PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Výtečně sehrané Clarimonia Ensemble zahájilo skladbou Marcia anonymního autora s brilantním klarinetem Irvina Venyše v pečlivém doprovodu tria basetových rohů.“

„V Koncertním kusu č. 2 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazářila polská klarinetistka Alicja Olekszak, od letošní sezóny nová členka Prague Philharmonia.“

„Vytříbený hoboj Viléma Veverky, klarinet Irvina Venyše či klavír Ivo Kahánka s úhozovými detaily uzavřely slavnostní koncert.“

Letošní 14. ročník festivalu Pražských klarinetových dnů vrcholil v úterý 1. července slavnostním koncertem v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Koncertní projekt European Music Melting Pot pokračoval již třetí spoluprací pražské HAMU s Poslaneckou sněmovnou a nabídl vynikající přehlídku špičkových klarinetistů, profesorů několika zahraničních univerzit a jejich studentů, kteří se setkali na letošních mistrovských interpretačních kurzech od 27. června do 2. července.

„Líbezně zněla Janáčkova úprava písně Ty ukvalsky kosteličku!, jedné z mnohých, v nichž vyklenutá melodická linka čerpá z kostelních písní.“

„Jasnými gesty při střídání temp v Pěti českých madrigalech sbormistr Vasilek dbal na plynulost hudebního toku.“

„Již v úvodním sboru Dvořákova cyklu V přírodě zpěváci naplnili Zrcadlový sál dobříšského zámku lahodným, plným zvukem.“ 

V sobotu 3. května se v Zrcadlovém sále Zámku Dobříš uskutečnil další z koncertů 56. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Tentokrát byl zaměřen na sborovou tvorbu. Soubor Martinů Voices složený z profesionálních pěvců měl pod vedením svého dirigenta Lukáše Vasilka původně přednést výběr ze sborové tvorby Johannesa Brahmse a Antonína Dvořáka. Vzhledem k onemocnění pěvců musel být program pozměněn, a to ve prospěch českých klasiků – Dvořáka, Janáčka a Martinů. V závěru zazněla kompozice současného amerického skladatele Erica Whitacrea Pět židovských milostných písní.

„Koncertní mistr Jan Fišer je ve skladbě Vincenta d‘Indy plně zaměstnán po celou dobu, musí bedlivě sledovat nejen nástupy svých kolegů, ale ve svém vlastním partu si střihne i několik technicky náročnějších míst.“ 

„Roxana Hädler, patřící k nejnadanějším českým harfistkám, projevila svůj přirozený cit, technickou suverenitu i neobyčejnou vnímavost pro náladu Ravelova díla.“

„Mozart alla francese: Jde o pouhé rokokové, lehkost zdůrazňující ozdůbky, nebo o umné, zdánlivě jednoduché tahy, pod nimiž se skrývá cosi mnohem rafinovanějšího?“ 

Již podruhé v této sezoně se přesunula část hráčů Filharmonie Hradec Králové o pár set metrů po proudu Labe. V Muzeu východních Čech se v neděli 16. února uskutečnil další koncert abonentní řady, představující orchestr v „kapesním vydání“ a nabízející zajímavá zpestření běžného repertoáru…

„Ivo Kahánek se vypěstoval ve vskutku elitního umělce, mimořádně komplexního.“

„Součástí večera a aktem před přestávkou se stalo předávání pamětní medaile Institutu Bohuslava Martinů.“

„Těžko chtít lepší ‚materiál‘ ke zbudování klavírního tria.“

Dny Bohuslava Martinů jsou zahájeny. Dvořákovo trio posílené o violistu Jiřího Kabáta se 14. listopadu na úvod festivalu věnovalo dílům Smetany, Mahlera a samozřejmě Martinů. Pěkně zaplněný Sál Martinů na pražské HAMU slyšel zralé a profesionální výkony elitních českých umělců, byl tu však jeden problém.

„Vzhledem k množství hodin strávených společně na zkouškách je stejně důležité i lidské pochopení, velká míra tolerance a ideálně skutečná rovnoprávnost všech členů souboru.“

„Jsem přesvědčen, že mnoho inspirací Mahlerovy hudby pochází z Vysočiny a z okolí Jihlavy.“

„Možná, že je v tom něco symbolického, až prorockého, že tento svůj klavírní kvartet opustil.“

Festival Dny Bohuslava Martinů letos zahajuje 14. listopadu v Sále Martinů, a to ryze česky s tvorbou Martinů, Smetany a Mahlera. Ačkoliv… můžeme vlastně Gustava Mahlera považovat za českého skladatele? Jak vypadá jeho málo hraná raná tvorba? A co vše je zásadní pro fungování komorního souboru? Nejen tato témata portálu KlasikaPlus.cz poodkryli hlavní aktéři zmíněného koncertu, violista Jiří Kabát a za Dvořákovo trio houslista Jan Fišer.

Radek Baborák: „Postupovat krok za krokem, nesnažit se mít studenta takzvaně hotového v náctiletém věku. A hlavně z něj neudělat talentovaný uzlíček nervů.“

Tomáš Františ: „Ve chvíli, kdy učitel nebo žáček není motivovaný, tak to dře.“

Karel Košárek: „Nejen hrát na klavír, ale hlavně ukázat, jak skvělé je hrát ‚si‘ na klavír.“

Letošní šestý ročník stipendijní Akademie MenART určené dětem a studentům nadaným v uměleckých oborech a jejich pedagogům pomalu spěje do svého finále. Nejvyšší čas vyzpovídat ostřílené i nové mentory klasickohudební sekce, bez výjimky výrazné osobnosti české umělecké scény, se kterými se budou stipendisté setkávat v příštím akademickém roce.

„Důležité je, že tato spolupráce pak pokračuje po celý školní rok, prostřednictvím až šesti dalších setkání a lekcí. Nejde tedy o ojedinělou akci, ale o systémový přístup.“

„‚Proč tuto práci vlastě děláte?‘ ptala jsem se klavíristy Karla Košárka. ‚Protože jsem přesvědčen, že to má smysl. Děti jsou nesmírně vnímavé a dokáží zpracovat i nejjemnější nuance. Jejich nadšení a zaujetí pro hudbu je i pro mne inspirující.‘“

„Základním mottem bylo ‚Umění osvíceného pedagoga‘, neboť minimálně jeden takový stojí za úspěchem každého špičkového umělce.“

Malebné město Kroměříž se stalo o posledním srpnovém víkendu hostitelem nadaných mladých umělců. Stipendijní akademie MenART se jim prostřednictvím uměleckých mentorů věnuje již šestým rokem…

„Jednu z festivalových konstant hned na začátku v parku na prvním zámeckém nádvoří znovu potvrdilo nedělní podvečerní vystoupení Jazzbandu schwarzenberské gardy.“

„Vystoupení Dvořákova tria jak imanentní kvalitou svého projevu, tak odezvou publika, které aplaudovalo vestoje, možno do jisté míry považovat za dominantu festivalu.“

„Dějištěm sobotního závěrečného koncertu byl prostor kostela Božího Těla v areálu bývalého kláštera. Důsledně sledoval a také završil onu charakteristickou „španělskou linii“ letošního festivalového ročníku.“

Po týdnu odmlky, následujícím po Barokní noci konané o posledním červnovém víkendu, pokračoval během prvního červencového týdne 37. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově sérií osmi navzájem stylově i žánrově svébytných koncertů, dohromady dávajících pestrý a ve svém výsledku i zážitkově atraktivní, avšak esteticky hodnotný souzvuk. Festival se letos konal v termínu od 23. června do 9. července.

„Poslouchat šestou symfonii Gustava Mahlera, rodáka z Vysočiny, nejspíš nebude snadné pro každého – jedná se o závažné dílo, jak hudebním obsahem, tak svou délkou.“

„Překvapila mě odvaha, s jakou se do kompozice od samého jejího začátku čeští filharmonici pustili.“

„Už chyběl jen malinký kousek k tomu, aby se k posluchačům nesla čistá hudba, bez jakéhokoliv tlaku či nejmenšího rušivého interpretačního zabarvení.“

Abonentní řady 127. sezony České filharmonie uzavírají tři koncerty, na kterých od 7. do 9. června šéfdirigent a hudební ředitel orchestru Semjon Byčkov uvádí celovečerní dílo, Symfonii č. 6 od Gustava Mahlera. Provedení symfonie, kterou snad sám Mahler původně pojmenoval „Tragická“, se na středečním koncertě 7. června v Dvořákově síni pražského Rudolfina setkalo s velkým ohlasem. Tyto koncerty jsou také posledními koncerty s violoncellistou Karlem Stralczynským, který v České filharmonii po bezmála 43 letech služby končí své působení.

„Kantabilní vklad, zejména violoncella, ale také violy houslí, dokreslil inovativní pojetí díla, které takto ztratilo svou obvykle skromnou prezentaci introvertního charakteru.“

„Po krátkém úvodním tématu v majestátním, klidném tempu provedl pianista neomylně sedmnáct variací, nabitých prstovou ekvilibristikou a obdařených mnoha tempovými proměnami.“

„Autor připsal čtyřem větám svého díla tempové údaje v němčině a soubor je tlumočil přibližně věrně. Totiž s vlastní představou vášně, rezonancí významu ‚empfindung‘, kterou bych nazval rovnou ‚vcítěním‘, s ohněm, který jsme slyšeli už v úvodní Mahlerově juvenálii.“

Komorní cyklus 29. koncertní sezóny PKF – Prague Philharmonia se uzavřel koncertem v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK v pondělí 5. června 2023. Tento závěrečný a v jistém smyslu slova slavnostní večer měl nevšední dramaturgii. Program začínal kvartetní větou, pokračoval dvěma klavírními skladbami, první z nich pro klavír na čtyři ruce, a byl uzavřen klavírním triem. Gradaci, potřebnou pro přitažlivý obsah, netvořila četnost členů souboru od sólisty po ansámbl, ale její dynamika. V centru pozornosti se tak ocitl mimořádný výkon mladého klavíristy a suverénní výkon tria, které program uzavíralo.