PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Když se hodně soustředíte na jednoho autora, pochopíte jeho hudební řeč.”

„Citové prožívání skladby přirozeně vytlačí trému.”

„Často mívám dojem, že skvělý student bez kariéry mi dává víc než světová hvězda.”

Jan Jiraský nepůsobí jen jako koncertní klavírista, ale též se stará o nastupující generaci umělců jako pedagog a jako předseda akademického senátu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.  V rámci Dvořákovy Prahy proběhne 18. září v Artiu na Bořislavce Klavírní podvečer s Janem Jiraským, po jehož boku se představí i vynikající studenti Matej Šabík, Jan Kmenta a Kento Satsuma z JAMU a brněnské konzervatoře. Zazní nejen skladby od Leoše Janáčka, ale také od skladatelských velikánů romantismu Fryderyka Chopina a Roberta Schumanna, a diváci uslyší i díla dvacátého století od George Gershwina, Maurice Ravela a Alexandra Skrjabina.

„Radost vyvěrala z opojení kolektivní souhrou.“ 

„Yibai Chen se prezentoval nejen jako suverén s bezchybnou technikou, ale zároveň coby vyzrálá osobnost imponující především přemýšlivostí.“

„Vahan Mardirossian vyzdvihl celou škálu Mozartových geniálních nápadů a nesmlouvavými, vždy zcela akurátními gesty zdůraznil monumentální charakter první věty Jupitera.“

Stylově zahájil v pondělí 15. září svůj inaugurační koncert, jímž Komorní filharmonie Pardubice zároveň otevřela 57. sezonu, šéfdirigent Vahan Mardirossian. Do Sukovy síně Domu hudby vkráčel s cinkající holí v ruce a odřídil s ní úvodní kousek v nové pozici. Po Lullyho barokní muzice následovali Dvořák a Čajkovskij a večer završil Mozart. Podmanivým výkonem si publikum získal mladý čínský violoncellista Yibai Chen.

„Nemohl jsem si za svoje studium přát lepší profesory a profesorky…“

„Diváci, tedy i děti, musí pochopit, o čem opera je a kde se v příběhu nacházejí. K tomu chci přispět.“

„Čím méně se toho na představení povede, tím větší je to pro mladého dirigenta zkušenost.“

To jméno bude vhodné si pamatovat, i když… mnozí už ho znají. Zdeněk Červinka je mladým dirigentem, který má zkušenosti s Komorní filharmonií Pardubice či pražským orchestrem Prague Philharmonia. Student pražské HAMU právě v prostorách její dvorany poskytl rozhovor portálu KlasikaPlus.cz, který se však týká zejména jeho libereckého působení. Po spolupráci na uvedení Čajkovského opery Evžen Oněgin tam aktuálně připravuje o poznání roztomilejší produkci, operní pohádku Porucha na lodi Nautilus z pera skladatele Lukáše Hurníka. V Divadle F. X. Šaldy bude prvně uvedena 19. září. Tato hudební „verneovka“ měla premiéru loni v létě na Hudebním festivalu Znojmo.

„Adamova nás od začátku očarovala svými pověstnými medovými hloubkami…“

„Závěrečná píseň Feldeinsamkeit byla v podání Kněžíkové strhující a dovoluji si tvrdit, že byla i uměleckým vrcholem večera.“

„David Švec by si ke své pěkné hře bezesporu zasloužil lepší nástroj, než měl toho večera k dispozici.“

V sobotu 12. září v režii festivalu Dvořákova Praha ožila Sukova síň Rudolfina tóny písní. V programu nazvaném Poetismus časů Dvořákových zazněly skladby samotného Dvořáka i jeho současníků, v podání sopranistky Kateřiny Kněžíkové a mezzosopranistky Belly Adamové. Jejich zpěv v písních i dvojzpěvech doprovázel na klavír David Švec.

„Na jeho koncerty chodila paní Hoffmannová, vdova po majiteli obřího farmaceutického komplexu La Roche. Sacher se s ní oženil a stal se boháčem.“

„Začal objednávat nové skladby – celkem přes dvě stě. Všechny dobře zaplatil a se svými tělesy provedl.“

„Za všechny dobré skutky připomeňme jeden: zaplatil Martinů a paní Charlottě lodní lístky, díky nimž se za války dostali do bezpečí, do USA.“

Paul Sacher byl po celá devadesátá léta dvacátého století uváděn na třetím místě v žebříčku nejbohatších lidí na světě. A taky se o něm ví, že dirigoval a sponzoroval vážnou hudbu. No, aby ne, když měl ty miliardy, říká si našinec. Jenomže celá věc je zajímavější.

„Raná Beethovenova sonáta pod jeho rukama nezněla titěrně, vtiskl do ní důstojně hmotný a tělesný rozměr.“

„Hudební řeč Larcherovy sonáty je pianisticky atraktivní, často závažná, neskrývaně mnohými ovlivněná.“

„Bez velikého množství prolité krve mohou Brahmsova Intermezza snadno působit rozvláčně.“

Jediný klavírní recitál letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha se odehrál 10. září ve Dvořákově síni Rudolfina. Paul Lewis, protagonista večera, spojil ve svém programu raného i pozdního Beethovena s Brahmsem a nově vzniklou skladbou Thomase Larchera.

„Kateřinu Kněžíkovou mi charakterizuje ze všech nejlépe slovo profesionalita.“

„Z dirigenta Roberta Jindry vyzařuje jistota.“

„Projevy SOČRu nesly znaky rutiny, hluboce podceněný byl kontakt s publikem.“

Dvořákova Praha v pondělí 8. září načala programovou řadu nejstarostlivěji pečující o odkaz titulního skladatele. Její kurátorka, sopranistka Kateřina Kněžíková byla u toho, a to i interpretačně. Spolu s ní se v Rudolfinu představil Symfonický orchestr Českého rozhlasu vedený hlavním hostujícím dirigentem Robertem Jindrou a byť koncertní večer ke svému závěru gradoval, hlubokou stopu v paměti festivalu nezanechá.

„Způsob, jakým je poprvé provedena nová skladba, má vliv na její další uvádění.“

„Liszt navozuje neuvěřitelně sugestivní atmosféru v momentě, kdy Kristus svěřuje své utrpení do rukou Božích.“

„Od počátku své kariéry jsem věnoval velké úsilí studiu partitur. Pokud chce člověk nějakou skladbu opravdu dobře interpretovat, samo se to nestane.“

Marek Šedivý patří k nejvýraznějším českým dirigentům své generace. Vystudoval dirigování na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění. Od roku 2020 působí jako hudební ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde nastudoval řadu významných operních i symfonických projektů. V minulosti byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu a šéfdirigentem Slezského divadla v Opavě. Debutoval také na scéně Národního divadla v Praze a spolupracoval s předními českými i zahraničními tělesy, mimo jiné ve Vídni, s Canadian Opera Company v Torontu a s BBC Symphony Orchestra v Londýně. Pro Svatováclavský hudební festival nyní připravuje Lisztovo monumentální oratorium Christus, které zazní 18. září v Ostravě.

„Specifičnost města Ostravy mě nijak neomezila – naopak, sžil jsem se s ní. V dobrém slova smyslu. A to je možná to, co mě tu drží.“

„Vždy jsem se snažil být umělecky nekompromisní, s přibývajícími léty je pro mě tato priorita ještě silnější.“

„Zásadním faktorem pak je tým lidí, který se kolem vás pohybuje a s kterým pracujete. Jeho síla je to, co vám ve finále umožní věnovat se koncepční činnosti, strategiím a rozvoji.“

Po umělecky úspěšném 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka se začíná psát jeho nová kapitola — kapitola s názvem Jan Žemla. Jak uvažuje stávající ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava, muž, který nyní zároveň usedá i do čela tohoto etablovaného festivalu? Osobnost, kterou nelze snadno zaškatulkovat ani přehlédnout, a právě proto s ní lze vést smysluplný a podnětný rozhovor.

„Gautier Capuçon zvukově ani vizuálně nepřehání výrazovou okázalost a rapsodičnost. Hraje uměřeně a kultivovaně, aniž by jakkoli potlačoval emotivní romantický náboj hudby.“

„Dvořákova hudba s plnou logikou dýchala, rozvlnění dynamiky a agogiky bylo zřetelné a přesvědčivé, orchestr prokázal schopnost hrát sytě a naplno i jemně a sóla dechových nástrojů byla promyšleně pozorná i krásná.“

„Právě v takovém pohostinském provedení vychází najevo, jak geniální kompozicí je Novosvětská symfonie.“

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr, těleso veřejnoprávního rozhlasu šestimilionové německé spolkové země Hesensko, není v Praze poprvé. Zahajovacím koncertem osmnáctého ročníku festivalu Dvořákova Praha potvrdil, že jeho opakované zvaní dává smysl, i to, že sdíleným světovým majetkem dokáže být odkaz Antonína Dvořáka s naprostou přirozeností.

„Alfred Brendel nikdy neměl neoriginální myšlenku.“

„Na Larcherovu sonátu zatím publikum vždy reagovalo velmi pozitivně.“

„K Brahmsovi jsem se dostal až po čtyřicítce.“

Jak se vyrovnat s „brahmsovským problémem“, co pro něj znamenal Alfred Brendel a proč je tlak na dnešní mladé pianisty úplně jiný? Pianista Paul Lewis v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevřeně hovoří o svých zkušenostech, než se 10. září vrátí před české publikum na festivalu Dvořákova Praha s recitálem, během kterého přednese díla od Beethovena, Brahmse a Mozarta i hudbu svého přítele Thomase Larchera.

„Vzhledem k letošnímu kulatému výročí Johanna Sebastiana Bacha jsem vybral skladby, které s ním přímo souvisí.“

„Nejšťastnější jsem, když hraju nějakého autora na varhany jeho doby a regionu.“

„Památková péče má u nás dlouhou a hlubokou tradici. Má propracované metodiky a systémy ochrany a také represe.“

Na letošním 57. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc vystoupí Pavel Černý, který se v moravské metropoli představil už v letech 2014 a 2020. Pedagogicky působí na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, dříve vyučoval i na JAMU v Brně.  Několik let také pracoval jako organolog Pražské diecéze Římskokatolické církve, a pečoval tak o stovky nástrojů. Má za sebou pozoruhodnou uměleckou kariéru, přičemž je pravidelně zván do porot varhanních soutěží. Ptali jsme se ho nejen na výběr repertoáru pro festivalový koncert 8. září, ale i na názor na varhany u sv. Mořice, péči o varhany v naší zemi a jeho volnočasové aktivity.

„Ke skvostům nahrávky patří Trh v Limoges, který hraje Schulmeister obdivuhodně vylehčeným staccatovým úhozem a v báječném tempu.“

„Každé ze Skrjabinových Pěti preludií se pod klavíristovými prsty mění v křehkou, okouzlující báseň v tónech.“

„Posluchači, kteří se rádi nechávají hudbou dojmout, si v Rachmaninovových Moments musicaux určitě přijdou na své.“

Devatenáctiletý Jan Schulmeister je jedním z našich nejnadějnějších mladých pianistů. Na klavír se začal učit hrát v pěti letech, od sedmi let se pravidelně účastní klavírních soutěží a koncertuje v mezinárodním měřítku. Na svůj věk má mladý umělec obdivuhodně rozsáhlou diskografii. Své první CD vydal pod značkou Petrof v roce 2018; to mu bylo dvanáct. Další tři disky vyšly postupně v letech 2020, 2021 a 2022 – druhý z nich opět pod značkou Petrof, první a třetí u labelu ArcoDiva. Pátého (a zatím posledního) Schulmeisterova alba se ujal Supraphon. Na trh jej uvedl letos v srpnu. Klavírista nám na něm nabízí skladby tří ruských autorů 19. a 20. století.

„Priamočiary text Benjamin Kotík podáva bez akéhokoľvek filtra a môže publikum dostávať až do rozpakov.“

„Vandewalle preukázal ohromné pochopenie kompozičného jazyka a estetiky, spojené so spoľahlivým ovládnutím nástroja.“

„Nonova Hĺbavá a vlastne celkom obnažujúca kompozícia kladie veľký dôraz na súhru, alebo skôr komunikáciu.“

Menej konvenčné koncertné situácie a formáty sú niečím, čo k festivalu Ostravské dny proste patrí. Konvenciou, ktorú takéto počiny presahujú často ako prvú, je pritom čas – hudobné (ultra)maratóny sú tu kráľovskou disciplínou. Koncept s názvom Dlhá noc sa pritom na festivale uchytil už pred niekoľkými rokmi a s úspechom pokračoval aj tentokrát, z 29. na 30. augusta. Program obsahoval šesť zhruba hodinových blokov hudby a trval skoro do druhej v noci.

„Klusák tu skvele stavia na svojej schopnosti obrazotvornosti.“

„Ostravská banda s dirigentom Petrom Rundelom dostála Mincekovmu predpisu ‚with mechanical precision‘.“

„Týmto spôsobom dostal Mrkvička zo zvuku nástrojov ich maximum.“

Zrejme najvýraznejšia „soudobkárska“ akcia na území Českej republiky, festival Ostravské dny, sa pomaly blíži do svojho finále. Bienále má na programe tradične desiatky premiér českých aj zahraničných autorov. Tie často zaznievajú v naštudovaní dvoch domovských festivalových telies: komornejšej a ustálenejšej Ostravskej bandy a väčšieho Ostrava New Orchestra (ONO), v ktorom nachádzajú miesto aj mladí interpreti. S podtitulom Ostravská banda+ sa oba súbory predstavili v Trojhalí Karolina 28. augusta. Pod striedavým vedením štyroch dirigentských osobností uviedli celkom šesť skladieb – všetky vo svetovej premiére.

„Nechci narušovat, co funguje.“

„Co se po mě chce, se stále učím. Prostředí je obrovsky nápomocné.“

„Radost je na člověku asi vždycky nějak vidět. Snad se ani nedá zakrýt…“

Sólové hraní, tři různá dua, jedno kvarteto a definitivně už také orchestr, kde může nerušeně hrát roli koncertní mistryně – roční zkušební období totiž bylo přetaveno v souhlas orchestru s pokračováním ve funkci. Pavla Tesařová spojila své síly s orchestrem Prague Philharmonia a stává se jeho tváří na první židli houslové sekce. Radostná a všudypřítomně vděčná umělkyně v návaznosti na úspěch poskytla rozhovor portálu KlasikaPlus.cz.

„Marek Kozák je klavíristou, který uchvacuje precizní, vycizelovanou technikou, krásným, zvonivým úhozem a hlubokým ponorem do výrazu skladby.“

„Vedle Bachových děl postavil skladby stejné formy, a dokonce i tóniny od Dmitrije Šostakoviče.“

„Vrcholem večera ovšem bylo Preludium, chorál a fuga, FWV 21 od francouzského skladatele Césara Francka.“

Klášterní hudební slavnosti vrcholí a v Šumperku zazněl v neděli 24. srpna jeden z nejzávažnějších programů festivalu. Klavírní virtuos Marek Kozák přednesl v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Šumperku sofistikovaný recitál z preludií a fug. Díla Johanna Sebastiana Bacha srovnával se stejnými skladbami Dmitrije Šostakoviče a přidal ještě Vítězslavu Kaprálovou a Césara Francka. Neobvyklý program v exkluzivním podání…

„Obecně mám divadelní svět hodně rád a tím, že jsem řadou divadel prošel, tak mě to samozřejmě silně ovlivnilo a já začal rozlišovat, zda píšu operu, scénickou hudbu, hudební divadlo, nebo kabaret.“

„Když člověk hodně čte, tak časem dokáže vlastní texty také vytvářet a postupně se v tom zlepšovat.“

„K napsání mě inspirovaly historické hrací skříňky, třeba takové ty šperkovnice, které když se otevřou, tak začne hrát hudba a otáčet se baletka…“

V rámci závěrečného koncertu 20. ročníku hudebního festivalu Za poklady Broumovska zazní 30. srpna v podání Filharmonie Hradec Králové za řízení dirigenta Kaspara Zehndera světová premiéra skladby Miloše Orsona Štědroně nazvané Hrací skříňka. Právě s rezidenčním skladatelem letošního ročníku jsme si povídali nejen o jeho nejnovější kompozici, ale také o uměleckých projektech a oceněních let minulých.

„Zásadním impulsem byla moje snaha rozšířit prostřednictvím koncertů kulturní nabídku nejen v Ostravě, ale především v celém Moravskoslezském kraji.“

„Při tvorbě dramaturgie vždy zohledňuji prostorové i akustické dispozice a snažím se najít ideální rovnováhu.“

„Velká vokálně-instrumentální díla, autentická interpretace staré hudby, a komorní a sólové projekty každoročně doplňujeme netradičními, či crossoverovými programy.“

Igor Františák je hudebníkem, pedagogem Ostravské univerzity a stojí i za Svatováclavským hudebním festivalem, který patří ke stěžejním hudebním a společenským událostem v Moravskoslezském kraji. Otázky, jak vlastně k založení festivalu došlo, se nyní před zahájením dalšího ročníku přímo nabízejí, avšak rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se netýká pouze historie přehlídky.

„Stejně jako Ostrčil, i Ferdinand Pujman trval na důsledném propojení hudebního a jevištního výrazu. Položil základy moderní české operní režie.“

„Pražské Národní divadlo bylo druhou scénou, která po berlínské premiéře uvedla modernistickou šokující operu Vojcek od Albana Berga.“

„Za patnáct let, kdy stál v čele opery ND, napsal už pouze sedm děl, mezi nimi především variační Křížovou cestu a operu Honzovo království, které by si zasloužily v živém repertoáru plné docenění.“ 

Byl popisován jako zodpovědný dirigent nenávidějící lajdáctví, šmíru a fixlování. A vnímán jako operní skladatel, který pokračuje ve smetanovské linii, ale zároveň je exponentem takzvané nové věcnosti. Otakar Ostrčil se do dějin české hudby zapsal především coby meziválečný šéf operního souboru pražského Národního divadla, jeho kompoziční odkaz je prakticky pozapomenut. Je spravedlivé, že česká první scéna bude mít od 16. října na repertoáru Ostrčilovu operu Legenda z Erinu – příběh o zapovězené lásce, zradě a pomstě odehrávající se v prostředí starověkého Irska.

„Výsledkem byl dechberoucí zvukový celek, rozšiřující možnosti flétny o několik oktáv. Více než padesátiminutová skladba byla meditací i provokací.“

„Zvuk intonarumori působil fascinujícím způsobem i bizarně.“

„Festival, založený Petrem Kotíkem, je laboratoří testující hranice hudby.“

Ostravské dny s podtitulem Festival hudby dneška jsou fenoménem, který v českém prostředí nemá obdoby. Akce, jež se každé dva roky stává magnetem pro mladé skladatele i renomované tvůrce z celého světa, nabízí prostor, kde lze zažít hudbu v její nejradikálnější a nejexperimentálnější podobě. Program čtvrtečního večera s názvem Starting Line ukázal festival v jeho nejčistší formě – hledal hranici mezi hudbou a performancí, mezi tvůrčím gestem a pouhým zvukovým pokusem. V osmnáct hodin odstartoval maraton, který skončil až před půlnocí. Téměř pět hodin hudby je samo o sobě zkouškou pro posluchače a otázka po smyslu takto komponovaného programu se přímo nabízí.

„Davidsovo nastudování stojí vůči monumentalismu minulosti v ostrém kontrastu – místo ideologické kulisy nabízí obraz města, kde se hlas jednotlivce a komunity setkávají v dialogu.“

„Michael Spyres podtrhl charakter Walthera jako outsidera, který nevyhrává silou ani přepjatostí, ale spontaneitou vlastní písně.“

„Na poslední chvíli se do role učedníka Davida postavil tenorista Ya-Chung Huang, jehož svěžest a elán inscenaci dodaly nečekané odlehčení.“

Bayreuthský Festspielhaus má zvláštní dar – i komedie zde může působit jako slavnostní obřad. U letošních Mistrů pěvců však záhy dojem rituálu střídá pocit nenáročné podívané. Inscenace Matthiase Davidse je svižná, civilní a vizuálně vstřícná, ale hloubku Wagnerova díla spíše odsunuje a na úkor dramatu zůstáváme v rovině veselohry. 22. srpna dirigoval Daniele Gatti, šéfdirigent drážďanské Staatskapelle.

„Pokud mi někdy nabídnou Vodníka, přijmu bez váhání.“

„Nejde jen o to, zda role hlasu ‚sedí‘, ale také o kontext, ve kterém k ní dochází.“

„Při zpěvu mojí první árie zasáhl blesk a od té chvíle jsem věděl, že se chci pokusit dostat na konzervatoř.“

Charismatický italský pěvec Adolfo Corrado se přes své mládí už stačil zapsat do dějin opery: jako první basista v historii soutěže se stal v červnu 2023 absolutním vítězem slavné soutěže BBC Cardiff Singer of the World. Od té doby se představil se na mnoha prestižních evropských scénách a dubnu 2024 debutoval i v Praze, kde přítomným učaroval svým sonorním hlasem a bezvadnou češtinou v árii Vodníka v Rusalce. 31. srpna se zpěvák, jehož čeká debut v newyorské Metropolitní opeře, do Prahy vrací – v Obecním době vystoupí jako jeden z gratulantů narozeninového galakoncertu Nachtigall Artists při příležitosti 25 let působení této agentury na českém trhu.

„Od potomků z hudebních rodin se automaticky očekává mnohem víc než v danou chvíli vykazují, nebo než v nich doopravdy je.“

„Po zážitku s panem Bělohlávkem jsem se rozhodl, že jestli mám k něčemu být, musím začít cvičit. Tak jsem se do toho obul a pod osm hodin denně jsem nešel.“

„Koncert se uskutečnil, ale jen dva dny před příchodem hurikánu, všichni tedy byli evakuovaní a do sálu pro osmnáct set lidí přišlo jen asi dvacet nejstatečnějších posluchačů.“

„Trio Bohémo hraje hudbu, kterou svět potřebuje.“ Tato slova doprovodila debut souboru ve Wigmore Hall, který byl součástí ceny pro vítěze v mezinárodní soutěži Parkhouse Award v Londýně z října roku 2021. Soubor v sestavě Matouš Pěruška (housle), Kristina Vocetková (violoncello) a Jan Vojtek (klavír) má od té doby za sebou vystoupení v mnoha slavných koncertních síních, např. ve Stoller Hall v Manchesteru nebo také ve vídeňském Musikvereinu a hrál na významných festivalech včetně Pražského jara. Rozhovor s houslistou souboru avizuje nejbližší vystoupení tria, které se uskuteční 23. srpna na Zámku Dobrohoř.

„Tam, kde to vypadá, že by mohl být problém, tam ve výsledku problém bude.“

„Říká se, že práce sbormistra se projeví po třech čtyřech letech.“

„Není to tak, že přijde slavné jméno a divadlo najednou udělá slavnou produkci.“

Pražská Státní opera má od 1. srpna na pozici šéfsbormistra nové jméno, a dokonce je nutné nahradit slovo „šéfsbormistr“ poněkud krkolomným „šéfsbormistryně“. Zuzana Kadlčíková opustila obdobný post ve Slovenském národním divadle a čerstvě se vydává českou cestou a opět v hlavním městě republiky. Navíc dvojmo. Souběžně se totiž ujímá i pozice jednoho ze čtyř sbormistrů Kühnova smíšeného sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělkyně nabízí ohlédnutí i výhled do budoucna. Svých nových rolí se zjevně chopí se vší odpovědností…

„Pomyslná soutěživost mezi Českou filharmonií a FOK pro mne není tématem. Oba orchestry vždy fungovaly vedle sebe a každý z nich měl a má svůj úkol a smysl.“

„Bude to o důkladném plánování. O vyvažování mého hlavního angažmá s FOK se zahraničními cestami a hostováním.“

„Zvyšovat počet účastníků a lektorů na Academy Kroměříž už asi opravdu nejde.“

V září se ujímá funkce šéfdirigenta Pražských symfoniků. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Tomáš Netopil deklaruje, na co se chce soustředit, co bude na programu inauguračního koncertu a jak bude vypadat jejich dlouhodobý společný vzkaz veřejnosti, a to i ve světle sousedství FOK a České filharmonie. Předtím však ještě v polovině srpna věnuje všechny síly projektu Academy Kroměříž, letní akademii pro mladé hudebníky, kterou od založení v roce 2018 vede. I o ní podrobně hovoří.

„Nenarazili jsme zatím na jediný nápad, myšlenku nebo projekt, který by v Ostravě byl nerealizovatelný.“

„To, co má opravdovou cenu dělat, jsou díla, která opravdu mluví k otázkám stávající situace, ne toho, co vypadalo tak báječně před lety.“

„Nedovedu si představit sebe sama bez aktivního kontaktu, spolupráce a vzájemné výměny myšlenek s mladou generací.“

Petr Kotík je mimořádnou osobností soudobé hudby. Je skladatelem, dirigentem, flétnistou a také uměleckým ředitelem Ostravských dní, které se konají od roku 2001 každé dva roky. Ostravské dny jsou významnou kulturní událostí, na kterou se sjíždějí skladatelé, interpreti i posluchači z celého světa. Letošní festival se koná od 21. do 30. srpna a zazní na něm skladby českých i světových skladatelů stejně tak jako skladby rezidentů Institutu Ostravských dní. S Petrem Kotíkem jsme v rozhovoru otevřeli několik témat, které jdou za horizont jedné události a vybízí k zamyšlení.

„Sopranistka Olga Jelínková a klavírista Timothy Cheek jsou pro písňový cyklus Jabloňový vlak interprety takřka ideálními.“

„Všechny tři věty kvartetu Silymabum se vyznačují výrazně exotickým zabarvením.“

„Při závěrečných taktech melodramu Karlu Čapkovi doslova mrazí v zádech.“

Ve čtvrtek 3. července představilo vydavatelství ArcoDiva na koncertě festivalu Prague Summer Nights v Sukově síni Rudolfina své nové CD, nazvané poeticky Jabloňový vlak. Nabízí na něm v pestrém výběru kompozice dvou z nejzajímavějších českých skladatelek: Sylvie Bodorové (*1954) a Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). Jedná se povětšinou o písňovou tvorbu, ale zazní také melodram, ženský sbor a smyčcový kvartet. Atraktivitu projektu povzbuzuje skutečnost, že u řady skladeb jde o „world premiere recording“.