(Neo)klasikové je podtitul čtvrtečního koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů. Koná se 16. prosince ve Velkém sále Kongresového centra Zlín od 19 hodiny a pojítkem jeho dramaturgie je konfrontace klasicismu a neoklasicismu. Orchestr napřed zahraje dvě díla Wolfganga Amadea Mozarta, předehru k opeře La clemenza di Tito a Symfonii č. 25 g moll. V druhé půli večera se jako sólista představí violista a člen orchestru Pavel Březík. V jeho podání zazní Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr Bohuslava Martinů. Na závěr pak zazní Symfonie č. 1 D dur Sergeje Prokofjeva. Filharmonii Bohuslava Martinů bude řídit její hlavní hostující dirigent Leoš Svárovský.

Mozartova dvouaktová opera La clemenza di Tito (Velkorysost Titova), vznikla přesně před 230 lety na objednávku českých stavů a následně byla provedena u příležitosti korunovace císaře Leopolda II. českým králem. O zhruba osmnáct let dřív napsal Mozart v rodném Salzburku svoji symfonii s pořadovým číslem 25. Vytvořil pod vlivem hnutí Sturm und Drang a zasadil do tóniny g moll, což může být v jistém smyslu vnímáno jako určitý mezník ve skladatelově hudební tvorbě, mnohými bývá považována za Mozartovu vůbec první „tragickou“ symfonii. Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr Bohuslav Martinů napsal roku 1952 na zakázku maďarsko-amerického dirigenta Georga Szella a houslisty, potažmo violisty, Jaschy Veissiho. Skladba vznikla za pouhý měsíc. První uvedení se konalo v únoru 1953 v clevelandské Severance Hall v podání zmíněného Veissiho, který zároveň získal tříletá exkluzivní práva na provádění tohoto díla. Po vypršení této doby se Rhapsody-Concerto stal jedním z nejčastěji prováděných violových koncertů 20. století. První symfonie Sergeje Prokofjeva z roku 1917 byla zamýšlena jako moderní reinterpretace klasicistního stylu Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta. I proto ji skladatel později opatřil názvem „Klasická“.

Foto: Filharmonie Bohuslava Martinů

Facebook X E-mail WhatsApp