PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Závěrečný koncert Svatováclavského hudebního festivalu s oratoriem Eliáš Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se uskutečnil 28. září, na Den sv. Václava přímo v srdci Ostravy, v katedrále Božského Spasitele. Připravil jej Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou a Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Rolanda Kluttiga se sólisty: sopranistkou Marii Smolkou, mezzosopranistkou Bellou Adamovou, tenoristou Ilkerem Alcayürekem a basbarytonistou Krešimirem Stražanacem.

Svatováclavský hudební festival pokračoval v pátek 25. září v Ostravě. Na místo kostela však se koncert konal v současném sídle Janáčkovy filharmonie Ostrava, v bývalém kině Vesmír a spolu s filharmonií vystoupil klavírista Lukáš Vondráček. Dirigoval ruský dirigent Andrey Borejko a zpíval Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Eduardem Kostelníkem a se sólisty Veronikou Rovnou, Ksenií Chubunovou, Martinem Logaem a Matijou Bizjanem. Na programu byli ruští skladatelé, Igor Stravinskij a Sergej Rachmaninov.

Sopranistka Marie Smolka se narodila v Ostravě, vyrůstala však v Německu, kde dnes působí na několika hudebních scénách. Ztvárnila několik rolí klasického repertoáru od Hraběnky a Neddy po Violettu a Mimì, ale nebrání se ani soudobé opeře, kdy zkušenosti má s díly Philipa Glasse či Olivera Hartmanna. Výrazné místo v jejím repertoáru zaujímá také koncertní a oratorní tvorba. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz vznikl u příležitosti vystoupení Smolky na závěrečném koncertu Svatováclavského hudebního festivalu, kde 28. září zazní Mendelssohnovo oratorium Eliáš pod taktovkou Rolanda Kluttiga.

Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku se 20. září zaplnila do posledního místa – koncert souboru Collegium Marianum pod uměleckým vedením Jany Semerádové byl vyprodaný. Nebyla to však pouze početná návštěva, která večeru dodala slavnostní atmosféru. Program uvedený v rámci Svatováclavského hudebního festivalu a nazvaný Jubilate Deo nabídl setkání dvou výrazných podob evropského baroka – české hudební tradice reprezentované Janem Dismasem Zelenkou a francouzského dvorského i duchovního stylu Jeana-Marie Leclaira, Michaela-Richarda Delalanda a Jeana-Josepha de Mondovilla.

Na Svatováclavském hudebním festivalu se letos představí výrazná osobnost nastupující violoncellové generace, českému publiku nikoli neznámý čínský interpret Yibai Chen. Laureát Soutěže královny Alžběty za rok 2022 do Ostravy přiváží sólový program, v němž se potkává Bachova hudební tradice s expresivním světem Zoltána Kodálye, pro Chena však nejde pouze o konfrontaci různých epoch a interpretačních nároků – Bachovu hudbu vnímá jako zrcadlo, které při každém novém setkání zjevuje něco jiného a velmi osobního. V rozhovoru před festivalovým recitálem umělec mluví i o hledání interpretační identity, vztahu techniky a výrazu, komorní hudbě i o tom, proč je pro mladého hudebníka důležité umět zpomalit.

Dirigent Andrej Borejko přijíždí do Ostravy, aby 25. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu uvedl s Janáčkovou filharmonií pozoruhodný program postavený na dílech ruských skladatelů. Zazní Stravinského Pohřební zpěv, skladba považovaná více než jedno století za ztracenou, dále Svatba téhož autora a Rachmaninovův Druhý klavírní koncert s klavíristou Lukášem Vondráčkem. Borejko, který v letech 2019 až 2024 vedl Varšavskou filharmonii, patří k dirigentům s mimořádně širokým repertoárem. Nicméně Stravinskij, Šostakovič a další ruští autoři tvoří osu jeho repertoáru a jejich hudba v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevírá i otázky vztahu k ruské hudební tradici, historickému kontextu a dnešnímu světu.

Třiadvacátý ročník Svatováclavského hudebního festivalu pokračoval v neděli 13. září v opavském kostele sv. Václava, v místě dotýkaném dějinami jako sama svatováclavská tradice. Norský dirigent a virtuózní klavírista Stefan Veselka přinesl do Opavy hudební, barokně renesanční hostinu. S orchestrem Czech Virtuosi dodal mohutnému chrámovému prostoru, plnému postupně odkrývaných vzácných fresek, noblesu klavírních koncertů a symfonií Johanna Sebastiana Bacha, dvou jeho synů a jejich následníka Wolfganga Amadea Mozarta.

Úspěšný britský vokální soubor Voces8, zaměřený na a cappella zpěv, míří už poněkolikáté do Česka. V září vystoupí 17. září v Ostravě na Svatováclavském festivalu a o den později na festivalu Lípa Musica. Pokaždé s jiným programem. Umělecký šéf souboru kontratenor Barnaby Smith tyto koncerty v našem rozhovoru představí, především ale dává nahlédnout do toho, co „rodina“, kterou pro něj Voces8 je, potřebuje ke svému fungování.

Bratislavská rodačka a absolventka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Tereza Zimková má za sebou spolupráci s řadou předních českých i zahraničních souborů a dirigentů. Významnou součástí její umělecké dráhy je dlouhodobá spolupráce s Collegiem 1704 a Václavem Luksem, s nimiž se podílela také na oceňované nahrávce Rameauovy opery Les Boréades. Dne 2. září s tímto souborem vystoupí na zahajovacím koncertu Svatováclavského hudebního festivalu, na němž zazní Bachovo Magnificat a Charpentierovo Te Deum. Během příprav na koncert si sopranistka našla čas na rozhovor pro KlasikuPlus.

„Neobyčejnou kvalitou koncertu byla schopnost spojit hudební krásu s duchovní hloubkou.“

„Zpěvačky volily frázování s ohledem na akustiku.“

„Vynikla tak nejen srozumitelnost, ale i jemná práce s významovými akcenty, které podtrhovaly duchovní obsah zpěvů.“

V pondělí 22. září se v Hlučíně v rámci Svatováclavského hudebního festivalu odehrál nevšední zážitek, který posluchače přenesl hluboko k duchovním kořenům. Kostel sv. Jana Křtitele se stal svědkem hudební pouti do středověké Prahy prostřednictvím programu Srdce Evropy – Gregoriánský chorál a raný vícehlas ve středověké Praze, který přednesl ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble pod vedením Barbory Kabátkové.

„Ze sólistů je nezbytné vyzdvihnout zejména Romana Hozu, který se ujal role Krista.“

„Bylo zřejmé, že členové sboru nepřišli pouze odzpívat.“

„V podání dirigenta Marka Šedivého působilo dílo nejen jako hudba, ale jako skutečný zápas, v němž se utkává tělo, duch a víra.“

Hudba má jedinečnou moc otevírat dveře do jiných časů a jiných řádů. Člověk, který vstoupí do prostoru katedrály a usedne do lavice, se ještě před zazněním prvního tónu ocitá tváří v tvář něčemu, co přesahuje jeho bytí: tichu, architektuře, historii i poselství. Nad kněžištěm ostravské katedrály Božského Spasitele se skví nápis „Kristus vítězí, kraluje, vládne“. Nenápadný a mnohými návštěvníky často přehlížený fragment, jehož obsah se 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu propojil s hudbou v jediný celek; s prvními tóny Lisztova oratoria Christus nápis ožil. Zdálo se, že Lisztovo poselství, formulované před více než sto padesáti lety, se znovu stalo přítomností – a Ostrava jeho jevištěm.

„Pokud Zelenka nabídnul obraz víry jako řádu a jistoty, Händelův Dixit Dominus působil jako ohnivá erupce.“

„Výkon Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 potvrdil jejich vysokou úroveň.“

„To, co by mohlo působit jako kompromis, se proměnilo v přednost – právě křehkost a nevyzpytatelnost historických nástrojů dodala celému Zelenkovu dílu autenticitu, dramatičnost a živoucí napětí.“

Ostravský večer v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se stal jedním z vrcholů letošního ročníku Svatováclavského hudebního festivalu. Dirigent Václav Luks přivezl v úterý 9. září do Evangelického Kristova kostela dvě mimořádná díla barokního repertoáru – Missu Circumcisionis Jana Dismase Zelenky a Dixit Dominus Georga Friedricha Händela. Obě skladby spojuje silný duchovní náboj a oslava křesťanské víry, ale každá z nich je předkládá zcela odlišným způsobem: Zelenka jako hluboké a zároveň dramatické zakotvení v liturgickém řádu, Händel jako extrovertní výbuch chvály a triumfu.

„Je opravdu tristní, o kolik krásné hudby jsme byli ochuzeni kvůli křesťanskému učení, že žena patří pouze k rodině, nepotřebuje vzdělání a má být zticha.“

„Machautovy písně jsou často pouze jednohlasé, proto jsem se snažila citlivě vytvořit harfový doprovod tak, aby byl v souladu s dobovou praxí.“

„Někdy se na koncertech zcela zapomenu, užívám si tóny, co mi současně plynou pod rukama i z úst a cítím naprosté uvolnění.“

Sopranistka a harfistka Hana Blažíková se specializuje zejména na interpretaci středověké, renesanční a barokní hudby, přičemž spolupracuje s předními orchestry a hudebními tělesy z celého světa, mezi nimiž jsou Collegium Vocale Gent, Bach Collegium Japan, Amsterdam Baroque Orchestra, Collegium 1704 či Tiburtina Ensemble. Vystupovala na řadě významných domácích i mezinárodních festivalů. V roce 2011 debutovala v newyorské Carnegie Hall s orchestrem Bach Collegium Japan a v roce 2017 na Salcburském festivalu v sérii tří oper Claudia Monteverdiho. Na Svatováclavském hudebním festivalu se představí o třech večerech 10., 16. a 22. září.

„Způsob, jakým je poprvé provedena nová skladba, má vliv na její další uvádění.“

„Liszt navozuje neuvěřitelně sugestivní atmosféru v momentě, kdy Kristus svěřuje své utrpení do rukou Božích.“

„Od počátku své kariéry jsem věnoval velké úsilí studiu partitur. Pokud chce člověk nějakou skladbu opravdu dobře interpretovat, samo se to nestane.“

Marek Šedivý patří k nejvýraznějším českým dirigentům své generace. Vystudoval dirigování na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění. Od roku 2020 působí jako hudební ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde nastudoval řadu významných operních i symfonických projektů. V minulosti byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu a šéfdirigentem Slezského divadla v Opavě. Debutoval také na scéně Národního divadla v Praze a spolupracoval s předními českými i zahraničními tělesy, mimo jiné ve Vídni, s Canadian Opera Company v Torontu a s BBC Symphony Orchestra v Londýně. Pro Svatováclavský hudební festival nyní připravuje Lisztovo monumentální oratorium Christus, které zazní 18. září v Ostravě.

„Po posledním tónu nezůstalo ticho prázdné, ale naplněné vědomím, že koncert může být prožitkem lidské solidarity, který nás učí vzájemnému naslouchání si.“

„Lukáš Vasilek se projevil nejen jako technicky brilantní koordinátor, ale především jako umělec, který chápe Brittenův odkaz ve všech jeho paradoxech.“

„Zvuk se nešířil pouze lineárně z pódia, ale vlnil se prostorem, odrážel se od kleneb, neviditelně obtáčel lavice, jako by objímal všechny přítomné.“

Zahajovací koncert 22. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu se stal jedním z těch večerů, kdy se hudba mění v zážitek, který přesahuje estetickou sféru a vstupuje do existenciálního prostoru. Motto festivalu „Koncert v kostele je zážitek“ 2. září dostalo svou plnou, konkrétní a nezaměnitelnou podobu. Nebylo to pouze díky neobyčejnému zvuku chrámového prostoru, ani duchovnímu přesahu Brittenova Válečného rekviem. Bylo to především díky synergii všech účinkujících – Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražského filharmonického sboru, dětského sboru Radost Praha a sólistů – a také výstižné a citlivé, vizionářské koncepci dirigenta Lukáše Vasilka.

„Souzvuk našich nástrojů připomíná pohled do kaleidoskopu. Můžete tam vidět řadu barevných plošek, které ale vytvářejí jeden harmonický celek.“

„Jako flauto dolce, tedy sladká flétna, se označovala právě zobcová flétna v 18. století. Myslím, že to označení přesně vystihuje esenci, nebo řekněme srdce tohoto nástroje.“

„Jako vyučující máme obrovskou zodpovědnost. Pro své studující někdy můžeme hrát dokonce důležitější roli než jejich rodiče.

Consort zobcových fléten je typem ansámblu, jaký na významných tuzemských pódiích nevídáme až tak často. Přitom jde o jeden z nejstarších ustálených typů komorního uskupení vůbec. Od toho se odvíjí i charakteristický repertoár pro tento druh souboru – hudba přelomu 16. a 17. století. Co je na ní fascinující a čím může oslovit dnešní publikum? V čem se liší studium zobcové flétny od studia hry na jiné dechové nástroje? Proč zobcová flétna v minulosti vymizela z hudebního života a vrátila se až ve 20. století? O tom všem s nesmírným zaujetím hovořila Carin van Heerden, hráčka na zobcovou flétnu a barokní hoboj, která se svým consortem zobcových fléten Element of Prime vystoupí 7. září v Dětmarovicích v rámci Svatováclavského hudebního festivalu.

„Zásadním impulsem byla moje snaha rozšířit prostřednictvím koncertů kulturní nabídku nejen v Ostravě, ale především v celém Moravskoslezském kraji.“

„Při tvorbě dramaturgie vždy zohledňuji prostorové i akustické dispozice a snažím se najít ideální rovnováhu.“

„Velká vokálně-instrumentální díla, autentická interpretace staré hudby, a komorní a sólové projekty každoročně doplňujeme netradičními, či crossoverovými programy.“

Igor Františák je hudebníkem, pedagogem Ostravské univerzity a stojí i za Svatováclavským hudebním festivalem, který patří ke stěžejním hudebním a společenským událostem v Moravskoslezském kraji. Otázky, jak vlastně k založení festivalu došlo, se nyní před zahájením dalšího ročníku přímo nabízejí, avšak rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se netýká pouze historie přehlídky.

„Válečné rekviem posluchače uchvátí velkým dramatickým napětím; pravdivostí vyprávění, která jde až do morku kostí.“

„Obzvláště tichým momentem ve Válečném rekviem, a pro mě zároveň vrcholem skladby, je setkání v zákopu, které přináší změnu perspektivy: ‚I am the enemy you killed, my friend‘.“

„Lukáš Vasilek je hudebník, který dokáže spojit technické dovednosti, muzikálnost a emocionální smyslnost.“

Svatováclavský hudební festival sáhl pro zahájení svého letošního ročníku k uvedení Brittenova Válečného rekviem, bezpochyby jednoho z nejzásadnějších vokálně-instrumentálních děl minulého století. Jeho provedení se 2. září v Ostravě ujme Lukáš Vasilek s pražskými rozhlasovými symfoniky a Pražským filharmonickým sborem. Podobně jako v několika předchozích uvedeních, která Vasilek v nedávné době řídil v Praze, se v sopránové úloze představí mnichovská rodačka Susanne Bernhard.