PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Titulní role Figara byla svěřena na první premiéře talentovanému barytonistovi Jakubovi Hliněnskému.“

„V dnešní době vzniká otázka, zda komickou operu zahraničního autora interpretovat v překladu nebo v originálu.“

„Lazebník sevillský je finálním titulem sezóny. Věřím v jeho návštěvnický úspěch.“

Opera Jihočeského divadla představila na závěr sezóny ve dvou premiérách 12. a 13. dubna v historické budově Jihočeského divadla slavnou komickou operu Gioacchina Rossiniho Lazebník sevillský na motivy komedie Pierra Beaumarchaise. V hudebním nastudování dirigenta Martina Peschíka, v režii a zároveň choreografii Miřenky Čechové a Petra Boháče, na scéně Lucie Škandíkové, v kostýmech Kateřiny Jirmanové. Světelný design vytvářel Martin Špetlík.

„V plzeňském provedení si největší pochvalu zaslouží orchestr.“

„Z výkonu Marka Žihly je patrný zodpovědný přístup mladého pěvce, který má svou kariéru před sebou.“

„Civilní kostýmovou verzi lze přijmout; snaha uchopit moc, jakož i problém státnické moudrosti a velkorysosti jsou nadčasové.“

Zřejmě poprvé ve své historii uvedlo plzeňské divadlo v sobotu 27. ledna Mozartovu předposlední operu La clementa di Tito. K hudebnímu nastudování byl jako host přizván německý dirigent Michael Hofstetter, plzeňskému publiku již známý svým nastudováním Gluckovy Alceste (2022), režie a scénografie se ujal renomovaný režisér Rocc, kostýmy vytvořila Belinda Radulovič.

„Příkladný je výkon Jany Sibery v titulní roli, která po technické a výrazové stránce výtečně odstínila odlišný charakter árií a duet.“

„Dirigent Jiří Štrunc preferoval svižná tempa, možná i na úkor žádoucích kontrastů, se svým dobře znějícím orchestrem však udržel napětí scény v kasinu a působivě vygradoval tragický závěr.“

„Příběh Manon je nadčasový, přenesení do Francie padesátých let minulého století tvůrci ostravské inscenace tudíž působí zcela přirozeně.“

Patří ke cti plzeňské opery, že se pravidelně vrací k jevištním dílům francouzských skladatelů, a to nejen k populárním a časově ověřeným (Bizetova Carmen, 2020), ale i méně uváděným (Thomasův Hamlet, 2018). Francouzská operní tvorba, od baroka přes klasicismus, 19. a 20. století až po současnost, stále zůstává hlubokou studnicí, z níž lze čerpat a objevovat krásná, zajímavá a obsahově přínosná díla.

„Jako finale výběru z Liturgie vkusně posloužila část Slava Otci i Synu. Sbor nastoupil s energií dále utlumenou a opět probuzenou a pěkně prošel vkusnou quasi recitativní pasáží, aby v závěru vítězným hlaholem oslavil boží dvojici.“

„Ženský sbor vynikal mimořádnou jemností a zároveň se účinně podílel v celosborových zvukových náporech.“

„Sbormistr Jakub Zicha svým stylem vedení a nasazením burcoval sbor k neutuchající bdělosti a velmi pěknému výkonu profesionální kvality.“

Devátého června oslavil Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy jubileum od svého založení koncertem v Betlémské kapli na pražském Starém Městě. Spolu s univerzitním sborem vystoupily také Pražský smíšený sbor, jehož sbormistrem je Jiří Petrdlík, a slovenský sbor Collegium Technicum z Košic se sbormistryní Tatianou Kanišákovou, který má letos také jubileum 40 let svého trvání.