PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Devatenáctý ročník festivalu Dvořákova Praha otevřel orchestr Filarmonica della Scala. V sobotu zahrál v Rudolfinu dvě ikonická díla Antonína Dvořáka, pro tuto příležitost už ustálenou sestavu tvořenou Violoncellovým koncertem a Novosvětskou symfonií. V neděli pak Rachmaninova, Čajkovského a jako přídavek svého Verdiho. Mladí sólisté nezklamali očekávání. Julia Hagen projevila kultivovanou emocionalitu a Alexander Malofeev o den později vysokou míru virtuozity i muzikality. Šéfdirigent Riccardo Chailly přinesl do obou večerů poučenou samozřejmost a ve finále podvakrát i hodně temperamentu.

Do Prahy se po dvou letech vrací klavírista Alexandr Malofejev. 6. září na festivalu Dvořákova Praha společně s orchestrem Filarmonica della Scala pod taktovkou jeho šéfdirigenta Riccarda Chaillyho uvedou Čtvrtý klavírní koncert g moll Sergeje Rachmaninova. Malofejev patří mezi nejvyhledávanější klavíristy své generace a pravidelně spolupracuje s předními světovými orchestry, stále výraznější místo ale v jeho uměleckém životě zaujímá také komorní hudba, které se věnuje například po boku houslistky Maríi Dueñas. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se týká nejen klavíristova vztahu ke komorní hře a vzpomínkám na raná studia, ale také tomu, jak vnímá sebeprezentaci v dnešním hudebním světě.

Jedním z nejočekávanějších projektů letošního ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro je bezpochyby závěrečný koncert 4. června ve Smetanově síni Obecního domu. Zazní monumentální Messa da Requiem Giuseppa Verdiho se čtveřicí světových sólistů – Eleonorou Buratto (soprán), Elīnou Garančou (mezzosoprán), Benjaminem Bernheimem (tenor) a Riccardem Zanellatem (bas). Sächsische Staatskapelle Dresden a Wiener Singverein bude řídit Daniele Gatti. Se zmíněnou mezzosopranistkou KlasikaPlus.cz přináší exkluzivní rozhovor.

„Je pozoruhodné, jak je Chailly střízlivý a uměřený.“

„Malofejev akcentoval spíš melancholii, zatímco suverénní úder ve forte jako kdyby mu byl cizí.“

„Třetí symfonie není hudba právě laskavá, naopak. Dirigent ale vyzdvihl všechna místa, ve kterých je Prokofjev spíš pozdně romantický.“

Pražské jaro nazvalo koncert v pondělí 20. května „Návrat legendy“. Slovem „legendární“ dnes bývá častován kde kdo, nicméně v případě dirigenta Riccarda Chaillyho připusťme, že nejde jen o marketinkové přízvisko. V Praze znovu potvrdil, že patří k pozoruhodným osobnostem.

„Ve středu si nenechte ujít další koncert z nabídky EBU. Nejprve to bude koncert z Brahmsova festivalu v Hannoveru.“

„V pátek v 9:04 pak začíná Haydnovo velké oratorium Roční doby s Akademií svatého Martina v polích a Nevillem Marrinerem.“

„O víkendu budeme na návštěvě u klarinetistky Kateřiny Váchové.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Hudbu vybírají a přibližují konkrétní lidé. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Protože je pro portál KlasikaPlus.cz stanice s hudebním názvem synonymem pro „samou hudbu“, tak pravidelně nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. března?

„Člověk musí v sobě najít tu jinost, originalitu a prodat ji. Nesnažit se celý život zpívat něco, co se očekává.“

„Technika není ve zpěvu pro mě to nejdůležitější, ale podvědomě mi pomáhá, abych si s hlasem mohla pohrát, abych nabídla tu nejlepší kvalitu projevu a aby mě to samotnou bavilo.“

„Mně se soudobá hudba líbí, jelikož se v ní můžete realizovat. Je tam určitě velká volnost projevu. Další fantastická věc je, že tam není srovnání.“

Po absolutoriu na konzervatoři v Brně odešla do Říma. Poté se rozhodla studovat zpěv ve Vídni, kde si jí všimla úspěšná agentura, a následovala léta plná nejrůznějších koncertů a divadelních angažmá po celém světě. Vystoupila v divadlech v Bayreuthu, Římě, Turíně, Dublinu, Vídni nebo ve Washingtonské národní opeře pod vedením Plácida Dominga a dalších předních dirigentů, jako jsou Giuseppe Sinopoli, Martin Haselböck nebo Riccardo Chailly a další…

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

„Mělo zde světovou premiéru postupně sedm z Verdiho téměř třiceti oper, včetně díla prvního a posledního.“

„Toscanini neměl ve Scale debut s Verdim nebo jiným Italem, ale s Mistry pěvci norimberskými.“

„Sedmý prosinec jako vstup do nové sezóny je tradice, kterou založil šéfdirigent Victor de Sabata v roce 1947.“

Novou sezónu milánského divadla La Scala, slavícího letos 240 let, otevřela Verdiho tragická opera Attila. Inaugurační představení se konalo jako každoročně 7. prosince, v den svátku sv. Ambrože, lombardského katolického patrona. Italská televize přenášela večerní program do více než dvaceti zemí světa včetně České republiky a do více než 250 kin po celém světě….