Dvě opery s dochovanými librety vzkřísí na Olomouckých barokních slavnostech skladatel a režisér Tomáš Hanzlík
Piramo e Tisbe a Endymio – dvě opery věnované původně olomouckému biskupovi Wolfgangu Hanibalovi ze Schrattenbachu zazní na festivalu Olomoucké barokní slavnosti. Obě vznikly v první třetině 18. století, ale hudba se nedochovala. Libretistou Pirama e Tisbe byl Francesco Maria Raffaelini, autorem hudby byl dvorní skladatel salcburského arcibiskupa Mathias Sigismund Biechteler. Autoři hudby a libreta Endymiona byli řeholní skladatel – piarista P. David Kopecký a S. Joanne. „První z oper zpracovává tragický příběh mladých milenců, kterým lásku odpírají rodiče. V noci u pramene na tajném místě setkání překvapí Thisbé lvice. Při útěku ztratí závoj, který lvice tlamou zkrvavenou od právě skoleného býka roztrhá. Pyramos v domnění, že jeho láska zahynula, spáchá sebevraždu. Když po návratu Thisbé pochopí jeho tragický omyl, nalehne na stejný meč. Jejich krev potřísní plody moruše, které mají od té doby purpurovou barvu, stejně jako biskupem očekávaný purpurový kardinálský plášť,“ uvádí k první provozované opeře na Moravě pořadatelé. Byla zkomponována u příležitosti slavnostního svěcení jmenovaného olomouckého biskupa. „Původní starověký milenecký příběh známý z Ovidiových Proměn je použit jako připodobnění svazku, které poutá šlechetné srdce biskupa k jeho novému sídelnímu městu. Olomouc je vykreslena jako nebe, na němž září jako slunce osoba nového biskupa. Plody moruše, které potřísnila krev nešťastných milenců a mají od té doby purpurovou barvu, odkazují zároveň k barvě biskupem očekávaného purpurového pláště kardinála. Z opery se zachovalo pouze italské libreto, které Hanzlík doplnil o některé latinské části původního Ovidiova textu.“ Opera Endymio měla premiéru později – u příležitosti biskupových narozenin. Konflikt mýtu o Endymionovi spočívá v jeho kráse. Problematickou lásku, kterou postupně u všech vzbuzuje, odmítne a přijme raději věčný spánek, který mu však zajistí nesmrtelnost. Také toto podobenství o nestárnoucí kráse umění bylo odkazem na estetické preference olomouckého biskupa. V režii novodobého autora hudby obou oper Tomáše Hanzlíka budou účinkovat Markéta Israel Večeřová, Dorota Grossová, Vincenc Ignác Novotný, Jiří Poláček, Aneta Loskotová, Stefan Kunath a Eliška Zajícová. Představení se budou konat od zítřka do pátku v Uměleckém centru UP v Jezuitském konviktu od 19:00 hodin.
Příspěvky redakce
- Slavnostní zahájení Svátků hudby v Praze i s vokálním elementem
- Matteo Hager a Bohemian Symphony Orchestra Prague vyrážejí na britské turné
- Bayreuthské operní gala věnované Verdimu a Wagnerovi posílí čeští pěvci
- Plaisirs de Musique představí ve Štrasburku sefardské písně
- Siebeneichener Quartett nabídne v Praze tři podzimní koncerty
Více z této rubriky
- Ministerstvo kultury chce zrevidovat podporu festivalů. Změny se dotknou i Pražského jara nebo Smetanovy Litomyšle
- Soutěž Gabriely Beňačkové odhalila vítěze. V Jihlavě uspěli pěvci z Japonska, Mexika a Itálie
- Česká hudební rada ocenila Věru Šustíkovou za dlouholetou péči o melodram
- Gramophone Awards 2026 pro Pavel Haas Quartet a Jakuba Hrůšu s Bamberskými symfoniky
- Skladatel Jan Bernátek opanoval soutěž Opus ignotum
- Filharmonie Bohuslava Martinů hledá violoncellisty a hráče na lesní roh
- Vláda schválila novou kulturní politiku kritizovanou reprezentanty částí kulturní obce
- Operní Thálii mají Kožená a Margita
- Rozpočet Ministerstva kultury navýšen o více než půl miliardy
- Anton Viskup (1953–2026)