PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Transporty do Osvětimi odjížděly každý den.“

„Mistrné Janáčkovo dílo, tvořené v jeho nelehkém období, zneváženo hudebními souputníky, ukázalo kompoziční nadčasovost.“

„Takto se vrátila Fata morgana Pavla Haase do brněnské Reduty po stu let.“

Letošní devátý mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno v Mozartově sále brněnské Reduty věnoval koncert jednomu z prvních absolventů Janáčkovy mistrovské školy Pavlu Haasovi. Osud jeho a miliónů jeho vrstevníků, byl přeťat v říjnu 1944. Je tomu osmdesát let od průmyslového „šoa“, hromadného usmrcení spoluobčanů neárijského původu, řízeného jednou z nejcivilizovanějších zemí Evropy. Provedení koncertu se ujala světoznámá jména, česko-britská pianistka Lada Valešová, skotský tenorista Nicky Spence, smyčcové kvarteto Navarra String Quartet a také houslistka Ivana Víšková, hornista Antonín Kolář i flétnista Michal Vojáček.

Výlety páně Broučkovy jsou ryzí Janáček, sarkastický, zkratkovitý, pichlavý a úderný, nemilosrdně tepající českého maloměšťáka.“

„Režisér posouvá děj do obecnější roviny, právě aby to bylo srozumitelné i mimo český prostor.“

„Vše je psáno hrozně vysoko; je to exaltované, exponované a fragmentální zpívání. Zejména tenoři mají obtížné party.“

Dirigent a skladatel Marko Ivanović působí od roku 2015 jako šéfdirigent opery Národního divadla v Brně. Za tu dobu má za sebou mnoho úspěšných inscenací, jeho největší inspirací jsou však opery Leoše Janáčka. Čerstvě realizoval 1. listopadu premiéru Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy, která se současně stala i slavnostním zahájením festivalu Janáček Brno.

„Ambiciózní premiéra – s laťkou vysoko, na úrovni evropských událostí – otevřela devátý ročník sebevědomého festivalového bienále Janáček Brno.“

„Britský tenorista Nicky Spence je v roli opilce, v závěru šťastně a naivně vyspinkaného, neodolatelný.“

„Na Měsíci i mezi husity je v opeře tolik krásných míst, že není proč ji upozaďovat.“

Matěj Brouček, tragikomický pan domácí z Janáčkovy dvoudílné opery, se v nové inscenaci Národního divadla Brno ocitá, jak libreto káže, nejprve na Měsíci a jinou noc pak mezi husity, ale jeho opilecké snové výpravy jsou nad rámec libreta surreálnější. Vizuálně se do nich totiž prolínají „Sixties“ – roky 1968 a 1969: let Apolla 11 na Měsíc, festival Woodstock, takzvané pražské jaro, okupace, následná oběť Jana Palacha i legendární hokejový zápas, kdy Československo porazilo Sovětský svaz… Je to nečekané spojení. Přinejmenším pro koprodukční operní projekty chystané v budoucnu do Berlína a Madridu je ovšem toto scénické řešení, dílo Roberta Carsena a jeho týmu, výhodné. Janáčkovu hudebnímu divadlu taková obecněji srozumitelná poetika v cizině výrazně umete cestu.

„Baví expresivní jazyky, které jdou ruku v ruce s dramatem.“

„Chvilky při úniku na Měsíc a další dobrodružství přinutí pana Broučka změnit pohled na ostatní i na sebe sama.“

„Janáček i Britten se umí za pomoci jen mála tónů nebo taktů dostat s patřičným účinkem k jádru věci.“

Britský tenorista Nicky Spence, který se představí na festivalu Janáček Brno v titulní roli inscenace opery Výlety páně Broučkovy, nepřijíždí do Brna poprvé. Během minulém ročníku Janáčkova festivalu tam zpíval Zápisník zmizelého. Tenorové role z Janáčkových oper interpretuje na světových scénách a považuje je za důležitou součást svého repertoáru, spolu s úlohami z oper německých či britských autorů.

„Nejprve se postarala o poslech návštěvníků Horňácká muzika Petra Mičky. Hudebníci hráli na autentické lidové nástroje.“

„Večerní program byl situován do Obory, ve které sice amfiteátr sužovalo nelítostné vedro, ale vynahradil to osvěžující stín mohutných, více než stoletých stromů.“

„Anglický pěvec Nicky Spence má pro tuto roli ideální hlasové dispozice. Vypjaté pasáže zpívá se samozřejmostí a zachovává si znělý témbr i v závěrečných výškách.“

Leoš Janáček žil sice v Brně, ale narodil se v Hukvaldech 3. července 1854. V sobotu 29. června 2024 se tam konaly velké oslavy, realizované v koprodukci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, Nadace Leoše Janáčka a České filharmonie. Památník, rodný dům a večer amfiteátr v oboře byly svědky setkání významných hostů, umělců a zvědavých hudbymilovných návštěvníků. A samozřejmě zněla Janáčkova díla.

„Za postupným uvedením několika Janáčkových děl stojí v Amsterdamu Američanka Karina Canellakis, která je od roku 2019 šéfdirigentkou Filharmonického orchestru Nizozemského rozhlasu.“

„Příhody lišky Bystroušky ve městech San Francisco, Berkeley a Mountain View má v plánu Pocket Opera, profesionální společnost cíleně propagující uvádění oper v angličtině, spolu s objevováním méně známých děl.“

„Festival Janáček Brno začíná 1. listopadu premiérou Výletů páně Broučkových. Režisérem bude Robert Carsen, Matěje Broučka ztvární britský tenorista Nicky Spence.“

Janáčkovy opery zažívají další období úspěšného tažení Evropou i Amerikou. A v Roce české hudby 2024 je ještě výrazněji hrají i tuzemská divadla. Její pastorkyňa je na programech v Německu i v Praze, Příhody lišky Bystroušky v Ostravě i v Kanadě a v Kalifornii….

„Režisérka naštěstí neměla ambice pokoušet se přidávat do opery ´svůj´ příběh.“

„Pěvci kompletně tvořili vyrovnaný, dobře vybraný cast a režisérce ochotně hráli. Vesměs dobře se vyrovnali s češtinou a Janáčka zpívali oddaně.“

„Hanusovo vedení celého dramatu bylo podrobné a vášnivé, jak je u něj obvyklé.“

Opera Věc Makropulos v inscenaci Velšské národní opery se stala dalším vrcholem festivalu Janáček Brno 2022. Jak díky režii a scénografii, které podpořily sílu poselství textu Karla Čapka, tak díky hudebnímu nastudování Tomáše Hanuse. Brněnský rodák, ve Walesu působící už šest let, v pátek v Janáčkově divadle se strhujícím dílem skutečně triumfoval.

„Naprosto uvěřitelně, na dřeň prožitě, v průsečíku realismu a divadelní stylizace, bez náznaku koncertních klišé.“

„Výsledkem bylo provedení díla neslýchaně poutavým způsobem, vzorovým, nedostižným.“

„V případě obou pěvců i pianisty komplexní umělecký výkon, který momentálně nemá v tomto díle konkurenci.“

Mimořádně intenzivní hodina, která zůstane v paměti na hodně dlouho, asi navždy… S takovým pocitem se neodchází z koncertu zdaleka pokaždé. Zážitek ze sobotního brněnského recitálu tenoristy Nickyho Spence, klavíristy Julia Drakea a mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové takovou sílu měl. Především díky téměř až poloscénickému ztvárnění Janáčkova Zápisníku zmizelého, stejnou měrou skvělého pěvecky i pianisticky.

„Káťu Kabanovou měla Kněžíková zpívat už loni, a to při koncertním provedení opery s Česku filharmonií a Jakubem Hrůšou v Praze a Hamburku.“

„Vedle Káti Kabanové je v plánu uvedení oper Turek v Itálii, Così fan tutte a Luisa Millerová a také poloscénické provedení Tristana a Isoldy. K tomu se přidává několik koncertů.“

„Pořadatelé letošní program trochu revidovali; věří v jeho uskutečnění, stejně jako v konání podzimní série představení po britských městech Glyndebourne on Tour.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková se bude podílet na nové inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Glyndebourne. Na mezinárodně uznávaném operním festivalu ve Východním Sussexu na jihu Anglie se má od 20. května do 19. června odehrát desítka představení. Česká pěvkyně v nich ztvární titulní roli.

„Hlas chci zatěžovat postupně a právě díky mužským rolím tak mám teď co zpívat.“

„Miluji připravené režiséry!“

„Cest ke krásné inscenaci je spousta. Nebráním se jakýmkoliv přístupům. Vlastně se těším, co mi ten který režisér nabídne.“

Octavián, Lišák, Lapák, Siebel, Nicklausse, Cherubín… samí muži, ovšem v opeře se jich ujímají ženy. Jednou z těch, kterou vnímáme v divadelních programech velmi často, je mezzosopranistka Václava Krejčí Housková. Teď ji ale naopak čeká femme fatale. V Plzni se od soboty stane novou Carmen. A jak říká v RozhovoruPlus, na tuto roli, která ji nepřetržitě provází už sedmým rokem, se velmi těší.