Dvě opery s dochovanými librety vzkřísí na Olomouckých barokních slavnostech skladatel a režisér Tomáš Hanzlík
Piramo e Tisbe a Endymio – dvě opery věnované původně olomouckému biskupovi Wolfgangu Hanibalovi ze Schrattenbachu zazní na festivalu Olomoucké barokní slavnosti. Obě vznikly v první třetině 18. století, ale hudba se nedochovala. Libretistou Pirama e Tisbe byl Francesco Maria Raffaelini, autorem hudby byl dvorní skladatel salcburského arcibiskupa Mathias Sigismund Biechteler. Autoři hudby a libreta Endymiona byli řeholní skladatel – piarista P. David Kopecký a S. Joanne. „První z oper zpracovává tragický příběh mladých milenců, kterým lásku odpírají rodiče. V noci u pramene na tajném místě setkání překvapí Thisbé lvice. Při útěku ztratí závoj, který lvice tlamou zkrvavenou od právě skoleného býka roztrhá. Pyramos v domnění, že jeho láska zahynula, spáchá sebevraždu. Když po návratu Thisbé pochopí jeho tragický omyl, nalehne na stejný meč. Jejich krev potřísní plody moruše, které mají od té doby purpurovou barvu, stejně jako biskupem očekávaný purpurový kardinálský plášť,“ uvádí k první provozované opeře na Moravě pořadatelé. Byla zkomponována u příležitosti slavnostního svěcení jmenovaného olomouckého biskupa. „Původní starověký milenecký příběh známý z Ovidiových Proměn je použit jako připodobnění svazku, které poutá šlechetné srdce biskupa k jeho novému sídelnímu městu. Olomouc je vykreslena jako nebe, na němž září jako slunce osoba nového biskupa. Plody moruše, které potřísnila krev nešťastných milenců a mají od té doby purpurovou barvu, odkazují zároveň k barvě biskupem očekávaného purpurového pláště kardinála. Z opery se zachovalo pouze italské libreto, které Hanzlík doplnil o některé latinské části původního Ovidiova textu.“ Opera Endymio měla premiéru později – u příležitosti biskupových narozenin. Konflikt mýtu o Endymionovi spočívá v jeho kráse. Problematickou lásku, kterou postupně u všech vzbuzuje, odmítne a přijme raději věčný spánek, který mu však zajistí nesmrtelnost. Také toto podobenství o nestárnoucí kráse umění bylo odkazem na estetické preference olomouckého biskupa. V režii novodobého autora hudby obou oper Tomáše Hanzlíka budou účinkovat Markéta Israel Večeřová, Dorota Grossová, Vincenc Ignác Novotný, Jiří Poláček, Aneta Loskotová, Stefan Kunath a Eliška Zajícová. Představení se budou konat od zítřka do pátku v Uměleckém centru UP v Jezuitském konviktu od 19:00 hodin.
Příspěvky redakce
- Dny nové opery Ostrava míří do finále. Nabídnou Klauny v evropské premiéře
- Sukova Serenáda zazní ve Francii díky Slovenskému komornímu orchestru
- Poslední týden Smetanovy Litomyšle. Porgy a Bess, Mendel Megaking, Bryn Terfel, Morricone a jiní
- První vystoupení Petra Popelky s Mnichovskými filharmoniky
- Varhanní léto na Broumovsku se koná pošestadvacáté
Více z této rubriky
- Cena Jiřího Bělohlávka pro houslistu Milana Al-Ashhaba
- HAMU otevřela nové zvukové studio. Nabídne práci s prostorovým zvukem i zázemí pro umělecký výzkum
- Vánoční fanfáry předmětem kompoziční soutěže v Brně
- O post rektora JAMU se ucházejí dva kandidáti
- Antoine Thevoz vítězem violového ročníku Beethovenova Hradce
- Lukáš Bátor vítězem celostátní skladatelské soutěže. Zaujal skladbou na text Pavla Šruta
- Sbory Kajetán a Malý Kajetán uspěly v Krakově a míří na světový šampionát do Tokia
- Skladatelskou soutěž Generace ovládl Jaakko Kilpeläinen
- Titul absolutního vítěze Prague Junior Note 2026 si rozdělili čtyři mladí klavíristé
- Hornista Jan Vobořil ml. uspěl na soutěži v Markneukirchenu