PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hudba je médium. Skýtá neuvěřitelnou schopnost sdělnosti. Je směnou informací mezi jejím tvůrcem a příjemcem.“

„Evidentní symbióza všech členů uskupení včetně dirigenta dala vzniknout výjimečnému hudebnímu počinu.“

„Symfonií proudil nekonečný tok energie smyčců, jejichž srdce bilo do poslední noty, aby puklo při vítězném pochodu spolu s ostatními.“

Brněnští filharmonikové pod taktovkou světového dirigenta Dennise Russella Daviese triumfálně uvedli v neděli 18. září Šostakovičovu symfonii věnovanou Leningradu a Martinů Památník Lidicím a vyslovili se tak jednoznačně proti všem probíhajícím válečným konfliktům. Mistrovská interpretace se stala výsledkem důsledné souhry jednotlivých nástrojových sekcí, osobní přítomnosti každého z hráčů tělesa, které následovalo pokoru svého dirigenta. Janáčkovo divadlo rozeznělo jako přídavek mimo jiné nekončící rezonující tleskání návštěvníků, které jedinečný zážitek doslova zvedl ze židlí.

„Už se mi někde jinde stalo, že jsem učil i někoho staršího, než jsem já sám.“

„Studenti mají nějaké představy, já také… Tak snad jim mohu pomoci.“

„Když jsem doma ve Vídni, nechci svůj čas věnovat vyučování. Chci ho mít pro sebe, pro svou rodinu. A pochopitelně také na cvičení.“

Rakušan ruského původu Fedor Rudin, vnuk skladatele Edisona Denisova, působí jako houslista i jako dirigent. Má za sebou působení u prvního pultu Vídeňských filharmoniků, koncertuje po světě. S houslemi ho v nadcházející sezóně čeká debut s Norským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Petra Popelky, ale také s orchestrem v jihoanglickém Bournemouth nebo s Deutsches Kammerorchester v berlínském sále Philharmonie…

„Pro estonské obecenstvo je Neeme Järvi ikona, velmi si ho váží a má ho rádo.“

„Festival v Pärnu pro zviditelnění estonské hudby a jejích interpretů dělá více než maximum.“

„Muzikanti se v Pärnu sbližují, uzavírají se tu přátelství, vytvářejí se skupiny na sociálních sítích, které pak fungují i jako prostředek pro další spolupráci.“

Před třemi lety jsem se do Pärnu, přezdívaného letní hlavní město Estonska, vydala poprvé. Zažila jsem vřelou atmosféru, byla jsem svědkem usilovné práce i přátelských setkání respektovaných dirigentů, vážených sólistů, hráčů světových orchestrů i mladých muzikantů na prahu kariéry. Podobně tomu bylo v estonském letovisku mezi 13. a 22. červencem i letos…

„Zdánlivě nesourodé básně propojil skladatel kladoucí tichý, ale důležitý důraz na lidské svědomí tak geniálně, že i Jevtušenko prý konstatoval: Jeho hudba je udělala většími, smysluplnějšími a silnějšími.“

„Systému vzdoroval Šostakovič především svou hudbou. V ní si svobodu zachoval.“

„Peter Mikuláš provedení korunuje. Z nahrávky zní bohatýrský hlas a přesná ruská dikce s věrně znějící výslovností a potřebným výrazem.“

Třináctá symfonie klasika dvacátého století Dmitrije Šostakoviče geniálně zhudebňuje Jevtušenkovy kritické verše. Dává nahlédnout do sovětské reality a dobových pocitů se zdrcující trefností, s naléhavostí, lidskostí a upřímností. Dílo zvané Babi Jar dokončil skladatel před šedesáti lety, v červenci 1962. Jeho syn Maxim symfonii natočil s Pražskými symfoniky o tři desetiletí později. V životní formě na nahrávce zpívá basista Peter Mikuláš.

„Mysterium času je fascinující, velkolepě prostá, magicky poutavá, koncentrovaná partitura s potenciálem světového díla.“

„Aniž by zamlčoval souvislosti a emoce, které provázely vznik díla, může si Hrůša dovolit víc se věnovat ´jen´ hudební podstatě.“

Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou zahrála v sobotu na open air koncertě Mysterium času Miloslava Kabeláče a Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Počáteční obavy, že možná půjde o programovou sestavu pro Smetanovu Litomyšl přece jen už dost náročnou, se nakonec nenaplnily. Byl to večer nejen hudebně nádherný, ale také velmi dobře navštívený a skvěle přijatý. Snadno překryl vzpomínku na Koncert pro Evropu na zámeckém nádvoří o den dřív, kdy silný déšť i přes výsuvné zastřešení znemožnil filharmonikům dohrání Dvořákova Violoncellového koncertu do konce.

„Chvíli jsem hledal a pak mě napadla ´šílenost´: oslovit vlastního syna, houslistu, který v té době studoval první ročník magisterského studia na AMU.“

„Se Sacconi Quartet se známe velmi dlouho, byli to jedni z našich prvních žáků, které jsme učili v Anglii.“

„Nikdy to není a nemůže být upřednostňování vlastního ega na úkor celku.“

Výběr z Bachova umění fugy ve zpracování Sylvie Bodorové pro soprán, dvě smyčcová kvarteta a harfu. A k tomu Mozart, Mendelssohn-Bartholdy a Šostakovič. Takový je 2. července na festivalu Smetanova Litomyšl program společného koncertu dvou komorních souborů – britského smyčcového kvarteta Sacconi Quartet a Wihanova kvarteta. Primárius českého souboru Leoš Čepický, pedagog AMU, vypráví o oktetech, skladbách pro osm hráčů, o Smetanovcích a Beethovenovi, ale také o tom, jaké to je hrát v kvartetu s Jakubem Čepickým – vlastním synem.

„Letos jsou pro děti v průběhu června nachystány čtyři velké akce, a to jak v Besedním domě, v Janáčkově divadle, tak open air na náměstí Svobody.“

„V neděli 12. června se odehrál Slavnostní koncert Mozartových dětí v Janáčkově divadle. Tak velké obsazení, téměř dvě stě účinkujících, snad ještě jeviště Janáčkova divadla nevidělo.“

„Třetí akcí byl Koncert dětských sólistů s Filharmonií Brno, který se odehrál v úterý 14. června. Na pódiu Besedního domu vystoupili spolu s orchestrem nejlepší mladí hudebníci, kteří mají za sebou vítězství na mnoha soutěžích a reprezentují své školy.“

Festival Mozartovy děti letos načal druhý tucet svého působení. Spojení Filharmonie Brno a ZUŠ Smetanova na červen přichystalo čtyři akce, na kterých vystupují talentované děti z jihomoravských základních uměleckých škol.

„Ke gratulantům se přidal orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů, který přijel ze Zlína, a dirigentem večera se stal Robert Kružík, který je jejím šéfdirigentem.“

„Publikum bez dechu sledovalo málo známou mši, postavenou na líbeznosti a zpěvnosti a dramatických dynamických i agogických efektech.“

Houslista Václav Hudeček patří ke stálicím české hudební scény a jeho sedmdesáté narozeniny se slavily v několika městech. Brno nemohlo chybět, a proto uspořádal v neděli 12. června 2022 na jeho počest koncert Český filharmonický sbor Brno a byl to koncert velmi vydařený. Besední dům byl vyprodaný a publikum bylo, jak jinak, složeno vesměs z vyznavačů houslové hry, ale přišli si na své i milovníci vokálních děl.

„Na stupínek vystoupal těžkopádně působící muž, který tam jen stál a hráče podněcoval mnohem méně inspirovaně, než by pro tuto příležitost bylo záhodno.“

„Dvořákova Šestá symfonie vyzněla spíše jako jakási Brahmsova skladba.“

Poslední koncert Pražského jara sliboval s příjezdem Vídeňských filharmoniků mimořádnou událost na závěr. Někde se ale stala chyba. Možná byla v programu, možná v provozních okolnostech, možná bylo na vině počasí.., ale nejspíš přece jen šlo o volbu dirigenta. Andris Nelsons je zcela jistě světovou hvězdou, nicméně v pátek v pražském Obecním domě z něj nevycházelo ani k hudebníkům, ani směrem k publiku vůbec nic mimořádného – a orchestr tedy hrál, jak hrál. Na poloviční plyn, bez velkého zájmu. Koncert proto nebyl událostí, ale vzhledem k očekáváním pouze zklamáním.

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu…

„Umělecké školství je z hlediska rozvoje osobnosti i kultivování společnosti velice důležité – věnuje se pěstování talentů, ale vychovává i budoucí příjemce kultury.“

„Chuť, nadšení, píle i jistá dávka talentu a štěstí jsou dobrými předpoklady pro budoucí uplatnění těchto mladých hudebníků.“

Popáté zařadilo Pražské jaro do svého programu Salon ZUŠ – koncert stipendistů MenARTu, nadaných žáků základních uměleckých škol, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. Koncert, z něhož čišela nejen mladistvá energie a nadšení, ale ozdobily ho i pozoruhodné výkony, proběhl v neděli 15. května v kostele svatých Šimona a Judy.