PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tiše doufám, že budu mít možnost postupně přidávat do svého repertoáru i další role tohoto geniálního skladatele.“

„S Michelem se rozhodně setkáme. A to dost kontaktně.“

„Po Juliettě mě v nové sezóně čekají tři role na jevišti a několik koncertních bonbónků.“

Dnes vůbec poprvé se v Ostravě objeví na repertoáru lyrická opera Julietta od Bohuslava Martinů. Druhou premiéru pak chystá Národní divadlo moravskoslezské na 13. dubna. Režie se ujali Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, známí jako SKUTR, a hudebního nastudování dosavadní šéf operního souboru Jakub Klecker. Snícího, hledajícího, toužícího, naivního a trpícího knihkupce Michela zazpívají tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro. Titulní roli Julietty alternují sopranistky Doubravka Součková a KATEŘINA KNĚŽÍKOVÁ, kterou KlasikaPlus.cz zastihla těsně před dnešní premiérou.

„Důvodem pro oslovení Jakuba Kleckera byla zejména skutečnost, že beze zbytku naplňuje požadavky, které jsme od začátku na budoucího šéfdirigenta kladli.“

„Napříč celým orchestrem je mnoho vynikajících instrumentalistů, kteří své hráčské kvality zúročují nejen uvnitř tělesa, ale také jako sólisté.“

„Petra Vronský orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality a stále pomáhá překonat současné nelehké období.“

Bez šéfdirigenta je po celou aktuálně probíhající sezonu orchestr Moravské filharmonie Olomouc. To se ale mění od sezony 2019/20 – novým šéfdirigentem tělesa se stává Jakub Klecker, dosavadní hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslez­ského a také umělecký ředitel dětského a mládežnického sboru Kantiléna. Ve funkci vystřídá dlouholetého šéfdirigenta Petra Vronského…

„Dosahují zázraků v každé jednotlivé písni.“

„Jsou to miniatury, ve kterých je vyjádřena celá substance lidského života.“

„Pěvci zvolili intimní přístup. A Ivo Kahánek se zhostil jemných nuancí a akcentů i přesně odvažovaných způsobů tvoření tónu svrchovaně.“

Sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a klavírista Ivo Kahánek získali za písně Bohuslava Martinů se skvělou recenzí v časopisu Diapason i jeho nejvyšší ocenění – Diapason d’Or, Zlatou ladičku. Jde o další takto vyzdviženou nahrávku Supraphonu s hudbou moderního českého klasika. Například loni získal Diapason d’Or komorní sbor Martinů Voices se sbormistrem Lukášem Vasilkem za album se skladatelovými madrigaly.

„Provedením Preludia Heitora Villa-Lobose se orchestr vzepjal ke krásným plastickým dynamickým obloukům zakončeným přesnými frázemi.“

„Ginasterův Harfový koncert je zajímavý a posluchačsky vděčný, střední pomalá část vytváří jakousi noční scénu plnou utichajících zvuků.“

„Pod taktovkou Tobiase Volkmanna, vystupujícího s elegancí, hrál orchestr se zaujetím, lehkostí, s výbornými dynamickými odstíny a vnitřní silou.“

Smetanovské dny v Plzni zcela jistě zaujímají pevné místo na české kulturní scéně. Letošní 39. ročník tohoto multižánrového festivalu se konal od 28. února do 28. března. Pestrá paleta téměř třiceti akcí obsahovala symfonické a komorní koncerty, opery, taneční představení, komponované hudebně-literární pořady, tvůrčí dílny pro děti i dospělé, dětské pořady, autorská čtení, výstavy a odborné vědecké přednášky…

„Radokovo libreto zachycuje absurditu situací, do nichž jsou lidé manipulováni politickým režimem.“

„Dva operní tituly bude režírovat šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman – Růžového kavalíra a Řecké pašije.“

„V případě Zámečníkovy dětské opery půjde o první spolupráci Arnošta Goldflama s operou.“

Národní divadlo Brno uvede za rok novou operu Monument inspirovanou tragickým životním příběhem sochaře Otakara Švece, autora vítězného návrhu na vytvoření pomníku sovětského vůdce Stalina. Libreto a režie bude dílem Davida Radoka, hudbu na objednávku divadla zkomponoval a dirigentem projektu je šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović…

„Ščedrinovu Lolitu připraví Sláva Daubnerová. Očekává se osobitý výklad a provokativní vizuální přitažlivost díla.“

„Krále Rogera připraví Národní divadlo v koprodukci s divadly ve Varšavě, Stockholmu a Tokiu.“

„Národní groteska Švanda dudák připomene úspěšného skladatele Weinbergera, po válce zapomenutého a nehraného.“

Národní divadlo připravuje pro příští sezónu na svých čtyřech scénách šest operních premiér a několik koncertů. Na repertoáru zůstane pětatřicet dalších operních inscenací. Velkou událostí sezóny bude znovuotevření budovy Státní opery po několikaleté rekonstrukci. Operní gala, které v někdejším Novém německém divadle zahájí opětovný pravidelný provoz, se bude konat přesně 132 let po prvním večeru. Je ohlášeno na 5. ledna 2020.

„Škola se prezentovala mezioborovým projektem, jímž bylo scénické provedení kantáty Otvírání studánek, doslova symbolu hudební Poličky.“

„První půlka koncertu byla věnována vystoupení ne příliš dávných absolventů ZUŠ. Někteří jsou studenty konzervatoří a vysokých hudebních škol, někteří již sami působí v pedagogické sféře.“

„Polička jako rodiště slavného skladatele logicky upřednostňuje především rok narození, výraznější část chystaných aktivit proto bude soustředěna na rok 2020.“

ZUŠ Bohuslava Martinů v Poličce slavila sedmdesátiny. Koncertem ke svému jubileu odstartovala současně defilé akcí spojených s dvouletým výročím skladatele, místního rodáka, od jehož úmrtí letos v létě uplyne 60 let a od narození pak napřesrok 130 let.

„O Mahlerově Prodané nevěstě v Metropolitní opeře se píše jako o mistrovském kousku.“

„Kolik je podobných opravdu komických oper v češtině – komedií typu Lazebník sevillský…?“

„Mnohem snadnější je dnes napsat drama. Moderna a ještě víc postmoderna se komičnosti trochu vzpírá.“

Prodaná nevěsta je komická opera o třech dějstvích Bedřicha Smetany na libreto Karla Sabiny. Premiéru měla 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Zásluhou Emy Destinnové byla uvedena v Metropolitní opeře v New Yorku. V němčině v překladu Maxe Broda. Premiéru tam 19. února 1909 dirigoval Gustav Mahler.

„Získat pro Litomyšl sopranistku Peretyatko, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé.“

„Zazní i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!“

„K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly – Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů.“

Hlavní hvězdou a také tváří Smetanovy Litomyšle je pro letošek ruská sopranistka Olga Peretyatko. Od 13. června do 7. července nabídne národní festival třiatřicet různých programů – desítku operních představení a desítku velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se odehrají ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách…

„I tento koncert Smetanova tria byl vyváženě postavený, interpretačně vyrovnaný, hojně navštívený a náležitě oceněný.“

„Arenskij? Máme asi sklon tento okruh autorů trochu podceňovat.“

„Soubor působí i po další změně u houslového pultu pevně, semknutě a sehraně.“

Smetanovo trio hraje už devět měsíců v obsazení z jedné třetiny obměněném. S pianistkou Jitkou Čechovou a s violoncellistou Janem Páleníčkem vystupuje houslista Radim Kresta. Soudě podle jejich pondělního koncertu pro Český spolek pro komorní hudbu, fungují dohromady velmi pěkně, dobře. 

„Martin Fröst náhle onemocněl a v Bamberku hledají rychle někoho, kdo by mohl zahrát Coplandův klarinetový koncert. Vytahuji klarinet a zjišťuji, co z něj ještě zůstalo v hlavě a v rukách.“

„Jaká radost hrát v takovém sále! Zvuk orchestru se krásně pojí a přitom perfektně slyším jednotlivé hlasy.“

„Klarinet beru do ruky zase až těsně před začátkem koncertu, obvykle tak 10 minut před začátkem. Těžko se popisují pocity a myšlenky interpreta při takovém koncertě.“

„Sedím ještě trošku zpocený z hraní a jsem unesený hudbou Bohuslava Martinů. Ivo Kahánek hraje fantasticky, Jakub s jistotou řídí vřele a kompaktně znějící orchestr a posluchači ani nedutají. Tohle provedení Inkantací je naprosto strhující.“

„Myslím, že Jakub Hrůša formuje svůj orchestr skvěle a že na něj může být pyšný.“

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

„Akustika ve všech japonských sálech, ve kterých hrajeme, je na neuvěřitelně vysoké úrovni.“

„Daishin Kashimoto si jako malý vybral housle, protože mu přišly jako dvě hračky najednou, měl i luk.“

„Strýc Kanon Matsudy, astrolog, jí předpověděl, že bude výborná klavíristka.“

Na velkém turné v Japonsku je od 3. ledna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Pietari Inkinenem. Právě v těchto chvílích našeho času koncertuje v Sapporu. Na programu turné je Čajkovského Pátá symfonie a jeho První klavírní koncert v podání Kanon Matsudy, z českého repertoáru pak Dvořákova Novosvětská nebo Slovanské tance, Smetanova Má vlast a také Houslový koncert Johannesa Brahmse s Daishinem Kashimotem, který s FOKem vystoupil i před Vánoci v pražském Obecním domě.

„Jednu světovou premiéru pro hoboj a orchestr smím přichystat pro letošní ročník festivalu Janáčkův máj.“

„Hobojový koncert Jiřího Gemrota obstojí v konfrontaci s koncertem Bohuslava  Martinů.“

„Starou hudbu nestuduji, starou hudbu stále poznávám, objevuji. Inspiraci hledám kontinuálně.“

Hobojista Vilém Veverka určitě zase něčím příjemně překvapí. Hraje Zelenku, Dvořáka, Strausse, Martinů a Gemrota, hraje také s harfistkou Kateřinou Englichovou, jedná o premiérách s dalšími autory a chystá se rovněž v novém projektu na žánrovou syntézu. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, uskutečněném po čtvrtečním koncertě na festivalu České doteky hudby, zmiňuje i své aktivity nehudební, které se týkají hor a fotografování.

„Patos já nemám ráda…“

„Že mně Janáček nenapsal Makropulos, to mu nezapomenu!“

„Ostrava teď v opeře dělá báječné věci.“

V pražském Foru Karlín dnes večer opakuje Národní divadlo vánoční koncert orchestru a sboru Státní opery. Dirigentem je Andreas Sebastian Weiser, účinkuje také klavírista Marek Kozák a Kühnův dětský sbor, mezi pěvci je Simona Šaturová. Po dílech Wolfganga Amadea Mozarta a Ernö Dohnányiho patří druhá polovina večera kouzlu českých vánočních koled v úpravě skladatele Luboše Fišera. Vánoční pasáže z evangelií v této části programu přednáší Soňa Červená. Před třemi roky slavila devadesátiny. Žije v Praze, můžete ji často potkat v divadle. Ale klidně i v Brně nebo Ostravě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad poselstvím Bible a nad vánoční hudbou a komentuje svou pěveckou a nyní i hereckou dráhu. A nakonec i to cestování.  

„Večer měl jasný vrchol v 1. violoncellovém koncertu Bohuslava Martinů.“

„Méně by bylo více.“

„Jako zázrakem vycházela pěkně ztišená a zpomalená místa.“

Orchestrální koncert festivalu Dny Bohuslava Martinů přivedl do Sálu Martinů Plzeňskou filharmonii. Večer obsáhl dvě kompozice patrona přehlídky a dvě neoklasicky ukotvené kompozice žijících skladatelských nestorů. S ohledem na nevhodnou akustiku nevelkého prostoru byla pak v závěru symfonická hudba Antonína Dvořáka v programu už opravdu trochu navíc.

„Můj obdiv a vztah – nebo snad láska – k hudbě Bohuslava Martinů se postupně zvětšovaly.“

„Holzmair řekl, že nezpívá písně, ale básně… Považuji tato slova za velmi důležité vyjádření!“

„Když doprovázím píseň, tak nečtu part klavíru, ale part zpěváka. A snažím se zpívat s ním.“

Jméno švýcarského pianisty Gérarda Wysse figuruje už půlstoletí na koncertních programech a nahrávkách mnoha významných instrumentalistů a pěvců, počínaje mezzosopranistkou Cecilií Bartoli, barytonistou Wolfgangem Holzmairem, houslitou Raphaëlem Olegem nebo violoncellisty Sol Gabettou a Antoniem Menesesem a konče jmény patřícími již minulosti – violoncellisty Heinrichem Schiffem a Pierrem Fournierem, houslistou Arthurem Grumiauxem či tenoristou Nicolaiem Geddou. Požívá vážnosti jako zkušený a mimořádně citlivý spoluhráč, jeho záliba ve společném muzicírování se stala jeho posláním…

„Válečná léta poslala surrealisticky snový Juliettin svět na dlouho do zapomnění.“

„Třiaosmdesátiletý Mackerras si s hudbou Bohuslava Martinů skvěle rozuměl.“

„David Radok: Na Fragmentech se mi líbí úžasná koncentrace postav a děje na tak malé časové ploše.“

Víte, jaká referenční nahrávka se hodnotí nejsnáze? Přece taková, která nemá žádnou konkurenci… U příležitosti dnešních nekulatých narozenin skladatele Bohuslava Martinů (8. prosince 1890, Polička –  28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko) se hodí na jednu takovou vzpomenout, a to tím spíše, že právě k ní se jedno krásně kulaté jubileum váže.