PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny, od čtyř do osmi‘ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro ,samou hudbu‘, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. března?

„Cítím závazek odvést co nejlepší práci tam, kde Zuzana Růžičková odvedla tu svou.“

„Ve Wigmore bude vždy něco zajímavého, dokud tam bude existovat tak vizionářská umělecká koncepce.“

„Mám velmi rád celý tým této koncertní síně. Vždycky se u nich zastavím na šálek čaje, když jsem ve městě.“

Cembalista Mahan Esfahani, íránsko-americký umělec žijící v Praze, je jedním z posledních žáků Zuzany Růžičkové. Dal si za životní cíl vrátit cembalo zpět do běžného instrumentáře koncertních nástrojů. Pozornost budí nejen jako koncertní umělec, ale po celém světě i svou neúnavností v poptávání nové hudby pro tento nástroj. Letos v červnu se stal v Londýně nejmladším držitelem medaile Wigmore Hall, skutečné mekky komorní hudby…

„Pěvecky odvedl Olivieri velmi dobrý výkon, i když se držel spíše v horních hladinách dynamiky, což často vedlo k tomu, že klavír nebyl téměř slyšet.“

„Každopádně je zajímavé slyšet zahraniční pěvce a mít možnost srovnání. Jsem si jistý, že Olivieriho, coby operního barytonistu, čeká slibná budoucnost.“

Na neděli 29. května pozval Spolek přátel hudebních talentů a agentura Nachtigall Artists do Prahy italského barytonistu Mattiu Olivieriho a jeho klavírního partnera Michela DʼEliu. Večer byl nazván v rámci propagace „Operní gala“, i když svému názvu tak úplně nedostál.

„Sawallisch na snímku, který je k dispozici na LP deskách i na CD, neomylně vystihuje mužný smutek.“

„Spolu s nahrávkou Stabat mater jde v diskografii ČF o jedinečnou, trvalou, jen těžko překonatelnou klasickou hodnotu.“

„Dílo nikoli pro liturgii, ale pro soustředěný poslech.“

Dušičky, Památka všech věrných zemřelých… Druhý listopad je v liturgickém kalendáři římskokatolické církve dnem modliteb za zesnulé. Mše za zemřelé, která k této tradici patří, začíná slovy Odpočinutí věčné dejž jim, Pane… Requiem aeternam dona eis, Domine. Díky mimořádně dramatickému zhudebnění části pojednávající o posledním soudu vstoupilo do dějin Requiem od Giuseppe Verdiho, přirovnávané často k jeho operám. Dvořákovo Dies irae si s tím Verdiho nezadá. Ale Requiem českého mistra jako celek přece jen k opeře nikdo nepřirovnává. Je niternější. I v referenční pražské nahrávce Wolfganga Sawallische.