PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Tenoristu Aleše Brisceina není třeba dlouze představovat; je dlouholetým pilířem souboru Opery Národního divadla. Častá jsou i jeho hostování na zahraničních scénách, kde bývá obsazován do Janáčkových oper, ale nejen do nich. Nejnověji ho čeká role Gabriela von Eisensteina v novém nastudování Netopýra v režii Vojtěcha Oreniče a hudebním pojetí Ondreje Olose v Národním divadle Brno a rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz je veden o nešvarech operního světa, srovnání českých operních domů se zahraničními nebo o nástrahách oper Leoše Janáčka.

V dnešní době často slýcháváme v souvislosti s uměním přídomek „geniální“. Jeho nadužívání je někdy směšné, jindy budí podezření a zdaleka ne vždy výstižně vyjadřuje schopnosti a význam adresáta. Když se však zeptáte jakéhokoli muzikanta, který měl to štěstí spolupracovat s hudebníkem, kapelníkem, muzikologem a pedagogem Pavlem Klikarem, každý z nich, ať už působil v Originálním pražském synkopickém orchestru, nebo v barokním ansámblu Musica Antiqua Praha, vám potvrdí, že to byl člověk a muzikant zcela výjimečný, mimořádný, zkrátka geniální… Zemřel jako dvaasedmdesátiletý 14. února 2026. 

Charismatického basbarytonistu Lukáše Bařáka není třeba dlouze představovat. Pražské Národní divadlo je jeho domovskou scénou řadu let, pravidelně však hostuje také v Brně a spolupracuje s předními českými orchestry. Kromě pozoruhodně barevného hlasu je nepřehlédnutelným i díky přirozeně výraznému hereckému projevu. O svých uměleckých výzvách, inspiracích i nejnovější roli v Purcellově opeře Dido a Aeneas, která zažije premiéru ve Stavovském divadle 15. ledna 2026 v hudebním nastudování Michaela Hofstettera a v režii Alice Nellis, mluví v následujícím rozhovoru.

„Inscenace režiséra Ondřeje Havelky, dirigenta Jakuba Kleckera a výtvarníků Jakuba Kopeckého a Kateřiny Štefkové navazuje na historické české lidové divadlo, je proto barvitá a zábavná.“

„Zvoleným svěžím tempem navazuje na meziválečnou novou věcnost: mnohem více na neoklasicismus než na expresionismus.“

„Hledat silný příběh není ani nutné, ani možné. I proto Ondřej Havelka vygeneroval do akční smršti tolik milých detailů.“  

Národní divadlo moravskoslezské přivezlo v pátek na festival Janáček Brno svou zbrusu novou inscenaci opery Šarlatán od Pavla Haase, někdejšího Janáčkova žáka. Z odkazu autora, který zahynul v Osvětimi, představil ostravský soubor znovu objevované dílo. Díky vynalézavé režii Ondřeje Havelky a pod nerutinním dirigentským vedením Jakuba Kleckera se tak stalo v autorově rodném městě v životné podobě.

„Když mluvím o tom, že představení musí být zábavné, tak to samozřejmě nemyslím jen ve smyslu srandy. I vážné věci mohou být inscenovaný způsobem, který diváka baví.“ 

„S výtvarnicí kostýmů a se scénografem jsme to vymysleli jako baroko, ale trochu punkové.“

„S mým hlasovým volumenem na operní pěvce samozřejmě zdaleka nestačím. Jsem prostý, swingový, mikrofonový crooner.“ 

Na scénu Mahenova divadla, kde měla v roce 1938 premiéru, se vrací opera Šarlatán od Pavla Haase. Pohostinské vystoupení Národního divadla moravskoslezského na festivalu Janáček Brno 2024, dirigované Jakubem Kleckerem, se koná 8. listopadu. Režisér této nové ostravské inscenace Ondřej Havelka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, jak obvykle nad operními úkoly pracuje, vyjadřuje se k současným častým režijním aktualizacím operních děl a přibližuje Haasova Šarlatána. Nakonec odpovídá i na otázku, jestli by si nechtěl sám zahrát v nějaké opeře.

„Režisér Ondřej Havelka se nechal strhnout nespoutanou a nakažlivou veselostí, která ovšem nikdy nepřekročila hranice vkusu.“

„Hudba Pavla Haase je podivuhodně vyzrálá, janáčkovsky úderná a sdělná, rozpustilá a fantazijně barevná.“

„Inscenace Šarlatána je zdařilá, a to jak po stránce hudební, tak jevištní.“

Operní soubor Národního divadla moravskoslezského připravil na začátek sezóny premiéru jediné opery skladatele Pavla Haase. Inscenaci režijně připravil Ondřej Havelka, hudebně nastudoval a řídil Jakub Klecker a v rolích se představili Pavol Kubáň, Eva Dřízgová-Jirušová, Kateřina Hebelková, Martin Gurbaľ a mnoho dalších. Varietní podívaná s originálně zpracovanou hudbou se stala prubířským kamenem operního souboru.

 „Národní divadlo je primárně hlavním patronem všech našich skladatelů, k nimž mám velký a hluboký respekt.“

„Z mého pohledu je archaičnost libret zajímavá, protože texty jsou spjaté s dobovou řečí a čeština si prochází vývojem.“

„Akustika Bavorské státní opery je vynikající a flexibilnost orchestru je na pokraji zázraku, těleso disponuje nesmírně pestrou dynamickou škálou.“

Hudební ředitel Opery Národního divadla v Praze Robert Jindra, šéfdirigent Státní filharmonie Košice a hlavní hostující dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu se na jaře velmi rád vrátil k opeře Tajemství Bedřicha Smetany, kterou hudebně nastudoval. Premiéra se uskutečnila 24. května 2024 v historické budově Národního divadla. Nadcházející reprízy se konají 16. června a na začátku nové sezóny. 

„Tajemství si všichni velmi užíváme.“

„Smetanovy opery mám moc rád a snad mě ještě nějaký kousek, který zatím nemám ve svém repertoáru, potká.“

„Nejsem z těch zpěváků, kteří s klidem přijímají něco, o čem nejsou přesvědčeni.“

Barytonista Svatopluk Sem patří v pražském Národním divadle k naprosto stěžejním členům ansámblu sólistů. Renomé si přitom získal již celou řadou pronikavých kreací, k nimž lze řadit Kalinu ze Smetanova Tajemství, Janáčkova Revírníka v Příhodách lišky Bystroušky, ale také Přemysla v opeře Libuše a Vladislava v Daliborovi či Rodriga z Verdiho Dona Carla. Velmi vytíženým je teď i v souvislosti s Rokem české hudby, třeba právě jako Kalina v Národním divadle, kde se poslední představení Tajemství před prázdninami koná 16. června. Svatopluk Sem přitom tvrdí, že si role vybírá pečlivě a přemýšlí, co se k jeho oboru bude hodit. Herecky pak upřednostňuje hlavně role s vývojem, nuancemi a výrazovými zvraty.

„Režisér inscenuje akúsi paródiu na divadlo 19. storočia, a ako vraví, ponecháva dielu naivitu.“

„Kalinu stvárnil na prvej premiére Adam Plachetka, ktorý so svojim povestným herectvom a prirodzenou komikou nemal problém celú rolu (a nielen tú) utiahnuť.“

„Robert Jindra našiel v partitúre viac romantiky, než sme videli na pódiu.“

Jedným z hlavných príspevkov k Roku české hudby sa v pražskom Národním divadle stala premiéra predposlednej opery Bedřicha Smetany Tajemství, s prvou premiérou 24. mája. Komická opera, hudobne považovaná za skladateľovu najlepšiu, dostala tentokrát v réžii Ondřeje Havelky charakter dobovej grotesky, až frašky… Tajemství ako komédia. Alebo Tajomstvo komédie…?…

„Bohéma je klenot mezi tituly, kvůli kterým operu děláme.“

„V Metropolitní opeře je potřeba určitý typ hlasu a techniky. Nepomáhá tomu, kdo zpívá na sílu.“

„Carlo Rizzi má svoji představu, ale zároveň nechává prostor a umí doprovodit..“

Barytonista Adam Plachetka oslaví Vánoce doma s rodinou, ale přitom už pomalu opět balí na cestu do Metropolitní opery v New Yorku. Čekají ho tam poslední tři představení Pucciniho Bohémy, kterou jako režisér i scénograf vytvořil Franco Zeffirelli. Adam Plachetka se do MET vrací pravidelně…

„Letní náladu rušila jen amplifikace, která byla použita při všech večerech, což vyvolávalo otázky. Proč vlastně je tento styl hudby zvučen?“

„Dirigentka Alena Hron překvapila energickým a entuziastickým přístupem a přesnými, jasnými gesty, kterými držela orchestr v kompaktním tvaru v obtížných podmínkách.“

„Melody Makers a spolu s Adamem Plachetkou přivezli repertoár, který byl pro mladší ročníky objevem a ti starší jen vrněli blahem.“

Festival Špilberk, přinášející letnímu publiku hudební klasiku, se koná letos již čtyřiadvacátým rokem. Pořádající Filharmonie Brno přináší ve dnech 23. až 27. srpna především odlehčenější repertoár. První večer to byly melodie z filmů Jeana-Paula Belmonda v podání Českého národního symfonického orchestru s dirigentem Marcellem Rotou, druhý večer hlásal heslo Carpe noctem a přivezla ho Janáčkova filharmonie Ostrava spolu s dirigentkou Alenou Hron a zpěvačkou Veronikou Rovnou. Třetí večer patřil Adamu Plachetkovi, který společně s Ondřejem Havelkou bavil interpretací skladeb Jaroslava Ježka. A poslední večer, 27. srpna, zazní hudba k počítačové hře Kingdom come: Deliverance v podání Filharmonie Brno, kapely Bakchus a Pěveckého sboru Masarykovy univerzity.

„Uskutečnila se světová premiéra nově zrestaurované verze celovečerního režijního debutu Evalda Schorma Každý den odvahu z roku 1964. Hudební složka Jana Klusáka je velmi eliminována, jak ostatně bývalo ve filmech české nové vlny častým zvykem, aby dílo působilo syrově a autenticky.“

„Velmi důležitou roli hraje zvláště výrazný leitmotiv, který opakovaně zaznívá jako připomínka romantického vztahu hlavních protagonistů, do něhož se začíná plíživě vkrádat deziluze.“

„Geniálně prokomponovaná hudba Franka Churchilla je nedílnou součástí celé pohádky, a to nejen díky ústřední melodii, z níž se stal evergreen, ale také jako nezbytný dějotvorný prvek. Ve filmu se totiž neobjeví ani vteřina bez hudebního doprovodu.“

Ohlédnutí za Mezinárodním filmovým festivalem (MFF) Karlovy Vary se detailněji věnuje těm filmům a událostem, které autora obzvláště zaujaly, včetně jejich hudební složky. Oslovil také letošní laureátku Ceny prezidenta festivalu Danielu Kolářovou, laureáta téže Ceny za rok 2019 Vladimíra Smutného a dále herce, režiséra a hudebníky Janu Švandovou, Ondřeje Nováka, Karla Smyczka, Vilmu Frantovou, Jana Andra, Jana Smigmatora a Josefa Vejvodu, kteří patří k pravidelným festivalovým návštěvníkům, aby v krátkých interview sdělili, co pro ně tato událost znamená a jak hledí na filmovou hudbu.