vyzněl jako výjimečná umělecká událost.

„Jsem ale moc ráda, že se i přes covidovou pauzu povedlo studium v USA završit osobně a měla jsem možnost se s New Yorkem pořádně rozloučit.“

„To nejtěžší mě ale teprve čekalo a to bylo shánění financí na život v New Yorku. Začátek studií jsem musela kvůli tomu o rok odložit.“

„Poslední koncert byl Mannes Sounds Festival v Carnegie Hall, což byl můj splněný sen.“

Sopranistka Kristýna Kůstková si svoji americkou zkušenost rozložila, i vzhledem ke covidu, na několik let. Odletěla tam poprvé ve dvaadvaceti jako mladičká začínající pěvkyně a vrací se jako ostřílená umělkyně. Její poslední koncert se konal ve Weill Recital Hall v Carnegie Hall, ale jak sama říká, vzpomínat bude především na velkou americkou zkušenost a lidi okolo opery a umění, které v zámoří potkala.