PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Už s nástupem vedoucího dýchl závan pokojné společnosti.“

„Ne zbytečně na efekt, nejen zručnost; hlavně hudba a to, co chce říci.“

„Beethoven ztratil svou rafinovanost.“

Blíží se druhý listopad, vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Snad proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu do Smetanovy síně Obecního domu přinesl pořad v předehře svátku inspirovaný tématem smrti. Pojetí dirigenta Darlingtona nicméně chmurné myšlenky rozhánělo entuziastickou radostností a důrazným optimismem. Jako sólista se v úvodní části večera představil francouzský virtuos Marc-André Hamelin. Nadužívané slovo ‚virtuos‘ je v tomto případě naprosto namístě.

„Děj třetího dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda ztvárnil orchestr s ideálně vypracovaným a vzrušujícím ponorem do autorovy vize.“

„Tenorista Michael Weinius ztvárnil Tristana se vší úctou k jeho úloze.“

„Bernhard Hansky zpíval roli Kurwenala, jako by to byl jeho nejoblíbenější part.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou svého šéfdirigenta a uměleckého ředitele Petra Popelky uzavřel koncertní provádění opery Tristan a Isolda. Stalo se tak v pondělí 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina, které slyšelo třetí akt opery. Na pódium se vrátili Michael Weinius a Elisabeth Teige, pěvci hlavních rolí z provedení prvního jednání v roce 2023…

„Skladatelská zvídavost mě následně přivedla k dirigování.“

„Bartók je pro mě velký vzor a jeho tvorba pro mě představuje jeden z vrcholů kompozice ve 20. století.“

„Veřejnost se bude moci otevřených zkoušek zúčastnit a sedět přímo mezi hudebníky.“

Zahajovací koncert letošní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu se uskuteční v pondělí 30. září od půl osmé večer ve Dvořákově síni Rudolfina. Ještě před koncertem jsme pohovořili se šéfdirigentem Rozhlasových symfoniků Petrem Popelkou o zajímavých dramaturgických počinech, které publikum v nadcházející sezóně čekají, o nové koncepci orchestru i o plánech do příštích let.

„Počátkem devadesátých let začal export našich absolventů do Finska, které bylo tehdy ovládáno carským Ruskem. König získal místo druhého koncertního mistra v Helsinském filharmonickém orchestru.“

„König se po bolševické revoluci dostal až do Harbinu v Mandžusku a v roce 1925 se stal prvním hudebníkem z Harbinu, který navštívil Japonsko.“

„V dubnu 1927 se stal jedním ze dvou stálých dirigentů Nového symfonického orchestru v Tokiu a byl prvním, kdo v Japonsku s profesionálním orchestrem dirigoval Beethovenovu Devátou.“

V Roce české hudby 2024 připomínáme pozapomenutého českého kosmopolitního hudebníka – houslistu a dirigenta Josefa Königa (1874–1932). Proslavil se zejména ve dvacátých letech 20. století v Japonsku. Dnes uplynulo od jeho narození 150 let.

„Symfonii č.2 B dur ‚Lobgesang‘ dal autor označení symfonie-kantáta.“

„Český filharmonický sbor Brno byl výborně připravený sbormistrem Joelem Hánou.“

„Tenorista Sung Min Song s bravurou zvládal i obtížné pěvecké nástrahy.“

Svatováclavský hudební festival v Ostravě 4. září vstoupil do 21. ročníku. Symfonický orchestr Českého rozhlasu v katedrále Božského Spasitele řídil lotyšský dirigent Guntis Kuzma, zpívali Simona Šaturová, Štěpánka Pučálková, Sung Min Song a Český filharmonický sbor Brno. Majestátní dílo se stalo důstojným zahájením festivalu.

„Je osvěžující vidět, že kolem klasické hudby není zdaleka vždy a všechno vážné a že i za formálním pódiovým projevem se skrývá velmi lidský přístup.“

„Vzájemné naladění mezi dirigentem a orchestrem se projevilo mimo jiné v perfektně dávkované dynamice a přesných nástupech.“

„Český filharmonický sbor Brno přednesl Dvořákovo dílo s velkým citem pro melodii a oslavný charakter skladby.“

Festival Smetanova Litomyšl vstoupil do své druhé půle triumfálně, a to doslova. Společné vystoupení Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Českého filharmonického sboru Brno a čtyř sólistů na pódiu Festivalové haly v neděli 23. června bylo velkolepým zážitkem. Titulními díly koncertu byla Smetanova Triumfální symfonie a neméně monumentální Te Deum Antona Brucknera. Koncert byl živě přenášen Českým rozhlasem na stanici Vltava. Český rozhlas také převzal nad koncertem patronát.

„Poté navazuje nová nahrávka Mahlerovy Symfonie č. 1 Titan s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem.“

„Ve středu si určitě nenechte ujít záznam přímého přenosu koncertu SOČRu s Petrem Popelkou. Zazní Smetanova Má vlast.“

„A z Metropolitní opery bude také nedělní operní podvečer – vysílá se Orfeus ed Euridice Christopha Willibalda Glucka.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. června?

„Spěchám vyvrátit obecný předsudek, že synestézie je onemocněním, které mi komplikuje profesní život.“

„Kromě Brünnhildy a Leonory je mojí operní hrdinkou také Jenůfa. Už kvůli ní se do Janáčkova kraje těším.“

„Asi dosud zčásti přetrvává to, co kdosi trefně definoval slovy, že dirigentské umění je stále v zajetí mýtu o mužské nenahraditelnosti.“

Vyrůstala na ovčí farmě v Austrálii, ale žila též na Novém Zélandu, v Americe, v Anglii. Tam se po pařížských studiích usadila, i když po loňské svatbě se švédskou operní pěvkyní Elsou Ridderstedt pobývá také ve Stockholmu. Vede „nomádský život, který k dirigování patří“. U nás zanechala dojem záskokem v rámci Pražského jara 2019, aniž by Rozhlasoví symfonikové tehdy museli měnit na poslední chvíli repertoár. V čele stejného tělesa vystoupí Jessica Cottis 30. května na zahajovacím koncertu Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Ostravě.

„Pokud uvažujeme, že každého špičkového umělce dělá kombinace talentu a píle, pak u Juliena-Laferrièra má posluchač intenzivní pocit vrchovatého obdaření předpoklady.“

„Úvodní unisoso všech sólistů bylo až neskutečně intonačně jednotné.“

„Wajsar se projevil jako starý praktik, který ví, co ‚bude fungovat‘.“

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara oslavila půlkulaté jubileum – pětasedmdesátiny –, a to nejen prvotřídními výkony letošních soutěžících, ale také těch, co se klání s úspěchem zúčastnili v minulých letech. Slavnostní koncert 15. května řídil v Rudolfinu Jakub Klecker stoje před Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, přičemž zazněly rovněž dvě světové premiéry na objednávku festivalu.

„Koncert byl příznačně nazván Bedřich Smetana a jeho následovníci.“

„Pietní foersterovské zastavení vystřídaly dvě skladby naprosto odlišného typu, a to zejména dobou vzniku, stylovou i žánrovou příslušností.“

„Motivace oslavit Rok české hudby 2024 netradičním a pokud možno navíc humorným způsobem doznala nevšedního vyústění.“

Všem, kteří obdivují, hledají a nacházejí humor v hudbě takzvaně vážné, určitě konvenoval koncert v pražské budově Českého rozhlasu na Vinohradské ve Studiu S1, pořádaný 6. května Vydavatelstvím a nakladatelstvím Českého rozhlasu, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a stanicí D-dur u příležitosti letošního Roku české hudby.

„Soutěž Pražského jara 1947 byla vyhlášena pro housle a vše začalo opravdu velkolepě, vždyť pozvání do poroty přijal mimo jiné David Oistrach.“

„Jednou z hlavních příležitostí, které sebou přináší první cena, je pozvání k sólovému vystoupení na následujícím ročníku festivalu.“

„Často to tak prostě je – čím víc toho někdo umí, tím bývá pokornější.“

Pozítří 7. května odstartuje již 75. ročník mezinárodní soutěže Pražského jara. Pro portál KlasikaPlus.cz o ní promluvil violoncellista Michal Kaňka. Rozpovídal se o historii soutěže, vlastních zkušenostech laureáta i o svých současných aktivitách spojených s funkcí předsedy stálé soutěžní komise.

„A byla to hudba radostná.“

„Skladba je poplatná dobové iluzi a text se mnohdy logicky nepotkává s výrazem v orchestru.“

„Dirigent dokázal dovést ohlušující proud hudby do působivého vrcholu.“ 

Festival Olomoucké hudební jaro rozeznívá prostory kostelů i historické sály krásnou hudbou. Již pátý koncert, tentokrát v kostele sv. Mořice, představil 30. dubna skladby českých velikánů Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Méně známé skladby publiku představili Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Altrichtrem, Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, barytonista Svatopluk Sem a na varhany Daniela Valtová Kosinová.

„Jak často se stane, aby prvním tleskajícím byl sám dirigent?“

„Petr Altrichter orchestr řídil se svým vyhlášeným zápalem a s navnaděnou chutí.“

„Celkově vzato příjemný večer s barvitou hudbou.“

Pořad český každým coulem. Symfonický orchestr Českého rozhlasu se představil pod taktovkou českého dirigenta Petra Altrichtera na repertoárové ose Suk–Dvořák–Martinů. Sbory v Rudolfinu zastal Český filharmonický sbor Brno, hrála naše přední varhanice Daniela Valtová Kosinová, sólo přidal operní pěvec Svatopluk Sem. Přímý přenos zajistila rozhlasová stanice s Vltavou v názvu; to vše v předvečer předvečera významného 120. výročí Dvořákova úmrtí.