Dvě opery s dochovanými librety vzkřísí na Olomouckých barokních slavnostech skladatel a režisér Tomáš Hanzlík
Piramo e Tisbe a Endymio – dvě opery věnované původně olomouckému biskupovi Wolfgangu Hanibalovi ze Schrattenbachu zazní na festivalu Olomoucké barokní slavnosti. Obě vznikly v první třetině 18. století, ale hudba se nedochovala. Libretistou Pirama e Tisbe byl Francesco Maria Raffaelini, autorem hudby byl dvorní skladatel salcburského arcibiskupa Mathias Sigismund Biechteler. Autoři hudby a libreta Endymiona byli řeholní skladatel – piarista P. David Kopecký a S. Joanne. „První z oper zpracovává tragický příběh mladých milenců, kterým lásku odpírají rodiče. V noci u pramene na tajném místě setkání překvapí Thisbé lvice. Při útěku ztratí závoj, který lvice tlamou zkrvavenou od právě skoleného býka roztrhá. Pyramos v domnění, že jeho láska zahynula, spáchá sebevraždu. Když po návratu Thisbé pochopí jeho tragický omyl, nalehne na stejný meč. Jejich krev potřísní plody moruše, které mají od té doby purpurovou barvu, stejně jako biskupem očekávaný purpurový kardinálský plášť,“ uvádí k první provozované opeře na Moravě pořadatelé. Byla zkomponována u příležitosti slavnostního svěcení jmenovaného olomouckého biskupa. „Původní starověký milenecký příběh známý z Ovidiových Proměn je použit jako připodobnění svazku, které poutá šlechetné srdce biskupa k jeho novému sídelnímu městu. Olomouc je vykreslena jako nebe, na němž září jako slunce osoba nového biskupa. Plody moruše, které potřísnila krev nešťastných milenců a mají od té doby purpurovou barvu, odkazují zároveň k barvě biskupem očekávaného purpurového pláště kardinála. Z opery se zachovalo pouze italské libreto, které Hanzlík doplnil o některé latinské části původního Ovidiova textu.“ Opera Endymio měla premiéru později – u příležitosti biskupových narozenin. Konflikt mýtu o Endymionovi spočívá v jeho kráse. Problematickou lásku, kterou postupně u všech vzbuzuje, odmítne a přijme raději věčný spánek, který mu však zajistí nesmrtelnost. Také toto podobenství o nestárnoucí kráse umění bylo odkazem na estetické preference olomouckého biskupa. V režii novodobého autora hudby obou oper Tomáše Hanzlíka budou účinkovat Markéta Israel Večeřová, Dorota Grossová, Vincenc Ignác Novotný, Jiří Poláček, Aneta Loskotová, Stefan Kunath a Eliška Zajícová. Představení se budou konat od zítřka do pátku v Uměleckém centru UP v Jezuitském konviktu od 19:00 hodin.
Příspěvky redakce
- Nejstarší slovenský festival s připomínkou jubilujících skladatelů
- Hudba, výtvarné umění i literatura v ulicích a zahradách Litomyšle jako doplněk smetanovské přehlídky
- Na čtyři desítky mladých klavíristů z celé Evropy míří na Broumovskou klávesu
- Popelka před Pražským jarem koncertuje ve Vídni a v Lipsku
- Osud jako předjímka bienále Janáček Brno
Více z této rubriky
- Příbor hostil mezinárodní klavírní přehlídku Pianoforte per tutti
- Lukáš Hurtík (1978–2026)
- Soutěž Pro Bohemia Ostrava ocenila mladé dechaře, klavíristy a zpěváky
- Dvořákova Praha zkoumala vztah Čechů ke klasické hudbě. Denně ji poslouchá desetina národa
- Robert Kružík příštím hudebním ředitelem pražského Národního divadla
- Akademie MenART otevírá nominace na ocenění pro pedagogy zušek
- Ceny Plzeňský Orfeus 2025 pro instrumentalisty i skladatele
- Adam Slunečko vítězem soutěže PRAGuitarra Clásica
- Cena Anděl pro Alinde Quintet. Poprvé vyhrál dechový soubor
- Pavel Duda vítězem kompoziční soutěže festivalu Věčná naděje