PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Marek Kozák působil klidným a noblesním dojmem od první chvíle, kdy vkročil na pódium.“

„Když došlo na exponovaná místa v rychlém tempu nebo se složitým vedením hlasů, kde by se posluchač u méně zkušeného klavíristy nedivil zaváhání, Marek Kozák působil naopak spíše dojmem, že se může jaksepatří rozehrát.“

„Na Smetanově Litomyšli je Bachovu dílu pravidelně věnován prostor odpovídající významu tohoto geniálního skladatele.“

Dalším z festivalových zastavení Smetanovy Litomyšle byl v pondělí 17. června koncert Johann Sebastian Bach: Dobře temperovaný klavír II. v sále Smetanova domu. Z titulu koncertu bylo zřejmé, na co se tentokrát mohou posluchači těšit. A těšit se skutečně mohli, jelikož nastudování a provedení díla se opět, stejně jako v případě prvního dílu na loňském ročníku festivalu, ujal Marek Kozák.

„Svatopluk Schuller dal svému projevu potřebnou autenticitu výpovědi teenagera, intenzivně prožívajícího veselé chvíle života i sladkobolné citové zvraty.“

„Pěvec Thoma Jaron-Wutz zaujal ukázněným projevem, vycházejícím z nejlepších tradic německého komorního zpěvu.“

„Marek Kozák nalezl v polkách a miniaturách vkusnou míru interpretace, oproštěnou od zbytečných efektů.“

Tanec nechyběl… Vzpomínka na Plzeň – Studentský deník Bedřicha Smetany. Pořad o Smetanových studiích na plzeňském gymnáziu snad nemohl dostat příhodnější název, než představuje citát ze skladatelova deníku. Komponovaného pořadu ve středu 10. dubna v plzeňském Domě hudby se jako hosté zúčastnili zástupci institucí zainteresovaných na pořadech věnovaných seznámení s kritickým vydáním Smetanova deníku* vzniklého v letech 1840-47 a zahrnujícího převážně plzeňské období. Večer byl doplněn klavírními skladbami a písněmi Smetanova raného období.

„Neumím si představit život bez koncertů, ať už v roli interpreta nebo posluchače.“

„Atmosféra živého vystoupení a vnímavé publikum je v určitém ohledu nenahraditelná.“

„Myslím, že bychom si měli vážit možností, které nám dává systém českého hudebního školství.“

Přední český klavírista a pedagog Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy Marek Kozák dle svých slov získal nálepku klavíristy, který nehraje jen repertoárová díla. A v takovém duchu je i jeho poslední nahrávka s díly Kovařovice, Kaprálové a Bořkovce. Interpret se však přirozeně věnuje i dílům zavedeným: 20. března vystoupí v Mariánské Týnici s uskupením Krása Quartet nebo později, 5. června na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, 17. června na Smetanově Litomyšli či ke konci roku na bienále Janáček Brno.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vedle otázky hudebního objevování věnuje také v Čechách nápadnému fenoménu základního uměleckého školství.

„Hudba bude znít česká i světová, v širokém spektru od Bedřicha Smetany po Jiřího Šlitra, od baroka po jazz.“

„Vedle všech osmi Smetanových oper zazní i další opery – Janáčkova Její pastorkyňa a Quo vadis od Sylvie Bodorové.“

„Program doplní také odlehčená představení, například hudební kabaret Jonáš a tingl-tangl či brněnská novinka s názvem Hurvínek prodává nevěstu.“

Všech osm oper Bedřicha Smetany uvede letos v létě Národní festival Smetanova Litomyšl. Ve své historii tak učiní podobně kompaktně poprvé. Šestašedesátý ročník je navíc s padesáti koncertními a operními programy a desítkami dalších akcí a s měsíčním rozvrhem nejrozsáhlejším od vzniku přehlídky. Ta se ve skladatelově rodišti koná od roku 1946 a v Roce české hudby 2024 zaujímá klíčové místo v oslavách jeho dvoustého jubilea.

„Hráči předvedli výjimečnou technickou vyspělost, důmyslnou práci s časem a obdivuhodně jednotný rytmický cit a sehranost.“

„Smyčec Václava Petra se definitivně prozpíval do nástroje i do prostoru a duo společně vtáhlo publikum do děje příběhu.“

„Při druhém přídavku Václav Petr odložil violoncello, usedl ke klavíru a zahrál secondo čtyřruční polky Sergeje Rachmaninova s Markem Kozákem v primu.“

Festival Dny Bohuslava Martinů v úterý 5. prosince pokračoval vystoupením dvojice umělců. Trojici sonát pro violoncello a klavír – každou v jiném stylu – zahráli etablovaní Marek Kozák a Václav Petr. Někdejší semifinalista prestižní varšavské „Chopinky“ a nynější koncertní mistr skupiny violoncell v České filharmonii připravili padesátce diváků v Sále Martinů na pražské HAMU vysoce kvalitní zážitek.

„Program zahájila Šaturová výběrem čtyř písní z odkazu Franze Schuberta, které dramaturgicky uspořádala do čtyř kontrastních nálad.“

„Kozák hrál úvodní část Scherzo z hudby k dramatu Sen noci svatojánské, op. 61 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v rychlém tempu, podobném motu perpetuu, vitálně a s bravurou.“

„Šaturová byla báječná ve tvorbě a rozvíjení tónu, v jeho pučící dynamice a následném útlumu.“

V nedělní večer 15. října se v památné síni Novoměstské radnice v Praze konal písňový koncert první umělecké kategorie. Protagonistkou této mimořádné události byla sopranistka klasického koloraturního repertoáru, famózní Simona Šaturová. Operní a koncertní pěvkyně sklízí ovace na prestižních festivalech v Evropě – v Salcburku, Lucernu, Římě, za kanálem v Edinburghu i v zámoří v Oregonu či Tanglewoodu. A samozřejmě i doma, ve svém rodišti na Bratislavských hudebních slavnostech a na Pražském jaru. Klavírní doprovod zajišťoval Marek Kozák. Absolvent HAMU ze třídy profesora Ivana Klánského sklízí už pár let úspěchy na domácích koncertních pódiích, vesměs kvitovaných laickým publikem i odbornou kritikou.

„Žádné zvučné jméno nezaručuje samo o sobě výborného pedagoga s potřebnými diagnostickými, metodickými a psychologickými schopnostmi. A zase naopak, mnohý takzvaně ‚bezejmenný‘ pedagog může překvapovat vynikajícími pedagogickými schopnostmi, tím i hmatatelnými výsledky.“

„Na špičce večera byl zřetelně barytonista Radek Martinec, jehož školitelem byl klavírista a pěvecký pedagog Ahmad Hedar.“

„Ale to je ostatně cílem – inspirovat, poradit, přispět novým úhlem pohledu, rozvinout dřímající dispozice ve schopnosti a posílit rozhled u adeptů uměleckých oborů.“

Pražský hudební institut pořádal v Českém Krumlově ve spolupráci se Základní uměleckou školou Český Krumlov šestý ročník Letních interpretačních kurzů. Byl jsem návštěvníkem závěrečného koncertu účastníků těchto kurzů dne 22. července v koncertním sále školy…

„Bachova hudba, to je nekonečné objevování jeho geniality, které mně pomáhá také v jiných stylových obdobích.“

„Zavedení dobře temperovaného ladění je přelomový moment v historii. Vlastně bychom neměli mluvit o ladění, ale o rovnoměrném rozladění.“

„Až nastane vhodná příležitost, určitě se nebudu bránit dalšímu úlovku do sbírky zapomenutých klavírních koncertů.“

Nejen našemu národnímu skladateli, ale také tvorbě Johanna Sebastiana Bacha se systematicky věnuje festival Smetanova Litomyšl. Letos se o pořádnou porci jeho hudby postará klavírista Marek Kozák. Provede kompletní první díl Dobře temperovaného klavíru, který Bach zkomponoval před třemi sty lety v Köthenu. Koncert se koná v sobotu 17. června od půl třetí odpoledne. Druhý díl pak představí Kozák divákům festivalu v jeho příštím ročníku, v roce 2024. V RozhovoruPlus prozradil nejen své postřehy k Bachově tvorbě a k ladění, ale také se rozpovídal třeba o hudbě Bedřicha Smetany.

„Zazněla světová premiéra skladatele Ondřeje Brouska s názvem Symfonie č.3 „Motus Vita 1946“, která má netradičně jen dvě věty, 1. Andante ma risoluto a 2. Presto. V názvu se objevuje baťovské motto i rok vzniku filharmonie. Interpretace vyzněla výborně, orchestr zněl plasticky a jednotlivé nástrojové skupiny byly velmi vyrovnané a šťavnatě barevné.“

„Klavír v podání mladého sólisty Marka Kozáka zněl suverénně a pevně, střídal barevné polohy a propojení sólisty s orchestrem bylo intenzivní a niterné. Klavír se přirozeně stával součástí orchestru, aby se z něho v pravý čas vyloupnul a předvedl se v dramatických kadencích.“

„Dirigent Robert Kružík využil plastičnosti a instrumentální barevnosti hudby a inspiroval orchestr k vytváření velkých legátových ploch, plných napětí a emocí. Svým elegantním a přesným stylem dirigování vytvářel iluzi, že v prostoru hněte ve vzduchu plastické obrazy.“

Filharmonie Bohuslava Martinů působí ve Zlíně od roku 1946 a za tu dobu prokázala, že má dost odvahy i invence, aby prosazovala nové trendy a skladby. Ve čtvrtek 23. února zazněly skladby, které překvapily. Světová premiéra Symfonie č. 3 „Motus Vita 1946“ Ondřeje Brouska, Burleska d moll pro klavír a orchestr Richarda Strausse, kde se jako sólista představil Marek Kozák, a po přestávce Symfonické fantazie Bohuslava Martinů. Před orchestr se postavil jeho šéfdirigent Robert Kružík, který vybičoval orchestr k euforickému výkonu. 

„Pojetí Marka Kozáka respektuje interpretační tradici, hudební zápis a zdržuje se jakýchkoli interpretačních zvláštností.“

„Markovo provedení mi přiblížilo Prokofjevovu hudbu v naprosto jiném světle, než v jakém jsem ji doposud vnímala.“

„Marek Kozák zůstal do poslední noty závěrečného přídavku zcela soustředěný a pokud cítil nějakou únavu, nedal ji na svém hraní vůbec znát.“

Mladý klavírista Marek Kozák vystoupil v rámci programu komorních koncertů Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Na koncertě z cyklu Světová klavírní tvorba přednesl skladby Bacha, Chopina, Čajkovského a Prokofjeva. Za nedlouhou dobu, kdy se pohybuje v hudebním světě, stihl přitom nasbírat mnoho úspěchů na světových soutěžích. A nejen tam…

„Místo za ním krátce na to přijal klavírista a varhaník Marek Kozák, jehož jméno je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu.“

„Po několika vytleskáních a ovacích ve stoje ještě vtipně poukázal na délku skladby, která přesahuje půl hodiny, a jako přídavek zahrál novou verzi Chopinova Valčíku v úpravě Leopolda Godowského.“

„Závěrečná část skladby jako by pomocí cressendových a decressendových motivů smyčců s velmi jemnou dynamikou romanticky vykreslovala krásy rakouské krajiny, hor a pastvin. Je zde zřetelný odkaz na Brucknerem opěvovaného Wagnera, ale i Mozarta či Beethovena.“

Čtvrteční večer 12. ledna v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc, koncert s podtitulem Hledání kořenů a patriotismu v hudbě,  byl patřičně zahájen skladbou Bedřicha Smetany. Skladatelem, často nazývaným duchem země. Šlo o předehru z opery Tajemství. Orchestr, jenž byl tentokrát veden Robertem Jindrou, který je nejen hudebním ředitelem a dirigentem Opery Národního divadla v Praze, ale také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, navodil silnými folklorními prvky skutečně patriotickou atmosféru. V sedmiminutové introdukci zazářila zejména smyčcová sekce, konkrétně precizně zahraný cellový part a bezchybná presto hra houslí. Jednotlivá posluchačská místa byla až do posledního obsazena.