PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hudba zde byla vyjádřením toho, co slovy nelze říci.“

„Šaturová ukázala, že i tiše vyslovené může znít jako hymnus naděje.“

„Kozák hraje jako někdo, kdo hudbě naslouchá ještě dřív, než ji nechá zaznít.“

V pondělí 5. května uzavřela Janáčkova filharmonie Ostrava svůj letošní Komorní cyklus. Ohlédneme-li se za čtveřicí koncertů, je třeba ocenit jak dramaturgickou rozmanitost, tak promyšlený výběr interpretů. Ačkoliv komorní koncerty nebývají vždy vyprodané, nacházejí si stabilní publikum – možná že oslovují posluchače, kterým je blízká intimita hudebního výrazu, soustředěnost na detail a autenticita sdělení. Poslední večer této řady patřil sopranistce Simoně Šaturové a pianistovi Marku Kozákovi, kteří nabídli písňový recitál v ostravském sále Kina Vesmír.

„Brzy bylo zřejmé, že Hindoyan v partituře nehledá žádné filozofické konstrukce a spletitosti.“

„Dirigent se projevuje jako nenápadný, noblesní muž. Nemá potřebu poutat na sebe pozornost. Od první chvíle je zřejmé, že orchestru spíše slouží, než aby jej na sílu ovládal.“

„Za Floresovou škraboškou se zračí neuvěřitelně sršatý muzikální talent s obrovským citem pro divergentní hudební slohy.“

Janáčkova filharmonie Ostrava za sebou má další koncert, který může být řazen do kategorie zážitkových. O senzační dojem se postaral především venezuelský trumpetista Pacho Flores, který se představil v různorodém repertoáru klasicistních i současných autorů. Ostravský orchestr vedl dirigent Domingo Hindoyan.

„Zatímco v minulosti dominovali hudebnímu světu muži, tento večer ukázal, že dnes stále výrazněji zaznívá ženský hudební projev – a to i na dirigentském stupínku.“

„Lenka Titzová na pódium přinesla esenci hravosti a spontaneity.“

„Skalková se soustředila na vnitřní vývoj hudební struktury, nechala melodie dýchat a pracovala s kontrasty mezi monumentalitou a lyrickou jemností.“

Kolik vnitřní síly, hodin samoty, odříkání a tiché zarputilosti je třeba, aby se mladý interpret postavil na pódium a proměnil notový zápis v dechberoucí zážitek? Právě tato otázka se mi vracela během koncertu z cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava zvaného Mladí sólisté, který ve čtvrtek 3. dubna přivedl na pódium sálu Vesmíru trojici talentovaných mladých umělkyň. Klasická hudba zde nebyla jen aktem precizní interpretace, ale i svědectvím o cestě – o odvaze, trpělivosti a houževnatosti.

„Tento koncert byl jakousi rekonstrukcí rituálu, kdy se z chaosu rodí harmonie, ze tmy světlo a ze smrti nový život.“

„Pod vedením Andreye Boreyka orchestr podtrhl Bartókův princip transformace – sólista se chvílemi stával součástí orchestru, aby se z něj znovu mohl vynořit.“

„Gringolts přednesl koncert tak, že se technická náročnost vytratila v lehkosti a spontánnosti.“

Ve dnech 20. a 21. února jsme se v rámci koncertní řady Symfonického cyklu A s Janáčkovou filharmonií Ostrava měli možnost stát součástí dalšího hudebního příběhu. Dramaturgie večera, tentokrát pod taktovkou Andreye Boreyka, se odehrávala v duchu hluboké cesty do prapůvodních vrstev lidské kultury…

„Hned od prvních tónů bylo jasné, že Philippe přistupuje ke svému nástroji v naprostém soustředění.“

„Jasně definované fráze se prolínaly, violoncellista tvořil žádoucí napětí mezi nimi.“

„Pečlivě modeloval zvuk.“

Koncert Bruna Philippa byl oslavou sólového violoncella v jeho ryzí podobě. Recitál proběhl 17. února v rámci programu Janáčkovy filharmonie a francouzský umělec se představil o večeru složeném z děl Johanna Sebastiana Bacha, György Ligetiho a Gaspara Cassadó. Posluchači tak měli možnost vyslechnout různé hudební styly v podání držitele několika ocenění, včetně laureátství z prestižní Soutěže královny Alžbety za rok 2017. Každá skladba sice přinesla jiný hudební svět, přesto byl zřejmý promyšlený dramaturgický oblouk. Hned od prvních tónů bylo jasné, že Philippe přistupuje ke svému nástroji v naprostém soustředění a s hlubokým porozuměním.

„Věřím, že nový organizační řád umožňuje Moravské filharmonii, aby si i nadále zachovala všechny podstatné aspekty své činnosti.“

„Zastávám pohled, že nová instituce pracuje se dvěma rozdílnými orchestry, přičemž každý z nich plní svůj účel. Navzájem se nezastupují.“

„Přicházím s motivací profesní i osobní učinit maximum, aby měla Moravská filharmonie prostor pro další umělecký rozvoj a zkvalitnění služby.“

V první den letošního roku se Moravská filharmonie Olomouc proměnila ve sloučenou instituci nazvanou Moravské divadlo a Moravská filharmonie. Na první – a doufejme, že i na druhý – pohled se z hlediska chodu obou orchestrů mění pouze administrativní stránka věci, obavy ze stran široké veřejnosti i samotných členů Moravské filharmonie však přetrvávají. Petr Dvořák, nově jmenovaný náměstek pro filharmonii, zde od února zaujal místo vedoucího pracovníka a jeho funkce představuje opěrný bod pro zachování autonomie Moravské filharmonie.

„Dramaturgie koncertu vytvořila symbolický mezigenerační oblouk.“

„Nečasová ve své skladbě prokázala výjimečný smysl pro orchestrální práci.“

„Koncert byl krásným důkazem živoucí kontinuity se slibnou budoucností.“

První koncert cyklu Mladí sólisté s Janáčkovou filharmonií Ostrava se uskutečnil 6. února v Kině Vesmír. V programu na úvod premiérově zazněla nová kompozice psaná Marií Nečasovou na objednávku orchestru, následně se coby sólisté představili klavíristé ve vztahu pedagog–žák Ivo Kahánek a Pavol Praženica. Večer hudebně řídil Piotr Wacławik.

„Tajně sním o dirigování.“

„Živě si vybavuju, když jsem poprvé slyšel Čajkovského Patetickou symfonii. Tehdy mě to tak vzalo… Bylo mi patnáct šestnáct let a řekl jsem si, že hudba je prostě to, co chci dělat.“

„Kvalita by měla být základem. A ještě výš bych dal vášeň.“

V Praze žijící žilinský rodák Pavol Praženica patří k nejvýraznějším postavám mladé generace klavíristů. S úspěchem prošel snad všemi tuzemskými klavírními soutěžemi a v letošní sezóně se pokusí napodobit soubor Alinde Quintet a jeho loňský vavřín na mnichovské soutěži ARD. Za rok pak zamíří i na soutěž Pražského jara. V nejbližší době jej však čekají vystoupení v sezóně Českého spolku pro komorní hudbu v pražském Rudolfinu a v řadě Janáčkovy filharmonie Ostrava věnované mladým sólistům…

„Trojnásobně vyprodaný koncert je důkazem, že živá klasická hudba stále rezonuje s lidskými srdci.“

„Na rozdíl od mnoha interpretů, kteří vnímají hudbu jako platformu pro vlastní ego, Vondráček přistupuje k dílu s neobyčejnou pokorou.“

„Vondráčkova hra, Raiskinovo vedení orchestru a dramaturgická volba skladeb vytvořily jedinečnou symbiózu, která nejen oslavila hudbu, ale také připomněla její schopnost proměňovat naše vnímání světa.“

V sále Kina Vesmír, dočasném zázemí Janáčkovy filharmonie Ostrava, se v pátek 17. ledna uskutečnilo třetí provedení jejího programu Novoročního koncertu. Tento večer pod taktovkou Daniela Raiskina a s klíčovou ingrediencí klavírního umu Lukáše Vondráčka byl nejen hudební oslavou začátku nového roku, ale také hlubokou reflexí nad lidskou tvořivostí a přesahem hudby, která nás může vést k transcendenci.

„V soudobé hudbě nesejde tolik na estetice vyjádření, ale na tom, zda je vyjádření dostatečně direktivní.“

„Díky spojení hudby, psychologie a neurovědy můžeme vidět, jak hudba ovlivňuje mozek a myšlení. Vidíme, že hudba může nejen čarovat, ale působit i jako nástroj.“

„Svou skladbou jsem chtěl oslavit úžasnou vnitřní energii Janáčkovy filharmonie Ostrava.“

Lukáš Janata, český umělec sídlící v San Franciscu, působí jako skladatel, pedagog, performer a organizátor. Nedávno usednul ve správní radě neziskové organizace The Resonance Project, jejíž cílem je využití hudby jako nástroje k transformaci konfliktu pomocí neurovědy. Jeho skladby vznikly na objednávku renomovaných souborů, jako jsou San Francisco Symphony, Alarm Will Sound, Cantori New York, Friction Quartet nebo Janáčkova filharmonie Ostrava. Právě posledně jmenované těleso si u Lukáše Janaty objednalo novou skladbu, kterou uvede jako první světovou premiéru z celkem tří v této sezóně. Skladba s názvem Swirl (víření) zazní za přítomnosti autora ve čtvrtek 5. prosince v ostravském Vesmíru.

„Czerného Variace, op. 33 by si víc všeobecné pozornosti zasloužily určitě.“

„Klavíristka navzdory oktávám v pravé i levé ruce rozezněla hudbu jako samozřejmou, nevinnou písničku.“

„Klobouk dolů před každým, kdo zahraje fugu z Hammerklavieru tak vyrovnaně a beze strachu.“

Recitálová programová řada Janáčkovy filharmonie Ostrava má čím zaujmout hudební nadšence, zvolené kombinace umělců s jejich programy bývají svěží, nepředpokládané. Korejská klavíristka Yeol Eum Son na svém koncertě 2. prosince v Kině Vesmír předvedla svoje dary a neotřelé skladby. Zaryla se ale publiku doopravdy pod kůži?