13. červenec
Svátek má Markéta.
2014 – zemřel Lorin Maazel, americký dirigent, houslista a skladatel, narozený americkým rodičům ukrajinsko-židovského původu ve Francii (narodil se 6. března 1930). Za života působil mimo jiné jako hudební ředitel Clevelandského orchestru, Orchestre National de France, Pittsburského symfonického orchestru, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a Newyorské filharmonie. Jeho dědeček přišel do USA v roce 1900 a byl houslistou v orchestru Metropolitní opery. Otec byl zpěvák, učitel zpěvu a herec, matka založila Pittsburský mládežnický symfonický orchestr. Maazel byl zázračné dítě s absolutním sluchem. S taktovkou debutoval v osmi letech. V jedenácti letech hostoval v rozhlase s NBC Symphony Orchestra, ve dvanácti cestoval po Spojených státech a dirigoval významné orchestry. Jako houslista debutoval v patnácti letech. V roce 1960 se stal prvním Američanem, který dirigoval v Bayreuthu.
2007 – zemřel skladatel Zdeněk Lukáš (narodil se 21. srpna 1928). Je autorem bez mála čyř set skladeb, m.j. sedm symfonií, několik oper, nespočet oratorií a kantát, desítky sborových skladeb nebo hudbu k českému filmu Kulový blesk z roku 1978 režiséra Zdeňka Podskalského. Napřed pracoval jako učitel, pak byl producentem Československého rozhlasu v Plzni a sbormistrem sboru Česká píseň a bral pravidelné hodiny skladby u profesora Miloslava Kabeláče. Byl silně ovlivněn lidovou hudbou, od šedesátých let bylo jeho kompoziční přístup obohacen o některé avantgardní technické prvky. Spolu se Sylvií Bodorovou, Lubošem Fišerem a Otmarem stál u zrodu skupiny autorů Quattro. Na jeho počest byla pojmenována ulice v Jílovém u Prahy – Kamenných vratech, kde měl svou milovanou chatu ve které tvořil.
1992 – zemřel fagotista Karel Bidlo (narodil se 13. ledna 1904). V roce 1930 byl angažován Václavem Talichem jako první fagotista České filharmonie, předtím byl členem orchestru jihočeského Národního divadla v Českých Budějovicích a krátce i operního orchestru Národního divadla v Zahřebu. Jako sólista vystoupil na festivalu Pražské jaro a také spolupracoval s předními komorními ansámbly:, byl členem Pražského dechového kvinteta, Komorního sdružení profesorů konzervatoře a souboru Ars rediviva.
1983 – zemřel Zdeněk Liška, skladatel filmové hudby (narodil se 16. března 1922). Jako první ho proslavila hudba k filmu Vynález zkázy Karla Zemana z roku 1958.Svým osobitým hudebním rukopisem přidal řadě významných českých i slovenských filmů na umělecké velikosti. Výrazně múzický charakter tak dostaly díky jeho hudbě například filmy Marketa Lazarová a Údolí včel Františka Vláčila, Spalovač mrtvol Juraje Herze nebo Ovoce stromů rajských jíme režisérky Věry Chytilové. Experimentální zvukový charakter partitur Zdeňka Lišky se blíží tehdejší hudební avantgardě postmodernismu, například hudbě Alfreda Schnittke. Jako autor se uplatnil ve více než sto šedesáti celovečerních filmech a ve čtyřech stovkách filmů krátkometrážních a středometrážních. Věnoval se také hudbě divadelní, scénické a televizní (Třicet případů majora Zemana a seriál Hříšní lidé města pražského). Za hudbu pro Kinoautomat na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se společně s Radúzem Činčerou a Jaroslavem Fričem stal laureátem státní ceny.
1938 – narodil se Myroslav Skoryk, ukrajinský skladatel, pedagog a hudební vědec (zemřel 1. června 2020). Po studiích a deportaci na Sibiř vyučoval na Lvovské státní konzervatoři, později v Kyjevě učil na tamní konzervatoři (nyní Ukrajinská národní hudební akademie) a vedl katedru historie ukrajinské hudby. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patří Jevhen Stankovyč, Ivan Karabyc, Osvaldas Balakauskas, Oleh Kiva, Volodymyr Zubyckyj nebo Volodymyr Šumejko. Vystupoval pravidelně v Evropě, Spojených státech, Kanadě a Austrálii jako klavírista a dirigent hlavně vlastních skladeb. V roce 1964 získal nečekanou skladatelskou příležitost, když ho režisér Sergej Paradžanov požádal o hudbu k filmu Stíny zapomenutých předků, odehrávajícího se na v západoukrajinských Karpatech. Film se stal významnou událostí ukrajinské kulturní historie a jeho hudba uvedla mladého skladatele do obecného povědomí a získala mu pochvalný dopis Dmitrije Šostakoviče. Hudbu pak přepracoval do koncertní podoby pod názvem Huculský triptych. Od roku 2002 byl uměleckým vedoucím festivalu Kyiv Music Fest a od roku 2005 předsedou poroty festivalu Červona ruta. V dubnu 2011 byl jmenován uměleckým vedoucím Ukrajinské národní opery v Kyjevě.
1951 – zemřel Arnold Schönberg, rakouský modernistický skladatel, hudební teoretik a příležitostný malíř (narodil se 13. září 1874). Většinu svých skladeb vytvořil mimo tradiční tonální systém, vymyslel také metodu skladby nazvanou dodekafonie, používající 12 zrovnoprávněných tónů chromatické stupnice. Začal jako violoncellista a skladatel-samouk. I když později chodil na hodiny ke skladateli Alexandru Zemlinskému, podle svých slov se nejvíc naučil studiem děl mistrů. Mezi jeho slavná díla patří smyčcový sextet Zjasněná noc, Písně z Gurre nebo symfonická báseň Pelleas a Melisanda. Kolem Schönberga se pak vytvořil kruh stejně smýšlejících žáků a interpretů, kteří jsou označováni jako druhá vídeňská škola, m.j. Alban Berg nebo Anton Webern.
1932 – narodil se Per Nørgård, dánský skladatel (zemřel 28. května 2025). Byl označován za největšího dánského autora od dob Carla Nielsena. Zpočátku byl ovlivněn styly severských tvůrců Jeana Sibelia, Carla Nielsena a Vagna Holmboeho, ale v 60. letech začal zkoumat modernistické techniky střední Evropy a nakonec vyvinul kompoziční systém založený na tzv. nekonečné sérii. Studoval v Kodani a v letech 1956 až 1957 u Nadie Boulangerové v Paříži. Sám pak učil skladbu na Královské hudební akademii.
1925 – narodil se Ivan Medek, novinář, původní profesí muzikolog (zemřel 6. ledna 2010), vnuk malíře Antonína Slavíčka, syn legionáře a spisovatele Rudolfa Medka, bratr malíře Mikuláše Medka a synovec Herberty Masarykové. Byl spolupracovníkem Talichova Českého komorního orchestru a České filharmonie, působil jako hudební publicista a redaktor v Supraphonu, ale za komunistického režimu během perzekuce také jako sanitář, umývač nádobí a šatnář. Jako signatář Charty 77 v roce 1978 emigroval do Rakouska a stal se dopisovatelem Hlasu Ameriky. Spolupracoval i se Svobodnou Evropou a dalšími rozhlasovými stanicemi. Po roce 1989 byl poradcem České filharmonie a ministra kultury, předsedou Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ředitelem Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky a nakonec jejím kancléřem.
1924 – narodil se Carlo Bergonzi, italský operní pěvec – tenorista a pedagog (zemřel 25. července 2014). Od šestnácti studoval zpěv u maestra Ettore Campogalliani na konzervatoři v Parmě, ještě jako baryton. Debutoval v roce 1948, také jako baryton, v roli Figara v Rossiniho opeře Lazebník sevillský, kterou provedl s organizací bývalých válečných zajatců. Jako tenor debutoval až v roce 1951 po přeškolení v titulní roli opery Andrea Chénier Umberta Giordana v divadle Teatro Petruzzelli v Bari. V témže roce vystoupil v římském Koloseu na koncertě věnovaném padesátému výročí smrti Giuseppe Verdiho a italský rozhlas ho angažoval k nahrávce méně známých Verdiho oper. Na nejslavnější italské scéně, v milánské opeře La Scala, začal v titulní roli opery Jacopo Napoliho Masaniello a v Metropolitní opeře v New Yorku poprvé vystoupil v roce 1956 v roli Radama ve Verdiho opeře Aida. Zpíval tam pak tři desetiletí. Jeho poslední rolí byl Rodolfo ve Verdiho opeře Luisa Millerová. Je pochován na hřbitově Vidalenzo v rodném Polesine.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
2004 – tragicky při potápění zemřel zpěvák Karel Zich (narodil se 10. června 1949)