Bienální festival Janáček Brno je v plném proudu a hned zkraje následujícího týdne přivítá mimořádně vzácné hosty z Bamberku. Diváci se mohou těšit také na dvě ostravské inscenace a spoustu komorních koncertů s protagonisty v čele s Adamem Plachetkou a Nickym Spencem. KlasikaPlus.cz připravila přehled dění příštího týdne festivalu.

Píše se rok 1924 a také v Brně se poprvé slavil „Rok české hudby“. Celoroční svátek hudby uvozoval slavnostní koncert věnovaný sedmdesátinám Leoše Janáčka a padesátinám Josefa Suka. Pro Janáčka to mělo být velké překvapení, orchestr brněnského Národního divadla byl doplněn studenty konzervatoře a členy německého divadla. Měl to být skutečný hold oběma tvůrcům. Na programu lednového dopoledního nedělního koncertu byl Janáčkův Taras Bulba a Sukovo Zrání. Ale vše dopadlo jaksi „po brněnsku“. Městské divadlo bylo slavnostně vyzdobeno, včetně Mistrovy lóže, ale Janáček nedorazil. Až po koncertu vyšlo najevo, že dirigent František Neumann jej zapomněl pozvat. Janáček si mezitím chtěl vstupenky zakoupit, ale už bylo vyprodáno, takže šel místo toho na procházku. Popsal to pak žertovně v dopisu přítelkyni Kamile Stösslové: „To Vám byla v Brně ‚švanda‘. Dělali jakousi oslavu mou a skladatele Suka. Nedostal jsem ani vstupenky koupit – tak jsem tam nešel. Volali, vyvolávali – a já kdesi za Brnem v zasněžených polích!“ O jakousi připomínku tohoto dne se festival Janáček Brno postará 4. listopadu. Jediný koncert festivalu v daném dni přivítá elitní umělecké obsazení. V Janáčkově divadle hrají Bamberští symfonikové pod vedením svého šéfa Jakuba Hrůši, hraje Daniil Trifonov, zpívá Český filharmonický sbor Brno. Na programu je Sukovo Zrání, op. 34, Dvořákův jediný klavírní koncert a Janáčkova rapsodie Taras Bulba.

Letopočet končící čtyřkou má v české hudbě hořkou pachuť. V roce 1944 totiž zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech téměř všichni čeští skladatelé židovského původu. A jedním z nich byl také Janáčkův nejtalentovanější žák Pavel Haas (1899–1944). Jeho dílu bude věnován koncert 5. listopadu s předním janáčkovským tenoristou Nicky Spencem (rozhovor čtěte ZDE), hvězdou úvodní inscenace festivalu Výletů páně Broučkových. Při recitálu pěvce doprovází Lada Valešová.

Večerní atmosféra autentického prostředí Památníku Leoše Janáčka, kde Janáček žil a komponoval, je specifická, zvláště když tam zní jeho komorní hudba. 6. listopadu tam vystoupí členové orchestru opery Národního divadla v Brně a zazní Sonáta pro housle a klavír, Dumka pro housle a klavír a Pohádka pro violoncello a klavír.

Na duchovním koncertě ve starobylé bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně zazní 7. listopadu vedle drobných duchovních skladeb pozdně renesančního skladatele působícího v Olomouci, Kroměříži, Brně a Praze Jacoba Handla-Galla (1550–1591), jen o málo mladšího českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621) a Leoše Janáčka, který v bazilice zastával funkci ředitele kůru, také dvě rozsáhlá díla skladatelů 20. století – Pavla Haase a Bohuslava Martinů. Hraje Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Tomáše Krejčího, sborovou úlohu zastane Gaudeamus Brno sbormistryně Daši Karasové, barytonové sólo je svěřeno Tadeáši Hozovi.

Operu Pavla Haase Šarlatán uvedlo v novodobé české premiéře Národní divadlo moravskoslezské 10. října. (Reflexi čtěte ZDE.) V režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera tragikomické dílo uvidí i publikum festivalu Janáček Brno 8. listopadu v Mahenově divadle.

Hudební fakulta JAMU se posluchačům Festivalu Janáček Brno pravidelně představuje komponovaným studentským pořadem, který nabízí netradiční formou prezentované studentské umělecké aktivity. Navíc celá akce ukazuje prostředí jednotlivých oborů studia, které běžný návštěvník koncertů nezná. Posluchači tak mají možnost nejen slyšet výkony mladých umělců, ale také postupně projít a prohlédnout si různé části fakulty (od koncertního sálu JAMU přes studijní jevištní prostoru až po zcela netradiční místa, chodby školy nevyjímaje), všude za hudebního doprovodu mladých umělců. Akce se koná před polednem 9. listopadu.

Odpoledne téhož dne mají návštěvníci festivalu jinou hudební příležitost. Okolo roku 1960 se v Brně uskupilo jakési „studijní společenství“ skladatelů, kteří prošli bouřlivými názorovými změnami, zaměřené na poznávání tzv. Nové hudby. Nepsanými členy byl Alois Piňos, Josef Berg a Miloslav Ištvan. Díky koncentraci obdobně zaměřených, ač osobnostně rozdílných individualit bývá období let 1960–1970 označováno „zlatým věkem brněnské avantgardy“. Vznikla zde nová tendence akceptující vývoj západoevropské hudby, hledání, experimentování, propojení výtvarného, divadelního a hudebního umění. Velmi osobitou uměleckou osobností na pomezí hudby, divadla a literatury, která měla pro brněnské hudební dění nezastupitelnou úlohu, byl předčasně zemřelý Josef Berg (1927–1971). Z jeho rozsáhlého díla je dodnes inspirativní především jeho hudebnědramatická tvorba. Loutkoherecký výstup Snídaně na hradě Šlankenvaldě, jenž je v programu koncertu v Redutě, vznikl v roce 1966 a je v něm použitý dialog v archaické loutkoherecké češtině konce 19. století, pouze zpěv českého horníka zní v němčině. Další čísla obstarají díla Piňose, Ištvana a Kofroně, a to v podání Brno Contemporary Orchestra, sólistů Jana Šťávy a Jany Hrochové a pod vedením Pavla Šnajdra.

Antonín Dvořák komponoval celkem dvanáct Večerních písní patrně v sousedství Moravských dvojzpěvů v roce 1876. Základem se mu staly básně ze stejnojmenné sbírky Vítězslava Hálka a formálně se vrací k písním Franze Schuberta či Roberta Schumanna. Později provedl jejich rozsáhlou revizi a v roce 1880 a 1883 je vydal u různých nakladatelů v různém počtu tiskem. Na koncertu 9. listopadu v Mahenově divaldle, kde svůj hlas rozezní přední český pěvec Adam Plachetka v doprovodu Davida Švece, však zazní také Smetanovy Večerní písně či další písňová tvorba Suka, Fibicha a Janáčka.

Pěvecký recitál sopranistky Simony Šaturové, která je bezmála legendou na poli interpretace staré hudby, přinese písňový recitál českých, slovenských a maďarských autorů 20. století, kteří se ve svém díle výrazněji obraceli k folklóru. Doprovodí ji už tradiční komorní partner Marek Kozák a koncert se uskuteční 10. listopadu dopoledne ve Vile Tugendhat a v repríze ve dvacet hodin tamtéž.

A 10. listopadu Národní divadlo moravskoslezské na brněnském festivalu uvede také poslední operní premiéru své převážně smetanovské minulé sezóny. Inscenaci v režii Itzika Galiliho a hudebním nastudování Marka Šedivého KlasikaPlus.cz reflektovala ZDE a zájemci o zhlédnutí dorazí na sedmou večerní do Mahenova divadla.

Doplňkovou informací může být, že s Leošem Janáčkem se během festivalu lze potkat i mimo koncertní sály přímo v ulicích města v rámci doprovodného programu Turistického informačního centra města Brna. „Víte, že Leoš Janáček je nejhranějším českým operním skladatelem na světě? Našim cílem je, aby se to vědělo! Žijeme ve městě, ve kterém Janáček strávil většinu života, a kde poprvé zazněla většina jeho děl. Chceme našimi aktivitami přispět k tomu, abychom si jeho význam uvědomili. A přibližujeme Janáčka veřejnosti, aby byl přítomný v každém koutu města, nejen v koncertních sálech,“ říká Jana Janulíková, ředitelka centra. „Janáček byl nejen mimořádný skladatel, ale také člověk z masa a kostí. A rád si dopřával dobré jídlo! Můžete s námi ve vybraných brněnských podnicích ochutnat pokrmy připravené podle receptů jeho hospodyně. Prozkoumejte naše programy a zažijte Janáčka autenticky – ať už při tematických procházkách, výletech nebo třeba právě při ochutnávání jeho oblíbených pochutin. Při vašich cestách centrem Brna potkáte figuríny mistra v životní velikosti, na kterých si můžete poslechnout ukázky jeho hudby,“ dodává. Doprovodnou aktivitu si příznivce události může užít po celou dobu trvání festivalu, tedy od 1. do 24. listopadu.

Navíc, v předstihu už 18. října byla spuštěna soutěž s mobilní aplikací Loxper zaměřená na tematické procházky. Dvě janáčkovské trasy centrem Brna jsou v aplikaci zpestřené hudebními ukázkami a animacemi zpracovanými AI technologií a za dokončení trasy čeká uživatele dárek z Janáčkovy narozeninové edice a šance na výhru vstupenky na festival.

Po stopách Leoše Janáčka je možné vyrazit pohodlně minibusem. Trasa zahrnuje lokality, ve kterých Janáček žil, komponoval, dirigoval, vyučoval, prožíval premiéry svých skladeb, procházel se či se setkával s přáteli. V úterý 19. listopadu mají zájemci poprvé možnost vyjet na společný jednodenní výlet autobusem do Janáčkových rodných Hukvald, výlet vznikl ve spolupráci s Nadací Leoše Janáčka. Nově bude možné vyrazit na janáčkovskou prohlídku augustiniánského kláštera na Starém Brně, kde zazpívá chlapecký sbor připomínající zpěváčky klášterní fundace, mezi kterými vyrůstal i Janáček.

Novinkou letošního doprovodného programu jsou výstavy, které probíhají ve vile Löw-Beer, kavárně ERA a čítárně/kavárně kaFFe na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Všechny představují Janáčka v charakteristických ilustracích Venduly Chalánkové, každá se však zaměřuje na jiné téma. Několik dalších výstav chystá ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v rámci svého doprovodného programu i přímo festival Janáček Brno.

Foto: archiv festivalu, Marian Lenhard, Marek Olbrzymek