KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Louis Langrée: Janáčka bych dirigovat nemohl

„Je to tak trochu mystérium. Přicházejí noví hráči, nová generace, ale od starších přejímají tradice, učí se od nich. A tak Česká filharmonie je prostě stále svoje.“

„Jsem přesvědčený, že musíme bránit a prosazovat hudbu naší doby. Z klasické hudby se stalo trochu muzeum a z toho se musíme dostat.“

„U Mahlerových symfonií, tam je vše skoro dané, zato u Francka naopak, toho musíte přímo vysochat, dát mu eleganci, sensualitu, obrysy.“

Louis Langrée (58) je francouzský dirigent, působící nyní jako hudební ředitel Cincinnati Symphony Orchestra i jako ředitel festivalu Mostly Mozart v newyorském Lincoln Centru. Dirigoval  řadu špičkových orchestrů (Berlínské, Vídeňské a Londýnské filharmoniky a další) a představil se na řadě významných festivalů. V České republice pracuje poprvé a na festivalu Pražské jaro bude za pár minut řídit Českou filharmonii na večeru, věnovaném francouzské hudbě.

9 minut čtení Číst dál…

Kolik je Mesiášů?

„Obsazení interpretačními silami se během posledních desetiletí postupně zmenšuje a zvuk pročišťuje. Ale na koncertech je ještě stále možné slyšet i mnohasetčlenné sbory.“

„Mackerras byl jedním z prvních, kteří neusilovali o ´autentické´ provedení, ale kteří přesto vnesli do tradice živější tempa; jedním z prvních, kdo užil komorní orchestr a kdo inicioval bohaté zdobení pěveckých partů.“  

„McCreeshův přístup je v rychlých tempech ve sborových číslech charakteristicky virtuózní, v některých místech nejen robustní, ale naprosto náruživý.“

Roku 1742 připadl 13. duben na pátek. Na velikonoční Velký pátek. V sále Music Hall v dublinské ulici Fishamble Street, provozovaném organizací Musical Society, se v auditoriu sešlo na sedm set lidí. Úplně poprvé se tam dávalo, za autorova řízení a s dobročinnými cíli, Händelovo oratorium Mesiáš. Dílo přijaté během pozdějších let anglosaským světem za národní, vpravdě kultovní. Dobrá příležitost připomenout si v tento jubilejní den nahrávky díla, tím spíše, že navíc na 14. dubna připadá 260 let od skladatelova úmrtí. Po celém světě jich jsou už desítky, stovky. Pokud se přece jen budeme snažit vybrat z nich jednu jako referenční, půjde o úkol téměř s jistotu nemožný a s výsledkem určitě jen velmi osobním.

9 minut čtení Číst dál…

Na začátku byl hoboj

„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“

„První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“

„Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“

Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do češtiny, se s jeho hudbou setkala nejprve jako hobojistka. V rozhovoru, který KlasikaPlus natočila při zelenkovské konferenci v Praze, zaznívá řada vzpomínek. Některé sice nemají přímou souvislost s drážďanským barokním skladatelem pocházejícím z Louňovic pod Blaníkem, ale o to zajímavěji se týkají českých hudebníků a Austrálie.

9 minut čtení Číst dál…

Nestárnoucí Slovanské tance

„Meta nepřekonatelnosti byla spatřována v Talichově nahrávce z roku 1950.“

„Šejnova nahrávka z roku 1959 zapůsobila velice bouřlivě až senzačně.“

„U Šejny je preferována tanečnost jednotlivých tanců, včetně těch pomalých.“

„Starším pánům kritikům ona ´hlučnost´ naopak vadila.“

„Neprávem zapomínaný Šejna byl dvořákovským dirigentem jako málokdo.“

Měsíc září přináší narozeniny Antonína Dvořáka a tím mimo jiné i programy hudebního festivalu Dvořákova Praha. Dobré důvody připomenout si jednu z legendárních nahrávek jeho hudby – Slovanské tance natočené Českou filharmonií s Karlem Šejnou.

5 minut čtení Číst dál…

Jenůfa Gabriely Beňačkové

„Janáčkovi se podařilo neomylně dotknout pravdivosti.“

„Jenůfa Gabriely Beňačkové ze všech ostatních vystupuje.“

„Dokázala vyjádřit a korunovat silné emoce a skutečně podmanit.“

„Brněnský snímek z roku 1979 zůstává tím referenčním.“

„Slovenská sopranistka, nezapomenutelná interpretka postav české opery.“

Jedna z nejmocnějších oper, hudební divadlo, které dojímá, zdrcuje, pohlcuje, povznáší. Jenůfa Leoše Janáčka má tuhle sílu, schopnost zasáhnout srdce, neobvykle velkou a přímočarou. A když se potká a protne mimořádné obdarování interpreta s jedinečným naladěním a nastavením posluchačovy mysli, může vzniknout zážitek na celý život. Devadesáté výročí úmrtí skladatele je dobrým důvodem si připomenout legendární nahrávku.

5 minut čtení Číst dál…