Co zůstane z Carmen, když z ní zmizí velký orchestr, operní scéna a obvyklá představa? Run Operun přenáší Bizetovu operu do klubu Fuchs2 a odhaluje její syrové jádro. Inscenace Carmen P*čo! bude premiérově k zhlédnutí 16. října, a to v režii Veroniky Kos Loulové.

„O čem vlastně Carmen vypráví? O svobodě a touze? O lásce? Nebo o představě, že člověka, kterým jsme fascinováni, můžeme také vlastnit? Carmen se stala symbolem nespoutané ženskosti, její příběh ale už sto padesát let končí stejně,“ zní oficiální text k novému projektu. Umělecký kolektiv Run Operun „genderové stereotypy slavného libreta“ nechce přehlížet ani opravovat. Vytahuje je na světlo, obrací, komentuje – a zkoumá, co z příběhu zůstane, „když mu přestaneme stoprocentně věřit“.

Žádné dílo neexistuje mimo realitu své doby. Do inscenace Carmen P*čo! tak přímo vstupuje svět, ve kterém dnes nezávislé umění vzniká: jeho pravidla, peníze, granty, dotace a každodenní realita krize ve financování kultury. Původně zamýšlená velkolepá open-air inscenace pro tisíce lidí na Štvanici se tak uzavírá do prostoru klubu Fuchs2 s kapacitou pouhých osmdesát lidí. Místo orchestrálního aparátu volí aranž pro klavír a škrtá vedlejší postavy. Zklamání však tvůrci mění v tvůrčí metodiku: „Nezávislá kultura se nachází v bodě, kdy musíme otevřeně mluvit o podmínkách, ve kterých vzniká. V době, kdy společnost čelí krizi hodnot, od ohrožení autonomie žen až po tlak na veřejné instituce, je pro nás důležité neutíkat k prázdnému estetizování. Carmen pro nás není jen operním hitem, ale živým komentářem ke svobodě. I přes drastické rozpočtové limity jsme se rozhodli projekt nezrušit, ale proměnit restrikce v tvůrčí gesto. Bude to Carmen – syrová, přímá a bez kompromisů. Bude Carmen P*čo!“ říká o projektu Veronika Kos Loulová, zakladatelka, umělecká šéfka Run Operun a operní režisérka. 

Sólistické obsazení tvoří Jolana Slavíková (Carmen), Jason Nichols (Don José), Jonatan Müller (Escamillo), Eva Esterková (Micaëla), Jan Janda (Zuniga). Sborem je RORsbor a klientky neziskové organizace Jako doma, na klavír doprovází Kristina Marková, vizuální koncept je dílem Matěje Kose a Marka Bulíře, hudební nastudování leží v rukou Ahmada Hedara a sbormistrem je Michael Dvořák. Po premiéře 16. října následuje debata s tvůrčím týmem a s neziskovou organizací Jako doma, která pracuje se ženami se zkušeností s bezdomovectvím.

Foto: archiv Run Operun, archiv KlasikaPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp