PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Anne-Sophie Mutter, má bývalá mentorka, je velmi inspirativní umělkyní.“

„V Augsburgu sídlí Deutsche Mozart-Gesellschaft a nesmírně zajímavý je rodný dům Leopolda Mozarta.“

„Ve spolupráci s orchestrem FOK jsem vnímal citlivě českou tradici, její opravdovost a vitalitu.“

Linus Roth, německý houslový virtuos, dvojnásobný vítěz prestižní ceny Echo Klassik a držitel ocenění Pizzicato Supersonic Award, upozorňuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nejen na historické muzeum v rodném domě Leopolda Mozarta v Augsburgu, ale i na Mezinárodní Weinbergovu společnost, kterou založil, stejně jako letní mezinárodní hudební festival Ibiza Concerts. Umělec letos debutoval v Praze u Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a během setkání vyzdvihl i českou tradici tělesa. Je rovněž uměleckým ředitelem tradičního hudebního festivalu Schwäbischer Frühling, který každoročně navštěvují milovníci hudby nejen z Německa, ale i z okolních zemí.

„Barenboim a Said si padli do oka; shodli se na lásce k Beethovenově dílu. Cítili, že mohou nad hudbou vyklenout most vzájemnosti.“

„Jenže zprvu panovala mezi mladými nedůvěra; primárně rozdělovala Židy a Araby, ale též ty, kteří přivezli do orchestru jak sunnitskou, tak šíitskou verzi islámu.“

„Budou v této době ochotni vedle sebe usednout Izraelci a Palestinci? Dokud žije a je schopen být jejich tmelem Daniel Barenboim, tak ano.“

Možná by měli to útulné lobby jednoho z londýnských hotelů ozdobit pamětní tabulkou: „Zde byl L. P. 1992 založen jedinečný West-Eastern Divan Orchestra“. Datum by sice nesedělo, protože oficiálně vznikl tento orchestr až o sedm let později. Vždyť také na letošek, bohužel ve stínu současného krvavého blízkovýchodního konfliktu, připadají jeho pětadvacetiny. Jiskra však byla opravdu zažehnuta už tehdy, v roce 1992. A právě na tomto místě.

„V čem tkví smysl tohoto festivalu? Co nám říká o tom, kam směřuje televizní svět? A kudy v této oblasti kráčejí naši tvůrci?“

„Jestli má televizního diváka něco ‚informovat, vzdělávat a bavit‘, je to v oblasti hudby (a tance a baletu) na obrazovce ztvárnění současného díla, soudobé opery.“

„Máme se vydat stejným směrem, nebo být vděčni za náš konzervativní přístup, za náš středoevropský ‚selský rozum‘?“

Banální konstatování, že čím je člověk starší, tím mu čas rychleji ubíhá, se mi potvrdilo i v končícím roce 2023. Co bylo v lednu, mi připadá jako před půl rokem; co v létě, jako by se odehrálo včera. Prosinec přináší ankety na téma „zážitek roku“, při nichž si v hlavě přehrávám film. O událostech, akcích, projektech, jimiž jsem pracovně prosvištěl, aniž bych měl čas se ptát názvem Gauguinova plátna z Národní galerie: Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme? Nyní, když je venku tma od čtyř odpoledne do osmi ráno, přichází čas zklidnění a ohlížení…

„Co lahodilo uchu, byla měkká, jemná, neostrá hra všech muzikantů, velice pozorná až ohleduplná k sobě navzájem, zvukově velmi vyrovnaná.“

„V Čajkovském se neustále něco dělo, napětí se přenášelo z pódia do sálu, žádný z interpretů nepřekročil lákavou možnost prosadit svůj nástroj. Zádumčivost, melancholii, bolest sdíleli všichni rovným dílem.“

Další z pozoruhodných pražskojarních koncertů byl k slyšení na závěr Víkendu komorní hudby v neděli 22. května. Tři výjimeční sólisté – houslista Emmanuel Tjeknavorian, violoncellista Daniel Müller-Schott a klavíristka Anna Vinnickaja – dávají to nejlepší ze svého umění ve prospěch celku a jejich trio se pyšní kompaktností, vyváženým zvukem a výrazovou hloubkou. A repertoár opět svědčil o promyšlené dramaturgii letošního ročníku festivalu, který se nepodbízí a snaží se představit tu největší kvalitu.

„Na svět přišel 8. února 1932 coby syn muzicírujícího otce, který slavného potomka předběhl povoláním studiového hudebníka v Hollywoodu.“

„Když bylo roku 1974 Williamsovi po nečekaném manželčině úmrtí nejvíc úzko, představili ho Stevenu Spielbergovi. A ti dva se dohodli, že to spolu zkusí.“

„To vše mu přineslo takovou přehršli cen, že by se mohl natřásat s hrudí plnou metálů jako ruský generál: neuvěřitelných pětadvacet Grammy, pět Academy Awards (a dvaapadesát nominací, což se od Walta Disneyho nikomu nepodařilo) a další.“

Před obědem a po něm. Anebo také za života první manželky a po něm. I tak by se dal lakonicky rozdělit život skladatele (nejen) filmové hudby Johna Williamse,  právě dnes devadesátiletého. Nebýt náhodného setkání nad jídlem s režisérem Stevenem Spielbergem, při němž si padli do oka, dost možná bychom o Johnu Williamsovi dodnes neslyšeli. A nebýt trpkého odchodu zpívající herečky Barbary Ruick, s níž byl ženat osmnáct let a zplodil tři děti…

„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“

„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“

„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“

Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.