„V Danse macabre mohou varhaníci ukázat svoji virtuozitu i smysl pro barevnost zvuku v celé paletě rejstříků. Roman Hauser nabízené možnosti nápaditě využil.“

„Improvizace na chorál Svatý Václave zněla, nezatížená českou tradicí osudovosti nápěvu, i v radostnějších a hravějších polohách při zpracování chorálu.“

„Koncert znamenal velmi slibný začátek ‚Varhanního Vyšehradu‘.“

Iniciativou mladého energického varhaníka vyšehradské kapituly Ondřeje Valenty začal druhý ročník letních varhanních koncertů „Varhanní Vyšehrad“ v bazilice svatých Petra a Pavla. Zahájil ho Roman Hauser z Vídně, narozený v roce 1982. Vystudoval obor varhany, improvizace, sbormistrovství, ale i elektrickou baskytaru na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Je hlavním varhaníkem tamního jezuitského kostela, kde má k dispozici nový nástroj od německé firmy Hartwig Späth z Freiburgu, postavený v roce 2004 zcela v duchu francouzských romantických nástrojů Cavaillé-Colla. Zároveň Hauser vyučuje od roku 2020 improvizaci na Universität für Musik. Jeho program byl sestaven převážně z děl francouzské hudby, která na cenný romantický nástroj bratří Paštiků z roku 1903 krásně zněla.

Zahájil provedením instrumentální části Contredanse z poslední opery Jeana-Philippa Rameaua Les Boréades ve velice virtuózní a efektní varhanní úpravě, která téměř zastřela půvabnou autorovu předlohu, ale jako úvodní číslo programu byla jistě působivá.

Bachova krásná meditativní chorálová předehra „Schmücke dich, o liebe Seele“ ukázala, že bachovská rozvinutá polyfonie se příliš nepojí s romantickým zvukem vyšehradského nástroje, který ke zřetelnosti vedení jednotlivých hlasů příliš nepřispívá. Nádherně kolorovaný cantus firmus v sopránu pak trochu zanikal v předivu doprovodných hlasů.

Anglický pozdně romantický skladatel Healey Willan (1880–1968) se před první světovou válkou vystěhoval do Kanady, kde působil jako varhaník a profesor na konzervatoři v Torontu. Z jeho rozsáhlého díla žijí především varhanní a duchovní skladby. Meditativní skladba Evensong (název znamená bohoslužbu po západu slunce se zpěvem žalmů) v čistých klidných liniích dovolila vídeňskému sólistovi ukázat celou plejádu jemných barev vyšehradských varhan.

Danse macabre Camilla Saint-Saënse je v originále orchestrální symfonickou básní. Autor přepisu, americký varhaník Edwin Lemare, je známý i řadou dalších varhanních transkripcí Richarda Wagnera, ve své době velmi ceněných. Varhaníci Danse macabre rádi hrají. Patrně je přitahuje odbíjení hodin na začátku a na konci i pekelný tanec ve středu díla. Mohou ukázat svoji virtuozitu i smysl pro barevnost zvuku v celé paletě rejstříků. Roman Hauser nabízené možnosti nápaditě využil.

Následující improvizace nesla podtitul Fantasie na chorál. Daným tématem byl chorál Svatý Václave, jeho barokní verze. Hauser k němu přistoupil v začátku přísně a držel se v celé improvizaci striktně tématu, ale nezatížen českou tradicí osudovosti nápěvu zaimprovizoval i lehké scherzino a zakončil jakýmsi capricciem do pianissima.

Na závěr zvolil dvě skladby Louise Vierna. Bylo patrné, že ve francouzském symfonickém stylu se cítí nejlépe. Ukolébavka ukázala znovu Hauserovo umění rejstříkování a závěrečný Carillon de Westminster při neustálém opakování osmi tónů zvonkohry a za stálé proměny harmonií ukázal sólistův bezpečný smysl pro výstavbu celku od rytmicky pevného začátku až do velmi temperamentního závěru. Koncert znamenal velmi slibný začátek „Varhanního Vyšehradu“.

Foto: Ilustrační – archivy festivalu a R. Hausera

Facebook X E-mail WhatsApp