„Terezie Fialová přijala roli „záskoku“ za Olgu Scheps s pokorou a zodpovědností. Přivezla si vlastní repertoár a volila ho, jak sama naznačila, „podle vlastního srdce, neboť lotyšský skladatel Péteris Vasks i Leoš Janáček jsou mojí velkou láskou,“ uvedla.“
„Klavír značky Steinway & Sohn zněl v proskleném foyeru, který působil jako vzdušný zámek, zářivě a nadýchaně, jakoby v prostoru poletovaly skutečné sněhové vločky v něžném impresionistickém oparu.“
„Terezie Fialová se představila publiku, jako technicky vyzrálá klavíristka, se schopnotí barevné imaginace i interpretace a s neomylným hudebním instinktem. Její přednes vycházel z hlubokého niterného ponoru a plně se oddala emočnímu výrazu.“
Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně nerealizuje jen symfonické koncerty, ale občas uspořádá intimní večer pro posluchače, kteří mají rádi komorní hudbu. V netradičním a půvabném prostoru foyeru Kongresového centra zněl 23. února sólový klavír, na který hrála mladá půvabná plavovláska. Sice to nebyla původně plánovaná Olga Scheps, které účinkování znemožnilo nové mateřství, ale česká pianistka Terezie Fialová. Zazněly dvě části z cyklu Roční doby lotyšského soudobého skladatele Péterise Vaskse, Zima a Jaro, poté výběr z první části cyklu Po zarostlém chodníčku a Sonáta pro klavír 1. X. 1905 Leoše Janáčka. Domenico Scarlatti odlehčil večer dvěma sonátami, Sonatou G dur a E dur. Na závěr jako přídavek zazněla třetí část V mlhách Leoše Janáčka.
