„Zásadním impulsem byla moje snaha rozšířit prostřednictvím koncertů kulturní nabídku nejen v Ostravě, ale především v celém Moravskoslezském kraji.“

„Při tvorbě dramaturgie vždy zohledňuji prostorové i akustické dispozice a snažím se najít ideální rovnováhu.“

„Velká vokálně-instrumentální díla, autentická interpretace staré hudby, a komorní a sólové projekty každoročně doplňujeme netradičními, či crossoverovými programy.“

Igor Františák je hudebníkem, pedagogem Ostravské univerzity a stojí i za Svatováclavským hudebním festivalem, který patří ke stěžejním hudebním a společenským událostem v Moravskoslezském kraji. Otázky, jak vlastně k založení festivalu došlo, se nyní před zahájením dalšího ročníku přímo nabízejí, avšak rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se netýká pouze historie přehlídky.

Jak vlastně vznikla myšlenka založení Svatováclavského hudebního festivalu? Co vás k tomu vedlo a kdy k tomu došlo? 

Myšlenka založit Svatováclavský hudební festival mě provázela dlouhou dobu. K jeho reálné podobě jsem se odhodlal v roce 2003, kdy jsem oslovil významné umělce, pedagogy a milovníky umění, a společně jsme založili neziskovou organizaci, která už o rok později uvedla v život první ročník festivalu se zaměřením na duchovní a starou hudbu. Zásadním impulsem byla moje snaha rozšířit prostřednictvím koncertů kulturní nabídku nejen v Ostravě, ale především v celém Moravskoslezském kraji. Myslím, že rozhodnutí bylo správné. Hned od počátku si naše festivalové koncerty našly své posluchače.

Jak se festival postupně vyvíjel?

Mnoho lidí se domnívá, že začátky festivalu byly skromné, ale opak je pravdou. Hned první ročník nabídl jednatřicet koncertů a už tehdy jsme přivítali takové osobnosti, jako byla sopranistka Martina Janková, barokní soubor Collegium Marianum, Musica Aeterna nebo jsme festival uzavřeli Dvořákovým Stabat mater. Po deseti letech jsem se z důvodu teplotních podmínek rozhodl přesunout původní termín konání festivalu od 28. září do 28. října o měsíc dříve. Od té doby jej tradičně zakončujeme 28. září, což je svátek sv. Václava, velkým vokálně-instrumentálním projektem. Další zásadní změna přišla po dvaceti letech, kdy jsme rozšířili koncertní místa také o atraktivní historické a technické památky regionu.

Jak se vám daří vytipovávat místa pro koncerty? Jaká jsou kritéria a podmínky?

Propojení místa s konkrétním projektem vnímám jako naprosto zásadní. Za ta léta, kdy koncerty pořádáme – a už jich bylo přes 1340! –, jsem měl možnost vyzkoušet akustické možnosti nespočtu kostelů i dalších prostor. V roce 2018 jsme například symbolicky ke stému výročí založení republiky uskutečnili rovnou sto koncertů! To byla velká výzva. A právě zde jsme si měli možnost vyzkoušet řadu nových koncertních prostor. Při tvorbě dramaturgie vždy zohledňuju prostorové i akustické dispozice a snažím se najít ideální rovnováhu, i když občas je nutné přijmout kompromis.

S kým navazujete spolupráci? Je to jistě církev, municipality, kraj… a kdo ještě?

Projekt takového rozsahu přináší logicky intenzivní a dlouhodobou spolupráci na všech úrovních – město, kraj, stát – a samozřejmě také s církvemi, ať už katolickou, evangelickou či husitskou. V posledních osmi letech se snažíme rozvíjet také spolupráci s nedalekým Polskem a zahraničními partnery, jejichž umělce pravidelně zveme.

Jaký je ohlas festivalu u sponzorů? Nebo musíte spoléhat jen na granty?

Upřímně řečeno, projekty našeho formátu by bez veřejné podpory grantů neměly šanci na přežití. Velké koncerty a významní umělci jsou velmi finančně nároční a také celoroční práce na přípravě přináší nemalé náklady, neboť plánujeme až tři roky dopředu. Se sponzory a donátory v Moravskoslezském kraji to není jednoduché, ale těch, kteří nás podporují, si nesmírně vážíme. Nicméně převážnou část našeho rozpočtu tvoří granty, veřejná podpora a příjem ze vstupného.

Zaměření festivalu je specifické. Jaké jsou vaše dramaturgické priority?

Dramaturgii stavím na třech základních pilířích. Velká vokálně-instrumentální díla, autentická interpretace staré hudby, a komorní a sólové projekty. Každoročně je doplňujeme netradičními či crossoverovými programy. Snažím se podporovat také mladou generaci a patriotisticky uvádět koncerty špičkových hudebníků spojených s Moravskoslezským krajem.

Jaké máte letos špičkové soubory a tituly, na co návštěvníky nalákáte?

Rozhodně na zahajovací koncert s unikátním Brittenovým Válečným rekviem. Dále na ostravskou premiéru Lisztova oratoria Christus a českou premiéru nádherného oratoria Eva Julesa Masseneta. V oblasti staré hudby vystoupí fagotista Sergio Azzolini, fenomenální basista Luigi De Donato a rezidenční soubory Collegium 1704 s Václavem Luksem a Collegium Marianum se sopranistkou Hanou Blažíkovou, jejichž koncert v Třinci zaznamená Česká televize. Za mimořádné považuju uvedení tří oratorií Petra Fialy s jeho Českým filharmonickým sborem Brno a Czech Virtuosi v nejstarším ostravském kostele sv. Václava. A přidám i další zvučná jména – cembalista Mahan Esfahani, Marek Eben s Labyrintem světa a rájem srdce, skladatelka a klavíristka Nikol Bóková s Radkem Baborákem a jeho ansámblem (Her Country), legendární trumpetista Reinhold Friedrich, soubory Spanish Brass či jazzové trio Slavík–Noble–Clarvis.

Prozradíte vaše osobní pocity muzikanta, který se najednou ocitl na druhém břehu?

Jako dramaturg a manažer na jedné straně a aktivní muzikant na straně druhé se snažím, aby naše festivalové koncerty byly jedinečné a přinášely posluchačům nezapomenutelné zážitky. Naše motto „Koncert v kostele je zážitek“ není klišé, ale potvrzení našeho úsilí o propojení genia loci a živé hudby. Věřím, že si toto mé pozvání vaši čtenáři nenechají ujít a společně se setkáme tam, kde se rodí opravdové hudební zážitky. Koncert v kostele je opravdovým zážitkem!

Facebook X E-mail WhatsApp