PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Protože se ještě nemůže pro koncerty otevřít Smetanova síň, padla volba na menší sály po obvodu.“

„Duo střídá lyričtější a vemlouvavé polohy, ale završuje své expozé strhujícím finále.“

„Roman Patočka? Žádné příležitostné hraní, nic odbytého ani vyhroceného na efekt, ale plnohodnotný, osobitý a moc zajímavý výkon.“

Ty dvě děti, co jim nožičky ještě nedosáhly ze židlí na zem, moc neposlouchaly, trochu se pošťuchovaly a maličko, ale opravdu jen maličko rušily. Nikomu ale nevadily. Hudbu, která právě zněla, lidé kolem nich totiž skrývaně, nenápadně a skoro potají, ale o to intenzivněji hltali. S dojetím, že ji slyší zblízka a doopravdy a že ji hrají živí muzikanti. Snad to nebyla iluze: secesní Cukrárna pražského Obecního domu se zdála být naplněna tichou radostí. 

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha…