Do Drážďan se z Prahy dostaneme autem asi za hodinu a půl (cca 150 km), podobně jako z Brna do Vídně (cca 145 km). Přestože v Praze i v Brně působí na naše poměry celkem významné operní soubory, na repertoáru ve Vídni i v Drážďanech jsou často tituly, které se u nás nehrají (ale to platí i obráceně). Na obsazení najdeme často pěvce mezinárodní pověsti. Poslouchat Státní kapelu Drážďany je ovšem zážitek, kterému se jen tak něco nevyrovná… Jaká tedy bude drážďanská operní sezona 2026/27?

V Drážďanech se opera hraje v historické budově Semperovy opery, která byla po válečném zničení znovu postavena a 13. února 1985 slavnostně otevřena Weberovým Čarostřelcem. Vedle historické Semperovy opery se také hraje na malé scéně nazvané Semper Zwei, postavené v letech 2014 až 2016, kde jsou uváděny komorní či experimentální opery a také představení pro mládež. V sezóně 2026/27 operní soubor nastuduje osm nových inscenací a na repertoáru bude mít z minulých sezón dalších devatenáct titulů, což je dohromady celkem dvacet sedm titulů.

Podívejme se nejprve na nové inscenace. V Drážďanech uvedou na velké historické scéně nejprve Verdiho Maškarní ples (dirigent Daniele Gatti, režie Angela Denoke), dále nesmrtelnou operetu Franze Lehára Veselá vdova (Killian Farrell, Dirk Schmeding), první verzi opery Bohuslava Martinů Řecké pašije (Erik Nielsen, Elisabeth Stöppler), Paërovu Leonoru (Giulio Cilona, Andrea Moses) a Wagnerovu operu Rienzi, poslední tribun (Patrick Hahn, Eva-Maria Höckmayr). Na komorní scéně Semper Zwei budou uvedeny další tři opery: Báječné roky Torstena Rasche (Christian Blex, Nora Bussenius), Smůla, Marie! Jense Joneleita (Niklas Benjamin Hoffmann, Benedikt Arnold) a Subotnik Samuela Penderbayneho (režie Theresa von Halle). Ostatní opery představují repertoár od Mozarta (Kouzelná flétna, Don Giovanni, Figarova svatba) a Beethovena (Fidelio) přes Lortzinga (Pytlák), Bizeta (Carmen), Verdiho (Don Carlos) a Wagnera (Parsifal) k veristům (Sedlák kavalír/Komedianti), Puccinimu (Bohéma, Tosca), Richardu Straussovi (Růžový kavalír), Prokofjevovi (Láska ke třem pomerančům), Korngoldovi (Mrtvé město) a Rotovi (Florentský slaměný klobouk) až k současným operám (Joneleitova Sněhurka). Na repertoáru nechybí ani muzikál (Trouble in Tahiti Leonarda Bernsteina).

Mezi dirigenty repertoárových představení najdeme Lorenza Passeriniho, Johna Fioreho, Timura Zangieva, Axela Kobera, Paola Arrivabeneho a další. 

I v Drážďanech můžeme slyšet přední světové operní pěvce, byť tento operní dům také vyhledává mladé operní talenty (působí zde operní studio) a dává jim příležitost. Diváci uslyší např. sopranistky Nicole Car, Marjukku Tepponen, Aleksandru Kurzak, Angelu Blue, Marinu Rebeku, Camillu Nylund, mezzosopranistku Caterinu Pivu, tenoristy Francesca Meliho, Pavola Breslika, Klause Floriana Vogta, Tomislava Mužeka, Jamese Leye, Pene Patiho, Erica Cutlera, barytonisty George Peteana, Nevena Crnice, Piotra Buszewského, Borise Pinkhasoviche nebo basisty Petera Kellnera, Georga Zeppenfelda a Johna Relyeu. To jsou ovšem jen ta nejznámější jména.

Operní představení doprovází Staatskapelle Dresden, jeden z nejlepších světových orchestrů, který ovšem doprovází také baletní představení a celou řadu nesmírně oblíbených (a vyprodaných) abonentních a dalších (vánoční, novoroční) koncertů. Každoročně hraje také na zájezdech mimo Drážďany.

V Drážďanech působí též soubor Státní operety, který uvádí nejen klasické operety a muzikály, ale také některé opery. Soubor hraje od roku 2016 ve zbrusu novém divadle, které bylo postaveno z bývalé továrny. Soubor má na repertoáru např. Humperdinckovu operu Jeníček a Mařenka, klasické operety Netopýr, Veselá vdova, Ples v hotelu Savoy a Pařížský život, také řadu muzikálů, např. Cabaret, My Fair Lady nebo Evita, ale uvádí i díla, která vznikla na objednávku divadla, dále baletní představení (v čele baletního souboru stojí od roku 2011 český tanečník a choreograf Radek Stopka). Představení Stání operety jsou velice oblíbená a velice dobře navštěvovaná.

***

O drážďanské operní sezoně 2026/27 už KlasikaPlus.cz psala ZDE.

Foto: archiv Staatskapelle Dresden, archiv KlasikaPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp