„Kantilénka je vlastně přípravné oddělení, které vede Veronika Novosádová.“

„Koncertní sbor Kantiléna jsou už naopak děti ostřílené, na koncertě je dirigoval hlavní dirigent Michal Jančík a za výsledek by se nemusel stydět dospělý sbor.“

„Na závěr zazněly Evropské koledy v úpravách varhaníka Martina Jakubíčka, cyklus byl komponován na objednávku Kantilény v roce 2022.“

Když v roce 1956 ve Šlapanicích u Brna zakládal pedagog a sbormistr Ivan Sedláček dětský sbor, nemohl tušit, že se z něho jednou stane výběrový sbor při Filharmonii Brno, známý celému sborovému světu. Za téměř sedmdesát let se Kantiléna vypracovala na špičkové těleso, které vyhrává mezinárodní sborové soutěže. Dlouho byl po zakladateli jejím vedoucím dirigent Jakub Klecker; od roku 2020 soubor vede hlavní sbormistr Michal Jančík. S domácími brněnskými fanoušky se Kantiléna setkává tradičně dvakrát ročně, na Velikonočním a Vánočním koncertě. Druhý zmíněný se konal odpoledne o prvním svátku vánočním v katedrále sv. Petra a Pavla. 

Taková událost přiláká vždy obrovské množství rodinných příslušníků a přátel dětí, kteří na koncertě vystupují. A protože věk dětí a mládeže je od pěti do devatenácti let, jsou tu vlastně sbory tři. Ten nejmenší Magdalenka pojmenovaný po patronce a dávné člence sboru Magdaleně Kožené na tomto vánočním koncertě nezpíval. Ale představila se starší Kantilénka, což je vlastně přípravné oddělení, které vede Veronika Novosádová. A bylo to vystoupení, jak náleží, s veškerou vážností a soustředěním, v precizním sezpívání a se skvělou intonací. Děti zpívaly pásmo koled z různých zemí světa, které sestavil hlavní sbormistr Michal Jančík. Jasné a zářivé dětské hlasy doprovázelo kvinteto ze dvou houslí, na které hrály Ludmila Netolická a Alena Pavlušová, violy Kláry Kunc Hegnerové, violoncello obstarala Anežka Kavalírová, kontrabas Anežka Moravčíková a flétnu k tomu hrála Hana Oráčová. Třináct koled z různých zemí světa, zpívaných nejprve v daném jazyce a poté přeložené do češtiny, zahájila koleda moravská Byla cesta se zářivou flétnou, slovenskou koledu Šedzi vrabček zahájily něžné housle a přidala se i flétna a poté všichni. Po ruské koledě Eta noč svjataja s krásným houslovým sólem se děti vypravily za oceán. Venezuelská Carramos, carramos zazněla po mezihře a byla to píseň veselá. Francouzská koleda De bon matin působila starodávně, Bim, bam ze Španělska se nesla v lehkém tanečním rytmu, stejně jako andaluská Gatatumba, veselá, taneční s accelerandem v závěru. Další blok koled už se nesl v pomalém tempu, zazněly německý O Tannenbaum se zvýrazněnými doprovodnými nástroji a radostná anglická Deck the Halls. Jezus malusieńki byla polská koleda, zpívaná něžně. Po malé mezihře se děti zase vrátily na chvíli na Moravu s koledou Co se stalo, s flétnou a veselým rytmem. Rozmarýn v lese voní označenou za řeckou děti zpívaly tentokrát česky. Poslední písní bylo latinské Gloria, se stejným rytmem a v návaznosti na předchozí píseň, jen se stupňovala dynamika a melodie transponovala o půl tón výš k důraznějšímu zakončení. Děti odměnil potlesk a z pódia odcházely šťastné.

Koncertní sbor Kantiléna jsou děti ostřílené, ve věku adolescentů, který se jim rychle chýlí ke konci; mladí pěvci se však naučili odpovědnosti a sebekázni. Na koncertě je dirigoval hlavní dirigent Michal Jančík a za výsledek by se nemusel stydět dospělý sbor. Koncert zahájili a po vystoupení svých kamarádů z Kantilénky zase ukončily.

Nejprve obecenstvo slyšelo výběr z cyklu Staročeských koled Františka Fialy, výběr osmi písní z cyklu, které zpracoval autor právě pro sbor Kantiléna. Jako první zaznělo přání Pokoj, štěstí, zdraví s úvodem klavíru Marka Paľy a spolupracovaly na flétnu Hana Oráčová, na housle Alena Pavlušová, na violu Klára Kunc Hegnerová a na violoncello Anežka Kavalírová. Byla cesta ušlapaná, známá píseň o Panně Marii, doprovozená flétnou a klavírem, poté k slyšení Padla rosa studená, veselá píseň, kde dominoval klavír a pak smyčce. A teče vodička zahájil klavír a následovalo jasně zářící, křehké sopránové sólo. Na nebi andělé, o tom vyprávěl hutný sbor, Pojďte, chlapci, k nám byla příležitostí pro housle s flétnou; zakončil sborový vstup. Nesem vám noviny, to je tradiční koleda se zvonivým klavírem, sladkou flétnou a smyčci. Vše uzavřelo Gloria, uvedené sólovým violoncellem a klavírem, a následně se přidaly další nástroje a sbor, který se postupně z jedné hlasové linie rozšiřoval do horních i spodních poloh. Tohle pásmo zvládli mladí členové sboru bez ztráty kytičky a mohli se těšit na závěrečnou část. 

Na závěr zazněly Evropské koledy v úpravách varhaníka Martina Jakubíčka, dlouholetého spolupracovníka Kantilény. Cyklus byl komponován na objednávku Kantilény v roce 2022. Je to sedm málo známých koled, které navíc nesou charakteristický styl daného místa. Koleda ze Salcburku připomněla Wolfganga Amadea Mozarta, koleda z Francie má znaky impresionismu, německá koleda si nese bachovskou triovou sonátu a písně ze Španělska jsou podpořeny španělskými rytmy. To vytvořilo podmanivě různorodou kytici koled, kterou přinesly děti z Kantilény svým podporovatelům a rodičům. Hudebně podpořily zpěv sboru housle Ludmily Netolické, viola Kláry Kunc Hegnerové, fagot Aleše Novotného, lesní roh Arseniije Kharkivskyiho a klavír Marka Paľy.

První píseň Andělé je melodický kus z Francie, závěrečné Alleluja zase zvoní. Píseň Vánoce je impresivní, zpívají ji andělské vokály spolu s lesním rohem, fagotem a klavírem. Skladba Bubínek z Andalusie má houpavý rytmus, který nesl jasné stříbrné hlasy. Svátky z Katalánska působily snově, Mariu z Německa podpořil lesní roh a housle. Děťátko je píseň označená jako z Itálie i z Rakouska, na pomezí se písně velmi často prolínají, sbor pracuje s dynamikou a především s echy, je to ukolébavka, která v závěru děťátko uspí. Následná píseň Pastýři se prolíná mezi Německem a Španělskem, hlasy se proplétají a v crescendu skončí píseň ve forte. 

Cyklus je velmi barvitý a efektní a děti si ho zazpívaly evidentně s nadšením. Na úplný závěr zazněla již ikonická píseň Narodil se Kristus pán, s doprovodem varhan na kůru. Nadšenou atmosféru nepokazila ani známá skutečnost, že ve druhé polovině lodi katedrály se zvuk slévá a není rozumět. Organizátoři se tomu snažili pomoci vylepením QR kódu v každé kostelní lavici, ale přiznám se, že jsem funkčnost neověřovala. Možná to pomohlo, nevím. Slavnostní náladě akustický jev neublížil, naopak se publikum rozcházelo v pohodě a s nadšením. Tak krásné a pohodové Vánoce všem!

Foto: Vojtěch Kába