PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Alfred Brendel nikdy neměl neoriginální myšlenku.“

„Na Larcherovu sonátu zatím publikum vždy reagovalo velmi pozitivně.“

„K Brahmsovi jsem se dostal až po čtyřicítce.“

Jak se vyrovnat s „brahmsovským problémem“, co pro něj znamenal Alfred Brendel a proč je tlak na dnešní mladé pianisty úplně jiný? Pianista Paul Lewis v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevřeně hovoří o svých zkušenostech, než se 10. září vrátí před české publikum na festivalu Dvořákova Praha s recitálem, během kterého přednese díla od Beethovena, Brahmse a Mozarta i hudbu svého přítele Thomase Larchera.

„Vzhledem k letošnímu kulatému výročí Johanna Sebastiana Bacha jsem vybral skladby, které s ním přímo souvisí.“

„Nejšťastnější jsem, když hraju nějakého autora na varhany jeho doby a regionu.“

„Památková péče má u nás dlouhou a hlubokou tradici. Má propracované metodiky a systémy ochrany a také represe.“

Na letošním 57. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc vystoupí Pavel Černý, který se v moravské metropoli představil už v letech 2014 a 2020. Pedagogicky působí na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, dříve vyučoval i na JAMU v Brně.  Několik let také pracoval jako organolog Pražské diecéze Římskokatolické církve, a pečoval tak o stovky nástrojů. Má za sebou pozoruhodnou uměleckou kariéru, přičemž je pravidelně zván do porot varhanních soutěží. Ptali jsme se ho nejen na výběr repertoáru pro festivalový koncert 8. září, ale i na názor na varhany u sv. Mořice, péči o varhany v naší zemi a jeho volnočasové aktivity.

„Ke skvostům nahrávky patří Trh v Limoges, který hraje Schulmeister obdivuhodně vylehčeným staccatovým úhozem a v báječném tempu.“

„Každé ze Skrjabinových Pěti preludií se pod klavíristovými prsty mění v křehkou, okouzlující báseň v tónech.“

„Posluchači, kteří se rádi nechávají hudbou dojmout, si v Rachmaninovových Moments musicaux určitě přijdou na své.“

Devatenáctiletý Jan Schulmeister je jedním z našich nejnadějnějších mladých pianistů. Na klavír se začal učit hrát v pěti letech, od sedmi let se pravidelně účastní klavírních soutěží a koncertuje v mezinárodním měřítku. Na svůj věk má mladý umělec obdivuhodně rozsáhlou diskografii. Své první CD vydal pod značkou Petrof v roce 2018; to mu bylo dvanáct. Další tři disky vyšly postupně v letech 2020, 2021 a 2022 – druhý z nich opět pod značkou Petrof, první a třetí u labelu ArcoDiva. Pátého (a zatím posledního) Schulmeisterova alba se ujal Supraphon. Na trh jej uvedl letos v srpnu. Klavírista nám na něm nabízí skladby tří ruských autorů 19. a 20. století.

„Priamočiary text Benjamin Kotík podáva bez akéhokoľvek filtra a môže publikum dostávať až do rozpakov.“

„Vandewalle preukázal ohromné pochopenie kompozičného jazyka a estetiky, spojené so spoľahlivým ovládnutím nástroja.“

„Nonova Hĺbavá a vlastne celkom obnažujúca kompozícia kladie veľký dôraz na súhru, alebo skôr komunikáciu.“

Menej konvenčné koncertné situácie a formáty sú niečím, čo k festivalu Ostravské dny proste patrí. Konvenciou, ktorú takéto počiny presahujú často ako prvú, je pritom čas – hudobné (ultra)maratóny sú tu kráľovskou disciplínou. Koncept s názvom Dlhá noc sa pritom na festivale uchytil už pred niekoľkými rokmi a s úspechom pokračoval aj tentokrát, z 29. na 30. augusta. Program obsahoval šesť zhruba hodinových blokov hudby a trval skoro do druhej v noci.

„Klusák tu skvele stavia na svojej schopnosti obrazotvornosti.“

„Ostravská banda s dirigentom Petrom Rundelom dostála Mincekovmu predpisu ‚with mechanical precision‘.“

„Týmto spôsobom dostal Mrkvička zo zvuku nástrojov ich maximum.“

Zrejme najvýraznejšia „soudobkárska“ akcia na území Českej republiky, festival Ostravské dny, sa pomaly blíži do svojho finále. Bienále má na programe tradične desiatky premiér českých aj zahraničných autorov. Tie často zaznievajú v naštudovaní dvoch domovských festivalových telies: komornejšej a ustálenejšej Ostravskej bandy a väčšieho Ostrava New Orchestra (ONO), v ktorom nachádzajú miesto aj mladí interpreti. S podtitulom Ostravská banda+ sa oba súbory predstavili v Trojhalí Karolina 28. augusta. Pod striedavým vedením štyroch dirigentských osobností uviedli celkom šesť skladieb – všetky vo svetovej premiére.

„Nechci narušovat, co funguje.“

„Co se po mě chce, se stále učím. Prostředí je obrovsky nápomocné.“

„Radost je na člověku asi vždycky nějak vidět. Snad se ani nedá zakrýt…“

Sólové hraní, tři různá dua, jedno kvarteto a definitivně už také orchestr, kde může nerušeně hrát roli koncertní mistryně – roční zkušební období totiž bylo přetaveno v souhlas orchestru s pokračováním ve funkci. Pavla Tesařová spojila své síly s orchestrem Prague Philharmonia a stává se jeho tváří na první židli houslové sekce. Radostná a všudypřítomně vděčná umělkyně v návaznosti na úspěch poskytla rozhovor portálu KlasikaPlus.cz.

„Marek Kozák je klavíristou, který uchvacuje precizní, vycizelovanou technikou, krásným, zvonivým úhozem a hlubokým ponorem do výrazu skladby.“

„Vedle Bachových děl postavil skladby stejné formy, a dokonce i tóniny od Dmitrije Šostakoviče.“

„Vrcholem večera ovšem bylo Preludium, chorál a fuga, FWV 21 od francouzského skladatele Césara Francka.“

Klášterní hudební slavnosti vrcholí a v Šumperku zazněl v neděli 24. srpna jeden z nejzávažnějších programů festivalu. Klavírní virtuos Marek Kozák přednesl v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Šumperku sofistikovaný recitál z preludií a fug. Díla Johanna Sebastiana Bacha srovnával se stejnými skladbami Dmitrije Šostakoviče a přidal ještě Vítězslavu Kaprálovou a Césara Francka. Neobvyklý program v exkluzivním podání…

„Obecně mám divadelní svět hodně rád a tím, že jsem řadou divadel prošel, tak mě to samozřejmě silně ovlivnilo a já začal rozlišovat, zda píšu operu, scénickou hudbu, hudební divadlo, nebo kabaret.“

„Když člověk hodně čte, tak časem dokáže vlastní texty také vytvářet a postupně se v tom zlepšovat.“

„K napsání mě inspirovaly historické hrací skříňky, třeba takové ty šperkovnice, které když se otevřou, tak začne hrát hudba a otáčet se baletka…“

V rámci závěrečného koncertu 20. ročníku hudebního festivalu Za poklady Broumovska zazní 30. srpna v podání Filharmonie Hradec Králové za řízení dirigenta Kaspara Zehndera světová premiéra skladby Miloše Orsona Štědroně nazvané Hrací skříňka. Právě s rezidenčním skladatelem letošního ročníku jsme si povídali nejen o jeho nejnovější kompozici, ale také o uměleckých projektech a oceněních let minulých.

„Zásadním impulsem byla moje snaha rozšířit prostřednictvím koncertů kulturní nabídku nejen v Ostravě, ale především v celém Moravskoslezském kraji.“

„Při tvorbě dramaturgie vždy zohledňuji prostorové i akustické dispozice a snažím se najít ideální rovnováhu.“

„Velká vokálně-instrumentální díla, autentická interpretace staré hudby, a komorní a sólové projekty každoročně doplňujeme netradičními, či crossoverovými programy.“

Igor Františák je hudebníkem, pedagogem Ostravské univerzity a stojí i za Svatováclavským hudebním festivalem, který patří ke stěžejním hudebním a společenským událostem v Moravskoslezském kraji. Otázky, jak vlastně k založení festivalu došlo, se nyní před zahájením dalšího ročníku přímo nabízejí, avšak rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se netýká pouze historie přehlídky.

„Stejně jako Ostrčil, i Ferdinand Pujman trval na důsledném propojení hudebního a jevištního výrazu. Položil základy moderní české operní režie.“

„Pražské Národní divadlo bylo druhou scénou, která po berlínské premiéře uvedla modernistickou šokující operu Vojcek od Albana Berga.“

„Za patnáct let, kdy stál v čele opery ND, napsal už pouze sedm děl, mezi nimi především variační Křížovou cestu a operu Honzovo království, které by si zasloužily v živém repertoáru plné docenění.“ 

Byl popisován jako zodpovědný dirigent nenávidějící lajdáctví, šmíru a fixlování. A vnímán jako operní skladatel, který pokračuje ve smetanovské linii, ale zároveň je exponentem takzvané nové věcnosti. Otakar Ostrčil se do dějin české hudby zapsal především coby meziválečný šéf operního souboru pražského Národního divadla, jeho kompoziční odkaz je prakticky pozapomenut. Je spravedlivé, že česká první scéna bude mít od 16. října na repertoáru Ostrčilovu operu Legenda z Erinu – příběh o zapovězené lásce, zradě a pomstě odehrávající se v prostředí starověkého Irska.

„Výsledkem byl dechberoucí zvukový celek, rozšiřující možnosti flétny o několik oktáv. Více než padesátiminutová skladba byla meditací i provokací.“

„Zvuk intonarumori působil fascinujícím způsobem i bizarně.“

„Festival, založený Petrem Kotíkem, je laboratoří testující hranice hudby.“

Ostravské dny s podtitulem Festival hudby dneška jsou fenoménem, který v českém prostředí nemá obdoby. Akce, jež se každé dva roky stává magnetem pro mladé skladatele i renomované tvůrce z celého světa, nabízí prostor, kde lze zažít hudbu v její nejradikálnější a nejexperimentálnější podobě. Program čtvrtečního večera s názvem Starting Line ukázal festival v jeho nejčistší formě – hledal hranici mezi hudbou a performancí, mezi tvůrčím gestem a pouhým zvukovým pokusem. V osmnáct hodin odstartoval maraton, který skončil až před půlnocí. Téměř pět hodin hudby je samo o sobě zkouškou pro posluchače a otázka po smyslu takto komponovaného programu se přímo nabízí.

„Davidsovo nastudování stojí vůči monumentalismu minulosti v ostrém kontrastu – místo ideologické kulisy nabízí obraz města, kde se hlas jednotlivce a komunity setkávají v dialogu.“

„Michael Spyres podtrhl charakter Walthera jako outsidera, který nevyhrává silou ani přepjatostí, ale spontaneitou vlastní písně.“

„Na poslední chvíli se do role učedníka Davida postavil tenorista Ya-Chung Huang, jehož svěžest a elán inscenaci dodaly nečekané odlehčení.“

Bayreuthský Festspielhaus má zvláštní dar – i komedie zde může působit jako slavnostní obřad. U letošních Mistrů pěvců však záhy dojem rituálu střídá pocit nenáročné podívané. Inscenace Matthiase Davidse je svižná, civilní a vizuálně vstřícná, ale hloubku Wagnerova díla spíše odsunuje a na úkor dramatu zůstáváme v rovině veselohry. 22. srpna dirigoval Daniele Gatti, šéfdirigent drážďanské Staatskapelle.

„Pokud mi někdy nabídnou Vodníka, přijmu bez váhání.“

„Nejde jen o to, zda role hlasu ‚sedí‘, ale také o kontext, ve kterém k ní dochází.“

„Při zpěvu mojí první árie zasáhl blesk a od té chvíle jsem věděl, že se chci pokusit dostat na konzervatoř.“

Charismatický italský pěvec Adolfo Corrado se přes své mládí už stačil zapsat do dějin opery: jako první basista v historii soutěže se stal v červnu 2023 absolutním vítězem slavné soutěže BBC Cardiff Singer of the World. Od té doby se představil se na mnoha prestižních evropských scénách a dubnu 2024 debutoval i v Praze, kde přítomným učaroval svým sonorním hlasem a bezvadnou češtinou v árii Vodníka v Rusalce. 31. srpna se zpěvák, jehož čeká debut v newyorské Metropolitní opeře, do Prahy vrací – v Obecním době vystoupí jako jeden z gratulantů narozeninového galakoncertu Nachtigall Artists při příležitosti 25 let působení této agentury na českém trhu.

„Od potomků z hudebních rodin se automaticky očekává mnohem víc než v danou chvíli vykazují, nebo než v nich doopravdy je.“

„Po zážitku s panem Bělohlávkem jsem se rozhodl, že jestli mám k něčemu být, musím začít cvičit. Tak jsem se do toho obul a pod osm hodin denně jsem nešel.“

„Koncert se uskutečnil, ale jen dva dny před příchodem hurikánu, všichni tedy byli evakuovaní a do sálu pro osmnáct set lidí přišlo jen asi dvacet nejstatečnějších posluchačů.“

„Trio Bohémo hraje hudbu, kterou svět potřebuje.“ Tato slova doprovodila debut souboru ve Wigmore Hall, který byl součástí ceny pro vítěze v mezinárodní soutěži Parkhouse Award v Londýně z října roku 2021. Soubor v sestavě Matouš Pěruška (housle), Kristina Vocetková (violoncello) a Jan Vojtek (klavír) má od té doby za sebou vystoupení v mnoha slavných koncertních síních, např. ve Stoller Hall v Manchesteru nebo také ve vídeňském Musikvereinu a hrál na významných festivalech včetně Pražského jara. Rozhovor s houslistou souboru avizuje nejbližší vystoupení tria, které se uskuteční 23. srpna na Zámku Dobrohoř.

„Tam, kde to vypadá, že by mohl být problém, tam ve výsledku problém bude.“

„Říká se, že práce sbormistra se projeví po třech čtyřech letech.“

„Není to tak, že přijde slavné jméno a divadlo najednou udělá slavnou produkci.“

Pražská Státní opera má od 1. srpna na pozici šéfsbormistra nové jméno, a dokonce je nutné nahradit slovo „šéfsbormistr“ poněkud krkolomným „šéfsbormistryně“. Zuzana Kadlčíková opustila obdobný post ve Slovenském národním divadle a čerstvě se vydává českou cestou a opět v hlavním městě republiky. Navíc dvojmo. Souběžně se totiž ujímá i pozice jednoho ze čtyř sbormistrů Kühnova smíšeného sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělkyně nabízí ohlédnutí i výhled do budoucna. Svých nových rolí se zjevně chopí se vší odpovědností…

„Pomyslná soutěživost mezi Českou filharmonií a FOK pro mne není tématem. Oba orchestry vždy fungovaly vedle sebe a každý z nich měl a má svůj úkol a smysl.“

„Bude to o důkladném plánování. O vyvažování mého hlavního angažmá s FOK se zahraničními cestami a hostováním.“

„Zvyšovat počet účastníků a lektorů na Academy Kroměříž už asi opravdu nejde.“

V září se ujímá funkce šéfdirigenta Pražských symfoniků. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Tomáš Netopil deklaruje, na co se chce soustředit, co bude na programu inauguračního koncertu a jak bude vypadat jejich dlouhodobý společný vzkaz veřejnosti, a to i ve světle sousedství FOK a České filharmonie. Předtím však ještě v polovině srpna věnuje všechny síly projektu Academy Kroměříž, letní akademii pro mladé hudebníky, kterou od založení v roce 2018 vede. I o ní podrobně hovoří.

„Nenarazili jsme zatím na jediný nápad, myšlenku nebo projekt, který by v Ostravě byl nerealizovatelný.“

„To, co má opravdovou cenu dělat, jsou díla, která opravdu mluví k otázkám stávající situace, ne toho, co vypadalo tak báječně před lety.“

„Nedovedu si představit sebe sama bez aktivního kontaktu, spolupráce a vzájemné výměny myšlenek s mladou generací.“

Petr Kotík je mimořádnou osobností soudobé hudby. Je skladatelem, dirigentem, flétnistou a také uměleckým ředitelem Ostravských dní, které se konají od roku 2001 každé dva roky. Ostravské dny jsou významnou kulturní událostí, na kterou se sjíždějí skladatelé, interpreti i posluchači z celého světa. Letošní festival se koná od 21. do 30. srpna a zazní na něm skladby českých i světových skladatelů stejně tak jako skladby rezidentů Institutu Ostravských dní. S Petrem Kotíkem jsme v rozhovoru otevřeli několik témat, které jdou za horizont jedné události a vybízí k zamyšlení.

„Sopranistka Olga Jelínková a klavírista Timothy Cheek jsou pro písňový cyklus Jabloňový vlak interprety takřka ideálními.“

„Všechny tři věty kvartetu Silymabum se vyznačují výrazně exotickým zabarvením.“

„Při závěrečných taktech melodramu Karlu Čapkovi doslova mrazí v zádech.“

Ve čtvrtek 3. července představilo vydavatelství ArcoDiva na koncertě festivalu Prague Summer Nights v Sukově síni Rudolfina své nové CD, nazvané poeticky Jabloňový vlak. Nabízí na něm v pestrém výběru kompozice dvou z nejzajímavějších českých skladatelek: Sylvie Bodorové (*1954) a Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). Jedná se povětšinou o písňovou tvorbu, ale zazní také melodram, ženský sbor a smyčcový kvartet. Atraktivitu projektu povzbuzuje skutečnost, že u řady skladeb jde o „world premiere recording“.

„Nejzásadnější na přípravě bylo asi obehrávání.“

„Myslím si, že je vždycky pozitivní, když se hodně mluví o skladateli takových kvalit.“

„Člověk, který mě vždycky neskutečně inspiroval svou hrou Chopina, je Charles Richard-Hamelin.“

Eva Strejcová se na podzim jako jediný reprezentant České republiky zúčastní varšavské Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina. V předkole letos kromě ní soutěžil také Vojtěch Trubač a do předběžného výběru poslalo nahrávku několik dalších Čechů. Jaké je to připravovat se na jednu z nejsledovanějších soutěží a co obnáší příprava rozsáhlého chopinovského repertoáru, přibližuje pianistka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Zlatým hřebem večera (nebo minimálně jeho první poloviny) bylo nepochybně vystoupení loňského vítěze Milana Kostelence.“

„Společně s Václavem Hudečkem se v roli sólistky představila právě nová ředitelka akademie Veronika Petrášová.“

„Beláčkův impozantní bas s lyrickými houslemi Ivy Svobodové Kramperové se prolínaly v čarovném souznění a připravili posluchačům nevšední a povznášející zážitek.“

Již po devětadvacáté se lázně Luhačovice rozezněly zvuky houslí – 4. srpna započal dvanáctidenní hudební maraton, na jehož konci bude z osmnácti letošních účastníků vyhlášen vítěz akademie, který získá nejen mistrovské housle a koncertní příležitosti po boku Václava Hudečka, ale také bude mít tu čest zahajovat příští ročník luhačovických houslových kurzů. Tato milá povinnost připadla v letošním roce na loňského vítěze Milana Kostelence…

„Dnešním jazykem bychom mohli říct, že Antonio Vivaldi nebyl natolik marketingově schopný jako jeho německý současník Händel.“

„Upřímně řečeno, dlouho jsem neslyšel sopranistku, jejíž hlas by takto seděl k italské barokní opeře.“

„Letní slavnosti staré hudby zůstávají událostí nesporné umělecké hodnoty.“

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby se v podvečer 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy nesl ve znamení lásky a vrcholné italské barokní opery. Program s díly Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho nazvaného Passione d’amore přednesl barokní orchestr Collegium Marianum se sólisty Katerynou Kasper s Romanem Hozou.

„Cílem každého festivalu by podle mě mělo být získat si posluchačskou základnu natolik, že se poté nemusí podbízet a neustále vysvětlovat, proč něco zařadil na repertoár.“

„To, co dnes považujeme za romantické, možná ani není tak autentické.“

„Ve chvíli, kdy máte dobré muzikanty a hlavně velkou chuť hrát, dá se vytvořit leccos.“

Tomáš Jamník je mužem mnoha violoncellových tváří. Na podzim je zjeví posluchačům festivalu Lípa Musica jakožto letošní umělecký garant. Coby rezidenční umělec vystoupí nejen na samostatném recitálu, ale také jako člen speciálně vytvořeného festivalového kvarteta nebo ansámblu spojujícího klasickou hudbu s elektronickou. Umělec na festivalu zpečetí také výsledky své lektorské činnosti. O tom všem mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Vizuální řešení inscenace dominantně pracuje s podmanivým svícením a s výraznými bílými stěnami, které proměnlivě a mimořádně funkčně vytvářejí různě otevřené či přivřené prostory.“

„Kateřina Kněžíková v titulní úloze dokazuje uměleckou i pěveckou vyzrálost; nachází v naléhavosti krásné výrazové odstíny, přesvědčuje v emotivních i v nostalgicky posmutnělých stavech duše.“

„Jaroslav Březina zpívá a hraje plačtivě slabošského Tichona, ovládaného téměř až do konce matkou, naprosto ideálně.“ 

V Británii opět boduje Leoš Janáček. Obnovená inscenace jeho opery Káťa Kabanová na festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je moderní, ale bez excesů, vizuálně uhrančivá, jednoznačně sdělná, logická a přesvědčivá, po hudební stránce skvělá. Stojí za ní dirigent Robin Ticciati a režisér Damiano Michieletto a v titulní roli září sopranistka Kateřina Kněžíková.

„Koncert byl koncipován jako ucelený proud rozdělený do šesti logických částí. Jedno hudební číslo navazovalo na druhé a hudebníci vyprávěli různé příběhy.“

„Hlas pana de Praetere zní naprosto přirozeně a působí, jako by se takto jednoduše vyjadřoval od narození.“

„Soubor jako celek působil nesmírně mladě, a to nejen svým vzezřením čerstvých absolventů hudební školy, ale především přístupem k hudbě.“

Další z festivalových večerů Letních slavností staré hudby, nesoucí podtitul Their Majesties (Jejich výsosti), se 31. července odehrál na příhodném místě, v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Do vznešené společnosti anglického královského dvora druhé poloviny 17. a počátku 18. století pozval posluchače vlámský soubor Musica Gloria spolu s belgickým kontratenoristou Pieterem De Praetere. Stylově vytříbený program se nesl ve znamení ušlechtilé hudby Henryho a Daniela Purcellových a připomenul jejich jedinečný přínos dějinám barokní Anglie.

„Pokud některý klavírista nemá rád Chopina, člověk si říká, že je na něm něco podivného.“

„Každá hudba může pomoct a je vhodná pro nějaký konkrétní duševní stav.“

„Preferuju tvořivost; nedává mi moc smysl interpretovat nějaký prefabrikovaný produkt.“

Martin Kasík je jedním z nejuznávanějších českých klavíristů. 2. srpna vystoupí v rámci festivalu Hudební léto Kuks, kde zastoupí Jana Bartoše, který měl hrát původně. Pro Kasíka se nejedná o první koncert, o kterém se dozvěděl s nevelkým časovým předstihem, a tak jedním témat rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz byla příprava koncertu na poslední chvíli. Dále jsme si povídali o hudbě Fryderyka Chopina, Leoše Janáčka a dalších skladatelů, ale i o zpěvu, improvizaci a účinku hudby na člověka.

„Nelze přehlédnout, že špička levé boty bronzového Bacha je pořádně ‚ošoupaná‘ či spíše ‚vypulírovaná‘ a zlatavě se blyští.“

„Nejvyšší prioritou byla disciplína, poslušnost a zbožnost. K tomu byl Bach veden i doma, kde se četla Bible a kde se také hrálo téměř na všech existujících nástrojích, od houslí přes flétnu, trubku až po cembalo.“

„Jedním z nejcennějších artefaktů muzea Bachhaus jsou dřevěné dveře s kováním.“

Když se řekne Johann Sebastian Bach, většině se nejspíš vybaví saské Lipsko, kde fenomenální skladatel a varhaník působil 27 let a kde také 28. července 1750, tedy před 275 lety, skonal. V Německu nicméně najdeme další města úzce spjatá s tímto hudebníkem, a to zejména v jeho rodném Durynsku. Prožil tam celkem 32 let, bezmála polovinu života, a zanechal stopy především na místech jako Ohrdruf, Arnstadt, Dornheim, Mühlhausen, Weimar či Altenburg. A pochopitelně také v rodném Eisenachu, kde se před 340 lety začal odvíjet fascinující životní příběh hudebního génia.

„Lukáš Sommer si dokáže hrát.“

„Věčný boj člověka se zvířátky o úrodu znají dobře především děti z vinařského kraje.“

„Je to roztomilý kaleidoskop nadýchaných a perlivých rytmů, organicky propojených s vtipným textem, snad i proto, že jsou hudba a text dílem jednoho autora.“

Festival Hudba Znojmo je široce žánrově rozkročený, a zasahuje tak velký okruh publika. Opera je zde žánrem oblíbeným, tentokrát se k barokní opeře přidala i opera dětská. V Městském divadle ve Znojmě se naplnilo hlediště malými diváky, kteří nadšeně sledovali spolu se svými rodiči či prarodiči hravé dílko Lukáše Sommera s názvem Ezopotámie. Světová premiéra se konala v neděli 20. července a byla skutečně světová. Inscenátoři i účinkující jsou studenty JAMU.

„Na festivalu u flamenca dbáme na stylovou čistotu vycházející z originálního folkloru.“

„Štěpán Rak je miláčkem publika.“

„Zakládám si také na vkusném výběru repertoáru a smyslu pro hudební komunikaci s publikem.“

Čtyřiatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno letos proběhne ve dnech 27. července až 2. srpna a představí se na něm nejlepší světoví kytaristé – nebudou chybět legendy jako Oscar Herrero, Máximo Diego Pujol, Badi Assad, Štěpán Rak a mnoho dalších. O festivalu, s nímž je neodmyslitelně spojena i mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent a mistrovské kurzy, jsme si povídali se světově etablovaným kytaristou a profesorem JAMU Vladislavem Bláhou, který je zakladatelem a uměleckým ředitelem akce.

„Minulost neexistuje, kupředu můžeme jít kamkoli, tedy i zpět.“

„Poučenou interpretaci lze aplikovat i na období romantismu.“

„Díky podpoře národních a mezinárodních projektů se JAMU stala jednou z nejlépe vybavených vysokých škol v Evropě.“

Děkankou Hudební fakulty JAMU je inovativní umělkyně s polsko-německými kořeny. Z rodného jižního Německa přinesla do České republiky nový přístup k interpretaci hudby, založila kromě oboru Historická interpretace i jediný sdílený mezinárodní studijní program ve střední Evropě. Dne 9. července byla Barbara Maria Willi zvolena rektorkou Janáčkovy akademie múzických umění s nástupem od 1. února 2026, Willi je však také činnou interpretkou coby hráčka na klávesové nástroje a už zítra společně s mezzosopranistkou Markétou Cukrovou vystoupí na Festivalu Krumlov. Nejen o zmíněném je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Když se vrací inscenace, je vždycky velmi zajímavé sledovat, co se za ty roky v jednotlivých lidech událo.“ 

„K Alessandru Severovi chci přistoupit s větším pochopením, protože občas to zkrátka člověku chvíli trvá, než si najde pevnou pozici v životě.“

„Musíme diváka vtáhnout k sobě a pak ho zase vrátit zpátky. Restartovat ho.“

Mladá režisérka Monika Hosmanová do operního světa pronikla vcelku náhle na začátku minulého roku, kdy vytvořila úspěšnou inscenaci Jakobína v Jihočeském divadle. Její první samostatnou režijní zkušeností však byla spolupráce s Collegiem Marianum na Händelově opeře Alessandro Severo, kterou uvedli před dvěma lety v Halle. Nyní se inscenace vrací, a to do barokního divadla v Českém Krumlově, kde bude k zhlédnutí 24. a 25. července. Co může vnést činoherní režisér do barokní opery, jak vnímat operu, která je pasticciem, či jakou funkci má divadlo v postmoderním světě umělkyně naznačila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.